Protext ČTKFED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko...

FED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko rekordní hodnoty z roku 2020

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Letošní již třetí zasedání americké centrální banky, přineslo opětovné zvýšení úrokové sazby a to o stejnou hodnotu, jako v únoru a březnu, tedy o 0,25 % do pásma 5,00 – 5,25 %. Je to již desáté zvýšení sazeb a hodnota je nyní na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2007. Po loňské agresivní, měnové politice, je to možná další náznak postupného ubírání plynu a obrat opět umírněnější. Toto zvýšení je pouze o 0,25 %, tedy i to může být dalším důkazem toho, že FED začíná svou měnovou politiku postupně přehodnocovat a možná se jedná o jedno z posledních, či dokonce poslední zvýšení. Loni se poprvé sazby zvýšili v březnu a to o 0,25 %, následně se zvyšovalo o 0,5 % a dokonce i o 0,75 %. Na konci roku se sazba pohybovala v pásmu 4,25 – 4,50 %.

Aktuálně si zlato udržuje pozice kolem 2 045 USD / Oz. Po včerejším zasedání FEDu a prohlášení se cena zlata vyhoupla přes 2 072,19 USD / Oz a téměř dosáhla rekordní hodnoty z roku 2020 (přes 2 072,49 USD / Oz). Od počátku roku vzrostla cena zlata z cca 1 825 USD / Oz na dnešních cca 2 045 USD / Oz, což představuje růst cca 12 %. V korunovém vyjádření je růst menší a to z důvodu silnější koruny. Od počátku roku vystoupalo zlato z cca 41 200 Kč / Oz, na aktuálních cca 43 121 Kč / Oz, což představuje růst o cca 4,6 %.

Tomu, že by FED mohl postupně ukončovat restriktivní měnovou politiku a opětovně uvolňovat zavřené kohoutky, nahrává několik hlavních ukazatelů. Zaprvé index spotřebitelských cen CPI za březen opět poklesl a činil meziročně 5,0 % (očekávání bylo 5,2 %). Inflace tak klesá již devátý měsíc v řadě. Meziměsíční růst činil 0,1 %, oproti únoru 0,4 %.

Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), vzrostla v březnu meziročně o 5,6 % a tedy naplnila očekávání.

Je však potřeba dodat, že cílem FEDu je snížení inflace na vytouženou, přijatelnou úroveň a to opět na 2 %, což je zatím ještě v nedohlednu, jelikož inflace se pohybuje na úrovni 5 % a neklesá tak, jak by si FED přál. I přesto je to poměrně výrazný pokles z vrcholu, kdy v červnu 2022 dosáhla 9,1 % a byla tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Nicméně je potřeba také zmínit poslední vyjádření šéfa FEDu Jerome Powella, že toto květnové zvýšení sazeb nemusí být poslední a v červnu není vyloučeno další, vše bude záležet na vývoji inflace. Případně může dojít k určité stabilizaci.

Dalším významným ukazatelem, který bude hrát důležitou roli v nastavení měnové politiky, je vývoj HDP. Podle nejnovějších údajů z 27. dubna 2023, rostlo HDP USA v 1. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,1 %, což nenaplnilo očekávání, které bylo na 2 %. Rovněž je to pokles oproti 4. čtvrtletí roku 2022 – reálné HDP rostlo o 2,6 % a také 3. čtvrtletí – nárůst činil 3,2 %. Na poklesu HDP se promítl sektor bydlení a podnikových aktivit. Nicméně je to další náznak ochlazování ekonomiky, což by mohlo FED přinutit, aby své sazby stabilizoval, případně časem postupně uvolňoval.

Vliv na další vývoj měnové politiky bude mít i velice sledovaný cenový index PCE (výdaje na osobní spotřebu), který v březnu vzrostl meziročně o 4,2 % (očekávání 3,7 %). Nicméně je to pokles z únorové hodnoty, kdy index činil 5,1 %. Rovněž jádrová inflace zaznamenala mírný pokles a to na březnovou hodnotu 4,6 %, oproti únoru, kdy činila 4,7 %. Meziměsíčně index vzrostl o 0,1 % a jádrový index o 0,3 %. V předchozím měsíci se hlavní i jádrový index PCE zvýšil o 0,3 %.

Cestu také bude určovat vývoj na trhu práce. Za březen 2023 činil ukazatel zaměstnanosti NFP (mimo zemědělské pozice) – 236 000 nových pracovních míst (očekávání 238 000), avšak je to pokles z únorové hodnoty 326 000 nových pracovních míst a lednových 472 000 míst. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 3,5 % (očekávání bylo 3,6 %). Vidíme tedy určitý náznak ochlazování na trhu práce. Avšak trh práce se zdá být stále ještě v dobré kondici. Je však otázkou, jak dlouho, jelikož vysoké úrokové sazby dusí ekonomiku, což může vést k většímu propouštění a růstu nezaměstnanosti.

A v neposlední řadě se do budoucího vývoje úrokových sazeb může promítnout aktuální a stále probíhající bankovní krize. V poslední době padla další banka – First Republic Bank, které nepomohlo ani záchranné lano, poskytnuté velkými americkými bankami. Vysoké úrokové sazby si tak vybírají další daň a to nemusí být ještě konec.

Vývoj inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 7,50
Únor 7,90
Březen 8,50
Duben 8,30
Květen 8,60
Červen 9,10
Červenec 8,50
Srpen 8,30
Září 8,20
Říjen 7,70
Listopad 7,10
Prosinec 6,50
leden 2023 6,40
Únor 2023 6,00
Březen 2023 5,00

Vývoj jádrové inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 6,00
Únor 6,40
Březen 6,50
Duben 6,20
Květen 6,00
Červen 5,90
Červenec 5,90
Srpen 6,30
Září 6,60
Říjen 6,30
Listopad 6,00
Prosinec 5,70
leden 2023 5,60
Únor 2023 5,50
Březen 2023 5,60

Vývoj úrokových sazeb v USA (2022 až květen 2023):

Datum zasedání FEDu Změna sazby (v %) Pásmo sazeb (v %)
17.3.2022 +0,25 0,25 – 0,50
5.5.2022 +0,50 0,75 – 1,00
16.6.2022 +0,75 1,50 – 1,75
27.7.2022 +0,75 2,25 – 2,50
21.8.2022 +0,75 3,00 – 3,25
2.11.2022 +0,75 3,75 – 4,00
14.12.2022 +0,50 4,25 – 4,50
1.2.2023 +0,25 4,50 – 4,75
22.3.2023 +0,25 4,75 – 5,00
3.5.2023 +0,25 5,00-5,25

Změna politiky FEDu bude tedy formována nejen na základě výše zmíněných oblastí – dat o inflaci, vývoje trhu práce, bankovním trhu, vývoje HDP, ale na základě mnoha dalších faktorů. Obrat v dosavadní restriktivní měnové politice by byl velice pozitivní pro žlutý kov. Pro další růst ceny zlata hraje nejen možná změna politiky centrální banky, ale rovněž pokračující nákup žlutého kovu ze strany centrálních bank, stupňující se proces dedolarizace v mnoha zemích, rostoucí poptávka v nejisté době, pokračující geopolitické problémy na mnoha frontách (válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu, KLDR atd.).

autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz

Reklama

Doporučujeme

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama