Italskou premiérku Giorgiu Meloni čeká důležitý politický test. V neděli začíná dvoudenní referendum o justiční reformě, které už dávno nepůsobí jen jako technická úprava soudního systému. Hlasování se změnilo v širší zkoušku její síly doma i v zahraničí, a to jen rok před parlamentními volbami.
Původně šlo o změny v fungování justice, postupně se z nich ale stal ostrý politický střet. Reformě se podařilo sjednotit středolevou opozici a podle posledních průzkumů je výsledek těsný. Významnou roli může sehrát volební účast. Politolog Lorenzo Pregliasco upozornil, že případné vítězství odpůrců reformy by vyslalo jasný signál a oslabilo by obraz Meloni jako političky, kterou zatím nic neohrožuje.
Premiérka se zpočátku snažila referendum příliš nespojovat se svou osobou. S blížícím se hlasováním ale změnila přístup a otevřeně se postavila za tábor podporující reformu. V posledních dnech přitvrdila i ve vyjadřování a tvrdí, že část justice brzdí vládu v otázkách migrace a bezpečnosti. Na předvolební akci prohlásila: „Pokud reforma tentokrát neprojde, další šanci už zřejmě nedostaneme.“
Jádrem referenda jsou změny, o kterých se v Itálii mluví dlouhé roky. Jednou z hlavních novinek je oddělení kariérní dráhy soudců a státních zástupců, kteří dnes mezi těmito rolemi mohou přecházet, i když se to děje jen zřídka. Reformou má projít i Nejvyšší soudcovská rada, která rozhoduje o jmenování a kárných řízeních magistrátů. Nově by se rozdělila do tří komor a členové by se nevolili interně, ale losovali z okruhu způsobilých kandidátů.
Zastánci těchto změn tvrdí, že reforma přispěje k urychlení italského soudního systému, který je proslulý svou pomalostí, a zajistí větší odpovědnost jeho úředníků. Kritici naopak varují, že oslabí nezávislost soudů a zasáhne do ústavních pojistek. Neapolský hlavní prokurátor Nicola Gratteri řekl, že vláda nepřijala reformy, které by opravdu zefektivnily soudní řízení, a místo toho podle něj ztížila boj proti korupci a hospodářské kriminalitě.
Hlasování má i zahraniční rozměr. Analytici upozorňují, že Meloni nese i takzvané Trumpovo riziko, tedy dojem přílišné podřízenosti americkému prezidentovi, který je v Itálii i jinde v Evropě nepopulární. Pokud reforma neprojde, Meloni nebude muset odstoupit a její mandát trvá do roku 2027. Porážka by jí ale mohla ubrat na autoritě v Evropské unii, kde je dnes vnímána jako jeden ze stabilnějších hlasů italské politiky.
