ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Při hašení lesních požárů západně od Atén se srazily dva vrtulníky

Západně od Atén se dnes při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky, posádka jednoho z nich je v pořádku, po druhé se pátrá, informují podle agentury DPA místní média. Podle nich požáry v této oblasti od pátku zničily už přes 10.000 hektarů porostu. Dnes byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Lesy hoří také v dalších částech Řecka.

Americký stát Washington vyhlásil kvůli rychle se šířícím požárům stav nouze

V americkém státě Washington na severozápadě země donutil rychle se šířící požár k evakuaci tisíce obyvatel města Spokane. Stát Washington vyhlásil stav nouze, jelikož čelí jedné z nejhorších požárních sezón ve své historii. Informovaly o tom dnes světové agentury a místní média.

Výbuch bomby v restauraci v Moskvě zabil nejméně tři lidi

Nejméně tři lidé zahynuli a dalších 21 utrpělo zranění při explozi v italské restauraci Balzi Rossi v centru Moskvy. Podle ruských státních médií, která se odvolávají na bezpečnostní zdroje, výbuch způsobilo podomácku vyrobené výbušné zařízení.

Izraelské údery zabily v noci v Pásmu Gazy devět lidí, uvedly palestinské úřady

Izraelské údery v noci na dnešek zasáhly několik domů v Pásmu Gazy a zabily devět lidí. Podle agentury Reuters to uvedli zdravotníci v Pásmu Gazy. Dalších osm obětí zaznamenala civilní ochrana kontrolovaná Hamásem po izraelských úderech už v sobotu. Alespoň v jednom případě byly údery vedené proti velitelům teroristické organizace Hamásu, uvedla izraelská armáda.

USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán, uvedl Trump

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

Vysoké teploty a pesticidy zvyšují úhyn čmeláků

Mrtví čmeláci na chodnících nejsou v létě ničím neobvyklým. Část z nich umírá přirozeně na konci svého krátkého života, stále větší roli ale hrají také vlny veder, úbytek přirozeného prostředí a používání pesticidů. Kombinace těchto faktorů může oslabovat celé populace důležitých opylovačů.

Rusko za noc zničilo přes 600 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek přes 600 ukrajinských dronů. Na jihu Ruska v Saratovské oblasti místní představitelé tvrdí, že ukrajinský úder ze vzduchu zabil dva lidi. Píše to dnes agentura AFP. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze soboty na dnešek sestřelila 109 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Za posledních 24 hodin zemřeli na Ukrajině podle místních médií tři lidé a zhruba 50 jich bylo zraněno.

Osamělý vlk přiblíží osud československého pilota Josefa Františka

Do českých kin míří dokudrama o Josefu Františkovi, jednom z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů druhé světové války. Snímek režiséra Ondřeje Veverky se nejprve představí v Prostějově, který je úzce spojený s pilotovým životem.

Americká ekonomika zpomalila. Růst brzdí dovoz a vysoké ceny

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla pomaleji, než se očekávalo. Spotřeba domácností zůstala silná, celkový výsledek však zhoršil prudší růst dovozu, nižší vládní výdaje a přetrvávající cenové tlaky.

Zemětřesení u Neapole poničilo domy, přístav i elektrickou síť

Oblast západně od Neapole zasáhlo zemětřesení o síle 4,7. Nejméně 26 lidí utrpělo zranění a přibližně 300 obyvatel města Pozzuoli muselo opustit své domovy. Otřesy poškodily budovy i dopravní infrastrukturu.

Věřitelé zkrachovalé FTX dostanou dalších 900 milionů dolarů

Majetek zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX se znovu rozděluje mezi její bývalé zákazníky a další věřitele. Páté kolo výplat má dosáhnout přibližně 900 milionů dolarů. Některé skupiny získají více než sto procent uznané hodnoty svých nároků, původní kryptoměny jim však vráceny nebudou.

Hasiči druhým dnem zasahují proti agresivnímu požáru u Korintského zálivu

Hasiči druhým dnem zasahují proti rychle se šířícímu požáru u Korintského zálivu v letovisku Porto Germeno. Píší to dnes řecká média. Z oblasti bylo v noci několik lidí evakuováno za použití lodě. Situaci na místě komplikuje silný vítr, který pomáhá šíření ohně a ztěžuje zásahy ze vzduchu. Lesním požárům Řecko čelí i na dalších místech, například na Krétě.

Španělsko začalo s umisťováním bariéry proti migrantům na moři u Ceuty

U španělského města Ceuta, které je na severu Afriky, dnes ráno začala instalace bariéry proti migrantům na moři. Podle médií o tom informovalo ministerstvo vnitra. Právě přes moře se dostalo do Ceuty mnoho lidí při čtvrtečním živelném přechodu hranice. Situace ve městě je dnes ráno klidná.

Kontrolované vypalování pomáhá chránit obří sekvoje před požáry

Obří sekvoje přežívají v kalifornských horách tisíce let a po většinu své historie jim pravidelný oheň prospíval. Nový výzkum ukazuje, že pečlivě řízené vypalování lesa výrazně zvyšuje jejich šanci přežít i dnešní mimořádně ničivé požáry. V oblastech, kde se kontrolované požáry uskutečnily během posledních deseti let, měly stromy téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přežití.

Na Kubě se kvůli sankcím USA zavřely tři čtvrtiny hotelů

Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě se už musely uzavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama