ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Izrael je připraven odsunout Palestince z Gazy, ale čeká na USA, řekl Kac

Izrael má připraveny plány odsunu Palestinců z Pásma Gazy, ale čeká, až Spojené státy vymyslí, kam je odvézt. Dnes to podle agentury AFP řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac na konferenci pořádané izraelským serverem Ynet a deníkem Jediot Achronot. Velvyslanectví USA v Izraeli agenturu se žádostí o vyjádření odkázalo na americké ministerstvo zahraničí.

Rusko v Kyjevě během dne zasáhlo obytné domy, sklady a vysokou školu

Ruské útoky v Kyjevě během dneška poničily několikapatrový obytný dům nebo budovu vysoké školy. Informoval o tom starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko a další činitelé. V Kyjevské oblasti po ruském útoku hořel sportovní areál, jinde v regionu jsou poškozené sklady.

Zhoršení rusko-japonských vztahů je podle Putina vinou Tokia, Japonsko to odmítá

Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Japonsko následně Putinova slova označilo za nepřijatelná. Ostrou kritiku před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.

OSN: Překročení hranice 1,5 stupně je nevyhnutelné. Ani nejlepší scénář není dobrý

Globální oteplování i v tom nejoptimističtějším scénáři dosáhne nejméně 1,8 stupně Celsia, což je výrazně nad cílem Pařížské dohody. Podle zprávy má smysl proti oteplování bojovat, i když je překročení hranice 1,5 stupně Celsia nevyhnutelné. Opatření však musí být radikální.

Estonský parlament zvolil právničku Ulle Madise prezidentkou země

Estonský parlament dnes zvolil ústavní právničku a ombudsmanku Ülle Madise prezidentkou této pobaltské země. Stane se druhou ženou, která bude vykonávat tuto převážně ceremoniální funkci. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA.

Tyler Robinson podezřelý z vraždy Charlieho Kirka vinu před soudem nepřiznal. Hrozí mu trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson z Utahu se u soudu nepřiznal k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Soudce Tony Graf zároveň rozhodl, že státní zástupci mohou v případném hlavním líčení požadovat trest smrti.

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedly stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ale není pravděpodobné, že se podaří muže zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.

KOMENTÁŘ: Apple po 15 letech vyměnil šéfa. Jen pár dní před klíčovou událostí

Tim Cook po 15 letech skončil v čele společnosti Apple, od září se jeho role ujímá hardwarový inženýr John Ternus. K ostře sledované rošádě dochází jen pár dní před událostí, která je pro Apple kriticky důležitá. Společnost představí nové produkty v čele s nečekaným kouskem.

Zadrželi ho a druhý den zemřel. Další úmrtí ve vazbě ICE

Čínský ilegální migrant zemřel ve vazbě jen několik hodin po svém zadržení. S odkazem na americký Imigrační a celní úřad (ICE) o tom informovala stanice NPR. Jde o 57. úmrtí migranta zadrženého vládou od začátku druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Koncem července v detenčním centru zemřel jednačtyřicetiletý Guatemalec.

Při útoku na letiště v Lipsku byl použit materiál vojenské kvality, uvedla šéfka EK

Při útoku v Lipsku byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen použit materiál vojenské kvality. Pokud by byl útok úspěšný, mohlo dojít ke ztrátám na životech, dodala von der Leyen během společného tiskového prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok na letišti Lipsko/Halle Rusku. Podle šéfa NATO je Rusko stále bezohlednější a dochází k nárůstu nepřátelských aktivit. Aliance podle něj pracuje nepřetržitě na zajištění bezpečnosti občanů.

Dvacet jedna finančních institucí chystá společný dolarový stablecoin

Velké banky a investiční společnosti spojují síly při přípravě vlastního stablecoinu. Digitální měna navázaná na americký dolar má vstoupit na trh v první polovině roku 2027, následovat by mohly tokeny kryté eurem a dalšími měnami skupiny G7.

Včelí matky přenášejí pesticidy do svých vajíček

Včelí matky se mohou části pesticidů zbavovat tím, že je předají do svých vajíček. Tento obranný mechanismus sice snižuje množství škodlivých látek v jejich těle, zároveň však může ohrozit vývoj potomstva a v krajním případě i celé včelstvo.

Výprodej dluhopisů zdražuje půjčky. Trhy děsí inflace i zadlužení ekonomik

Globální trh státních dluhopisů ve středu zasáhl další výprodej, který zvýšil náklady na vládní půjčky na maxima za několik desetiletí. Investory znepokojuje hlavně růst cen energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, obava z nové inflační vlny a vysoké zadlužení vyspělých ekonomik, včetně Spojených států.

La Bola Negra propojí osudy tří generací mužů

Penélope Cruz a Glenn Close se objevují v novém španělském dramatu La Bola Negra, které propojuje tři generace mužů a téměř celé století španělských dějin. Film oceněný na festivalu v Cannes nyní představil první mezinárodní upoutávku.

Američané udeřili a Írán odpověděl. Vzájemné útoky pokračují

Islámské revoluční gardy (IRGC) provedly útoky na americké cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Šlo o reakci na úterní americké údery proti íránským vojenským cílům. Íránská státní média napsala, že americké údery mířily i na civilní infrastrukturu a zasáhly podle nich civilní dům, kde se zrovna konala svatba. Američané to popřeli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama