ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně patnáct lidí. Rusové útočili i na výstavu dronů

Nejméně 15 lidí zahynulo při pátečních ruských útocích na Ukrajinu. Nejtragičtější bilanci měl úder balistickými raketami na výstavu dronových technologií nedaleko Kyjeva, při němž zemřelo deset lidí a přibližně stovka dalších utrpěla zranění. O útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Šéf OSN navštívil poprvé po 17 letech Sýrii

Generální tajemník OSN António Guterres přijel do Damašku na první návštěvu úřadujícího šéfa světové organizace od roku 2009. Se syrským vedením jedná hlavně o obnově země, návratu vysídlených lidí a posílení mezinárodní podpory. Návštěva zároveň potvrzuje postupný návrat Sýrie na diplomatickou scénu.

Francie nařídila evakuaci dalších sedmi obcí u Bordeaux kvůli požárům

Francouzské úřady v noci na dnešek nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170.000 lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141.000 lidí. Dalších 60.000 lidí muselo kvůli požárům opustit domovy ve středním Španělsku.

Jemenští Húsíové tvrdí, že zaútočili na Saúdskou Arábii

Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Loď Starship při zkušebním letu vynesla vylepšené satelity Starlink

Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.

John Cusack vyměnil film za komiks

John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní své první grafické knihy.

Trump pohrozil EU dalšími cly kvůli pokutám pro Google

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.

Největší masná firma světa ruší cíl uhlíkové neutrality

JBS, největší producent masa na světě, ustoupil od svých dosavadních klimatických závazků. Ve výroční zprávě přestal uvádět plán dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a zároveň vypustil dřívější cíl odstranit odlesňování ze svého domácího dodavatelského řetězce. Firma tvrdí, že mění přístup kvůli obtížné měřitelnosti emisí v zemědělství.

Blackstone spravuje aktiva za rekordních 1,35 bilionu dolarů

Americká investiční společnost Blackstone překonala očekávání analytiků a zvýšila objem spravovaných aktiv na nový rekord. K výsledkům jí pomohly investice spojené s umělou inteligencí, datovými centry i energetickou infrastrukturou.

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.

Rumunská stíhačka sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země

Rumunská stíhačka F-16 dnes sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Statisíce ukryté v pohovce. Soud dočasně zastavil vyšetřování jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu.

Trump uvalil nová cla na dovoz. Opatření zasáhlo většinu obchodních partnerů

Spojené státy od pátku uplatňují nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží z přibližně šesti desítek obchodních partnerů, jak ve čtvrtek rozhodl prezident Donald Trump. Podle amerického obchodního zástupce se opatření týká zemí, které dohromady představují více než 99 procent dovozu do USA, tedy i Číny a evropských zemí.

Vědci upozorňují na nové hrozby pro opylovače

Úbytek opylovačů už dávno nesouvisí jen s úbytkem přirozeného prostředí, pesticidy nebo změnou klimatu. Do popředí se dostávají i dosud méně sledované hrozby, jako jsou mikroplasty, znečištění ovzduší, zbytky antibiotik nebo umělé osvětlení. Odborníci zároveň upozorňují, že právě včasné rozpoznání těchto rizik může výrazně pomoci při ochraně včel, čmeláků, motýlů i dalších druhů, na nichž závisí fungování ekosystémů i zemědělství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama