ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Kvůli tajfunu Bavi ruší Japonsko, Tchaj-wan a Čína lety, Filipíny už mají mrtvé

K jihozápadním japonským ostrovům se dnes přiblížil silný tajfun Bavi, kvůli němuž obyvatelé raději zabezpečují svůj majetek. Tajfun míří severozápadně přes Tchaj-wan do Číny, kde už byly zrušeny letecké spoje. Bavi by mohla být nejničivější bouří v této oblasti za poslední roky, napsala agentura Reuters. Sesuv půdy způsobený silnými dešti, které zhoršil průchod tajfunu, si už na jihofilipínském ostrově Mindanao vyžádal nejméně 15 mrtvých, uvedla agentura AFP.

Rusko oznámilo zneškodnění 376 ukrajinských dronů, Kyjev hlásí další oběť útoků

Rusko i Ukrajina v noci čelily dalším rozsáhlým dronovým útokům. Moskva oznámila zneškodnění 376 ukrajinských bezpilotních letounů, Kyjev uvedl, že zlikvidoval 114 z 137 ruských dronů. Informuje ČTK. Na ruském území hořely ropné objekty, na Ukrajině si útok vyžádal nejméně jednu oběť.

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Stromy pohlcují uhlík ještě dlouho po skončení růstu

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Nejméně 12 lidí zahynulo při lesním požáru v provincii Almería na jihu Španělska

Nejméně 12 lidských životů si vyžádal lesní požár, který vypukl ve čtvrtek pozdě odpoledne v provincii Almería ve španělské Andalusii. Zranění utrpělo šest lidí. Dalších 19 osob zůstává pohřešováno a záchranné složky v této oblasti pokračují v pátracích a záchranných operacích, uvedl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser předseda andaluské vlády Juanma Moreno, kterého citovala agentura Reuters.

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama