ZprávyJednoho dne rezignuji, zvažuje papež František. Trápí ho kolena

Jednoho dne rezignuji, zvažuje papež František. Trápí ho kolena

Papež František v sobotu přiznal, že kvůli nataženým kolenním vazům už nemůže cestovat jako dřív. Dodal, že jeho týdenní pouť do Kanady byla „tak trochu zkouškou“, která ukázala, že musí zpomalit a jednoho dne možná odejít do důchodu. Informuje o tom AP News, francouzský deník Le Monde a další servery.

V rozhovoru s novináři během cesty domů ze severního Nunavutu 85letý František zdůraznil, že o rezignaci doposud neuvažoval. Řekl ale, že „dveře jsou otevřené“ a že na odstoupení papeže není nic špatného. Papež většinou zůstává v čele Vatikánu do smrti, v nedávné minulosti však například rezignoval papež Benedikt XVI.

Není to nic divného. Není to žádná katastrofa. Papeže můžete vyměnit,“ řekl, zatímco seděl na kolečkovém křesle v letadle během 45minutové tiskové konference.

František už začátkem července vyvracel spekulace, že by na pontifikát rezignoval. Nyní ale řekl, že si uvědomuje, že musí přinejmenším zpomalit.

Myslím, že ve svém věku a s těmito omezeními musím šetřit energií, abych mohl sloužit církvi, nebo naopak přemýšlet o možnosti odstoupit,“ řekl.

František na této cestě poprvé používal invalidní vozík, chodítko a hůl.  I kvůli tomu byl zasypán otázkami ohledně budoucnosti svého pontifikátu.

Začátkem letošního roku si natáhl vazy v pravém koleni. Laserová a magnetická terapie ho donutila zrušit cestu do Afriky, kterou měl vykonat první červencový týden.

Bolestivá cesta

Cesta do Kanady byla pro něj náročná. Několikrát se na ní objevily momenty, kdy Francis zjevně trpěl bolestmi, když manévroval při vstávání a slézání ze židlí.

Na konci své šestidenní cesty vypadal v dobré náladě a plný energie, přestože v pátek dlouho cestoval na okraj Arktidy, aby se znovu omluvil původním obyvatelům za křivdy, které na nich byly spáchány v kanadských církevních rezidenčních školách.

František vyloučil, že by podstoupil operaci kolena, řekl, že by mu nemusela nutně pomoci. Poznamenal, že „jsou tam stále stopy“ po následcích toho, že v červenci 2021 podstoupil více než šestihodinovou anestezii, aby mu odstranili 33 centimetrů tlustého střeva.

„Budu se snažit pokračovat v cestách a být lidem nablízku. Ale víc než to nedokážu říct,“ řekl v sobotu.

V dalších komentářích na palubě papežského letadla František například souhlasil s tím, že pokus o likvidaci kultury původních obyvatel Kanady prostřednictvím církevního systému rezidenčních škol se rovnal kulturní „genocidě“. František řekl, že během své cesty do Kanady tento termín nepoužil, protože ho nenapadl. Kanadská Komise pro pravdu a usmíření v roce 2015 konstatovala, že násilné odebírání domorodých dětí z jejich domovů a jejich umisťování do církevních rezidenčních škol s cílem asimilovat je do křesťanské, kanadské podoby představovalo „kulturní genocidu“.

Omluvil jsem se, požádal jsem o odpuštění za toto dílo, které bylo genocidou,“ řekl František.

Naznačil také, že není proti vývoji katolické nauky o používání antikoncepce. Církevní učení zakazuje umělou antikoncepci. František ale poznamenal, že vatikánský think tank nedávno zveřejnil akty kongresu, na němž se diskutovalo o úpravě církevního absolutního „ne“. Zdůraznil, že nauka se může v průběhu času vyvíjet a že je úkolem teologů, aby se takovým vývojem zabývali. Konečné rozhodnutí učiní papež.

Doporučujeme

Je čas ukončit válku, dokud jsme vůči USA v silné pozici, řekl íránský prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je čas ukončit válku se Spojenými státy, dokud je Teherán podle něj vůči Washingtonu v silné pozici. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Spojené státy jsou kvůli válce nenáviděny po celém světě, prohlásil také íránský prezident, který ale kategoricky odmítl kapitulaci.

Danone rozšiřuje byznys s funkční výživou

Francouzská potravinářská skupina Danone získala souhlas s převzetím britské značky Huel, známé především díky nutričně kompletním nápojům a práškovým směsím. Britský antimonopolní úřad rozhodl, že transakci nebude posílat do další, podrobnější fáze vyšetřování. Hodnota obchodu se podle médií pohybuje kolem 1,2 miliardy dolarů.

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu a zranil několik lidí

Útočník ozbrojený mečem dnes zranil několik lidí při útoku na střední škole ve švédském městě Fagersta severozápadně od Stockholmu, uvedly podle agentury Reuters tamní úřady. Radnice dále uvedla, že policie pachatele postřelila a zadržela. Počet zraněných úřady zatím nezveřejnily, ale podle místního deníku Aftonbladet zranění utrpěli alespoň dva lidé.

Téměř 100 dní od zmizení. Rodiče v Nigérii protestují za unesené děti

Téměř sto dní čekají rodiny v severovýchodní Nigérii na návrat dětí unesených ze školy. Desítky z nich stále zůstávají v zajetí a jejich rodiče ve čtvrtek vyšli do ulic města Uba. Po vládě žádají jediné: aby děti našla a přivedla domů.

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama