-8.5 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
ZprávyHamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Hamás propustil tři izraelské rukojmí, již jsou zpět v Izraeli

Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes dopoledne propustilo tři izraelské rukojmí. Všichni tři muži jsou již na území Izraele, kde se podrobí lékařské prohlídce. Podle serveru The Times of Israel (ToI) nepotřebují urgentní lékařskou péči. Jejich fyzický stav přesto v Izraeli vyvolal kritiku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí na základě dohody o příměří.

Rukojmí strávili v zajetí v Pásmu Gazy 491 dní. Podle televizních záběrů byli velice bledí a vyzáblí. Předpokládá se, že většinu času v zajetí strávili v podzemních tunelech, jejichž rozsáhlou síť Hamás v Pásmu Gazy v posledních téměř 20 letech vybudoval. „Nejprve jsem ho nepoznala, ale vrátil se živý. Přežil,“ citoval ToI dceru jednoho z rukojmích. „Takto vypadá zločin proti lidskosti,“ reagoval na záběry izraelský prezident Jicchak Herzog. Stav rukojmích označil za šokující izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož dnešní záběry nezůstanou bez odezvy, píše agentura AFP.

Někteří rodinní příslušníci ostatních rukojmích stále zadržovaných v Pásmu Gazy Netanjahua vyzvali, aby zajistil brzký návrat všech unesených. „Doufám, že váš plán je dostat do Dauhá všechny (vyjednávací) týmy a podepsat další fáze dohody o příměří,“ řekl podle ToI jeden z nich. Právě druhá fáze, jejíž podmínky se mají teprve projednávat, má zajistit propuštění dalších desítek rukojmích.

Ozbrojenci Hamásu rukojmí předali ve městě Dajr Balah představitelům Červeného kříže. Ten trojici mužů automobily převezl do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta později potvrdila, že rukojmí od Červeného kříže převzala a dopravila na území Izraele.

Před samotným předáním vyvedli maskovaní ozbrojenci Hamásu rukojmí na pódium, kde je využili k propagandě, píše The Times od Israel. V místě předání byly nižší stovky příslušníků Brigád Kasám, tedy ozbrojeného křídla hnutí Hamás, a vyšší stovky civilistů. Předání rukojmích se uskutečnilo spořádaně, bez chaotických scén, jako tomu bylo v případě některých dřívějších propouštění rukojmích. Těsně před předáním podepsali na pódiu zástupce Červeného kříže a maskovaný představitel Hamásu protokoly o převzetí, které Hamás orazítkoval.

U pódia byly velké plakáty s podobiznami vysokých představitelů Hamásu, které izraelská armáda v minulosti zabila, včetně vůdců Ismáíla Haníji a Jahjáa Sinvára. Předání z města Dajr Balah v Pásmu Gazy vysílala živě mimo jiné stanice Al-Džazíra.

Propuštěnými rukojmími podle agentury AFP jsou Eli Šarabi, Ohad Ben Ami a Or Levy. Všichni byli uneseni do Pásma Gazy 7. října 2023 při vpádu Hamásu a dalších palestinských uskupení na jih Izraele. Ozbrojenci při útoku zabili téměř 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Manželka a dvě dcery Eli Šarabiho byly ten den zabity při útoku na kibuc, kde rodina žila. Manželka Ohada Ben Amiho byla propuštěna za zajetí v Pásmu Gazy již při prvním příměří v listopadu roku 2023. Manželka Ora Levyho byla zabita při útoku na hudební festival Supernova, který byl nejkrvavější událostí vpádu radikálů do jižního Izraele.

Dnešní předání rukojmích bylo již několikátým, které se v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy uskutečnilo. Od 19. ledna, kdy klid zbraní začal platit, Hamás a Palestinský islámský džihád propustily 21 rukojmích.

Z izraelského vězení Ofer na okupovaném Západním břehu krátce po předání rukojmích vyjel autobus Červeného kříže s několika desítkami propuštěných palestinských vězňů, který později dorazil do palestinského města Ramalláh. Tam vězně přivítaly jejich rodiny a blízcí. Sedm z nich bylo podle agentury AFP převezeno do tamní nemocnice.

Podle dohody Izrael za dnešní tři rukojmí propustil z izraelských věznic 183 palestinských vězňů, kteří byli dopraveni na Západní břeh, do okupovaného východního Jeruzaléma a do Pásma Gazy. Jejich propuštění potvrdila izraelská vězeňská služba. Osmnáct z nich si odpykávalo doživotní tresty za účast na útocích, při nichž zahynuli izraelští občané. Podle Reuters 111 z nich Izrael zadržel v průběhu války, jež začala říjnovým útokem. Před dnešním dnem propustil Izrael od počátku současného příměří 583 vězňů, z nichž někteří byli odsouzeni za podíl na teroristických útocích a další byli zadržováni bez řádného soudu i obvinění.

Reklama

Doporučujeme

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama