Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Warsh přiznal investice do kryptofirem a blockchainu

Kevin Warsh, kterého Donald Trump navrhl do čela americké centrální banky, měl podle finančního přiznání investice v řadě kryptoměnových firem a projektů. Záběr je široký, od DeFi přes infrastrukturu pro bitcoin až po sítě navázané na ethereum. Většinu těchto podílů slíbil prodat.

Uber mění strategii. Investuje miliardy do robotaxi

Uber prochází největší proměnou ve své historii. Společnost, která si vybudovala jméno na modelu sdílené ekonomiky bez vlastních aut, teď mění kurz a sází miliardy na robotaxi. Celkem chce do autonomních vozidel investovat přibližně 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun).

Američané v Hormuzském průlivu zadrželi první tankery

Provedli jsme úplnou blokádu Hormuzského průlivu, uvedlo v prohlášení americké ústřední velitelství CENTCOM s tím, že námořnictvo Spojených států má v oblasti Perského zálivu absolutní převahu. Americký torpédoborec už zadržel dva ropné tankery mířící do íránských přístavů.

Norsko chce Ukrajině pomoci s výrobou dronů i munice

V Norsku se budou vyrábět ukrajinské drony a Oslo Ukrajině pomůže navýšit výrobu munice a systémů protivzdušné obrany. Oznámila to dnes podle agentury Reuters vláda skandinávské země, kterou navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Země chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany, uvedla vláda v Oslu.

Jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní, tvrdí strany

Odpolední jednání ve Washingtonu mezi Izraelem a Libanonem bylo pozitivní. Podle médií to tvrdí zúčastněné strany. Jednalo se o první setkání na podobné úrovni za více než 30 let. Přítomni byli velvyslanci obou zemí i americký ministr zahraničí Marco Rubio, připomínají agentury. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se strany dohodly na zahájení přímých rozhovorů. Izrael nyní okupuje část jižního Libanonu, což odůvodňuje útoky šíitského hnutí Hizballáh a svou bezpečností. Libanon toto narušení své suverenity odmítá.

Maďarsko musí urychlit reformy, aby získalo zmrazené fondy EU, uvedla šéfka EK

Maďarsko potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. Po telefonátu s maďarským opozičním lídrem a vítězem nedělních voleb Péterem Magyarem to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Maďarsko se podle ní po volbách vrátilo do samého srdce Evropy, kam vždy patřilo.

Taylor Swift získala nejvíc nominací na American Music Awards 2026

American Music Awards letos znovu ukazují, kdo právě kraluje hudební scéně. Nejvíc nominací získala Taylor Swift, ale těsně za ní se drží i další velká jména a nováčci, kteří letos patří k nejvýraznějším objevům.

Bývalý student na střední škole v Turecku začal střílet po žácích, šestnáct lidí zranil

Střelec na střední škole v jihovýchodním Turecku zahájil palbu po žácích. Útočník, přibližně osmnáctiletý muž, zranil nejméně šestnáct lidí, pak obrátil zbraň proti sobě a zastřelil se.

Ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna, řekl Zelenskyj

Ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna. Na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes v Berlíně řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V lednu ropovod na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Maďarsko a Slovensko, do kterých ropovod přepravoval ruskou ropu, obviňovaly Kyjev, že s jeho opravou schválně otálí.

Meloni: Itálie pozastavuje obrannou dohodu s Izraelem

Italská vláda pozastavila automatické prodlužování dohody o spolupráci v oblasti obrany s Izraelem kvůli současné situaci na Blízkém východě a několika konkrétním incidentům. V úterý to oznámila premiérka Giorgia Meloni.

Ruské drony útočily na ukrajinský přístav Izmajil, poškodily panamskou loď

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie; při útoku nebyl nikdo zraněn. Informoval o tom ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, kterého citovala agentura Reuters.

Japonská centrální banka podpořila růst bitcoinu

Bitcoin se v pondělí dostal nad 74 tisíc dolarů a jedním z důvodů byla i změna tónu z Japonska. Guvernér tamní centrální banky Kazuo Ueda naznačil, že na zasedání 28. dubna nejspíš nepřijde další zvýšení sazeb. Pro riziková aktiva je to důležitý signál, protože část trhu dál stojí na levném financování v jenech.

Ceny ropy klesají. Naději na dohodu s Íránem tlumí obavy z další eskalace

Ceny ropy v úterý klesly, přestože napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Trhy reagují na kombinaci dvou protichůdných faktorů. Na jedné straně zohledňují eskalaci v podobě americké blokády íránských přístavů, na straně druhé opatrnou naději, že Washington a Teherán by mohly pokračovat v jednáních.

V Baltském moři umírá keporkak, úřady ukončily záchranu

Desetimetrový samec keporkaka, který se před několika týdny dostal do mělkých vod u severního pobřeží Německa, zřejmě nepřežije. Poté, co opakovaně uvízl v mělčinách, nyní leží v malé zátoce poblíž ostrova Poel a záchranné týmy otevřeně přiznávají, že jeho záchrana není možná. Úřady a odborníci proto vyzývají veřejnost, aby nechala zvíře v klidu prožít jeho zbývající dny.

Zakladatel Evergrande se přiznal k podvodu

Zakladatel čínské developerské společnosti Evergrande, Sü Ťia-jin, se u soudu přiznal k několika trestným činům včetně podvodů při získávání financí a úplatkářství. Případ uzavírá pád jednoho z nejvýraznějších podnikatelů, který symbolizoval vzestup i krizi čínského realitního trhu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama