ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok v ruské Belgorodské oblasti zabil dva lidi

Ukrajinský dronový útok zabil dva lidi v autě v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, oznámily dnes místní úřady. Dva další lidé utrpěli zranění. Ukrajinské drony dnes rovněž udeřily na ropnou rafinerii ve městě Taganrog v Rostovské oblasti, na tanker ruské stínové flotily a ropný terminál na okupovaném poloostrově Krym, uvedl velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi. Informuje o tom agentura Reuters. V ukrajinském Chersonu ruský dronový útok zranil dva lidi, sdělil podle BBC městský úřad. Rusko od rána útočilo na Záporoží, zemřel tam jeden člověk.

Donald Trump je podle lékařů ve výborné kondici, doporučili mu ale zhubnout

Zdravotní stav amerického prezidenta Donald Trump je stále výborný a je plně způsobilý vykonávat svoji funkci. Uvedl to Bílý dům ve zprávě, ve které cituje výsledky lékařské prohlídky. Tu 79letý Trump podstoupil v úterý ve vojenské nemocnici Waltera Reeda. Lékař mu ale doporučil zhubnout, uvedla agentura AP.

ANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

Polský prezident chce odebrat Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání

Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou narušil spor o historickou paměť. Polský prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ukrajinský prezident pojmenoval vojenskou jednotku po Ukrajinské povstalecké armádě.

Po protržení nádrže v papírně zemřelo devět lidí

Po protržení nádrže s chemikálií v papírně Nippon Dynawave ve státě Washington zůstávají další dva lidé pohřešovaní. Úřady zároveň řeší ekologické dopady havárie a připravují rozsáhlé vyšetřování.

Cirkulární ekonomika může Evropě snížit emise i závislost na dovozu surovin

Evropa hledá cestu, jak omezit tlak na přírodu a zároveň posílit vlastní ekonomickou odolnost. Nové hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že větší důraz na opravy, opětovné využívání materiálů a recyklaci by mohl výrazně snížit klimatickou zátěž i závislost na dovážených surovinách.

EU díky reformám uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Věk migrantů přicházejících do Británie bude od příštího roku rozpoznávat AI

Velká Británie plánuje od příštího roku nasadit na hranicích technologii využívající umělou inteligenci k odhadu věku migrantů. Cílem systému je odhalit dospělé osoby, které se při žádosti o azyl vydávají za děti.

Kolumbijci míří k urnám, volby rozhodnou o budoucnosti země

Kolumbie si v neděli zvolí nového prezidenta. Volby se proměnily v souboj mezi stoupenci levicového kurzu současné vlády a politiky, kteří slibují tvrdší postup proti násilí, nižší daně a podporu ekonomiky. Průzkumy zatím nenaznačují jasného vítěze.

Znečištěný vzduch brzdí růst dětských plic

Znečištěné ovzduší může zpomalovat růst plic u dětí a jeho dopady se mohou táhnout až do rané dospělosti. Britští vědci sledovali tisíce lidí narozených v okolí Bristolu a zjistili, že kvalita vzduchu v dětství souvisí s vývojem plicních funkcí.

Maďarská policie uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod Budapest Pride

Maďarská policie dnes uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy tato akce na podporu komunity LGBT+ byla z iniciativy vlády tehdejšího národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Česká ekonomika rostla rychleji, než se čekalo

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila víc, než naznačoval původní odhad statistiků. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Růst táhly hlavně spotřeba domácností a investice, slabší stránkou zůstal zahraniční obchod.

Nicolas Cage si po letech oficiálně změnil jméno

Nicolas Cage používá své jméno už desítky let. Teprve nyní ale herec přiznal, že jeho umělecké jméno se stalo i jeho skutečným jménem. Rozhodnutí podle něj souvisí s vlastní identitou i snahou vystoupit ze stínu slavného příjmení.

V nemocnici v Římě je lékařka, která byla v Kongu v kontaktu s pacienty s ebolou

V nemocnici v Římě je v izolaci lékařka, která v Kongu přišla do kontaktu s pacienty s ebolou, nemá ale žádné příznaky, informovala dnes agentura ANSA. Italské ministerstvo zdravotnictví zároveň zdůraznilo, že v Itálii nyní nejsou žádné případy eboly a že riziko výskytu v dalších dnech je velmi nízké. Místní média také dnes informovala, že italská premiérka Giorgia Meloni požádala Evropskou unii o posílení koordinovaných hraničních kontrol osob přijíždějících z oblastí s výskytem eboly.

Rumunský prezident žádá mezinárodní reakci poté, co v jeho zemi dron zasáhl dům

Rumunský prezident Nicušor Dan vyzval ke koordinované mezinárodní reakci kvůli zásahu obytného domu ruským dronem v jeho zemi, incident z dnešní noci označil za bezprecedentní. Bukurešť si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance, informuje agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama