ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Výnos desetiletých dluhopisů vlády USA vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2007

Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.

Ruská fregata světlicemi těsně minula dánský vrtulník, premiérka to odsoudila

Ruská fregata v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedla dánská armáda. Zatímco ruský velvyslanec v Dánsku podle agentury AFP mluvil o provokativních manévrech vrtulníku, dánská premiérka Mette Frederiksen incident odsoudila a označila jej za nezodpovědné jednání Ruska.

Saúdská Arábie závodí s časem. Pokud rychle neopraví ropovod East–West, ceny ropy mohou dál růst

Světový trh s ropou přichází o poslední pojistky v podobě zásob, které pomáhaly tlumit růst cen. Saúdská Arábie po útocích uzavřela strategický ropovod East-West a obchodníci se obávají, že delší výpadek může citelně omezit dodávky. Cena ropy Brent už překročila 107 dolarů za barel.

Trump ruší limity pro elektrárny. EPA chystá zásadní obrat v klimatické politice

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila část limitů na emise oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa slibuje levnější energie a méně byrokracie, ekologické organizace však varují před zdravotními i klimatickými důsledky.

Dutiny ve stromech chrání zvířata před vedrem

Staré stromy mohou být pro ptáky, netopýry a další živočichy důležitou ochranou před stále častějšími výkyvy počasí. Jejich dutiny v létě zmírňují horko a za chladných nocí naopak udržují vyšší teplotu. Nový výzkum tak přináší další důvod, proč v lesích chránit především velké a staré stromy.

Nedostatek munice a poškozené základny. Pentagon vydal předběžnou zprávu o válce s Íránem

První souhrnná zpráva inspektora Pentagonu ukazuje nejpodrobnější obraz amerických ztrát ve válce s Íránem. Píše se v ní, že Teherán poškodil či zničil stovky objektů na základnách USA, narušil zásobování americké armády a vyčerpal část zásob vyspělých zbraní.

První na světě: Američané mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy mají na oběžné dráze zbraně pro kontrolu vesmíru, uvedl americký ministr letectva Troy Meink. Jde o první veřejné potvrzení USA, že rozmístily zbraně schopné působit na oběžné dráze. USA uvedly, že tím reagují na hrozby ze strany Číny a Ruska.

Ukrajinci během noci zaútočili v Samarské a Rostovské oblasti

Ukrajinské síly během noci opět zaútočily v hloubi Ruska: v Samarské oblasti podle médií opět napadly rafinérii v Syzrani a v Rostovské oblasti ve městě Taganrog poškodily sklad druhého největšího ruského internetového prodejce Ozon. V Kyjevě ruský dron zasáhl čerpací stanici, kde zranil jednoho člověka, uvedly místní úřady.

Trump ustoupil kvůli kryptozákonu. Přijal přísnější etická pravidla

Donald Trump přistoupil na zpřísnění etických pravidel, která mají pomoci odblokovat rozsáhlou regulaci amerického kryptoměnového trhu. Prezident a první dáma by podle návrhu nesměli vydávat nové digitální tokeny a za určitých podmínek by se omezení mohla dotknout také jejich současných kryptoměnových investic. Klíčové hlasování čeká Senát v úterý.

Zemřel legendární návrhář Bob Mackie. Oblékal Cher nebo Eltona Johna

Americký módní a kostýmní návrhář Bob Mackie zemřel ve věku 87 let. Během více než pěti desetiletí oblékal největší hvězdy showbyznysu, od Cher a Tiny Turner po Eltona Johna nebo Dolly Parton. Proslul třpytem, flitry, kamínky a kostýmy, které na pódiu nešlo přehlédnout.

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezident pobaltské země Gitanas Nauséda a poděkoval spojencům za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, z jaké země mohl dron přiletět a které zemi patřil. Bezpilotní letoun nejspíše přiletěl z Běloruska a směřoval na západ, uvedla litevská média. Kvůli narušení vzdušného prostoru země se mírně zpozdilo několik civilních letů, dodaly. Kvůli útokům ruských proudových dronů na Ukrajině preventivně vzlétly v Polsku stíhačky, informovalo velitelství polských ozbrojených sil.

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama