Julian Assange se vrátil domů do své rodné Austrálie poté, co se díky dohodě o přiznání viny dostal na svobodu z londýnského vězení. Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.
Assangeovo letadlo, které na internetu sledovaly tisíce lidí, přistálo v australském hlavním městě Canbeře v 19:37 (17:37 SELČ), jak ukázala data z platformy pro sledování letů Flightradar24. Na letišti se při jeho návratu odehrála emotivní scéna. Zakladatel Wikileaks políbil svou ženu a objal svého otce, zatímco jeho právníci viditelně dojatě přihlíželi.
Freedom, sweet freedom:
— Imtiaz Mahmood (@ImtiazMadmood) June 26, 2024
Julian Assange lands in Canberra, Australia, as a free man after years of arbitrary detention for the "crime" of anti-war journalism. pic.twitter.com/v0nlzRzOv2
„Julian potřebuje čas na zotavení, aby si zvykl na svobodu,“ řekla Stella Assange na tiskové konferenci krátce po příletu svého manžela. Dvaapadesátiletý Assange se tiskové konference v Canbeře nezúčastnil, místo toho za sebe nechal mluvit svého právníka a manželku. „Musíte pochopit, čím si prošel,“ řekla Assange a dodala, že potřebují čas, aby „nechali naši rodinu být rodinou“.
Manželé se vzali v londýnské věznici Belmarsh v roce 2022 a mají spolu dvě děti, píše BBC.
Návrat whistleblowera do vlasti byl velmi nákladný. Podle NBC News Assange nemohl letět komerčním letadlem a australské vládě dluží 520 000 dolarů (zhruba osm milionů korun) za náklady na svůj let.
Již 14 let vede Assange právní bitvu s americkými úřady, které ho obviňují z úniku tajných dokumentů. Na základě dohody o přiznání viny se nyní přiznal k jednomu obvinění ze spiknutí za účelem získání a vyzrazení informací pro národní obranu. Z dalších osmnácti obvinění tak vyvázl.
Kriminalizace novinařiny, míní právnička
Případ se soustředil na rozsáhlé odhalení Wikileaks v roce 2010. Stránka tehdy zveřejnila video z amerického vojenského vrtulníku, které ukazovalo zabíjení civilistů v iráckém hlavním městě Bagdádu.¨Zveřejnila také tisíce důvěrných dokumentů, které naznačovaly, že americká armáda zabila stovky civilistů při neohlášených incidentech během války v Afghánistánu. Tato odhalení se stala velkou událostí, která vyvolala reakce ze všech koutů světa a vedla k intenzivnímu zkoumání americké účasti v zahraničních konfliktech.
Assange se formálně přiznal na odlehlých Severních Marianách, americkém území v Tichém oceánu, dva dny poté, co opustil věznici Belmarsh. Na oplátku byl odsouzen k již odslouženému trestu a propuštěn, aby mohl odletět domů.
Jeho právnička Jen Robinson médiím řekla, že dohoda je „kriminalizací žurnalistiky“ a vytváří „nebezpečný precedens“.
V návaznosti na to paní Assange uvedla, že doufá, že si média „uvědomí nebezpečí tohoto“ odsouzení za „shromažďování zpráv a zveřejňování informací, které byly ve veřejném zájmu“.
Jeho právník rovněž uvedl podrobnosti o telefonátu mezi Assangem a australským premiérem Anthonym Albanesem, který se zasloužil o jeho propuštění. Assange premiérovi řekl, že mu „zachránil život“, uvedla Robinson. „Nemyslím si, že by to bylo přehnané,“ dodala.
„Je to obrovské vítězství, že se Austrálie postavila za svého spojence a požadovala návrat australského občana,“ prohlásila také.
Albanese uspořádal ve středu vlastní tiskovou konferenci, na které uvedl, že je velmi rád, že případ skončil. Dodal, že zakladatel Wikileaks prošel „značným utrpením“.
Premiér v minulosti uvedl, že nesouhlasí se vším, co Assange udělal. „Už je ale načase, aby byl propuštěn,“ řekl. „Se Spojenými státy máme velmi pozitivní vztahy. Prezidenta Bidena považuji za přítele,“ odpověděl na otázku, zda zda dohoda o přiznání viny může ovlivnit vztahy mezi USA a Austrálií.
Obvinění ze zneužití
Assange strávil posledních pět let za mřížemi londýnské přísně střežené věznice Belmarsh, kde bojoval proti pokusům USA o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli úniku dokumentů. V roce 2010 čelil ve Švédsku samostatnému obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení, které odmítl. Sedm let se skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a tvrdil, že švédský případ povede k jeho vydání do USA.
Švédské úřady tento případ v roce 2019 stáhly a uvedly, že od původního obvinění uplynulo příliš mnoho času.
Podle švédských skupin na ochranu práv žen je škoda, že kvůli obvinění ze znásilnění nikdy nečelil oficiálnímu výslechu. „Je to kapitola hanby a zrady, která končí jeho propuštěním,“ vyjádřila se Clara Berglund, vedoucí Švédské ženské lobby.
„Jde o případ, který se odehrává v nejvyšších patrech politiky. Násilí mužů na ženách se přikládá neuvěřitelně malá váha,“ doplnila.
