-3.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyJulian Assange je volný. Z vězení v Londýně odletěl rovnou do Austrálie

Julian Assange je volný. Z vězení v Londýně odletěl rovnou do Austrálie

Julian Assange se vrátil domů do své rodné Austrálie poté, co se díky dohodě o přiznání viny dostal na svobodu z londýnského vězení. Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.

Assangeovo letadlo, které na internetu sledovaly tisíce lidí, přistálo v australském hlavním městě Canbeře v 19:37 (17:37 SELČ), jak ukázala data z platformy pro sledování letů Flightradar24. Na letišti se při jeho návratu odehrála emotivní scéna. Zakladatel Wikileaks políbil svou ženu a objal svého otce, zatímco jeho právníci viditelně dojatě přihlíželi.

Julian potřebuje čas na zotavení, aby si zvykl na svobodu,“ řekla Stella Assange na tiskové konferenci krátce po příletu svého manžela. Dvaapadesátiletý Assange se tiskové konference v Canbeře nezúčastnil, místo toho za sebe nechal mluvit svého právníka a manželku. „Musíte pochopit, čím si prošel,“ řekla Assange a dodala, že potřebují čas, aby „nechali naši rodinu být rodinou“.

Manželé se vzali v londýnské věznici Belmarsh v roce 2022 a mají spolu dvě děti, píše BBC.

Návrat whistleblowera do vlasti byl velmi nákladný. Podle NBC News Assange nemohl letět komerčním letadlem a australské vládě dluží 520 000 dolarů (zhruba osm milionů korun) za náklady na svůj let.

Již 14 let vede Assange právní bitvu s americkými úřady, které ho obviňují z úniku tajných dokumentů. Na základě dohody o přiznání viny se nyní přiznal k jednomu obvinění ze spiknutí za účelem získání a vyzrazení informací pro národní obranu. Z dalších osmnácti obvinění tak vyvázl.

Kriminalizace novinařiny, míní právnička

Případ se soustředil na rozsáhlé odhalení Wikileaks v roce 2010. Stránka tehdy zveřejnila video z amerického vojenského vrtulníku, které ukazovalo zabíjení civilistů v iráckém hlavním městě Bagdádu.¨Zveřejnila také tisíce důvěrných dokumentů, které naznačovaly, že americká armáda zabila stovky civilistů při neohlášených incidentech během války v Afghánistánu. Tato odhalení se stala velkou událostí, která vyvolala reakce ze všech koutů světa a vedla k intenzivnímu zkoumání americké účasti v zahraničních konfliktech.

Assange se formálně přiznal na odlehlých Severních Marianách, americkém území v Tichém oceánu, dva dny poté, co opustil věznici Belmarsh. Na oplátku byl odsouzen k již odslouženému trestu a propuštěn, aby mohl odletět domů.

Jeho právnička Jen Robinson médiím řekla, že dohoda je „kriminalizací žurnalistiky“ a vytváří „nebezpečný precedens“.

V návaznosti na to paní Assange uvedla, že doufá, že si média „uvědomí nebezpečí tohoto“ odsouzení za „shromažďování zpráv a zveřejňování informací, které byly ve veřejném zájmu“.

Jeho právník rovněž uvedl podrobnosti o telefonátu mezi Assangem a australským premiérem Anthonym Albanesem, který se zasloužil o jeho propuštění. Assange premiérovi řekl, že mu „zachránil život“, uvedla Robinson. „Nemyslím si, že by to bylo přehnané,“ dodala.

Je to obrovské vítězství, že se Austrálie postavila za svého spojence a požadovala návrat australského občana,“ prohlásila také.

Albanese uspořádal ve středu vlastní tiskovou konferenci, na které uvedl, že je velmi rád, že případ skončil. Dodal, že zakladatel Wikileaks prošel „značným utrpením“.

Premiér v minulosti uvedl, že nesouhlasí se vším, co Assange udělal. „Už je ale načase, aby byl propuštěn,“ řekl. „Se Spojenými státy máme velmi pozitivní vztahy. Prezidenta Bidena považuji za přítele,“ odpověděl na otázku, zda zda dohoda o přiznání viny může ovlivnit vztahy mezi USA a Austrálií.

Obvinění ze zneužití

Assange strávil posledních pět let za mřížemi londýnské přísně střežené věznice Belmarsh, kde bojoval proti pokusům USA o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli úniku dokumentů. V roce 2010 čelil ve Švédsku samostatnému obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení, které odmítl. Sedm let se skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a tvrdil, že švédský případ povede k jeho vydání do USA.

Švédské úřady tento případ v roce 2019 stáhly a uvedly, že od původního obvinění uplynulo příliš mnoho času.

Podle švédských skupin na ochranu práv žen je škoda, že kvůli obvinění ze znásilnění nikdy nečelil oficiálnímu výslechu. „Je to kapitola hanby a zrady, která končí jeho propuštěním,“ vyjádřila se Clara Berglund, vedoucí Švédské ženské lobby.

Jde o případ, který se odehrává v nejvyšších patrech politiky. Násilí mužů na ženách se přikládá neuvěřitelně malá váha,“ doplnila.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama