Reklama
6.1 C
Czech
Neděle 15. března 2026
ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

ANALÝZA: Jak válka s Íránem ovlivní válku na Ukrajině

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, konflikt na Blízkém východě může výrazně ovlivnit i válku na Ukrajině. Na Kyjev a Moskvu bude mít americko-izraelská válka s Íránem asymetrický vliv, negativní důsledky však pocítí obě strany.

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Severní Korea odpálila asi deset balistických střel, dopadly do moře

Severní Korea dnes odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská armáda. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

Soud zastavil vyšetřování šéfa americké centrální banky Jeroma Powella

Federální soudce ve Washingtonu zablokoval pokus amerického ministerstva spravedlnosti vyšetřovat šéfa centrální banky Jeroma Powella. Podle soudu vláda nepředložila žádné důkazy o trestném činu, přičemž vyšetřování sloužilo hlavně k politickému tlaku na snížení úrokových sazeb.

Masný průmysl se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu, ukázala zpráva

Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to.

Černý déšť dopadá na Teherán po útocích na ropná zařízení

Útoky na ropné sklady a rafinerii v okolí Teheránu vyvolaly masivní požáry a husté mraky kouře. Znečištění se promíchalo s deštěm a nad městem začal padat tzv. černý déšť. Odborníci i Světová zdravotnická organizace varují před vážnými zdravotními a ekologickými dopady, které mohou přetrvat dlouhé roky.

Manželka Bruce Willise zakládá fond na výzkum demence a podporu pečujících

Emma Heming Willis proměňuje osobní zkušenost v konkrétní pomoc. Manželka Bruce Willis oznámila vznik nového fondu, který se zaměří na výzkum frontotemporální demence i podporu lidí, kteří o nemocné každý den pečují. Z intimního rodinného boje tak vzniká veřejná iniciativa, která má pomoct i dalším rodinám.

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama