Reklama
2.6 C
Czech
Středa 18. března 2026
ZprávyHamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Hamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes dopoledne propustilo tři izraelské rukojmí. Všichni tři muži jsou již na území Izraele, kde se podrobí lékařské prohlídce. Podle serveru The Times of Israel (ToI) nepotřebují urgentní lékařskou péči. Jejich fyzický stav přesto v Izraeli vyvolal kritiku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí na základě dohody o příměří.

Rukojmí strávili v zajetí v Pásmu Gazy 491 dní. Podle televizních záběrů byli velice bledí a vyzáblí. Předpokládá se, že většinu času v zajetí strávili v podzemních tunelech, jejichž rozsáhlou síť Hamás v Pásmu Gazy v posledních téměř 20 letech vybudoval. „Nejprve jsem ho nepoznala, ale vrátil se živý. Přežil,“ citoval ToI dceru jednoho z rukojmích. „Takto vypadá zločin proti lidskosti,“ reagoval na záběry izraelský prezident Jicchak Herzog. Stav rukojmích označil za šokující izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož dnešní záběry nezůstanou bez odezvy, píše agentura AFP.

Někteří rodinní příslušníci ostatních rukojmích stále zadržovaných v Pásmu Gazy Netanjahua vyzvali, aby zajistil brzký návrat všech unesených. „Doufám, že váš plán je dostat do Dauhá všechny (vyjednávací) týmy a podepsat další fáze dohody o příměří,“ řekl podle ToI jeden z nich. Právě druhá fáze, jejíž podmínky se mají teprve projednávat, má zajistit propuštění dalších desítek rukojmích.

Ozbrojenci Hamásu rukojmí předali ve městě Dajr Balah představitelům Červeného kříže. Ten trojici mužů automobily převezl do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta později potvrdila, že rukojmí od Červeného kříže převzala a dopravila na území Izraele.

Před samotným předáním vyvedli maskovaní ozbrojenci Hamásu rukojmí na pódium, kde je využili k propagandě, píše The Times od Israel. V místě předání byly nižší stovky příslušníků Brigád Kasám, tedy ozbrojeného křídla hnutí Hamás, a vyšší stovky civilistů. Předání rukojmích se uskutečnilo spořádaně, bez chaotických scén, jako tomu bylo v případě některých dřívějších propouštění rukojmích. Těsně před předáním podepsali na pódiu zástupce Červeného kříže a maskovaný představitel Hamásu protokoly o převzetí, které Hamás orazítkoval.

U pódia byly velké plakáty s podobiznami vysokých představitelů Hamásu, které izraelská armáda v minulosti zabila, včetně vůdců Ismáíla Haníji a Jahjáa Sinvára. Předání z města Dajr Balah v Pásmu Gazy vysílala živě mimo jiné stanice Al-Džazíra.

Propuštěnými rukojmími podle agentury AFP jsou Eli Šarabi, Ohad Ben Ami a Or Levy. Všichni byli uneseni do Pásma Gazy 7. října 2023 při vpádu Hamásu a dalších palestinských uskupení na jih Izraele. Ozbrojenci při útoku zabili téměř 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Manželka a dvě dcery Eli Šarabiho byly ten den zabity při útoku na kibuc, kde rodina žila. Manželka Ohada Ben Amiho byla propuštěna za zajetí v Pásmu Gazy již při prvním příměří v listopadu roku 2023. Manželka Ora Levyho byla zabita při útoku na hudební festival Supernova, který byl nejkrvavější událostí vpádu radikálů do jižního Izraele.

Dnešní předání rukojmích bylo již několikátým, které se v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy uskutečnilo. Od 19. ledna, kdy klid zbraní začal platit, Hamás a Palestinský islámský džihád propustily 21 rukojmích.

Z izraelského vězení Ofer na okupovaném Západním břehu krátce po předání rukojmích vyjel autobus Červeného kříže s několika desítkami propuštěných palestinských vězňů, který později dorazil do palestinského města Ramalláh. Tam vězně přivítaly jejich rodiny a blízcí. Sedm z nich bylo podle agentury AFP převezeno do tamní nemocnice.

Podle dohody Izrael za dnešní tři rukojmí propustil z izraelských věznic 183 palestinských vězňů, kteří byli dopraveni na Západní břeh, do okupovaného východního Jeruzaléma a do Pásma Gazy. Jejich propuštění potvrdila izraelská vězeňská služba. Osmnáct z nich si odpykávalo doživotní tresty za účast na útocích, při nichž zahynuli izraelští občané. Podle Reuters 111 z nich Izrael zadržel v průběhu války, jež začala říjnovým útokem. Před dnešním dnem propustil Izrael od počátku současného příměří 583 vězňů, z nichž někteří byli odsouzeni za podíl na teroristických útocích a další byli zadržováni bez řádného soudu i obvinění.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama