Kazachstán změnil svá vstupní pravidla pro cizince. Od tohoto kroku se podle agentury Reuters či listu The Washington Post očekává, že Rusům, kteří prchají před vojenskou službou, ztíží vstup a pobyt v zemi.
Nová pravidla by měla vstoupit v platnost koncem tohoto měsíce. Návštěvníkům, kteří nepotřebují vízum, protože pocházejí ze zemí Euroasijské hospodářské unie (kam patří i Rusko), bude zakázáno pobývat v Kazachstánu déle než 90 dní během 180denní lhůty.
Kazakhstan ends unlimited stay for Russians https://t.co/qfVjyz5KjI pic.twitter.com/R0gLT2SCbq
— Reuters Asia (@ReutersAsia) January 17, 2023
Kazachstán se stal jednou z hlavních destinací pro Rusy na útěku poté, co Putin v září oznámil částečnou vojenskou mobilizaci. Ta povolala 300 000 mužů, aby se zapojili do bojů na Ukrajině. Ruský jazyk je v Kazachstánu široce používán a obě země sdílejí nejdelší souvislou pozemní hranici na světě. Díky tomu je Kazachstán oblíbenou volbou pro Rusy prchajícími před odvodem.
Podle kazašského ministerstva vnitra dorazilo do země během prvních šesti dnů po Putinově oznámení mobilizace z 21. září asi 100 000 Rusů. Mnoho z nich poté odjelo z Kazachstánu do jiných destinací. Ale zdá se, že nová pravidla mají za cíl donutit ty, kteří zůstali, aby získali povolení k pobytu.
Nová omezení se zaměří na návštěvníky, kteří dříve obcházeli kazašská migrační pravidla prostřednictvím tzv. „visa run“ – překročením kazašských hranic a okamžitým návratem, čímž se fakticky obnoví lhůta 90denního bezvízového pobytu.
Zátěž pro veřejné zdroje
Ministerstvo vnitra, které reformu navrhlo, podle agentury Reuters uvedlo, že by státu poskytla větší kontrolu nad imigrací.
Cizinců, kteří přicestovali do Kazachstánu s vízem nebo jim bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu, se podle The Washington Post nová pravidla nedotknou.
„Toto opatření nejvíce ovlivní Rusy,“ napsal na Twitteru Dionis Cenusa, politický analytik přidružený k Eastern Europe Studies Center, litevskému think-tanku. „Tato revize bezvízového režimu umožní zabránit dlouhodobému pobytu Rusů bez povolení k pobytu v Kazachstánu.“
Cenusa uvedl, že věří, že kazašská vláda pracuje na tom, aby se ruští migranti nestali zátěží pro veřejné zdroje. „Pokud nebudou integrováni do právní a pracovní sféry, mohli by se stát budoucím společenským problémem,“ napsal.
Úřady v Kazachstánu uvedly, že neobvykle velký příliv přispěl k inflaci. Ta loni vyletěla na více než 20 %, což je nejvyšší hodnota od 90. let.
Role Kremlu není jasná
Moskva nedávno čelila otázkám, jak zvládnout historický odliv svých občanů. Ten začal ještě před vojenskou mobilizací, když západní sankce kvůli válce začaly znepříjemňovat život občanům. Omezily lety do mezinárodních destinací a přerušily mnoho finančních transakcí.
V říjnu kazašská centrální banka oznámila, že objem převodů peněz z Ruska do Kazachstánu se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil 13krát.
Vjačeslav Volodin, předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, nedávno navrhl potrestat Rusy, kteří opustili zemi a kritizovali válku případným zabavením jejich majetku. „Ti darebáci, kteří odešli, žijí pohodlně díky naší zemi,“ napsal Volodin na svém kanálu Telegram.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale vyzval k opatrnosti. „Všichni jsou našimi občany, všichni stejně a mohou mít různé důvody k odchodu,“ řekl Peskov podle tiskové agentury Tass. Dodal: „Toto je velmi obtížné téma.“
Kazachstán se od Ruska odklání a hledá nové spojence
Kazachstán byl tradičně jedním z nejbližších spojenců Ruska. Od invaze na Ukrajinu však signalizuje svou touhu distancovat se od Moskvy a usiluje o užší vztahy s Čínou, Tureckem a Západem. V posledních měsících se kazašští představitelé o válce na Ukrajině vyjadřovali otevřeněji.
Zatímco Rusko se snažilo vyvinout tlak na evropské dodávky ropy a plynu, Astana učinila kroky k rozšíření své energetické spolupráce s Evropskou unií a Západem. A v několika hlasováních o válce v Organizaci spojených národů se Kazachstán rozhodl raději zdržet hlasování, než aby se postavil na stranu Ruska.
V červnu, během každoročního Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev řekl, že jeho země nemá v úmyslu uznat nezávislost Luhanské a Doněcké lidové republiky na východní Ukrajině.
Nedávno Tokajev odsoudil Putinovu anexi čtyř oblastí Ukrajiny.
Humanitární pomoc v beznadějné situaci
Když vlny Rusů vstoupily do Kazachstánu v návaznosti na zářijovou mobilizaci, Tokajev slíbil, že jim poskytne humanitární pomoc. Veřejně prohlásil, že ti, kteří utíkají, byli nuceni opustit Rusko kvůli „beznadějné situaci“.
Zdá se však, že úterní oznámení nových omezení vstupu znamená změnu postoje, přičemž Tokajev potenciálně zaujal opatrnější přístup.
