Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil podle stanice CNBC americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky. Informuje o tom i agentura Reuters.
Trump v úterý Macronovi pohrozil clem ve výši 200 procent na francouzské víno a šampaňské. Vadí mu, že šéf Elysejského paláce odmítá vstoupit do Rady míru pro Gazu.
JUST IN – Reporter: Can you respond to Macron saying he will not join the board of peace?
— Insider Paper (@TheInsiderPaper) January 20, 2026
Trump: Nobody wants him… I’ll put a 200% tariff on his wines and he’ll join pic.twitter.com/S5pTcTbTvn
„No, nikdo ho nechce, protože brzy odejde z funkce,“ sdělil v Miami novinářům Trump. „Takže víte, to je v pořádku. Co udělám, je… že zavedu dvěstěprocentní clo na vína a šampaňské a on se připojí. Ale nemusí se připojit.“
Trump tak hovořil poté, co uvalil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko, Německo, Velkou Británii a Francii, které zůstane v platnosti, dokud nepřipadne Grónsko Spojeným státům.
V sobotu také varoval před zvýšením cla na 25 procent, pokud se tak nestane do letošního června.
Podle odborníků Trump podkopává svým jednáním vlastní obchodní dohody. „Tyto kroky skutečně představují konec důvěryhodnosti amerických závazků. Bude to mít nepříznivý dopad na světovou ekonomiku,“ reagoval Steven Durlauf, profesor na Harris School of Public Policy při Chicagské univerzitě.
Rada míru
Rada míru vznikla za účelem řešit válku v Gaze a následně i další světové konflikty. Doživotně jí má předsedat sám Trump. Panují však obavy, že ohrozí činnost Organizace spojených národů (OSN).
Pozvánku do Rady obdržel britský premiér Keir Starmer, indický premiér Narendry Moody a ruský diktátor Vladimir Putin, který před téměř pěti lety na Ukrajině rozpoutal brutální nevyprovokovanou válku.
Pozvánku obdrželo asi 60 zemí, jednoznačně ji kladně přijalo pouze Maďarsko, které podporuje Trumpovu administrativu.
Podpořila ji také italská premiérka Georgia Meloni a kanadský premiér Mark Carney, podle něhož se stále dolaďují detaily.
Děje se tak v době Trumpova tlaku na Grónsko, které podle něj musí vlastnit v zájmu národní bezpečnosti Spojené státy – a po americkém úderu na Venezuelu, jihoamerickou zemi s obrovským ropným bohatstvím.
