Úřad francouzského prezidenta Emanuela Macrona bude podle svého čtvrtečního vyjádření usilovat o mezinárodní dohled nad příměřím v Náhorním Karabachu. Informuje o tom agentura Reuters.
Důvodem pro větší kontrolu jsou podle Elysejského paláce obavy z ruské dohody s Tureckem, která by západní velmoci vyloučila z budoucích mírových rozhovorů.
Rusko a Turecko se přitom vzhledem ke svému vlivu v oblasti angažovali v konfliktu v Náhorním Karabachu nejviditelněji.
Moskva spolupředsedá tzv. Minské skupině, která dohlíží nad vývojem v tomto regionu, a do níž patří i Francie a Spojené státy. Šest týdnů trvající boje byly ale nakonec zastaveny dohodou mezi Ruskem, Arménií a Ázerbájdžánem, bez zapojení západních mocností.
Podle zdroje blízkého francouzskému prezidentovi má „mezinárodní dohled“ sloužit hlavně k umožnění návratu válečných uprchlíků, organizovanému odchodu zahraničních bojovníků z oblasti a zahájení rozhovorů o budoucím upořádání v regionu.
Minská skupina by podle Francie měla hrát v tomto procesu důležitou roli.
„Ukončení konfliktu by mělo vést k opětovnému zahájení rozhovorů vedených v dobré víře, které by ochránily obyvatele Náhorního Karabachu a zajistily bezpečné podmínky pro návrat desítek tisíc lidí, kteří v uplynulých týdnech uprchli ze svých domovů,“ uvádí se v prohlášení kanceláře prezidenta Macrona.
Agentura Reuters upozorňuje, že ve Francii žije kolem půl milionu obyvatel arménského původu. Prezident Macron čelí kritice, že během konfliktu dostatečně nepodpořil Jerevan.
Francouzská iniciativa přichází v situaci zhoršujících se vztahů mezi Francií a Tureckem. Paříž v minulosti Turecko obvinila, že krizi na Kavkaze záměrně prohlubuje.
Podle zdroje z francouzské vlády existují obavy, že Rusko a Turecko si v citlivé oblasti rozdělí role s vyloučením západních mocností, podobně jako se obě země dokázaly dohodnout při konfliktu v Sýrii.
