-4.9 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
ZprávyHamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Hamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes dopoledne propustilo tři izraelské rukojmí. Všichni tři muži jsou již na území Izraele, kde se podrobí lékařské prohlídce. Podle serveru The Times of Israel (ToI) nepotřebují urgentní lékařskou péči. Jejich fyzický stav přesto v Izraeli vyvolal kritiku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí na základě dohody o příměří.

Rukojmí strávili v zajetí v Pásmu Gazy 491 dní. Podle televizních záběrů byli velice bledí a vyzáblí. Předpokládá se, že většinu času v zajetí strávili v podzemních tunelech, jejichž rozsáhlou síť Hamás v Pásmu Gazy v posledních téměř 20 letech vybudoval. „Nejprve jsem ho nepoznala, ale vrátil se živý. Přežil,“ citoval ToI dceru jednoho z rukojmích. „Takto vypadá zločin proti lidskosti,“ reagoval na záběry izraelský prezident Jicchak Herzog. Stav rukojmích označil za šokující izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož dnešní záběry nezůstanou bez odezvy, píše agentura AFP.

Někteří rodinní příslušníci ostatních rukojmích stále zadržovaných v Pásmu Gazy Netanjahua vyzvali, aby zajistil brzký návrat všech unesených. „Doufám, že váš plán je dostat do Dauhá všechny (vyjednávací) týmy a podepsat další fáze dohody o příměří,“ řekl podle ToI jeden z nich. Právě druhá fáze, jejíž podmínky se mají teprve projednávat, má zajistit propuštění dalších desítek rukojmích.

Ozbrojenci Hamásu rukojmí předali ve městě Dajr Balah představitelům Červeného kříže. Ten trojici mužů automobily převezl do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta později potvrdila, že rukojmí od Červeného kříže převzala a dopravila na území Izraele.

Před samotným předáním vyvedli maskovaní ozbrojenci Hamásu rukojmí na pódium, kde je využili k propagandě, píše The Times od Israel. V místě předání byly nižší stovky příslušníků Brigád Kasám, tedy ozbrojeného křídla hnutí Hamás, a vyšší stovky civilistů. Předání rukojmích se uskutečnilo spořádaně, bez chaotických scén, jako tomu bylo v případě některých dřívějších propouštění rukojmích. Těsně před předáním podepsali na pódiu zástupce Červeného kříže a maskovaný představitel Hamásu protokoly o převzetí, které Hamás orazítkoval.

U pódia byly velké plakáty s podobiznami vysokých představitelů Hamásu, které izraelská armáda v minulosti zabila, včetně vůdců Ismáíla Haníji a Jahjáa Sinvára. Předání z města Dajr Balah v Pásmu Gazy vysílala živě mimo jiné stanice Al-Džazíra.

Propuštěnými rukojmími podle agentury AFP jsou Eli Šarabi, Ohad Ben Ami a Or Levy. Všichni byli uneseni do Pásma Gazy 7. října 2023 při vpádu Hamásu a dalších palestinských uskupení na jih Izraele. Ozbrojenci při útoku zabili téměř 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Manželka a dvě dcery Eli Šarabiho byly ten den zabity při útoku na kibuc, kde rodina žila. Manželka Ohada Ben Amiho byla propuštěna za zajetí v Pásmu Gazy již při prvním příměří v listopadu roku 2023. Manželka Ora Levyho byla zabita při útoku na hudební festival Supernova, který byl nejkrvavější událostí vpádu radikálů do jižního Izraele.

Dnešní předání rukojmích bylo již několikátým, které se v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy uskutečnilo. Od 19. ledna, kdy klid zbraní začal platit, Hamás a Palestinský islámský džihád propustily 21 rukojmích.

Z izraelského vězení Ofer na okupovaném Západním břehu krátce po předání rukojmích vyjel autobus Červeného kříže s několika desítkami propuštěných palestinských vězňů, který později dorazil do palestinského města Ramalláh. Tam vězně přivítaly jejich rodiny a blízcí. Sedm z nich bylo podle agentury AFP převezeno do tamní nemocnice.

Podle dohody Izrael za dnešní tři rukojmí propustil z izraelských věznic 183 palestinských vězňů, kteří byli dopraveni na Západní břeh, do okupovaného východního Jeruzaléma a do Pásma Gazy. Jejich propuštění potvrdila izraelská vězeňská služba. Osmnáct z nich si odpykávalo doživotní tresty za účast na útocích, při nichž zahynuli izraelští občané. Podle Reuters 111 z nich Izrael zadržel v průběhu války, jež začala říjnovým útokem. Před dnešním dnem propustil Izrael od počátku současného příměří 583 vězňů, z nichž někteří byli odsouzeni za podíl na teroristických útocích a další byli zadržováni bez řádného soudu i obvinění.

Reklama

Doporučujeme

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama