3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
EkonomikaGoogle zaplatí za obsah více než 300 evropským médiím

Google zaplatí za obsah více než 300 evropským médiím

Více než 300 evropských médií uzavřelo licenční dohody se společností Google. Ta jim bude platit za využívání jejich zpráv na svých stránkách. Snaží se tím dodržet nedávno zavedený zákon Evropské unie týkající se autorských práv. Spolupracovat bude Google s vydavateli z Německa, Maďarska, Francie, Rakouska, Nizozemí a Irska. Informoval o tom server Al Jazeera a Reuters.

Společnost Google oznámila uzavření licenčních dohod s více než 300 evropskými médii. Snaží se tím dodržovat zákon Evropské unie z roku 2019, který udělil vydavatelům zpráv dodatečná práva na jejich obsah. Pokud je tak chtějí velké technologické společnosti jako Google nebo Facebook využívat, musí jim za obsah zaplatit.

Platit tak bude společnost Google národním, lokálním i speciálním vydavatelům zpráv z Německa, Maďarska, Francie, Rakouska, Nizozemí a Irska. Oznámila však zároveň ve středu, že v současnosti vyjednává s mnoha dalšími médii. Informoval o tom server Al Jazeera.

Vedení společosti Google ale neuvedlo, kolik přesně a jakým médiím bude za články platit. Podle serveru Reuters však dvě třetiny zmíněné skupiny médií tvoří německá média jako například Der Spiegel, Die Zeit nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Oznamujeme uveřejnění nového nástroje, pomocí kterého chceme v následujícíh měsících učinit nabídky tisícům dalších médií. Ať už v Německu a Maďarsku nebo dalších státech Evropské unie,“ uvedla dále ředitelka Google pro spolupráci s médii Sulina Connal.

Povinnou platbu za využívání zpráv zavedla Austrálie i Kanada

Zákon Evropské unie z roku 2019 pak totiž upřesňuje v posledních letech napjatý vztah mezi médii a sociálními sítěmi nebo vyhledávači jako je Google, které jejich zprávy využívají. Na jednu stranu umožňuje velkým společnostem, aby používaly odkazy nebo části článků na svých stránkách.

Na druhou ale rovněž uděluje vydavatelům zpráv dodatečná práva v případě, kdy je ostatními společnostmi uveřejněný „rozšířený náhled“ článku. Mezi těmito dvěma možnostmi však leží poměrně tenká a nejednoznačná hranice.

Společnost Google pak podobné licenční dohody jako nyní uveřejnila i loni. Uzavřela je s vydavatelskými skupinami z Německa a Francie. Platby médiím ze strany větších společností pak loni učinila zákonem povinnými například Austrálie. Minulý měsíc stejný zákon zavedla také Kanada.

Státy se tak snaží chránit média před zneužíváním jejich obsahu. Když totiž sociální sítě nebo vyhledávače jejich články sdílí, vydělávají na nich především ony. Lidé si je už pak totiž nerozkliknou, ale zůstanou na stránkách Google nebo Facebooku. Tím pádem vytěží peníze z reklam ony místo novinářů, kteří zprávy zpracovali.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama