Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.
„Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní neočekává, že by Moskva ve čtvrtek po skončení pravidelné údržby plynovodu Nord Stream 1 plně obnovila dodávky. Evropský blok by se měl připravit i na reálnou možnost úplného odstřižení od ruského plynu, řekla šéfka komise. EU podle ní dokázala naplnit plynové zásobníky průměrně z 64 procent a zvýšila nákupy z jiných zdrojů o tři čtvrtiny, bez úspor to však stačit nebude.
European Commission targets 15% cut in gas demand by end of March to counter threat of Russian supply cutoff and proposes a mandatory reduction in gas use across the bloc in the event of an EU-wide crisis. https://t.co/CswwRshmKQ
— The Associated Press (@AP) July 20, 2022
Brusel dnes odhadl, že plné odpojení ruského plynu by mohlo snížit hrubý domácí produkt EU o 0,9 až 1,5 procenta. Pokud se na něj unie připraví už nyní, může omezit ekonomický dopad rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o třetinu, uvedla komise.
Úspory se mají týkat období od začátku letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle EK všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny. Pokud bude některá země chtít požádat další státy o solidaritu, bude muset nejprve dokázat, že sama sáhla k potřebným úsporám. Státy by do konce září měly aktualizovat své národní energetické plány a jasně vytyčit, jak chtějí úspor dosáhnout.
Členské země mají podle komise například možnost podporovat firmy, které se zasadí o snížení plynové spotřeby. Unijní exekutiva zároveň upravila pravidla pro státní podporu firem, které začnou využívat energii z obnovitelných zdrojů, Nárok na podporu budou mít podle komise například při přechodu na vodík či bioplyny včetně biometanu.
O návrhu by příští úterý měli jednat unijní ministři energetiky, jejichž schůzku za české předsednictví povede ministr průmyslu Jozef Síkela. Ten minulý týden zdůraznil, že se chce vedle úspor zaměřit zejména na vzájemnou solidaritu. Na tu však podle diplomatů mají zatím rozdílné názory některé země západní či severní Evropy, které jsou na ruském plynu méně závislé, a státy východního křídla EU včetně Česka, u nichž ruské dodávky dosud zabezpečovaly většinu plynové spotřeby.
„Všechno tohle musíme především udělat společně. Putinova manipulace s energiemi je útokem na nás všechny,“ apeloval dnes na solidaritu zemí evropského bloku místopředseda komise Frans Timmermans.
