Protext ČTKFED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko...

FED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko rekordní hodnoty z roku 2020

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Letošní již třetí zasedání americké centrální banky, přineslo opětovné zvýšení úrokové sazby a to o stejnou hodnotu, jako v únoru a březnu, tedy o 0,25 % do pásma 5,00 – 5,25 %. Je to již desáté zvýšení sazeb a hodnota je nyní na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2007. Po loňské agresivní, měnové politice, je to možná další náznak postupného ubírání plynu a obrat opět umírněnější. Toto zvýšení je pouze o 0,25 %, tedy i to může být dalším důkazem toho, že FED začíná svou měnovou politiku postupně přehodnocovat a možná se jedná o jedno z posledních, či dokonce poslední zvýšení. Loni se poprvé sazby zvýšili v březnu a to o 0,25 %, následně se zvyšovalo o 0,5 % a dokonce i o 0,75 %. Na konci roku se sazba pohybovala v pásmu 4,25 – 4,50 %.

Aktuálně si zlato udržuje pozice kolem 2 045 USD / Oz. Po včerejším zasedání FEDu a prohlášení se cena zlata vyhoupla přes 2 072,19 USD / Oz a téměř dosáhla rekordní hodnoty z roku 2020 (přes 2 072,49 USD / Oz). Od počátku roku vzrostla cena zlata z cca 1 825 USD / Oz na dnešních cca 2 045 USD / Oz, což představuje růst cca 12 %. V korunovém vyjádření je růst menší a to z důvodu silnější koruny. Od počátku roku vystoupalo zlato z cca 41 200 Kč / Oz, na aktuálních cca 43 121 Kč / Oz, což představuje růst o cca 4,6 %.

Tomu, že by FED mohl postupně ukončovat restriktivní měnovou politiku a opětovně uvolňovat zavřené kohoutky, nahrává několik hlavních ukazatelů. Zaprvé index spotřebitelských cen CPI za březen opět poklesl a činil meziročně 5,0 % (očekávání bylo 5,2 %). Inflace tak klesá již devátý měsíc v řadě. Meziměsíční růst činil 0,1 %, oproti únoru 0,4 %.

Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), vzrostla v březnu meziročně o 5,6 % a tedy naplnila očekávání.

Je však potřeba dodat, že cílem FEDu je snížení inflace na vytouženou, přijatelnou úroveň a to opět na 2 %, což je zatím ještě v nedohlednu, jelikož inflace se pohybuje na úrovni 5 % a neklesá tak, jak by si FED přál. I přesto je to poměrně výrazný pokles z vrcholu, kdy v červnu 2022 dosáhla 9,1 % a byla tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Nicméně je potřeba také zmínit poslední vyjádření šéfa FEDu Jerome Powella, že toto květnové zvýšení sazeb nemusí být poslední a v červnu není vyloučeno další, vše bude záležet na vývoji inflace. Případně může dojít k určité stabilizaci.

Dalším významným ukazatelem, který bude hrát důležitou roli v nastavení měnové politiky, je vývoj HDP. Podle nejnovějších údajů z 27. dubna 2023, rostlo HDP USA v 1. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,1 %, což nenaplnilo očekávání, které bylo na 2 %. Rovněž je to pokles oproti 4. čtvrtletí roku 2022 – reálné HDP rostlo o 2,6 % a také 3. čtvrtletí – nárůst činil 3,2 %. Na poklesu HDP se promítl sektor bydlení a podnikových aktivit. Nicméně je to další náznak ochlazování ekonomiky, což by mohlo FED přinutit, aby své sazby stabilizoval, případně časem postupně uvolňoval.

Vliv na další vývoj měnové politiky bude mít i velice sledovaný cenový index PCE (výdaje na osobní spotřebu), který v březnu vzrostl meziročně o 4,2 % (očekávání 3,7 %). Nicméně je to pokles z únorové hodnoty, kdy index činil 5,1 %. Rovněž jádrová inflace zaznamenala mírný pokles a to na březnovou hodnotu 4,6 %, oproti únoru, kdy činila 4,7 %. Meziměsíčně index vzrostl o 0,1 % a jádrový index o 0,3 %. V předchozím měsíci se hlavní i jádrový index PCE zvýšil o 0,3 %.

Cestu také bude určovat vývoj na trhu práce. Za březen 2023 činil ukazatel zaměstnanosti NFP (mimo zemědělské pozice) – 236 000 nových pracovních míst (očekávání 238 000), avšak je to pokles z únorové hodnoty 326 000 nových pracovních míst a lednových 472 000 míst. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 3,5 % (očekávání bylo 3,6 %). Vidíme tedy určitý náznak ochlazování na trhu práce. Avšak trh práce se zdá být stále ještě v dobré kondici. Je však otázkou, jak dlouho, jelikož vysoké úrokové sazby dusí ekonomiku, což může vést k většímu propouštění a růstu nezaměstnanosti.

A v neposlední řadě se do budoucího vývoje úrokových sazeb může promítnout aktuální a stále probíhající bankovní krize. V poslední době padla další banka – First Republic Bank, které nepomohlo ani záchranné lano, poskytnuté velkými americkými bankami. Vysoké úrokové sazby si tak vybírají další daň a to nemusí být ještě konec.

Vývoj inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 7,50
Únor 7,90
Březen 8,50
Duben 8,30
Květen 8,60
Červen 9,10
Červenec 8,50
Srpen 8,30
Září 8,20
Říjen 7,70
Listopad 7,10
Prosinec 6,50
leden 2023 6,40
Únor 2023 6,00
Březen 2023 5,00

Vývoj jádrové inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 6,00
Únor 6,40
Březen 6,50
Duben 6,20
Květen 6,00
Červen 5,90
Červenec 5,90
Srpen 6,30
Září 6,60
Říjen 6,30
Listopad 6,00
Prosinec 5,70
leden 2023 5,60
Únor 2023 5,50
Březen 2023 5,60

Vývoj úrokových sazeb v USA (2022 až květen 2023):

Datum zasedání FEDu Změna sazby (v %) Pásmo sazeb (v %)
17.3.2022 +0,25 0,25 – 0,50
5.5.2022 +0,50 0,75 – 1,00
16.6.2022 +0,75 1,50 – 1,75
27.7.2022 +0,75 2,25 – 2,50
21.8.2022 +0,75 3,00 – 3,25
2.11.2022 +0,75 3,75 – 4,00
14.12.2022 +0,50 4,25 – 4,50
1.2.2023 +0,25 4,50 – 4,75
22.3.2023 +0,25 4,75 – 5,00
3.5.2023 +0,25 5,00-5,25

Změna politiky FEDu bude tedy formována nejen na základě výše zmíněných oblastí – dat o inflaci, vývoje trhu práce, bankovním trhu, vývoje HDP, ale na základě mnoha dalších faktorů. Obrat v dosavadní restriktivní měnové politice by byl velice pozitivní pro žlutý kov. Pro další růst ceny zlata hraje nejen možná změna politiky centrální banky, ale rovněž pokračující nákup žlutého kovu ze strany centrálních bank, stupňující se proces dedolarizace v mnoha zemích, rostoucí poptávka v nejisté době, pokračující geopolitické problémy na mnoha frontách (válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu, KLDR atd.).

autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz

Doporučujeme

Včely medonosné vytlačují z květů divoké opylovače

Včely medonosné mohou představovat hrozbu pro divoké opylovače. Nový britský výzkum ukázal, že čmeláky, samotářské včely a další hmyz vytlačují z květů, aby získaly více pylu a nektaru. Rostoucí počet včelstev tak může zvyšovat konkurenci o potravu a komplikovat ochranu některých druhů opylujícího hmyzu.

Elon Musk rozšiřuje svůj vliv. Investoval miliardu dolarů do Skydance

Americký miliardář Elon Musk investoval přibližně miliardu dolarů do mediální společnosti Skydance, která nedávno dokončila rozsáhlé spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Investice přichází v době, kdy se nový mediální gigant potýká s vysokým zadlužením a připravuje rozsáhlé úspory, které mohou stát tisíce lidí práci.

Salvador vyslal na Haiti vojáky. Tamním gangům poslal drsný vzkaz

Salvadorský prezident Nayib Bukele vyslal na Haiti speciální jednotky, které mají osvobodit čtyři příslušníky armády unesené místními gangy. Do karibské země dorazila stovka vojáků a očekávají se další posily. Prezident zároveň ozbrojencům pohrozil tvrdou odvetou, pokud zajatce nepropustí živé a nezraněné. V oblasti mezitím pokračují intenzivní boje, které si vyžádaly několik obětí.

Kdo bude novým Jamesem Bondem? K závěrečným zkouškám mají údajně nakročeno tři herci

Hledání nového představitele Jamese Bonda se podle zákulisních informací blíží do finále. Studio Amazon MGM Studios se chystá zahájit další kolo kamerových zkoušek, kterých by se měli zúčastnit Jack Lowden, Callum Turner a Josh O'Connor. Ve hře je údajně také čtvrtý, dosud nejmenovaný herec. Jméno nástupce Daniela Craiga by mohlo být oznámeno ještě letos.

Netanjahu nařídil uzávěru Západního břehu Jordánu po střelbě z dnešního rána

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil uzávěru okupovaného Západního břehu Jordánu kvůli střelbě z dnešního rána u města Hebron. Uvedla to agentura AFP. Blokáda by měla začít dnes. Netanjahu také nařídil armádě okamžitě vytvořit kolem města Hebron kordon.

Polsko zachvátily protesty. Lidé se bouří proti přísným potratovým zákonům

Tisíce lidí vyšly ve čtvrtek do ulic polských měst, aby požadovaly zmírnění přísných interrupčních zákonů. Demonstrace se uskutečnily ve Varšavě a dalších více než dvaceti městech při příležitosti šestého výročí rozhodnutí ústavního soudu, které výrazně omezilo přístup k potratům. Protestující zároveň kritizují vládu premiéra Donalda Tuska, která podle nich nedodržela své předvolební sliby.

Silné zemětřesení v Tibetu si vyžádalo 16 obětí. Tisíce lidí musely opustit domovy

Čínskou oblast Tibetu zasáhlo ve čtvrtek večer silné zemětřesení o magnitudu 7,0, které si vyžádalo nejméně 16 lidských životů. Počet zraněných vzrostl na 65, z toho 11 lidí utrpělo vážná zranění. Otřesy zničily stovky domů a více než 12 tisíc obyvatel muselo být evakuováno. Záchranné práce komplikuje náročný horský terén, sesuvy kamení i mrazivé počasí.

Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, tvrdí Trump

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

Evropa přitvrzuje vůči Hútíům. Požaduje jejich zařazení na seznam teroristických organizací

Evropský parlament vyzval k zařazení jemenských povstalců Hútíů na unijní seznam teroristických organizací. Reaguje tak na pokračující útoky Íránem podporovaného hnutí na Saúdskou Arábii a obchodní lodě v Rudém moři. Europoslanci požadují také zmrazení jeho finančních prostředků a přerušení zdrojů financování. Konečné rozhodnutí však musí jednomyslně schválit členské státy Evropské unie (EU).

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze dvou měst

Ukrajinské úřady dnes nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, upozornila agentura AFP.

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama