Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.

Michelinský restauratér v Koreji sypal do jídla mravence, hrozí mu rok vězení

Jihokorejská prokuratura navrhla roční trest vězení pro majitele restaurace oceněné dvěma michelinskými hvězdami, který podle obžaloby několik let podával hostům dezerty zdobené mravenci.

Nicolás Maduro se znovu postavil před americký soud kvůli obchodu s drogami

Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve středu znovu objevil před federálním soudem v New Yorku. Spolu se svou manželkou Cilií Flores čelí obvinění z rozsáhlého pašování kokainu do Spojených států. Oba vinu odmítají a jejich obhajoba chce napadnout nejen samotnou obžalobu, ale také způsob Madurova zadržení.

Ukrajina během noci udeřila na cíle na Krymu, Rusko zasáhlo u Kyjeva bytový dům

Ukrajina během noci na dnešek zasáhla drony Ruskem anektovaný poloostrov Krym, odkud jsou hlášeny exploze, požáry a výpadky dodávek elektrické energie. Tvrdí to telegramové kanály včetně ukrajinského Exilenova+. Ukrajina v posledních měsících zintenzivnila údery na Krym, aby narušila jeho zásobování a odřízla ho od Ruska. Rusko při nočních úderech zasáhlo podle portálu Ukrajinska pravda bytový dům u Kyjeva, kde utrpělo pět lidí včetně tří dětí zranění. Hasiči na místě zlikvidovali požár.

KOMENTÁŘ: Svět najednou ropu nechce, i když má nedostatek paliv. Proč?

Blízký východ se utápí v další spirále nepokojů, oživení války mezi Spojenými státy a Íránem žene vzhůru ceny ropy. Trh už je narušený tak dlouho, že se začíná na bezprecedentní situaci adaptovat. O surovou ropu je tak paradoxně mimořádně malý zájem.

Modelingový agent s vazbami na Epsteina byl ve Francii nalezen mrtvý

Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre. Devětašedesátiletý Švéd alžírského původu čelil podezření, že po celém světě rekrutoval dívky pro Epsteina a že se podílel na finančníkových zločinech obchodování s lidmi a sexuálního zneužívání. Modelky podle stanice BFMTV hledal i v Česku. Bylo na něj podáno několik trestních oznámení kvůli obvinění ze znásilnění.

CSG investuje v USA do výroby motorů pro drony

Česká průmyslová skupina CSG rozšíří své působení ve Spojených státech. Ve Wisconsinu plánuje vyrábět malé proudové motory určené pro bezpilotní letouny a další obranné systémy. Počáteční investice může dosáhnout 15 milionů dolarů.

Rubio: Kontrola Hormuzského průlivu by vytvořila nebezpečný precedent

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na setkání členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Manile varoval před íránským vybíráním mýtného v Hormuzském průlivu. Mohlo by to podle něj inspirovat k podobnému kroku jiné mocnosti. Také řekl, že Teherán nebere rozhovory o ukončení konfliktu vážně.

Počet obětí silných bouří v Chile stoupl na 13, sedm lidí se pohřešuje

Prudké přívalové deště na severu Chile z poloviny tohoto měsíce si vyžádaly nejméně 13 mrtvých a sedm pohřešovaných. Více než 60.000 lidí zůstává odříznutých od okolního světa kvůli podemletým silnicím a rozvodněným řekám. S odkazem na chilské úřady o tom dnes informovala agentura AFP.

Paradox klimatických změn: USA čelí intenzivnímu suchu, lesním požárům i záplavám současně

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Ve světových vodách ubývá kyslík

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.

Ukrajina hlásí zasažení 13 ruských plavidel za 48 hodin

Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři 13 ruských plavidel. Dnes to na síti Telegram oznámil velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ruské ministerstvo obrany mezitím ohlásilo, že ruské síly v noci zaútočily v ukrajinské Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem.

Francie jako první v Evropě zakázala sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament v úterý schválil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Jedná se o první takový zákaz v Evropě. Vlastní pravidla pro věkové omezení však připravuje zhruba desítka dalších evropských zemí. Česká vláda například podpořila zákaz mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení ve školách. Některé země Evropské unie (EU) požadují celounijní postup.

Írán v odvetě zaútočil na americká zařízení v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na dnešek novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média informují o explozích na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Íránská armáda k ránu odpověděla odvetnými dronovými útoky na americká vojenská zařízení v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu, informovala íránská tisková agentura IRNA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama