Protext ČTKFED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko...

FED opětovně zvýšil úrokové sazby, letos již potřetí. Zlato se dostalo blízko rekordní hodnoty z roku 2020

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Letošní již třetí zasedání americké centrální banky, přineslo opětovné zvýšení úrokové sazby a to o stejnou hodnotu, jako v únoru a březnu, tedy o 0,25 % do pásma 5,00 – 5,25 %. Je to již desáté zvýšení sazeb a hodnota je nyní na nejvyšší úrovni od poloviny roku 2007. Po loňské agresivní, měnové politice, je to možná další náznak postupného ubírání plynu a obrat opět umírněnější. Toto zvýšení je pouze o 0,25 %, tedy i to může být dalším důkazem toho, že FED začíná svou měnovou politiku postupně přehodnocovat a možná se jedná o jedno z posledních, či dokonce poslední zvýšení. Loni se poprvé sazby zvýšili v březnu a to o 0,25 %, následně se zvyšovalo o 0,5 % a dokonce i o 0,75 %. Na konci roku se sazba pohybovala v pásmu 4,25 – 4,50 %.

Aktuálně si zlato udržuje pozice kolem 2 045 USD / Oz. Po včerejším zasedání FEDu a prohlášení se cena zlata vyhoupla přes 2 072,19 USD / Oz a téměř dosáhla rekordní hodnoty z roku 2020 (přes 2 072,49 USD / Oz). Od počátku roku vzrostla cena zlata z cca 1 825 USD / Oz na dnešních cca 2 045 USD / Oz, což představuje růst cca 12 %. V korunovém vyjádření je růst menší a to z důvodu silnější koruny. Od počátku roku vystoupalo zlato z cca 41 200 Kč / Oz, na aktuálních cca 43 121 Kč / Oz, což představuje růst o cca 4,6 %.

Tomu, že by FED mohl postupně ukončovat restriktivní měnovou politiku a opětovně uvolňovat zavřené kohoutky, nahrává několik hlavních ukazatelů. Zaprvé index spotřebitelských cen CPI za březen opět poklesl a činil meziročně 5,0 % (očekávání bylo 5,2 %). Inflace tak klesá již devátý měsíc v řadě. Meziměsíční růst činil 0,1 %, oproti únoru 0,4 %.

Jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), vzrostla v březnu meziročně o 5,6 % a tedy naplnila očekávání.

Je však potřeba dodat, že cílem FEDu je snížení inflace na vytouženou, přijatelnou úroveň a to opět na 2 %, což je zatím ještě v nedohlednu, jelikož inflace se pohybuje na úrovni 5 % a neklesá tak, jak by si FED přál. I přesto je to poměrně výrazný pokles z vrcholu, kdy v červnu 2022 dosáhla 9,1 % a byla tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Nicméně je potřeba také zmínit poslední vyjádření šéfa FEDu Jerome Powella, že toto květnové zvýšení sazeb nemusí být poslední a v červnu není vyloučeno další, vše bude záležet na vývoji inflace. Případně může dojít k určité stabilizaci.

Dalším významným ukazatelem, který bude hrát důležitou roli v nastavení měnové politiky, je vývoj HDP. Podle nejnovějších údajů z 27. dubna 2023, rostlo HDP USA v 1. čtvrtletí 2023 meziročně o 1,1 %, což nenaplnilo očekávání, které bylo na 2 %. Rovněž je to pokles oproti 4. čtvrtletí roku 2022 – reálné HDP rostlo o 2,6 % a také 3. čtvrtletí – nárůst činil 3,2 %. Na poklesu HDP se promítl sektor bydlení a podnikových aktivit. Nicméně je to další náznak ochlazování ekonomiky, což by mohlo FED přinutit, aby své sazby stabilizoval, případně časem postupně uvolňoval.

Vliv na další vývoj měnové politiky bude mít i velice sledovaný cenový index PCE (výdaje na osobní spotřebu), který v březnu vzrostl meziročně o 4,2 % (očekávání 3,7 %). Nicméně je to pokles z únorové hodnoty, kdy index činil 5,1 %. Rovněž jádrová inflace zaznamenala mírný pokles a to na březnovou hodnotu 4,6 %, oproti únoru, kdy činila 4,7 %. Meziměsíčně index vzrostl o 0,1 % a jádrový index o 0,3 %. V předchozím měsíci se hlavní i jádrový index PCE zvýšil o 0,3 %.

Cestu také bude určovat vývoj na trhu práce. Za březen 2023 činil ukazatel zaměstnanosti NFP (mimo zemědělské pozice) – 236 000 nových pracovních míst (očekávání 238 000), avšak je to pokles z únorové hodnoty 326 000 nových pracovních míst a lednových 472 000 míst. Míra nezaměstnanosti klesla v březnu na 3,5 % (očekávání bylo 3,6 %). Vidíme tedy určitý náznak ochlazování na trhu práce. Avšak trh práce se zdá být stále ještě v dobré kondici. Je však otázkou, jak dlouho, jelikož vysoké úrokové sazby dusí ekonomiku, což může vést k většímu propouštění a růstu nezaměstnanosti.

A v neposlední řadě se do budoucího vývoje úrokových sazeb může promítnout aktuální a stále probíhající bankovní krize. V poslední době padla další banka – First Republic Bank, které nepomohlo ani záchranné lano, poskytnuté velkými americkými bankami. Vysoké úrokové sazby si tak vybírají další daň a to nemusí být ještě konec.

Vývoj inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 7,50
Únor 7,90
Březen 8,50
Duben 8,30
Květen 8,60
Červen 9,10
Červenec 8,50
Srpen 8,30
Září 8,20
Říjen 7,70
Listopad 7,10
Prosinec 6,50
leden 2023 6,40
Únor 2023 6,00
Březen 2023 5,00

Vývoj jádrové inflace v USA (2022 až březen 2023):

Období Hodnota (v %)
Leden 6,00
Únor 6,40
Březen 6,50
Duben 6,20
Květen 6,00
Červen 5,90
Červenec 5,90
Srpen 6,30
Září 6,60
Říjen 6,30
Listopad 6,00
Prosinec 5,70
leden 2023 5,60
Únor 2023 5,50
Březen 2023 5,60

Vývoj úrokových sazeb v USA (2022 až květen 2023):

Datum zasedání FEDu Změna sazby (v %) Pásmo sazeb (v %)
17.3.2022 +0,25 0,25 – 0,50
5.5.2022 +0,50 0,75 – 1,00
16.6.2022 +0,75 1,50 – 1,75
27.7.2022 +0,75 2,25 – 2,50
21.8.2022 +0,75 3,00 – 3,25
2.11.2022 +0,75 3,75 – 4,00
14.12.2022 +0,50 4,25 – 4,50
1.2.2023 +0,25 4,50 – 4,75
22.3.2023 +0,25 4,75 – 5,00
3.5.2023 +0,25 5,00-5,25

Změna politiky FEDu bude tedy formována nejen na základě výše zmíněných oblastí – dat o inflaci, vývoje trhu práce, bankovním trhu, vývoje HDP, ale na základě mnoha dalších faktorů. Obrat v dosavadní restriktivní měnové politice by byl velice pozitivní pro žlutý kov. Pro další růst ceny zlata hraje nejen možná změna politiky centrální banky, ale rovněž pokračující nákup žlutého kovu ze strany centrálních bank, stupňující se proces dedolarizace v mnoha zemích, rostoucí poptávka v nejisté době, pokračující geopolitické problémy na mnoha frontách (válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu, KLDR atd.).

autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama