ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.

Írán odmítl obvinění z raketového útoku na SAE, ty s ním pozastavily obchod

Teherán v noci na dnešek odmítl úterní tvrzení Spojených arabských emirátů (SAE), že na ně vypálil dvě balistické rakety. SAE v úterý pozdě večer oznámily, že kvůli eskalaci v regionu s Teheránem pozastavují veškeré obchodní vztahy, informovala agentura AFP. Ta dnes také napsala, že náčelník generálního štábu íránské armády varoval státy Perského zálivu před poskytováním pomoci americké armádě. SAE je jednou ze zemí v regionu, kde mají USA vojenské základny.

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentního cla na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek pozastavil plán na uvalení 50procentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost dnes. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá ještě mnoho práce.

Sesazený ukrajinský ministr obrany Fedorov vyzývá k uspořádání voleb za války

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb i během pokračující války s Ruskem. Tvrdí, že země musí najít legální a bezpečný způsob, jak obnovit plný demokratický proces. Jeho vystoupení představuje dosud nejvýraznější domácí politickou výzvu prezidentu Volodymyru Zelenskému od začátku plnohodnotné ruské invaze.

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama