ZprávyHarrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Harrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

„Jménem všech, jejichž příběh se píše v největším národě na Zemi, přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států,“ prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23.500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.

Projev Harrisové, mnohými označovaný za „historický“, završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.

„V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti,“ uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. „Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané,“ prohlásila.

„Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně seriózní,“ řekla dále. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že „bude prezidentkou všech Američanů“. Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.

„Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy,“ řekla Harrisová a Trumpa obvinila, že se snaží vlichotit diktátorům.

Harrisová v projevu slíbila, že se postará o bezpečnost Izraele, přivede rukojmí z Gazy domů a ukončí válku na tomto palestinském území. „Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří,“ řekla za jásotu publika. „A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit,“ dodala.

„To, co se stalo v Gaze za posledních deset měsíců, je zničující. Tolik nevinných ztracených životů, zoufalí hladoví lidé, kteří zas a znovu prchají do bezpečí. Rozsah jejich utrpení je srdcervoucí,“ uvedla dále. „Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení,“ řekla současná viceprezidentka.

V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, „fandí Trumpovi“, dodala.

Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.

Devětapadesátiletá Harrisová dále hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.

Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.

Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.

Doporučujeme

Sparta rozhodla v Liberci až v závěru

Sparta zvládla 4. kolo ligové nadstavby ve skupině o titul a vyhrála v Liberci 2:0. Dlouho se hrálo bez branek a bez větších šancí. Pražský tým ale v poslední desetiminutovce dvakrát udeřil a potvrdil druhé místo v tabulce. Liberec zakončí sezonu na šesté příčce.

USA vyhodnocují možnou hrozbu dronových útoků ze strany Kuby

Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to dnes napsal server Axios.

Úder dronu způsobil požár v jaderné elektrárně v SAE, únik radioaktivity nehrozí

Po úderu dronu dnes vypukl požár ve vnějším okruhu jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (SAE), jediné v arabském světě. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity, poukázal však na riziko opětovného zažehnutí americko-izraelské války s Íránem, v níž nyní platí křehké příměří. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady.

Do vedení Fatahu byl zvolen i syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás

Do vlivného ústředního výboru palestinské strany Fatah byl tento týden zvolen i nejstarší syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás, informovala dnes agentura AFP. Nacionalistický sekulární Fatah je vládní stranou na Izraelem okupovaném Západním břehu, kde má omezenou správu Palestinská autonomie, a jeho lídrem je už dvě dekády Mahmúd Abbás. Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl, že tohoto nyní devadesátiletého politika mnozí kritizují za autoritářství a korupci.

Kvůli bombě z 2. světové války je v německém Pforzheimu evakuováno 30.000 lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu na jihozápadě Německa muselo dnes ráno opustit své byty a domy 27.000 až 30.000 lidí. Hasiči poté začali kontrolovat, zda všichni místní obyvatelé v dané oblasti výzvy uposlechli, uvedl podle agentury DPA mluvčí policie. Evakuace by podle něj mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.

Muž najel v Itálii autem do lidí, pak do nich bodal. Osm zranil, čtyři těžce

V severoitalském městě Modena o víkendu najel muž autem do skupiny chodců, pak na ně zaútočil nožem. Podle úřadů utrpělo zranění osm lidí, z toho čtyři vážná. Mezi nejhůře zraněnými je žena, které lékaři museli amputovat obě nohy.

Po střetech s policií při silničních blokádách u La Pazu bylo zadrženo 57 lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Paz bylo zadrženo nejméně 57 demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje.

Dronový útok u Moskvy si vyžádal tři mrtvé

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z největších dronových útoků na Rusko za celou dobu války. Ruské úřady hlásí více než pět set sestřelených dronů a tři mrtvé v Moskevské oblasti. Útok zasáhl i okolí ruské metropole, letiště Šeremetěvo a oblast u moskevské rafinerie.

WHO kvůli ebole vyhlásila globální zdravotní nouzi

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli šíření eboly v Kongu a Ugandě stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nákaza se během krátké doby dostala i do hlavních měst obou zemí a úřady zatím pracují s výraznou nejistotou ohledně skutečného rozsahu epidemie.

Mistrovství světa 2026 může zasáhnout nebezpečné vedro

Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 může výrazně ovlivnit extrémní počasí. Nová analýza skupiny World Weather Attribution upozorňuje, že zhruba čtvrtina zápasů se odehraje v podmínkách, které hráčská unie FIFPRO považuje za rizikové. Turnaj hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko. Hrát se bude od poloviny června do července, tedy v období nejvyšších letních teplot.

Trumpův sál v Bílém domě narazil v Senátu

Plán republikánů získat miliardu dolarů na bezpečnostní úpravy Bílého domu, které souvisejí i s chystaným Trumpovým tanečním sálem, narazil v Senátu na procedurální problém. Elizabeth MacDonough, která v Senátu dohlíží na výklad procedurálních pravidel, dospěla k závěru, že návrh v současné podobě nesplňuje pravidla pro schvalování rozpočtovým postupem.

Eurovize 2026 má vítěze. Finálový večer ovládla bulharská zpěvačka Dara

Jubilejní 70. ročník Eurovize přinesl velké emoce, překvapivého vítěze i politické napětí, které letos soutěž provázelo od samého začátku. Ve Vídni nakonec slavilo historický úspěch Bulharsko.

Horák vychytal Slovincům výhru nad Českem

Čeští hokejisté na mistrovství světa poprvé klopýtli. Po úvodní výhře nad Dánskem nezvládli druhý zápas ve Fribourgu a se Slovinskem prohráli 2:3 v prodloužení. Outsider slaví historicky první vítězství nad českým týmem, hlavní postavou večera byl brankář Lukáš Horák.

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama