-7.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama