7 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.

Papež zkritizoval Trumpa za výroky o Evropě, varoval před rozkladem

Papež Lev XIV. v úterý po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zkritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky na adresu Evropy a snahu ji obejít při jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový přístup realistický.

Rok 2025 se řadí mezi nejteplejší v historii

Rok 2025 potvrzuje trend poslední dekády. Teploty stoupají, extrémy sílí a vědecké týmy hlásí další rekordy, které posouvají planetu dál od podmínek, na které byla zvyklá. Data ukazují, že letošek patří mezi nejteplejší roky vůbec.

Zelenskyj: Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům "upřesněné dokumenty" týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj poblahopřál Babišovi ke jmenování premiérem a popřál mu mnoho úspěchů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X pogratuloval Andrejovi Babišovi ke jmenování premiérem, popřál mu mnoho úspěchů a uvedl, že se těší na další posílení spolupráce obou zemí. Zmínil přitom působení českých firem na Ukrajině nebo spolupráci s nimi. Napsal, že se rád v blízké budoucnosti s novým předsedou české vlády setká. Předsedovi hnutí ANO pogratulovala také premiérka Julija Svyrydenková, která ho pozvala na Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama