-8.3 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyHarrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Harrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

„Jménem všech, jejichž příběh se píše v největším národě na Zemi, přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států,“ prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23.500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.

Projev Harrisové, mnohými označovaný za „historický“, završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.

„V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti,“ uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. „Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané,“ prohlásila.

„Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně seriózní,“ řekla dále. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že „bude prezidentkou všech Američanů“. Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.

„Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy,“ řekla Harrisová a Trumpa obvinila, že se snaží vlichotit diktátorům.

Harrisová v projevu slíbila, že se postará o bezpečnost Izraele, přivede rukojmí z Gazy domů a ukončí válku na tomto palestinském území. „Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří,“ řekla za jásotu publika. „A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit,“ dodala.

„To, co se stalo v Gaze za posledních deset měsíců, je zničující. Tolik nevinných ztracených životů, zoufalí hladoví lidé, kteří zas a znovu prchají do bezpečí. Rozsah jejich utrpení je srdcervoucí,“ uvedla dále. „Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení,“ řekla současná viceprezidentka.

V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, „fandí Trumpovi“, dodala.

Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.

Devětapadesátiletá Harrisová dále hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.

Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.

Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama