4.8 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
EkonomikaIzraelská ekonomika přijde během přísnějšího lockdownu až o 4 miliardy šekelů týdně

Izraelská ekonomika přijde během přísnějšího lockdownu až o 4 miliardy šekelů týdně

Od středeční půlnoci Izrael ještě zpřísnil aktuální v pořadí už třetí národní lockdown. Dle očekávání vlády a centrální banky bude stát ekonomiku země až 4 miliardy šekelů (26,7 miliard korun) týdně. Informovala o tom agentura Reuters.

V pořadí už třetí celonárodní uzavření země započalo 27. prosince. Nová omezení, která lockdown ještě zpřísní, vstoupila v platnost ve středu o půlnoci a budou trvat 14 dní. Předseda vlády Benjamin Netanjahu označil omezení za poslední izraelské úsilí zastavit prudký nárůst případů onemocnění covid-19.

Izraeli se již podařilo proočkovat 15% ze svých 9 milionů obyvatel. Předčil tak kteroukoliv jinou zemi. Očkování zahájila země již 19. prosince. Od té doby opakovaně překonala svůj cíl naočkovat 150 000 lidí denně. Přednost mají osoby starší 60 let, zdravotníci a lidé, kteří jsou zranitelní.

Na počátku posledního lockdownu odhadovala Bank of Israel týdenní ekonomické ztráty ve výši 2,5 miliardy šekelů týdně. Nyní odhaduje, že přísnější omezení pohybu a obchodu zhorší týdenní ztrátu na 3-3,5 miliardy šekelů týdně.

„Jedná se pouze o přímé ztráty během uzavření. Nezahrnuje to průběžné ztráty vzniklé například z bankrotů podniků a trvající nezaměstnanosti,“ uvedla Bank of Israel. Poznamenala také, že tento odhad odráží pouze činnosti, jejichž peněžní hodnota je zahrnuta do hrubého domácího produktu.

Podobně jako izraelská banka, hlavní ekonom ministerstva financí předpokládá ekonomickou ztrátu ve výši 3,5–4,0 miliard šekelů týdně. První dva lockdowny na jaře a na podzim loňského roku stály zemi 5,4 miliardy a 3,2 miliardy šekelů týdně.

V roce 2020 poklesla ekonomika Izraele o 3,7%. Při udržení tempa očkování se ale v roce 2021 předpokládá růst až o 6,3%.

Dle zprávy společnosti Dun & Bradstreet může až 60 000 izraelských podniků v roce 2021 ale skončit. Pokud by se virus nepodařilo do druhé poloviny příštího roku dát pod kontrolu, prognózy by byly ještě horší, a to až 80 000 zavřených podniků. Informoval o tom server The Times of Israel.

Zpráva také uvádí, že v roce 2020 došlo k 70% nárůstu počtu uzavřených podniků. Nejvíce byl zasažen restaurační, stavební a dopravní průmysl spolu s obchody s módou. Výjimkou byl izraelský high-tech průmysl. Export technologií jako jsou softwarové a IT služby vzrostl v lednu až květnu 2020 o 16%.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama