ZprávyHarrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Harrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

„Jménem všech, jejichž příběh se píše v největším národě na Zemi, přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států,“ prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23.500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.

Projev Harrisové, mnohými označovaný za „historický“, završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.

„V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti,“ uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. „Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané,“ prohlásila.

„Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně seriózní,“ řekla dále. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že „bude prezidentkou všech Američanů“. Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.

„Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy,“ řekla Harrisová a Trumpa obvinila, že se snaží vlichotit diktátorům.

Harrisová v projevu slíbila, že se postará o bezpečnost Izraele, přivede rukojmí z Gazy domů a ukončí válku na tomto palestinském území. „Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří,“ řekla za jásotu publika. „A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit,“ dodala.

„To, co se stalo v Gaze za posledních deset měsíců, je zničující. Tolik nevinných ztracených životů, zoufalí hladoví lidé, kteří zas a znovu prchají do bezpečí. Rozsah jejich utrpení je srdcervoucí,“ uvedla dále. „Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení,“ řekla současná viceprezidentka.

V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, „fandí Trumpovi“, dodala.

Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.

Devětapadesátiletá Harrisová dále hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.

Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.

Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama