ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

V Kongu počet obětí eboly překročil hranici 2000

Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici 2000. Podle nejnovějších dat konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Údaje zachycují stav k neděli. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.

Nejméně devět mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly ruské útoky

Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při ruských útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes regionální úřady. Podle ukrajinské prokuratury je mrtvých 11 a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím, tvrdí ukrajinské letectvo.

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla dnes agentura Reuters. Raněných je podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, pokračuje totiž pátrání po nezvěstných, kterých je například ve městě Calí podle prezidenta jihoamerické země Abelarda de la Esprielly 188.

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přesunu podmořského kabelu kvůli hrobu skřítka

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy Kč) a měl procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel nyní místo toho vede v blízkosti lidských ostatků z doby bronzové, píše deník The Guardian.

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle listu Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.

Západ Kolumbie postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, jsou zprávy o zraněných

Západ Kolumbie dnes postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před cunami.

Thajsko: Bývalý poslanec zastřelil úředníka, pak se přiznal v živém vysílání

Bývalý thajský poslanec Chalong Reawraeng údajně zastřelil místního úředníka a krátce nato zavolal politické komentátorce Anchalee Paireerak, která v tu chvíli vysílala živě na YouTube. V telefonátu jí podle záznamu oznámil, co právě udělal.

CLARITY Act se zadrhl. Americký Senát odložil hlasování na září

Americký Senát před srpnovou přestávkou nestihl hlasovat o návrhu zákona CLARITY Act, který má zavést jednotnější pravidla pro kryptoměnový trh. Projednávání se přesouvá na září, návrh však nadále rozděluje demokratické i republikánské senátory.

V Číně udeřila silná bouře. Evakuován byl více než milion lidí

Východní pobřeží Číny zasáhl tajfun Dolphin, který si vynutil evakuaci více než milionu obyvatel a ochromil dopravu včetně finanční metropole Šanghaje. Bouře přinesla prudký déšť, záplavy a vítr o rychlosti až 150 kilometrů za hodinu. Úřady varují, že nebezpečí ještě nepominulo.

V USA ubylo 23 tisíc pracovních míst. Akcie vystoupaly na rekord

Americký trh práce v červenci překvapivě ztratil 23 tisíc pracovních míst. Slabá čísla ale burzy nezastavila. Investoři očekávají, že horší vývoj zaměstnanosti přiměje centrální banku k opatrnějšímu rozhodování o úrokových sazbách.

Motýli po celém světě mění svá území kvůli oteplování

Motýli po celém světě stále častěji mění oblasti, ve kterých žijí. Některé druhy se šíří do nových míst, jiné ze svých původních stanovišť mizí nebo se stěhují do vyšších nadmořských výšek. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že hlavním důvodem jsou rostoucí teploty a častější výkyvy počasí. Změny zároveň naznačují, že se proměňují celé ekosystémy.

Tchaj-wan při vojenském cvičení zpomalil internet

Tchaj-wan během rozsáhlého vojenského cvičení poprvé cíleně zpomalil mobilní internet. Úřady tím simulovaly omezení komunikace, které by mohlo nastat při přírodní katastrofě nebo případném útoku.

KOMENTÁŘ: Nečekaná zpráva pro investory. Na akciích se děje něco, co se nestalo čtyři roky

Boom umělé inteligence způsobil, že americký akciový trh přestává být elitním klubem pro pár vybraných společností. Místo několika tahounů investoři dávají šanci pestřejší paletě titulů. Rovnoměrně vážený index S&P 500 proto po dlouhých měsících poráží ten klasický.

Trump jmenoval Willa Scharfa novým hlavním právním poradcem Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf, který dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Ukrajinský útok v Nižněkamsku zabil podle úřadů 12 lidí, mířil asi na rafinérii

Dvanáct lidí zemřelo a dalších 39 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Nižněkamsk v Tatarstánu, uvedla podle agentury TASS tisková služba vedení této republiky ve středním Rusku. Cílem útoku byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama