Protext ČTKFED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko...

FED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko rekordní hodnoty z roku 2020

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Letošní již třetí zasedání americké centrální banky, přineslo opětovné zvýšení úrokové sazby a to o stejnou hodnotu, jako v únoru a březnu, tedy o 0,25 % do pásma 5,00 – 5,25 %. Je to již desáté zvýšení sazeb a hodnota je nyní na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2007. Po loňské agresivní, měnové politice, je to možná další náznak postupného ubírání plynu a obrat opět umírněnější. Toto zvýšení je pouze o 0,25 %, tedy i to může být dalším důkazem toho, že FED začíná svou měnovou politiku postupně přehodnocovat a možná se jedná o jedno z posledních, či dokonce poslední zvýšení. Loni se poprvé sazby zvýšili v březnu a to o 0,25 %, následně se zvyšovalo o 0,5 % a dokonce i o 0,75 %. Na konci roku se sazba pohybovala v pásmu 4,25 – 4,50 %.

Aktuálně si zlato udržuje pozice kolem 2 045 USD / Oz. Po včerejším zasedání FEDu a prohlášení se cena zlata vyhoupla přes 2 072,19 USD / Oz a téměř dosáhla rekordní hodnoty z roku 2020 (přes 2 072,49 USD / Oz). Od počátku roku vzrostla cena zlata z cca 1 825 USD / Oz na dnešních cca 2 045 USD / Oz, což představuje růst cca 12 %. V korunovém vyjádření je růst menší a to z důvodu silnější koruny. Od počátku roku vystoupalo zlato z cca 41 200 Kč / Oz, na aktuálních cca 43 121 Kč / Oz, což představuje růst o cca 4,6 %.

Tomu, že by FED mohl postupně ukončovat restriktivní měnovou politiku a opětovně uvolňovat zavřené kohoutky, nahrává několik hlavních ukazatelů. Zaprvé index spotřebitelských cen CPI za březen opět poklesl a činil meziročně 5,0 % (očekávání bylo 5,2 %). Inflace tak klesá již devátý měsíc v řadě. Meziměsíční růst činil 0,1 %, oproti únoru 0,4 %.

Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), vzrostla v březnu meziročně o 5,6 % a tedy naplnila očekávání.

Je však potřeba dodat, že cílem FEDu je snížení inflace na vytouženou, přijatelnou úroveň a to opět na 2 %, což je zatím ještě v nedohlednu, jelikož inflace se pohybuje na úrovni 5 % a neklesá tak, jak by si FED přál. I přesto je to poměrně výrazný pokles z vrcholu, kdy v červnu 2022 dosáhla 9,1 % a byla tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Nicméně je potřeba také zmínit poslední vyjádření šéfa FEDu Jerome Powella, že toto květnové zvýšení sazeb nemusí být poslední a v červnu není vyloučeno další, vše bude záležet na vývoji inflace. Případně může dojít k určité stabilizaci.

Dalším významným ukazatelem, který bude hrát důležitou roli v nastavení měnové politiky, je vývoj HDP. Podle nejnovějších údajů z 27. dubna 2023, rostlo HDP USA v 1. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,1 %, což nenaplnilo očekávání, které bylo na 2 %. Rovněž je to pokles oproti 4. čtvrtletí roku 2022 – reálné HDP rostlo o 2,6 % a také 3. čtvrtletí – nárůst činil 3,2 %. Na poklesu HDP se promítl sektor bydlení a podnikových aktivit. Nicméně je to další náznak ochlazování ekonomiky, což by mohlo FED přinutit, aby své sazby stabilizoval, případně časem postupně uvolňoval.

Vliv na další vývoj měnové politiky bude mít i velice sledovaný cenový index PCE (výdaje na osobní spotřebu), který v březnu vzrostl meziročně o 4,2 % (očekávání 3,7 %). Nicméně je to pokles z únorové hodnoty, kdy index činil 5,1 %. Rovněž jádrová inflace zaznamenala mírný pokles a to na březnovou hodnotu 4,6 %, oproti únoru, kdy činila 4,7 %. Meziměsíčně index vzrostl o 0,1 % a jádrový index o 0,3 %. V předchozím měsíci se hlavní i jádrový index PCE zvýšil o 0,3 %.

Cestu také bude určovat vývoj na trhu práce. Za březen 2023 činil ukazatel zaměstnanosti NFP (mimo zemědělské pozice) – 236 000 nových pracovních míst (očekávání 238 000), avšak je to pokles z únorové hodnoty 326 000 nových pracovních míst a lednových 472 000 míst. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 3,5 % (očekávání bylo 3,6 %). Vidíme tedy určitý náznak ochlazování na trhu práce. Avšak trh práce se zdá být stále ještě v dobré kondici. Je však otázkou, jak dlouho, jelikož vysoké úrokové sazby dusí ekonomiku, což může vést k většímu propouštění a růstu nezaměstnanosti.

A v neposlední řadě se do budoucího vývoje úrokových sazeb může promítnout aktuální a stále probíhající bankovní krize. V poslední době padla další banka – First Republic Bank, které nepomohlo ani záchranné lano, poskytnuté velkými americkými bankami. Vysoké úrokové sazby si tak vybírají další daň a to nemusí být ještě konec.

Vývoj inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 7,50
Únor 7,90
Březen 8,50
Duben 8,30
Květen 8,60
Červen 9,10
Červenec 8,50
Srpen 8,30
Září 8,20
Říjen 7,70
Listopad 7,10
Prosinec 6,50
leden 2023 6,40
Únor 2023 6,00
Březen 2023 5,00

Vývoj jádrové inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 6,00
Únor 6,40
Březen 6,50
Duben 6,20
Květen 6,00
Červen 5,90
Červenec 5,90
Srpen 6,30
Září 6,60
Říjen 6,30
Listopad 6,00
Prosinec 5,70
leden 2023 5,60
Únor 2023 5,50
Březen 2023 5,60

Vývoj úrokových sazeb v USA (2022 až květen 2023):

Datum zasedání FEDu Změna sazby (v %) Pásmo sazeb (v %)
17.3.2022 +0,25 0,25 – 0,50
5.5.2022 +0,50 0,75 – 1,00
16.6.2022 +0,75 1,50 – 1,75
27.7.2022 +0,75 2,25 – 2,50
21.8.2022 +0,75 3,00 – 3,25
2.11.2022 +0,75 3,75 – 4,00
14.12.2022 +0,50 4,25 – 4,50
1.2.2023 +0,25 4,50 – 4,75
22.3.2023 +0,25 4,75 – 5,00
3.5.2023 +0,25 5,00-5,25

Změna politiky FEDu bude tedy formována nejen na základě výše zmíněných oblastí – dat o inflaci, vývoje trhu práce, bankovním trhu, vývoje HDP, ale na základě mnoha dalších faktorů. Obrat v dosavadní restriktivní měnové politice by byl velice pozitivní pro žlutý kov. Pro další růst ceny zlata hraje nejen možná změna politiky centrální banky, ale rovněž pokračující nákup žlutého kovu ze strany centrálních bank, stupňující se proces dedolarizace v mnoha zemích, rostoucí poptávka v nejisté době, pokračující geopolitické problémy na mnoha frontách (válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu, KLDR atd.).

autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz

Doporučujeme

Spielberg převezme kreativní dohled nad Transformers. Michael Bay jedná o návratu

Steven Spielberg se výrazněji zapojí do dalšího hraného filmu ze série Transformers. Vedle role výkonného producenta bude společně s Lorenzem di Bonaventurou dohlížet také na kreativní směřování projektu. K sérii by se mohl vrátit i Michael Bay, který podle TheWrap jedná o režii.

Trump se úplně nemýlí. Hormuz je problém Asie, překvapil singapurský ministr

Americký prezident Donald Trump se „úplně nemýlí“, když tvrdí, že narušení tranzitů v Hormuzském průlivu je problém Asie. Na summitu Milken Institute v Singapuru to řekl singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan. Také uvedl, že kontrola Íránu nad úžinou by mu poskytla potenciálně silnější páku než jaderná zbraň.

Húsiové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Dvě rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci Húsíi dnes v noci zasáhly mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle serveru televize Al-Džazíra jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a rebelové se hlásí i k dalším útokům.

Černá smrt je zpět? Experti hodnotí riziko šíření moru

Svět obletěly zprávy o možném úniku bakterie způsobující plicní mor z laboratoře Irkutského výzkumného protimorového institutu na Sibiři. Laborantka Daria Shipilova (28 let) sama nahlásila, že rozbila zkumavku s živými bakteriemi. Podle úřadů zemřela na zápal plic neznámého původu a desítky lidí skončily v karanténě. Podle místních médií se žena nakazila plicním morem. Jak je tato nemoc nebezpečná a máme se bát?

Objednávky německého průmyslu se propadly o 10,6 procenta. Analytici čekali jen mírný pokles

Objednávky německého průmyslu se v srpnu meziměsíčně snížily o 10,6 procenta. Pokles byl výrazně hlubší, než očekávali analytici. Velkou část propadu ale způsobilo odeznění mimořádně vysokých zakázek na letadla, lodě, vlaky a vojenská vozidla z předchozího měsíce.

Ať Írán klidně zničí Los Angeles a San Diego. Trump v předvolebním projevu šokoval

Americký prezident Donald Trump způsobil bouři svým projevem na volebním mítinku v Nebrasce. Řekl, že Írán klidně může zničit Los Angeles a San Diego, čímž vyvolal ostrou kritiku ze strany představitelů těchto měst. Hovoří dokonce o „vlastizrádném“ prohlášení. Bílý dům se snaží tento požár uhasit. Trump podle něj jen varoval, že tato města by mohla být ohrožena, kdyby nezahájil válku s Íránem.

Kosovo má novou prezidentku. Parlament odvrátil předčasné volby na poslední chvíli

Kosovský parlament zvolil novou prezidentkou ekonomku Justinu Shiroka Pulu. Poslanci rozhodli prakticky na poslední chvíli před vypršením ústavní lhůty a odvrátili tak rozpuštění parlamentu a další předčasné volby. Dohodě předcházely spory o omezení pravomocí tribunálu v Haagu, který soudí válečné zločiny spojené s Kosovem.

Zvrat ve válce o Mali. Armáda dobyla klíčové město, separatisté hlásí ústup

Malijská armáda podporovaná ruskými paramilitárními silami uvedla, že znovu získala kontrolu nad strategicky důležitým městem Kidal na severu této africké země. Podle junty obsazení předcházely masivní letecké i pozemní údery. Separatisté však uvedli, že armáda vstoupila do města bez boje, protože se povstalci stáhli.

Přežila dvě dávky pentobarbitalu. Christa Pike je po nezdařené popravě při vědomí

Američanka Christa Pike přežila pokus o popravu smrtící injekcí v Tennessee. Po podání dvou dávek pentobarbitalu zůstala naživu a byla převezena do nemocnice. Nyní se probrala, mluví a nadále dostává intenzivní lékařskou péči.

Ronaldo se do portugalské reprezentace pod Jesusem nechce vrátit

Cristiano Ronaldo se podle portugalských médií nechce vrátit do národního týmu, dokud jej povede Jorge Jesus. Spor mezi největší hvězdou portugalského fotbalu a trenérem tak pokračuje. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měl kouč u reprezentace skončit.

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama