ZprávyHamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest...

Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř rukojmích, v sobotu pustí šest živých

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předá Izraeli těla čtyř mrtvých rukojmích, včetně členů rodiny Bibasových, a v sobotu zbývajících šest rukojmích, kteří jsou ještě naživu a kteří jsou určeni k propuštění v rámci první fáze příměří. Oznámil to lídr Hamásu Chalíl Hajjá a dodal, že hnutí je připraveno okamžitě zahájit zprostředkovaná jednání o podmínkách druhé fáze příměří. Dosažení dohody o propuštění šesti žijících rukojmích krátce nato potvrdila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, informovaly tiskové agentury.

Úřad premiéra vyzval média a veřejnost, aby o jménech zemřelých rukojmích, kteří mají být ve čtvrtek předáni, nespekulovaly. Izraelská média jména oznámená Hamásem vesměs nezveřejňují, dokud jejich identitu nepotvrdí izraelské forenzní týmy, napsal server The Times of Israel. Hajjá včera v předem natočeném vyjádření bez bližších podrobností pouze řekl, že mezi těly určenými k předání ve čtvrtek bude i „rodina Bibasových“.

Agentura AP napsala, že rodina Bibasových se stala symbolem utrpení Izraelců za války v Pásmu Gazy. Osud Širi Bibasové a jejích dvou synů Ariela a Kfira, jimž byly v době únosu v říjnu 2023 čtyři roky a devět měsíců, odráží pocity bezmoci, kdy v zajetí zůstávají už déle než 500 dní ještě desítky izraelských rukojmích. Izraelské úřady dosud uváděly, že mají mimořádné obavy o jejich stav, jejich smrt však přímo nepotvrdily. Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny za palestinské vězně 1. února, jeho manželka však nikoli. Hamás už dříve oznámil, že ostatní členové rodiny zemřeli při izraelském bombardování koncem roku 2023.

Mezi šesti živými rukojmími, které Hamás propustí v sobotu výměnou za palestinské vězně, budou Avera Mengistu a Hišám Saíd, kteří přešli do Pásma Gazy sami a byli zadrženi už před více než deseti lety, řekl Hajjá. Fórum rodinných příslušníků rukojmích později zveřejnilo jména šesti Izraelců, jejichž propuštění se očekává v sobotu. Kromě Saída a Mengistua má jít o Elijaha Kohena, Tala Šohama, Omera Wenkerta a Omera Šem-Tova.

Původně měl Hamás tuto sobotu propustit pouze tři rukojmí a nebylo bezprostředně jasné, co jej vedlo k rozhodnutí pustit všech šest zbývajících žijících zajatců v rámci první fáze. Nejmenovaný izraelský představitel však agentuře AP řekl, že Netanjahu s cílem urychlit propouštění rukojmích souhlasil, že Izrael nyní povolí vjezd do Pásma Gazy také dlouho požadovaným mobilním příbytkům a stavebním strojům na odklízení sutin, což dosud odmítal.

Úřad premiéra pouze uvedl, že propuštění šesti rukojmích je výsledkem probíhajících jednání v Káhiře a že dohoda zavazuje Hamás také k předání dalších čtyř těl mrtvých zajatců ve čtvrtek příští týden. V rámci první fáze mělo být propuštěno či předáno celkem 33 živých i mrtvých rukojmích; Hamás a spojenecký Palestinský islámský džihád dosud propustili 19 z nich.

Zpravodajský server Axios s odvoláním na dva izraelské představitele napsal, že to byl Hamás, kdo přišel s návrhem na urychlení propuštění zbývajících rukojmích. Na oplátku si totiž podle nich Hamás zajistí dřívější propuštění 47 svých členů, kteří se dostali na svobodu už v roce 2011 při výměně za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita, ale později je Izrael znovu zadržel. Původní dohoda stanovila, že těchto 47 vězňů má být propuštěno do dvaačtyřicátého, tedy posledního dne první fáze příměří.

„Hamás se obával, že dohoda až do 42. dne nevydrží… protože ji Izrael smete,“ řekl jeden představitel serveru Axios, který v této souvislosti spekuluje, že urychlení výměny zajatců svědčí o tom, že se obě strany konfliktu obávají, že se dohoda může zhroutit ještě před 2. březnem, kdy má první fáze klidu zbraní skončit.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar včera řekl, že Izrael zahájí tento týden zprostředkovaná jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy, včetně výměny zbývajících rukojmích za palestinské vězně, a že Izrael požaduje úplnou demilitarizaci tohoto palestinského území. Jednání o druhé fázi, která předpokládá mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy, přitom měla začít už před dvěma týdny a předpokládá se, že budou velmi složitá.

Válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské bombardování také srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu, boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.

Doporučujeme

Verity s Anne Hathaway ovládla severoamerická kina. Novinka Toma Cruise zaostala

Thriller Verity s Anne Hathaway a Dakotou Johnson ovládl víkendový žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Adaptace románu Colleen Hoover při premiéře utržila přibližně 32,6 milionu dolarů. Výrazně tak předstihla novinku Digger, která navzdory Tomu Cruisovi v hlavní roli odstartovala s osmi miliony a skončila pátá.

Volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka. Sama většinu nezískala

Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Získala přes 35 procent hlasů a 41 ze 100 poslaneckých křesel. Uskupení, které podporuje Ukrajinu, má před ostatními stranami výrazný náskok, k samostatné většině mu ale deset mandátů chybí.

Ve Francii zavřeli kvůli protestům téměř pět stovek škol

Až 500 středních škol po celé Francii může být v pondělí částečně nebo úplně uzavřeno. Důvodem jsou pokračující studentské protesty, při nichž v posledních dnech docházelo ke střetům s policií. Podle ministra školství Édouarda Geffraye řada škol nesplňuje podmínky pro bezpečné pokračování výuky.

Firmám v eurozóně přibývají zakázky. Zároveň sílí tlak na zdražování

Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v září nejrychleji od dubna 2023. Firmám pomáhala silnější poptávka a přibývající zakázky, současně ale rychleji rostly jejich náklady i prodejní ceny. Konečné výsledky průzkumu PMI zveřejněné 5. října tak ukazují pokračující oživení, které doprovázejí sílící cenové tlaky.

Nobelovu cenu získalo trio vědců Deisseroth, Hegemann a Nagel za výzkum neuronů

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dnes získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za výzkum fungování nervových buněk v mozku. Oceněni byli za objevy týkající se "světlem řízených iontových kanálů a optogenetiky", uvedl švédský Karolínský institut, který cenu uděluje.

Německu hrozí násilný konflikt s Ruskem, varoval šéf zpravodajské služby BND

Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem, a hrozba útoků na cíle v Německu zůstává reálná. Řekl to dnes šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger poslancům Spolkového sněmu. Právě Rusko v současnosti představuje pro Německo největší hrozbu, přičemž akce nízké intenzity namířené proti členským státům NATO už nejsou výjimkou, upozornil Jäger.

KOMENTÁŘ: Její akcie si chce koupit celý svět. I když firma skončila ve ztrátě 42 miliard dolarů

Na první pohled to vypadá neuvěřitelně – svět o Anthropicu zjistil, že firma loni skončila v čisté ztrátě 42 miliard dolarů (asi 915 miliard korun). Přesto společnost míří na burzu a dá se čekat, že lidé její akcie vezmou útokem. Kdy má k očekávanému startu dojít?

Jaguáři mají v Jižní Americe rozsáhlé propojené území

Rozsáhlé oblasti Jižní Ameriky stále umožňují jaguárům pohyb mezi jednotlivými populacemi. V jiných částech jejich výskytu se však vhodná krajina rozpadá na izolované části. Nový výzkum ukázal, které oblasti a přírodní koridory jsou pro propojení těchto šelem nejdůležitější.

Španělsko čekají předčasné volby. Sánchez riskuje vládu kvůli bytové krizi

Španělský premiér Pedro Sánchez překvapivě posílá zemi k předčasným volbám. Uskuteční se už 29. listopadu a přicházejí v době, kdy vládu oslabují spory v parlamentu i masové protesty kvůli bydlení. Pro Sáncheze jde o riskantní tah. Jeho socialisté totiž v průzkumech zaostávají a volby by mohly otevřít cestu k moci pravici a krajně pravicové straně Vox.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Rozsáhlému náletu ruských dronů čelila během noci Oděská oblast na jihu Ukrajiny. Ukrajinský dron v Brjanské oblasti na západě Ruska zabil řidiče kamionu, informoval v neděli večer gubernátor regionu Jegor Kovalčuk. Další dron těžce zranil řidiče cisterny s benzinem v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama