Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Ve Francii začaly protesty kvůli zdražování, policie někde použila slzný plyn

Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Kolem poledne to napsala agentura Reuters. Podle stanice France 24 policie už použila slzný plyn a obušky ve snaze vytlačit některé protestující z ulic v Paříži, Marseille nebo Lyonu, kde demonstranti uspořádali nepovolené pochody a pokoušeli se blokovat dopravu pomocí barikád.

Papež bude odpoledne propuštěn z nemocnice, v neděli přednese tradiční modlitbu

Papež Lev XIV., který se zotavuje po operaci plic, bude dnes odpoledne propuštěn z nemocnice na základě příznivých výsledků krevních testů a vyšetření hrudníku, oznámil podle tiskových agentur Vatikán. Již v neděli pak papež přednese tradiční polední modlitbu z okna Apoštolského paláce ve Vatikánu, což bude jeho první veřejné vystoupení od úterní hospitalizace.

I malé přírodní rezervace mohou chránit vzácné druhy

K ochraně ohrožených živočichů nejsou vždy potřeba rozsáhlé přírodní rezervace. Nový výzkum v Austrálii ukázal, že i malé plochy zachovalé přírody mohou být důležitým útočištěm vzácných druhů. Příkladem je nově popsaný druh sarančete, který přežívá v izolovaných oblastech mezi zemědělskou půdou.

Ukrajina i Rusko hlásí zneškodnění stovek dronů a několik zabitých civilistů

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel. Uvedlo to ráno na platformě Telegram ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ukrajinští činitelé informují o dvou zabitých civilistech a řadě zraněných při ruských útocích. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 610 ukrajinských dronů a ruské úřady podle státní agentury TASS hlásí jednu zabitou ženu při ukrajinském útoku na Belgorodskou oblast.

Inflace v EU zrychlila na 3,8 procenta. Česko zůstává výrazně pod průměrem

Zdražování v Evropské unii během září výrazně zrychlilo. Meziroční inflace dosáhla 3,8 procenta, zatímco v srpnu činila 3,2 procenta. Hlavním důvodem jsou rostoucí ceny energií, Česko však s inflací 2,2 procenta nadále patří mezi země s nejnižším růstem cen.

Trump podepsal příkaz, kterým pozastavuje nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP.

Norský teenager přijel do UK vraždit na objednávku mafiánů. Dostal dvacet let

Teprve osmnáctiletý teenager z Norska přicestoval do Velké Británie s úkolem zavraždit člověka, kterého nikdy neviděl. Za vraždu mu zločinecká organizace Foxtrot nabízela v přepočtu více než půl milionu korun. Policie ho však dopadla dříve, než stačil svůj plán uskutečnit. Nyní devatenáctiletého Johannese Natlanda odsoudil britský soud k dvaceti letům vězení.

Istanbul zasáhly nejhorší povodně za více než 80 let. Zemřeli čtyři lidé

Turecký Istanbul se vzpamatovává z ničivých záplav, které si vyžádaly nejméně čtyři lidské životy. Přívalové deště zaplavily domy, obchody i silnice a proudy vody odnášely automobily. Podle tamního ministra vnitra jde o nejhorší povodňovou katastrofu ve městě od roku 1942.

Zemětřesení v Netflixu: Streamovací gigant odvolal obsahovou ředitelku

Streamovací gigant Netflix odvolal obsahovou ředitelku Belu Bajaria. Na této pozici ji nahradí zkušený filmový a televizní manažer Peter Rice. Došlo k tomu uprostřed propouštění ve společnosti, která čelí pomalejšímu růstu oproti očekáváním a poklesu sledovanosti.

Trumpova nová mluvčí má problém. Prezentovala se jako advokátka, zkoušku však nesložila

Nová mluvčí Bílého domu Katie Zacharia v novém rozhovoru potvrdila, že nikdy nesložila advokátní zkoušku, ačkoli se sama označuje za právničku a veřejnosti ji tak představil i prezident Donald Trump.

V Bruselu začal druhý den summitu EU, jednání o Ukrajině se účastní Zelenskyj

V Bruselu začal se zhruba hodinovým zpožděním druhý den summitu Evropské unie. Začátek jednání oznámila mluvčí předsedy Evropské rady Maria Tomasiková. Unijní prezidenti a premiéři budou diskutovat nejprve o situaci na Ukrajině a rovněž ruských hybridních útocích v Evropě, následně pak o migraci, bezpečnosti, obraně a dění na Blízkém východě. Jednání o Ukrajině se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.

Analýza: Starlink je silou i slabinou Ukrajiny

Představte si, že jste ukrajinský voják a zrovna ovládáte dron, s nímž musíte zachytit útok nepřítele. Dron je ve vzduchu, cíl se blíží, ale najednou se přeruší spojení. Ne proto, že by Rusové váš dron sestřelili nebo zničili komunikační věž. Důvodem je omezení, které zasáhlo technologii udržující s dronem spojení.

Husté keře mohou pomoci obnovit populace křepelek

Křepelky virginské v některých oblastech Spojených států výrazně ubývají. Nový výzkum vědců z Georgijské univerzity ukázal, že důležitou roli v jejich přežití hraje hustá keřová vegetace. Ptáci, kteří si vybírají místo k nočnímu odpočinku v blízkosti křovin a mladých stromů, mají přibližně dvojnásobnou šanci na přežití než jedinci nocující na méně chráněných místech.

Příkaz omezit Starshield přišel z Bílého domu. Kdo ho vydal, však není jasné

Nešlo o chybu – příkaz k omezení satelitního systému Starshield přišel z Bílého domu, upozornili dva američtí úředníci a jeden úředník ze západní země. Není však jasné, kdo příkaz vydal. Jiný vysoce postavený úředník z Bílého domu popřel, že za rozhodnutím stojí prezident Donald Trump.

Costa je stále přesvědčen o nutnosti dosažení dohody o rozpočtu EU do konce roku

Předseda Evropské rady António Costa je podle zdrojů ČTK nadále přesvědčen o nezbytnosti dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie do konce letošního roku. Costa podle nich dnes na summitu EU vyzval členské státy, aby v tomto ohledu převzaly odpovědnost. Prezidenti a premiéři nyní jednají o rozšíření unie, téma by mělo zakončit první den summitu, který bude pokračovat v pátek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama