Výsledky ukazují stálou podporu EU ze strany občanů a také větší zájem o nadcházející volby do EP. Více než sedm z deseti občanů souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch.
Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 %) a zlepšení spolupráce mezi členskými zeměmi (34 %). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 %) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33%). Názor na EU zůstává od března 2023 stabilní: 45 % občanů ji vnímá pozitivně, 38 % neutrálně a 16 % negativně.
V ČR naopak pozitivní vnímání EU kleslo na 31 % (- 4 procentní body), ale stejně tak i negativní vnímání 24 % ( – 5 p. b.), neutrálně se k unii staví 44 % občanů (+ 9 p. b.).
• 72 % občanů EU se domnívá, že jejich země má z členství v EU prospěch a 70 % věří, že EU má dopad na jejich každodenní život; v Česku vidí prospěch z členství v EU 69 % občanů, ale vnímání dopadu EU na každodenní život výrazně kleslo ze 74% na 60 %.
• Více než polovina občanů EU (57 %) se zajímá o nadcházející volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 6. – 9. června 2024, v Česku je zájem o volby pouze 28 %.
• Politickými prioritami jsou podle občanů boj proti chudobě (36 %), veřejné zdraví (34 %), změna klimatu a podpora hospodářství (obojí 29 %). Pro Čechy je hlavní prioritou obrana a bezpečnost, včetně ochrany hranic (40 %).
Vliv na každodenní život
Vliv Evropské unie respondenti nezpochybňují. Že EU ovlivňuje každodenní život, se domnívá 70 % respondentů. Více než třetina občanů EU považuje za hlavní témata, kterým by se měl Evropský parlament prioritně věnovat, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (36 %) a veřejné zdraví (34 %). V těsném závěsu následují kroky proti změně klimatu a podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst (obojí 29 %). Jako důležitější je nyní vnímáno téma migrace a azylové politiky (18 %), které je v současnosti na devátém místě, avšak od podzimu loňského roku nabylo sedmi procentních bodů.
V Česku je o dopadu EU na každodenní život přesvědčeno 60 % občanů, což je o 14 procentních bodů méně než na jaře, kdy tento dopad vnímalo 74 %. Za prioritní témata považují Češi obranu a bezpečnost, včetně ochrany hranic (40 %), a poté nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (36 %) a budoucnost Evropy (36 %). Následuje podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst (30 %). Největšího nárůstu politické důležitosti oproti jaru 2023 se v ČR dostalo tématu migrace a azylové politiky (24 %, + 6 p. b.).
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová k výsledkům průzkumu uvedla: „Průzkum Eurobarometru ukazuje, že na Evropě záleží. V této složité geopolitické a socioekonomické situaci občané důvěřují Evropské unii, že najde řešení. Naprostá většina Evropanů se domnívá, že opatření EU mají pozitivní dopad na jejich každodenní život. Během uplynulých pěti let jsme naslouchali. A Evropský parlament také dosáhl výsledků. Bojujeme proti chudobě, sociálnímu vyloučení a změně klimatu, vytváříme pracovní místa a bráníme hodnoty EU, jako je demokracie, lidská práva a svoboda projevu.“
Dopad socioekonomických potíží
I přes mírné zlepšení ukazatelů za posledních šest měsíců postihují socioekonomické problémy stále mnoho Evropanů, jak se rovněž odráží v politických prioritách.
73 % respondentů (o 6 p. b. méně oproti jaru 2023) se domnívá, že se jejich životní úroveň v příštím roce sníží, v ČR si to myslí 74 % (také – 6 p. b.). Více než třetina Evropanů (37 %) má v současnosti občas či převážně potíže s placením účtů, v Česku má podle průzkumu potíže 31 % občanů.
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 si většina Evropanů (53 %) přeje, aby hrál EP důležitější roli. Jde o většinový názor ve 21 členských státech. Většina Evropanů (57 %) se o nadcházející volby do Evropského parlamentu zajímá. Jde o stabilní výsledek ve srovnání s jarem 2023 (+ 1 procentní bod), avšak o 6 % bodů vyšší než v podobném časovém předstihu před posledními volbami do Evropského parlamentu na podzim 2018. 68 % respondentů uvádí, že by se pravděpodobně evropských voleb zúčastnili, pokud by se konaly za týden, což je o 9 procentních bodů více než na podzim 2018.
Zájem v Česku o evropské volby
V Česku je zájem o nadcházející evropské volby mezi členskými státy EU nejnižší, přestože se zvýšil ve srovnání s podzimu 2018 o 6 procentních bodů na 28 %. Voleb by se aktuálně zúčastnila polovina dotázaných a důležitější roli pro EP by si přálo 28 %.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová uvedla: „Demokracii nelze považovat za samozřejmost. Musíme ji chránit a zachovat tím, že půjdeme volit. Každý hlas v nadcházejících evropských volbách je důležitý.“
Kancelář Evropského parlamentu v Praze má řadu aktivit, jejichž cílem je informovat o roli Evropského parlamentu. „Zároveň spouštíme portál spolecne.eu, jehož cílem je vytvořit komunitu lidí, kteří se chtějí osobně angažovat na projektech a akcích, které povedou k větší účasti ve volbách do Evropského parlamentu,“ dodává Jiří Kubíček, vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v ČR.
Kompletní výsledky naleznete zde.
Souvislosti
Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla ve dnech 25. září až 19. října 2023 ve všech 27 členských státech EU agentura Verian (dříve Kantar Public). Průzkum byl veden formou osobních pohovorů. V Česku, Dánsku, Finsku a na Maltě byly navíc použity videorozhovory (CAVI). Celkem se uskutečnilo 26 523 rozhovorů. Výsledky pro celou EU byly váženy podle počtu obyvatel každé země.
