-5.8 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKFED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko...

FED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko rekordní hodnoty z roku 2020

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Letošní již třetí zasedání americké centrální banky, přineslo opětovné zvýšení úrokové sazby a to o stejnou hodnotu, jako v únoru a březnu, tedy o 0,25 % do pásma 5,00 – 5,25 %. Je to již desáté zvýšení sazeb a hodnota je nyní na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2007. Po loňské agresivní, měnové politice, je to možná další náznak postupného ubírání plynu a obrat opět umírněnější. Toto zvýšení je pouze o 0,25 %, tedy i to může být dalším důkazem toho, že FED začíná svou měnovou politiku postupně přehodnocovat a možná se jedná o jedno z posledních, či dokonce poslední zvýšení. Loni se poprvé sazby zvýšili v březnu a to o 0,25 %, následně se zvyšovalo o 0,5 % a dokonce i o 0,75 %. Na konci roku se sazba pohybovala v pásmu 4,25 – 4,50 %.

Aktuálně si zlato udržuje pozice kolem 2 045 USD / Oz. Po včerejším zasedání FEDu a prohlášení se cena zlata vyhoupla přes 2 072,19 USD / Oz a téměř dosáhla rekordní hodnoty z roku 2020 (přes 2 072,49 USD / Oz). Od počátku roku vzrostla cena zlata z cca 1 825 USD / Oz na dnešních cca 2 045 USD / Oz, což představuje růst cca 12 %. V korunovém vyjádření je růst menší a to z důvodu silnější koruny. Od počátku roku vystoupalo zlato z cca 41 200 Kč / Oz, na aktuálních cca 43 121 Kč / Oz, což představuje růst o cca 4,6 %.

Tomu, že by FED mohl postupně ukončovat restriktivní měnovou politiku a opětovně uvolňovat zavřené kohoutky, nahrává několik hlavních ukazatelů. Zaprvé index spotřebitelských cen CPI za březen opět poklesl a činil meziročně 5,0 % (očekávání bylo 5,2 %). Inflace tak klesá již devátý měsíc v řadě. Meziměsíční růst činil 0,1 %, oproti únoru 0,4 %.

Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), vzrostla v březnu meziročně o 5,6 % a tedy naplnila očekávání.

Je však potřeba dodat, že cílem FEDu je snížení inflace na vytouženou, přijatelnou úroveň a to opět na 2 %, což je zatím ještě v nedohlednu, jelikož inflace se pohybuje na úrovni 5 % a neklesá tak, jak by si FED přál. I přesto je to poměrně výrazný pokles z vrcholu, kdy v červnu 2022 dosáhla 9,1 % a byla tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Nicméně je potřeba také zmínit poslední vyjádření šéfa FEDu Jerome Powella, že toto květnové zvýšení sazeb nemusí být poslední a v červnu není vyloučeno další, vše bude záležet na vývoji inflace. Případně může dojít k určité stabilizaci.

Dalším významným ukazatelem, který bude hrát důležitou roli v nastavení měnové politiky, je vývoj HDP. Podle nejnovějších údajů z 27. dubna 2023, rostlo HDP USA v 1. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,1 %, což nenaplnilo očekávání, které bylo na 2 %. Rovněž je to pokles oproti 4. čtvrtletí roku 2022 – reálné HDP rostlo o 2,6 % a také 3. čtvrtletí – nárůst činil 3,2 %. Na poklesu HDP se promítl sektor bydlení a podnikových aktivit. Nicméně je to další náznak ochlazování ekonomiky, což by mohlo FED přinutit, aby své sazby stabilizoval, případně časem postupně uvolňoval.

Vliv na další vývoj měnové politiky bude mít i velice sledovaný cenový index PCE (výdaje na osobní spotřebu), který v březnu vzrostl meziročně o 4,2 % (očekávání 3,7 %). Nicméně je to pokles z únorové hodnoty, kdy index činil 5,1 %. Rovněž jádrová inflace zaznamenala mírný pokles a to na březnovou hodnotu 4,6 %, oproti únoru, kdy činila 4,7 %. Meziměsíčně index vzrostl o 0,1 % a jádrový index o 0,3 %. V předchozím měsíci se hlavní i jádrový index PCE zvýšil o 0,3 %.

Cestu také bude určovat vývoj na trhu práce. Za březen 2023 činil ukazatel zaměstnanosti NFP (mimo zemědělské pozice) – 236 000 nových pracovních míst (očekávání 238 000), avšak je to pokles z únorové hodnoty 326 000 nových pracovních míst a lednových 472 000 míst. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 3,5 % (očekávání bylo 3,6 %). Vidíme tedy určitý náznak ochlazování na trhu práce. Avšak trh práce se zdá být stále ještě v dobré kondici. Je však otázkou, jak dlouho, jelikož vysoké úrokové sazby dusí ekonomiku, což může vést k většímu propouštění a růstu nezaměstnanosti.

A v neposlední řadě se do budoucího vývoje úrokových sazeb může promítnout aktuální a stále probíhající bankovní krize. V poslední době padla další banka – First Republic Bank, které nepomohlo ani záchranné lano, poskytnuté velkými americkými bankami. Vysoké úrokové sazby si tak vybírají další daň a to nemusí být ještě konec.

Vývoj inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 7,50
Únor 7,90
Březen 8,50
Duben 8,30
Květen 8,60
Červen 9,10
Červenec 8,50
Srpen 8,30
Září 8,20
Říjen 7,70
Listopad 7,10
Prosinec 6,50
leden 2023 6,40
Únor 2023 6,00
Březen 2023 5,00

Vývoj jádrové inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 6,00
Únor 6,40
Březen 6,50
Duben 6,20
Květen 6,00
Červen 5,90
Červenec 5,90
Srpen 6,30
Září 6,60
Říjen 6,30
Listopad 6,00
Prosinec 5,70
leden 2023 5,60
Únor 2023 5,50
Březen 2023 5,60

Vývoj úrokových sazeb v USA (2022 až květen 2023):

Datum zasedání FEDu Změna sazby (v %) Pásmo sazeb (v %)
17.3.2022 +0,25 0,25 – 0,50
5.5.2022 +0,50 0,75 – 1,00
16.6.2022 +0,75 1,50 – 1,75
27.7.2022 +0,75 2,25 – 2,50
21.8.2022 +0,75 3,00 – 3,25
2.11.2022 +0,75 3,75 – 4,00
14.12.2022 +0,50 4,25 – 4,50
1.2.2023 +0,25 4,50 – 4,75
22.3.2023 +0,25 4,75 – 5,00
3.5.2023 +0,25 5,00-5,25

Změna politiky FEDu bude tedy formována nejen na základě výše zmíněných oblastí – dat o inflaci, vývoje trhu práce, bankovním trhu, vývoje HDP, ale na základě mnoha dalších faktorů. Obrat v dosavadní restriktivní měnové politice by byl velice pozitivní pro žlutý kov. Pro další růst ceny zlata hraje nejen možná změna politiky centrální banky, ale rovněž pokračující nákup žlutého kovu ze strany centrálních bank, stupňující se proces dedolarizace v mnoha zemích, rostoucí poptávka v nejisté době, pokračující geopolitické problémy na mnoha frontách (válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu, KLDR atd.).

autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama