Americký Federální rezervní systém (Fed) podle televize BBC snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta, jak očekávali analytici. Zároveň ale bankéři dali najevo, že by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky přerušit. Informuje o tom také stanice CNN.
Fed se ocitl v obtížné situaci. Na jedné straně musí korigovat inflaci, na druhé trh práce, ohledně kterého panují obavy. Zvyšování sazeb totiž krotí růst cen, společnosti však snižují investice a méně nabírají nové zaměstnance, případně propouštějí. Snižování sazeb zase prospívá trhu práce, ale inflace může růst.
Fed lowers interest rates but future cuts uncertain https://t.co/bIJmLEfB3V
— BBC News (UK) (@BBCNews) December 10, 2025
Centrální banka se ocitla mezi dvěma prioritami: stabilizovat rostoucí ceny a zároveň pracovní trh. Ani mezi bankéři nepanuje o měnové politice jednotné přesvědčení. Hlasování o snížení sazeb totiž nebylo jednomyslné.
Pro snížení o 0,25 procentního bodu hlasovalo devět z dvanácti členů měnového výboru, včetně guvernéra Jeroma Powella. Proti byl Stepen Miran, ještě do září spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa. Preferoval snížení sazby o 0,5 procentního bodu. Členové výboru Austan D. Goolsbee a Jeffrey R. Schmid chtěli sazby ponechat beze změny.
Powell uvedl, že bankéři potřebují čas k tomu, aby zjistili, jak se trojice letošních škrtů Fedu projeví v ekonomice. Tvůrci politik podle něj pečivě zkoumají příchozí data před dalším zasedáním výboru v lednu.
„Jsme v dobré pozici, abychom počkali, jak se bude vyvíjet ekonomika,“ řekl novinářům Powell.
Trump není spokojen
Trump, který dlouhodobě naléhá na Fed, aby snížil sazby, a je ve sporu s Powellem, si postěžoval, že snížení mělo být „alespoň dvojnásobné“.
„Naše sazby by měly být mnohem nižší,“ tvrdil šéf Bílého domu. „Měli bychom mít nejnižší sazby na světě.“
Vládní shutdown, který skončil v listopadu, tvůrce politik dočasně ponechal v nevědomosti o stavu největší světové ekonomiky. Obavy ze zpomalujícího trhu práce nicméně stále převažují nad obavami z inflace.
Míra nezaměstnanosti v USA za měsíc září vzrostla ze 4,3 procenta na 4,4 procenta, jak ukázaly údaje z ministerstva práce, zveřejněné minulý měsíc s odloženou platností. Fed doufá, že zmírňováním měnové politiky stimuluje trh práce prostřednictvím snížení nákladů na půjčky pro podniky.
Obavy z inflace se nejvíce projevily začátkem roku s nástupem Trumpovy celní politiky. Inflace se aktuálně pohybuje nad dvouprocentním cílem Fedu, v září poprvé od ledna dosáhla tří procent.
Přestože cla zrychlují růst spotřebitelských cen, nedávné mírnější než očekávané údaje o inflaci umožnily Fedu zaměřit se na podporu trhu práce.
