Více
    11 C
    Czech
    Čtvrtek, 6 října, 2022

    Mobilizace nebude mít v příštích měsících na invazi vliv, míní analytici

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Rusko se pravděpodobně bude potýkat s logistickými a administrativními problémy už při snaze shromáždit avizovaných 300.000 rezervistů, píše dnes ve své pravidelné analýze ruské invaze na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Reaguje na středeční vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelném zhodnocení situace na ukrajinském bojišti píše, že mobilizace nebude mít v příštích měsících podstatný vliv na průběh války.

    Poté, co šéf Kremlu ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci v zemi, ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že se bude týkat 300.000 rezervistů. Podle Putina půjde o Rusy s vojenskou zkušeností. „Zřejmě se pokusí z mnoha z těchto vojáků vytvořit nové formace, které pravděpodobně nebudou bojeschopné po dobu několika měsíců,“ okomentoval dnes ruskou mobilizaci britský resort obrany.

    Ten rovněž uvádí, že mobilizace bude pravděpodobně u části ruského obyvatelstva velmi nepopulární a Putin podstupuje značné politické riziko v naději, že získá potřebnou bojovou sílu. „Tento krok je fakticky přiznáním, že Rusko vyčerpalo zásoby dobrovolníků ochotných bojovat na Ukrajině,“ domnívají se Britové.

    Obdobně hodnotí středeční krok Moskvy ISW, podle jehož analytiků vyhlášení částečné mobilizace odráží mnoho problémů, kterým Rusko čelí při své slábnoucí invazi na Ukrajině, a které nebude pravděpodobně schopno v nadcházejících měsících vyřešit. Mobilizovaní vojáci nevytvoří po několik měsíců významnou použitelnou bojovou sílu a nepřipraví tak Ukrajinu o možnost osvobodit přes zimu další část okupovaného území, domnívá se institut.

    Tvrdí také, že ruské zálohy jsou předně špatně vycvičené a po ukončení povinné vojenské služby nemají další výcvik. „Šojgu hovořil o záměru povolat rezervisty s ‚bojovou zkušeností‘, ale jen velmi málo ruských záložníků – kromě těch, kteří nyní slouží na Ukrajině – má jakoukoliv bojovou zkušenost,“ uvádí ISW. Ukrajina a Západ by ruskou mobilizaci podle něj neměly zveličovat, ale ani podceňovat.

    Putin podle něj výslovně nevyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud bude Ukrajina pokračovat v protiofenzivních operacích s cílem osvobodit okupované oblasti po ruské anexi. Respektive nezmínil, že ruský „jaderný deštník“ se bude týkat rovněž anektovaných ukrajinských oblastí.

    Ve svém projevu se zabýval částečnou mobilizací, chystanými referendy na Moskvou okupovaných ukrajinských územích o připojení k Rusku a možností jaderné války. Věnoval se jim však spíše jako samostatným tématům, než jako souvislému celku, míní institut. „Skutečnost, že se o všech třech tématech zmínil v jednom projevu, měla zjevně naznačovat souvislost, ale vyvaroval se toho, aby takovou souvislost explicitně vyjádřil,“ poznamenal ISW.

    Putin své poznámky o možnosti použití ruských jaderných zbraní formuloval v souvislosti s údajnými hrozbami Západu. Jeho projev by tak podle institutu neměl být chápán jako výslovná hrozba, že Moskva použije proti Ukrajině jaderné zbraně, pokud bude Kyjev po ruské anexi svých území pokračovat v protiofenzivě.

    Sledujte nás na sítích

    VYBRALI JSME PRO VÁS