ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Po ruských útocích na Kyjev a okolí je nejméně 12 mrtvých, přes 60 zraněných

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na dnešek přišlo o život nejméně 12 lidí, uvedly agentury s odvoláním na ukrajinské úřady. V hlavním městě podle Ukrinformu zahynulo 11 lidí a dalších 46 utrpělo zranění. Rusko na Ukrajinu zaútočilo 68 raketami a 351 drony, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Zničit se podle něj podařilo 37 raket a 326 dronů.

Firmy nakupují ve velkém. Akvizice dosáhly rekordní hodnoty

Světové firmy se letos znovu pustily do velkých nákupů. Hodnota oznámených fúzí a akvizic v první polovině roku dosáhla 2,8 bilionu dolarů, tedy nejvyšší úrovně za první pololetí od začátku sledování těchto dat. Trh přitom táhnou hlavně obří dohody, technologické firmy, umělá inteligence a dostupné financování.

Na pohřbu Alího Chameneího chyběl jeho nástupce, současný íránský nejvyšší vůdce

Teherán zaplavily desetitisíce lidí, kteří se přišli rozloučit s bývalým íránským nejvyšším vůdcem Alím Chameneím. Největší pozornost ale nepřitahovaly projevy ani průvod. Místo toho se soustředila na nepřítomnost jeho syna a nástupce Mojtaby Chameneího.

Trump nezrušil oslavy Dne nezávislosti navzdory extrémnímu počasí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že osobně odmítl doporučení zrušit červencovou akci Salute to America ve Washingtonu. Oslavy Dne nezávislosti na National Mall narušilo extrémní počasí, bouřky i velké horko. Událost provázely evakuace, zpoždění a otázky, zda byly úřady na nebezpečné podmínky dostatečně připraveny.

Po zemětřesení ve Venezuele sílí kritika státního bydlení

Série zemětřesení na severním pobřeží Venezuely obrátila pozornost k veřejnému bydlení, které mělo být symbolem důstojného života pro chudší obyvatele. V La Guaiře se po otřesech zřítily výškové domy i řadové stavby pojmenované po bývalém prezidentovi Hugovi Chávezovi. Místní teď viní vládu z toho, že nechala postavit nekvalitní byty kvůli politickému zisku.

První francouzský pacient s ebolou se vyléčil, propustili ho z nemocnice

První pacient, u kterého byla na území Francie potvrzena nákaza virem ebola, se plně uzdravil a byl propuštěn z nemocnice. Oznámila to francouzská ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist.

Írán a Katar obnovily vzájemný obchod v Perském zálivu

Po několikaměsíční pauze, způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem, obnovily Katar a Írán vzájemný námořní obchod v Perském zálivu. S odvoláním na obchodního atašé v katarském Dauhá o tom dnes informovala íránská státní média.

Ukrajina hlásí dvě oběti v Charkovské oblasti, při útoku na Krym zemřel člověk

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, informovaly dnes místní úřady. Na poloostrově Krym, který okupují Rusové, v noci na dnešek zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk, další dva byli zraněni. Podle agentury AFP to uvedla místní správa. Ukrajina mluví o ruském útoku na Sumy a Charkov, kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31. Dosud jich bylo 30.

Paříž a Londýn ve spolupráci s Ománem usilují o bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Poté, co Írán odmítl mezinárodní námořní misi v Hormuzském průlivu, Francie a Spojené království spolupracují s Ománem na zajištění bezpečné plavby po této vodní cestě. Informovala o tom dnes agentura DPA.

V Rudém moři se dostala pod palbu nákladní loď, oznámila britská vojenská služba

V Rudém moři nedaleko jemenských břehů se dnes dostala pod palbu nákladní loď. Její posádka oznámila, že ji přibližně 30 námořních mil (55 kilometrů) od pobřeží napadli neznámí útočníci. Na svém webu o tom informovala britská vojenská námořní služba UKMTO. Agentura AP uvedla, že za útokem by mohli stát jemenští povstalci Húsíové nebo somálští piráti.

Ohňostroje zatěžují ovzduší i vodní ekosystémy

Ohňostroje nezanechávají jen kouř a světelné efekty. Po oslavách zůstávají ve vodě i ovzduší chemické látky, jemné částice a zbytky pyrotechniky, které mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí i fungování ekosystémů.

Trump v projevu k 250. výročí nezávislosti mluvil o zlatém věku Spojených států

Americký prezident Donald Trump dnes ve svém 40minutovém projevu u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států hovořil o amerických vojenských a vesmírných úspěších, své politické agendě, o hrozbách komunismu i o tom, co označil za úsvit zlatého věku Spojených států. Projev se uskutečnil s několikahodinovým zpožděním způsobeným evakuací prostranství National Mall kvůli bouři. Po prezidentově projevu následovala velkolepá show s ohňostroji a hudebním doprovodem.

Baterie elektromobilů vydrží víc, než se čekalo. Může to změnit trh s ojetinami

Obava z drahé výměny baterie dlouho patřila k hlavním důvodům, proč se část řidičů držela od elektromobilů dál. Nová data ale ukazují, že moderní baterie stárnou pomaleji, než se původně očekávalo. Pro trh to může být zásadní zpráva, hlavně u ojetých elektroaut.

Papež Lev XIV. vyzval na Lampeduse Evropu k lepší integraci migrantů

Papež Lev XIV. během návštěvy italského ostrova Lampedusa vyzval evropské státy, aby k migraci přistupovaly komplexněji. Podle něj by Evropa měla nejen pomáhat lidem přicházejícím na kontinent, ale také podporovat rozvoj jejich domovských zemí, aby nikdo nebyl nucen odcházet.

Stablecoin Open USD získal podporu velkých firem

Do světa kryptoměn vstupuje projekt, který nemíří jen na obchodníky a technologické nadšence. Více než 140 firem včetně Visa, Mastercard, Stripe, BlackRocku, Googlu a Coinbase podpořilo vznik Open USD, nové digitální měny navázané na americký dolar. Její tvůrci ji chtějí dostat blíž k běžným internetovým platbám.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama