Odosobnění způsobené sociálními sítěmi a umělou inteligencí (AI), geopolitický chaos a téměř nepřetržitý přísun informací vyčerpávají mladé lidi. Generace Z tak cítí nostalgii po životě v dobách dávno minulých, který sama nezažila. Útěchu a únik nachází hlavně v umění odkazujícím na dobu, kdy technologie neměly tak významnou úlohu ve společnosti. Informují o tom Business Insider a The Toilet Ov Hell.
John F. Kennedy Jr. jede na kole na první schůzku s Carolyn Bessette, ale má zpoždění. Bessette mu před restaurací vyčítá, že mohl do podniku zavolat a oznámit, že má 20 minut zpoždění. Dnes by tento scénář vypadal úplně jinak. Dvojice by si vyměnila možná i desítky zpráv nebo by si Bessette při čekání dopisovala s přáteli. Sledovat tuto scénu z populární série Love Story televizní stanice FX je jako prožívat zkreslenou, téměř mimozemskou verzi reality dnešních dní.
The unplugged lives in "Love Story" feel remarkable to Gen Zers today. They're nostalgic for a time they don't even remember. https://t.co/aHUr4pxZpQ
— Business Insider (@BusinessInsider) March 22, 2026
Příběh se přitom neodehrává v době kamenné, ale v 90. letech v New Yorku. Příslušníci generace Z však v této době nacházejí zalíbení. Cítí nostalgii, i když ji sami nezažili. Prožívají krásné fantazie o analogovém životě, který nikdy nepoznají. Nejde ale jen o televizní produkci. Renesanci dnes zažívají i hudební žánry 90. let, jako jsou grunge a shoegaze. K jejich popularitě přitom paradoxně pomohly sociální sítě TikTok a Instagram i platformy jako Spotify.
Když si příslušníci generace Z pustí film odehrávající se v 90. letech nebo si poslechnou nahrávku kapely jako Deftones, zasáhne je hořkosladký pocit nostalgie, přestože v té době nežili. Popularita umění odkazujícího na tato léta zaujala i psychology. Clay Routledge z Archbridge Institute uvedl, že mladí lidé touží po životě bez internetu. Umění, fotografie, filmy a knihy podle něj mohou vytvářet „kolektivní nostalgii“ a vést k hledání moudrosti nebo inspirace.
Platí to i tehdy, když lidé vzpomínají na okamžiky, které sami neprožili. Třeba u seriálu Přátelé, jehož popularita mezi zoomery roste.
Mladí lidé mohou na neprožité okamžiky vzpomínat prostřednictvím sdílených kulturních vzpomínek a zkušeností různými způsoby, říká psycholog. Mohou sledovat filmy a seriály, poslouchat hudbu, ale i vést rozhovory se staršími generacemi a naslouchat jejich příběhům.
Touží po komunitě a důvěře
Routledge upozornil, že mladí lidé se obracejí k minulosti v době nejistoty a úzkosti z umělé inteligence, rostoucích životních nákladů, geopolitického napětí a odosobnění v důsledku online života. Generace Z tak hledá útěchu v představě života bez chytrých telefonů v 90. letech v New Yorku, což vedlo k tomu, že série Love Story překonala streamovací rekordy stanice FX.
Úvodní rande v prvním dílu série ukazuje úmyslnost a důvěru, které je v dnešním technologickém světě plném možností a tlaku na výběr obtížnější dosáhnout. „Zdá se, že existuje skutečná touha po tom, aby měli lidé větší kontrolu a technologie je pouze doplňovaly,“ vyjádřil se Routledge.
Generace Z vyjadřuje svou touhu po 90. letech i prostřednictvím spotřeby. Kromě umění je v módě také oblékání inspirované touto dobou.
Jak tedy žít šťastně v roce 2026? Ashley Bauchman, producentka a umělkyně z Los Angeles, vidí v chování generace Z touhu po životě v komunitě. Problém ale spatřuje v tom, že její příslušníci se raději izolují, aby si chránili svůj klid, a nesocializují se. Aby se však stali součástí komunity a přiblížili se analogovému způsobu života, museli by nejprve vyjít ze své komfortní zóny, říká Bauchman.
