1.6 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama