-9.6 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyJulian Assange je volný. Z vězení v Londýně odletěl rovnou do Austrálie

Julian Assange je volný. Z vězení v Londýně odletěl rovnou do Austrálie

Julian Assange se vrátil domů do své rodné Austrálie poté, co se díky dohodě o přiznání viny dostal na svobodu z londýnského vězení. Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.

Assangeovo letadlo, které na internetu sledovaly tisíce lidí, přistálo v australském hlavním městě Canbeře v 19:37 (17:37 SELČ), jak ukázala data z platformy pro sledování letů Flightradar24. Na letišti se při jeho návratu odehrála emotivní scéna. Zakladatel Wikileaks políbil svou ženu a objal svého otce, zatímco jeho právníci viditelně dojatě přihlíželi.

Julian potřebuje čas na zotavení, aby si zvykl na svobodu,“ řekla Stella Assange na tiskové konferenci krátce po příletu svého manžela. Dvaapadesátiletý Assange se tiskové konference v Canbeře nezúčastnil, místo toho za sebe nechal mluvit svého právníka a manželku. „Musíte pochopit, čím si prošel,“ řekla Assange a dodala, že potřebují čas, aby „nechali naši rodinu být rodinou“.

Manželé se vzali v londýnské věznici Belmarsh v roce 2022 a mají spolu dvě děti, píše BBC.

Návrat whistleblowera do vlasti byl velmi nákladný. Podle NBC News Assange nemohl letět komerčním letadlem a australské vládě dluží 520 000 dolarů (zhruba osm milionů korun) za náklady na svůj let.

Již 14 let vede Assange právní bitvu s americkými úřady, které ho obviňují z úniku tajných dokumentů. Na základě dohody o přiznání viny se nyní přiznal k jednomu obvinění ze spiknutí za účelem získání a vyzrazení informací pro národní obranu. Z dalších osmnácti obvinění tak vyvázl.

Kriminalizace novinařiny, míní právnička

Případ se soustředil na rozsáhlé odhalení Wikileaks v roce 2010. Stránka tehdy zveřejnila video z amerického vojenského vrtulníku, které ukazovalo zabíjení civilistů v iráckém hlavním městě Bagdádu.¨Zveřejnila také tisíce důvěrných dokumentů, které naznačovaly, že americká armáda zabila stovky civilistů při neohlášených incidentech během války v Afghánistánu. Tato odhalení se stala velkou událostí, která vyvolala reakce ze všech koutů světa a vedla k intenzivnímu zkoumání americké účasti v zahraničních konfliktech.

Assange se formálně přiznal na odlehlých Severních Marianách, americkém území v Tichém oceánu, dva dny poté, co opustil věznici Belmarsh. Na oplátku byl odsouzen k již odslouženému trestu a propuštěn, aby mohl odletět domů.

Jeho právnička Jen Robinson médiím řekla, že dohoda je „kriminalizací žurnalistiky“ a vytváří „nebezpečný precedens“.

V návaznosti na to paní Assange uvedla, že doufá, že si média „uvědomí nebezpečí tohoto“ odsouzení za „shromažďování zpráv a zveřejňování informací, které byly ve veřejném zájmu“.

Jeho právník rovněž uvedl podrobnosti o telefonátu mezi Assangem a australským premiérem Anthonym Albanesem, který se zasloužil o jeho propuštění. Assange premiérovi řekl, že mu „zachránil život“, uvedla Robinson. „Nemyslím si, že by to bylo přehnané,“ dodala.

Je to obrovské vítězství, že se Austrálie postavila za svého spojence a požadovala návrat australského občana,“ prohlásila také.

Albanese uspořádal ve středu vlastní tiskovou konferenci, na které uvedl, že je velmi rád, že případ skončil. Dodal, že zakladatel Wikileaks prošel „značným utrpením“.

Premiér v minulosti uvedl, že nesouhlasí se vším, co Assange udělal. „Už je ale načase, aby byl propuštěn,“ řekl. „Se Spojenými státy máme velmi pozitivní vztahy. Prezidenta Bidena považuji za přítele,“ odpověděl na otázku, zda zda dohoda o přiznání viny může ovlivnit vztahy mezi USA a Austrálií.

Obvinění ze zneužití

Assange strávil posledních pět let za mřížemi londýnské přísně střežené věznice Belmarsh, kde bojoval proti pokusům USA o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli úniku dokumentů. V roce 2010 čelil ve Švédsku samostatnému obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení, které odmítl. Sedm let se skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a tvrdil, že švédský případ povede k jeho vydání do USA.

Švédské úřady tento případ v roce 2019 stáhly a uvedly, že od původního obvinění uplynulo příliš mnoho času.

Podle švédských skupin na ochranu práv žen je škoda, že kvůli obvinění ze znásilnění nikdy nečelil oficiálnímu výslechu. „Je to kapitola hanby a zrady, která končí jeho propuštěním,“ vyjádřila se Clara Berglund, vedoucí Švédské ženské lobby.

Jde o případ, který se odehrává v nejvyšších patrech politiky. Násilí mužů na ženách se přikládá neuvěřitelně malá váha,“ doplnila.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama