5.6 C
Czech
Neděle 19. října 2025
ZprávyFT: Rusko mělo požadovat stažení NATO z východní Evropy. Česko by se...

FT: Rusko mělo požadovat stažení NATO z východní Evropy. Česko by se ocitlo na jeho jídelníčku

Rusko mělo během úvodních úterních rozhovorů o příměří v Rijádu s americkou delegací požadovat úplné stažení Severoatlantické aliance (NATO) z východních zemí Evropy a ustoupení z bezpečnostních garancí, jak tomu bylo do roku 1997. Původně na to upozornil list Financial Times s odkazem představitele regionu. Američané to podle něj měli odmítnout. Nakonec své tvrzení změnil, v Evropě to však vyvolalo zděšení. Na zprávu upozornil server The Kyiv Independent a tisková agentura Anadolu Ajansi.

Pokud by NATO ustoupilo od přítomnosti svých sil a bezpečnostních garancí ve východní Evropě k roku 1997, postkomunistické země by zůstaly mimo alianci, odkryté a bez bezpečnostních záruk. Rusko by na ně pak mohlo bez větších obav zaútočit. Patří sem Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Finsko nebo Švédsko.  

Ruská delegace právě tohle měla klást jako požadavek pro dosažení příměří v úterý v Rijádu. Americká delegace to měla odmítnout. O ruském požadavku, který vzbudil v Evropě strach, mluvil bezpečnostní poradce rumunského prezidenta Cristian Diaconescu, jehož citovala světová média, včetně The Kyiv Independent.

Rusko požaduje garance trvalého vyloučení Ukrajiny z NATO. Zároveň se však snaží alianci rozbít, aby nepředstavovala takovou výzvu. Jeho záměrem je také vytlačit její vliv z východních bývalých sovětských satelitů. Evropští lídři se po tvrzení Diaconescua obávají, že ruský vůdce Vladimir Putin se pokusí zmanipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mu podle nich ustupuje.

I když Američané ruský požadavek odmítli, situace se kdykoli může změnit. „Chápu to tak, že situace se může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle Anadolu Ajansi Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostrá kritická vyjádření Trumpa směrem k ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému po rozhovorech v Saúdské Arábii. Trump ho nazval „diktátorem bez voleb“ a „průměrně úspěšným komikem“. Prohlásil, že Ukrajina, přestože ji miluje, měla tři roky na dosažení mírové dohody, a rozhovorů o ukončení konfliktu se proto nezúčastní. Zelenskyj zase uvedl, že Trumpa respektuje, ale že žije v „ruském dezinformačním prostoru“.

Diaconescu svá tvrzení upravil

O to více budí v Evropě ruský údajný požadavek strach. Vztahy mezi Amerikou a Evropou jsou napjaté a média píšou o Trumpově nenávisti vůči Zelenskému, který odmítl jeho nároky na polovinu nerostného bohatství Ukrajiny.

Činitelé z ohrožených zemí se snaží přesvědčit amerického prezidenta, aby nesouhlasil s ruským požadavkem, který by oslabil pozice NATO na východě Evropy. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové něco Washingtonu vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval Financial Times nejmenovaného evropského činitele.

Do Washingtonu příští týden odletí francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Pokusí se získat Trumpa na svou stranu a přesvědčit ho, že Evropa má stejné zájmy jako USA. „Můžete si být jisti, že budeme bojovat do posledního okamžiku, aby se to nestalo,“ zdůraznil Diaconescu, v jehož zemi vyrůstá velká základna NATO, což znamená, že kdyby na něco takového Američané přistoupili nebo to zvažovali, rumunská vláda by o tom byla informována.

Později ve čtvrtek však Diaconescu své výroky upřesnil, upozornil list Forum 24. Ruský návrh podle něj nesouvisel se současnými rozhovory, ale s těmi v roce 2022, kdy Rusko požadovala, aby se Rumunsko vrátilo do jeho sféry vlivu. Přesto jeho slova vzbudila v Evropě další vlnu strachu z toho, že Putin opět vyloží svůj požadavek na stůl, aby rozbil NATO. Děje se tak uprostřed probuzení do tvrdé reality, kdy byla Evropa během jednání o Ukrajině odsunuta na vedlejší kolej a zůstala bezmocná.

Reklama

Právě se děje

Do Jižní Koreje se vrátilo 64 lidí zadržených v Kambodži kvůli online podvodům

Do Jižní Koreje se dnes vrátila skupina 64 lidí zadržených v Kambodži v souvislosti s online podvody, většina z nich bude nyní ve vlasti čelit vyšetřování. Jižní Korea zároveň vydala zákaz cestování do některých částí Kambodže kvůli obavám z nelegálních pracovních nabídek pro organizace věnujícím se systematickým internetovým podvodům, informuje agentura Reuters.

Írán oznámil konec dodržování jaderné dohody. Po deseti letech vypršela její platnost

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která dnes po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

Doporučujeme

Trumpův tým zvažuje možnost setkání s Kim Čong-unem při cestě do Asie

Spolupracovníci Donalda Trumpa zvažují možnost setkání amerického prezidenta se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem během nadcházející Trumpovy cesty do Asie. Uvedla to dnes stanice CNN s odvoláním na osoby informované o této záležitosti.

Do Jižní Koreje se vrátilo 64 lidí zadržených v Kambodži kvůli online podvodům

Do Jižní Koreje se dnes vrátila skupina 64 lidí zadržených v Kambodži v souvislosti s online podvody, většina z nich bude nyní ve vlasti čelit vyšetřování. Jižní Korea zároveň vydala zákaz cestování do některých částí Kambodže kvůli obavám z nelegálních pracovních nabídek pro organizace věnujícím se systematickým internetovým podvodům, informuje agentura Reuters.

Írán oznámil konec dodržování jaderné dohody. Po deseti letech vypršela její platnost

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která dnes po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

Ukrajina zachytila 136 ruských dronů a zaútočila v ruské Uljanovské oblasti

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci zachytila 136 ruských dronů ze 164 vypuštěných na Ukrajinu. Dnes o tom informoval server Ukrajinska pravda s odkazem na ukrajinské letectvo. Noční ruský útok mířil na sever, jih, východ i střed země. Rusko ráno zaútočilo také na Poltavskou oblast, jejíž guvernér uvedl, že útok si nevyžádal žádné oběti. Server The Kyiv Independent napsal, že ukrajinské drony v noci zaútočily na elektrickou rozvodnu v ruské Uljanovské oblasti. Rusko podle agentury Reuters hlásí dva mrtvé civilisty z okupované části Chersonské oblasti.

Trump chce mír na současné linii bojů, Tomahawky Ukrajině neposkytne

Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Podle tiskových agentur to novinářům řekl americký prezident Donald Trump několik hodin po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Bessent se setká se svým čínským protějškem

Americký ministr financí Scott Bessent a jeho čínský protějšek Che Li-fen se během pátečního videohovoru dohodli na pokračování rozhovorů o obchodu a clech a na osobním setkání. Země G7 budou proti čínskému omezení exportu vzácných zemin postupovat koordinovaně s USA.

Izrael potvrdil totožnost dalšího rukojmího, jehož tělo vrátil Hamás

Izraelské úřady potvrdily, že ostatky předané Hamásem patří Eliyahu Margalitovi, otci tří dětí z kibucu Nir Oz. Byl zabit při útoku 7. října 2023 a jeho tělo bylo odvlečeno do Gazy. Zpráva přichází ve chvíli, kdy pokračují jednání o příměří i tlaky na demilitarizaci pásma.

Fyzik Chen Ning Yang zemřel ve věku 103 let

Zemřel Chen Ning Yang, legendární fyzik a nositel Nobelovy ceny, který přepsal základní zákony částicové fyziky. Stál za teorií, jež zpochybnila pojetí zrcadlové symetrie. Svůj život rozdělil mezi Čínu a Spojené státy, kde působil na univerzitách po boku největších jmen moderní vědy.

Pražská burza zakončila týden v červených číslech

Pražská burza uzavřela páteční obchodování výrazně v minusu. Index PX klesl o 1,6 procenta na 2340 bodů, což je nejnižší hodnota od konce září. Ztrácela většina titulů, jedinou výjimkou zůstala Moneta Money Bank, která jako jediná uzavřela v zisku.

John Bolton, bývalý poradce Trumpa a dnes jeho kritik, čelí obžalobě

Bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton, kdysi blízký spolupracovník Donalda Trumpa a později jeho hlasitý kritik, čelí federálnímu trestnímu stíhání. Velká porota v Marylandu rozhodla, že existuje dostatek důkazů k jeho obvinění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama