ZprávyHarrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Harrisová přijala nominaci demokratů do voleb v USA, nabídla novou cestu vpřed

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

„Jménem všech, jejichž příběh se píše v největším národě na Zemi, přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států,“ prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23.500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.

Projev Harrisové, mnohými označovaný za „historický“, završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.

„V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti,“ uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. „Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané,“ prohlásila.

„Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně seriózní,“ řekla dále. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že „bude prezidentkou všech Američanů“. Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.

„Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy,“ řekla Harrisová a Trumpa obvinila, že se snaží vlichotit diktátorům.

Harrisová v projevu slíbila, že se postará o bezpečnost Izraele, přivede rukojmí z Gazy domů a ukončí válku na tomto palestinském území. „Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří,“ řekla za jásotu publika. „A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit,“ dodala.

„To, co se stalo v Gaze za posledních deset měsíců, je zničující. Tolik nevinných ztracených životů, zoufalí hladoví lidé, kteří zas a znovu prchají do bezpečí. Rozsah jejich utrpení je srdcervoucí,“ uvedla dále. „Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení,“ řekla současná viceprezidentka.

V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, „fandí Trumpovi“, dodala.

Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.

Devětapadesátiletá Harrisová dále hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.

Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.

Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.

Doporučujeme

Život Julie Andrews přiblíží nový dokument plný archivních záběrů

Julie Andrews se ve svých devadesáti letech ohlédne za kariérou, která začala v britských varieté a přivedla ji až mezi největší filmové hvězdy. Připravovaný dokument nabídne nové rozhovory i dosud nepublikované archivní záběry.

Britská firma prodala 178 bitcoinů. Penězi předčasně splatila dluh

Britská společnost Smarter Web Company prodala téměř 178 bitcoinů a získané peníze použila na předčasné splacení svého závazku. Transakce měla hodnotu přibližně 11,7 milionu dolarů. Firma se tím zároveň vyhnula možnému vydání více než 7,7 milionu nových akcií.

Indie: Levhart zaútočil v obchodě s alkoholem. Pohotový prodavač ho uvěznil uvnitř

Do obchodu s alkoholem v severoindickém státě Rádžasthán nečekaně vnikl leopard a zaútočil přímo na prodavače. Zraněnému muži se nakonec podařilo šelmu uvěznit přímo uvnitř obchodu.

Demonstranti se střetli s albánskou policií při protestech proti resortu Jareda Kushnera v Albánii

Albánské protesty proti plánovanému luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem přerostly v otevřený střet s policií. Demonstranti kritizují možné poškození chráněné přírody, nejasnosti kolem vlastnictví pozemků i celkově korupční poměry v zemi. Hnutí, které si říká "plameňáková revoluce", už téměř dva měsíce tlačí na vládu premiéra Ediho Ramy.

V Kongu si ebola vyžádala už více než 1000 obětí, počet nakažených přesáhl 2500

Počet potvrzených obětí eboly v Kongu vzrostl na 1033 a počet nakažených dosáhl 2536, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oficiální údaje zveřejněné ve středu v noci. Předchozí bilance uváděla 999 mrtvých a 2423 nakažených. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.

Sněmovna USA schválila návrh obranného rozpočtu ve výši 1,15 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu těsnou většinou schválila návrh obranného rozpočtu v rekordní výši 1,15 bilionu dolarů (24,4 bilionu Kč). Návrh rovněž zahrnuje ustanovení o užší spolupráci Pentagonu s Izraelem či přejmenování amerického ministerstva obrany na ministerstvo války. Opatření navzdory výhradám demokratů prošlo dolní komorou Kongresu v poměru 216 ku 212 hlasům. Píší o tom agentury Reuters a AP.

Milan Petržela ukončil profesionální fotbalovou kariéru

Milan Petržela po více než dvou desetiletích uzavřel profesionální fotbalovou kariéru. Rekordman v počtu ligových startů odehrál v nejvyšší soutěži 537 zápasů a získal řadu trofejí. Ve 43 letech se rozhodl skončit, protože podle svých slov už mu fotbal nepřinášel stejnou radost jako dříve.

Francouzské úřady kvůli požáru u Bordeaux evakuovaly tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly 10.000 turistů a asi 1000 obyvatel. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na prohlášení departementu Gironde z dnešního rána. Server regionálních rozhlasových stanic ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka 12.000 a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na 2400 hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.

Zástupci států EU podpořili 21. balík sankcí proti Rusku, Řecko stáhlo blokaci

Zástupci států EU dnes podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Nová omezení se dlouho nedařilo schválit zejména kvůli výhradám, které mělo Řecko v souvislosti s omezením přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG), což by podle Atén citelně zasáhlo řeckou lodní dopravu. Nakonec si Řecko podle informací ČTK vyjednalo určité ústupky.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé po útocích protivníka i útoky na infrastrukturu

Ruský útok v ukrajinské Sumské oblasti si v noci na dnešek vyžádal jednoho mrtvého. Rozsáhlému útoku čelila také Oděsa. V Rusku a na okupovaném poloostrově Krym zemřeli tři lidé, v Uljanovské oblasti zasáhl dron objekt infrastruktury. Informovaly o tom dnes ukrajinské a ruské úřady.

Válka s Íránem už USA stála 37,5 miliardy dolarů. Hegseth požádal Kongres o další finance

Válka s Íránem už USA vyšla přibližně na 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun), odhadl v úterý na dotaz zákonodárců americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skutečnosti však mohou být výdaje ještě vyšší, odhad totiž nezahrnuje náklady na opravu poškozených vojenských základen na Blízkém východě. Hegseth navíc vyvolal pobouření, když Kongres požádal o dalších 87 miliard dolarů (asi 1,84 bilionu korun).

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o konfliktu na Ukrajině i vztazích

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes ve filipínské Manile jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o válce na Ukrajině, ale také o normalizaci vztahů jejich zemí. Rusko je podle Lavrova připravené na urovnání konfliktu, ministr ale zároveň varoval před americkými dodávkami zbraní na Ukrajinu, napsaly dnes agentury.

Trump vzdal hold vojákům padlým na Blízkém východě. Ještě předtím pohrozil Íránu

Těla čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě se ve středu vrátila do Spojených států v rakvích pokrytých vlajkami. Takzvaného důstojného převozu se účastnil i prezident Donald Trump, který se soukromě setkal s rodinami padlých. Přiznal, že to bylo „velmi těžké“. Ještě předtím přitom hrozil Íránu eskalací, která by ohrozila další tisíce amerických vojáků na Blízkém východě. Šéf Bílého domu trval na tom, že Američaům válka nevadí. Průzkumy však ukazují něco jiného.

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama