ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Pracovník německých drah vypadl po potyčce z vlaku jedoucího 120 km/h

Z vlaku jedoucího rychlostí zhruba 120 kilometrů v hodině vypadl v pátek večer po potyčce s jedním z cestujících bezpečnostní pracovník Deutsche Bahn (DB). Utrpěl velmi těžká zranění a je v kritickém stavu v nemocnici. Případ vyšetřuje policie, která o tom informovala dnes v tiskové zprávě.

Na pochod hrdosti v Bratislavě přišlo podle organizátorů asi 10.000 lidí

Kolem 10.000 lidí se dnes v Bratislavě zúčastnilo podle organizátorů pochodu hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. ČTK o tom za pořadatele informovala Aneta Andraščíková. Do jiné části slovenské metropole i tentokrát konzervativní aktivisté svolali vlastní akci s cílem propagovat tradiční rodinu; účast na ní byla značné nižší než na Duhovém pridu.

Hasiči v Norsku pokračují v boji s rozsáhlým požárem, situace zůstává vážná

Hasiči pokračovali v noci na dnešek v boji s rozsáhlým požárem ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než 100 bytových jednotek. Požár se stále nepodařilo dostat pod kontrolu, podle posledních informací ale nezasahuje další obydlí. Naději na zpomalení šíření ohně přináší déšť, napsal na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.

Írán po amerických úderech hlásí tři mrtvé, Teherán útočil mimo jiné v Kuvajtu

Írán uvedl, že noční americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly dnes agentury AFP a Reuters. Teherán naopak v posledních hodinách zaútočil na cíle v Kuvajtu,v Jordánsku či v Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.

Ukrajina zasáhla logistické centrum u Moskvy, Rusko zaútočilo na Oděsu

Ukrajinský dronový útok na logistické centrum v Tambovské oblasti jihovýchodně od Moskvy si vyžádal nejméně sedm obětí a 24 zraněných, uvedly dnes podle agentury AFP místní úřady. Podle Ruska přes noc Ukrajina na Moskevskou oblast vyslala více než 370 dronů. Rusko pak zaútočilo na přístavní infrastrukturu v Oděse, kde jedna osoba zahynula a tři lidé byli zraněni, oznámil na Telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper.

Stoupající moře ohrožuje tažné bahňáky na brazilském pobřeží

Stoupající hladina moře, oteplování oceánů, znečištění i úbytek pobřežních mokřadů zhoršují podmínky pro tažné bahňáky na severovýchodním pobřeží Brazílie. Ptáci, kteří každoročně urazí desetitisíce kilometrů mezi Jižní a Severní Amerikou, přicházejí o klíčová místa k odpočinku i získávání potravy. Vědci zároveň upozorňují, že stejnými změnami trpí i místní ekosystémy a komunity závislé na pobřeží.

Citadel Securities investuje 400 milionů dolarů do Crypto.com

Společnost Citadel Securities investovala 400 milionů dolarů do kryptoměnové burzy Crypto.com. První institucionální investiční kolo v desetileté historii platformy ji ocenilo na 20 miliard dolarů. Nový kapitál má podpořit rozvoj tokenizovaných cenných papírů a derivátů.

Teorie velkého třesku se vrací v nové podobě. Hlavním hrdinou bude Stuart

Majitel obchodu s komiksy Stuart Bloom se vrací v samostatném seriálu, který přímo naváže na události Teorie velkého třesku. Místo dalšího tradičního sitcomu však diváky čeká multivesmírná katastrofa, alternativní reality a výrazně větší množství triků.

Nízká hladina Rýna zdražuje dopravu. Lodě plují jen s pětinou nákladu

Nedostatek srážek a vysoké teploty snížily hladinu Rýna natolik, že nákladní lodě nemohou využívat svou běžnou kapacitu. Omezení prodražuje přepravu surovin a paliv a komplikuje zásobování německého průmyslu. Déšť situaci mírně zlepšil, dopravní náklady však zůstávají vysoké.

Silné zemětřesení zasáhlo Mexiko a Guatemalu. Otřesy dosáhly síly 7,3

Jih Mexika a sousední Guatemalu zasáhlo silné zemětřesení o magnitudu 7,3. Otřesy pocítili lidé od Mexico City až po Salvador a úřady krátce varovaly před možnými vlnami tsunami. Nejsou hlášeny oběti ani rozsáhlé škody, nejméně dva lidé však utrpěli zranění.

Exministr za CDU Spahn čelí výzvám k rezignaci. Má dítě od náhradní matky, což jeho strana odmítá

Předseda parlamentní frakce německých konzervativců a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn se ocitl pod silnou kritikou poté, co oznámil, že se společně se svým manželem Danielem Funkem stal rodičem díky náhradní matce ve Spojených státech.

Apple sesadil Nvidii z trůnu. Stal se nejcennější společností na světě

Apple sesadil Nvidii z čela žebříčku nejhodnotnějších firem světa. Tržní hodnota výrobce iPhonů vystoupala na přibližně 4,88 bilionu dolarů, zatímco Nvidia po poklesu akcií zaostala o několik desítek miliard. Investoři tím naznačili, že od umělé inteligence už neočekávají zisky jen u výrobců čipů.

Inflace v eurozóně zpomalila. Největším problémem zůstávají energie

Růst spotřebitelských cen v eurozóně během června zpomalil. Inflace klesla z květnových 3,2 na 2,8 procenta, stále však zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Největší tlak na peněženky obyvatel dál vytvářejí energie.

TikTokerka z Ghany jde na rok do vězení. Šířila dezinformace o prezidentovi

Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi.

Sesuv půdy v Čchung-čchingu zasypal budovy, záchranáři vyprostili deset lidí

Sesuv půdy dnes v jihozápadním čínském městě Čchung-čching zasypal několik obytných budov. Podle státních médií zůstává pod troskami neznámý počet lidí, záchranářům se zatím podařilo vyprostit nejméně deset osob. Pátrací a záchranné práce pokračují, informovala agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama