Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze dvou měst

Ukrajinské úřady dnes nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, upozornila agentura AFP.

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

První tanker s ruskou naftou vyráží do USA. A to je jen začátek

Rusko ve čtvrtek vyšle do Spojených států první tanker s naftou na základě dohody mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Americký prezident chce dodávkami zmírnit tlak rostoucích cen energií, zatímco Moskva získává novou příležitost k vývozu. Dohoda však vyvolala ostrou kritiku Ukrajiny i evropských spojenců Washingtonu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že se cítí zrazen.

ANALÝZA: Žádný prostor pro diplomacii? V Jemenu probíhá existenční válka

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Ruské útoky v Kyjevě zabily jednoho člověka, 24 zranily, uvedli záchranáři

Ruské raketové útoky v noci na dnešek v Kyjevě zabily jednoho člověka, dalších 24 zranily, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) a městská správa. Podle starosty Vitalije Klička je kromě jiného poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko proti Kyjevu ve třech vlnách odpálilo 21 raket a útoky ukazují, že se postoj Moskvy k možnému ukončení války nemění. Rusko oznámilo, že jeho armáda v ukrajinské metropoli zaútočila na podniky ze zbrojního průmyslu.

Paruka, umělý nos a krvavá akce. Nicolas Cage se vrací v nečekané podobě

Nicolas Cage znovu překvapuje výraznou proměnou. V připravovaném akčním thrilleru Best Pancakes in the County se objeví s černou kudrnatou parukou, umělým nosem a extravagantním oblečením. Nový trailer představuje oscarového herce jako nebezpečného podvodníka, který se zaplete do krvavého střetu v maloměstské restauraci. Film dorazí do amerických kin 20. listopadu.

Izraelské síly zadržely amerického politika. Pomáhal Palestincům se sklizní oliv

Izraelské bezpečnostní složky zadržely na okupovaném Západním břehu Jordánu amerického demokratického politika Brada Landera. Kandidát do Kongresu pomáhal palestinským farmářům se sklizní oliv, když na místo dorazili vojáci. Spolu s ním skončily ve vazbě desítky dobrovolníků včetně amerických rabínů. Izrael zásah obhajuje bezpečnostními důvody, Lander jej označil za útok na práva Palestinců.

Policie v Litvě odhalila obří výrobnu drog, zastavila zásilku učenou pro Česko

Vyšetřovatelé v Litvě odhalili velkou laboratoř vyrábějící syntetické drogy. Zajistili více než 500 kilogramů metamfetaminu (pervitinu) a 300 kilogramů amfetaminu. Dnes o tom informuje server Euronews. Při třídenní operaci, která se netýkala jen této laboratoře, policie v jedné logistické firmě zastavila i zásilku určenou pro Česko a obsahující 17 kilogramů metamfetaminu.

Macron obvinil zahraniční lídry ze zneužívání nepokojů ve Francii. Kritika míří na Trumpa a Netanjahua

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil zahraniční politiky, že zneužívají násilné nepokoje ve Francii k získávání politických bodů před blížícími se volbami. Přestože nikoho přímo nejmenoval, jeho kritika zjevně mířila na amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba v uplynulých dnech spojovali násilnosti ve francouzských ulicích s migrací a radikálním islámem.

Trump popřel jednání s Íránem. Naznačil blížící se zvrat

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by mohl brzy dospět k zásadnímu zvratu. Washington podle něj s Teheránem nevyjednává a další vývoj se ukáže v nejbližší době. Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy se objevily informace o přípravách nových amerických a izraelských úderů. Ty by mohly přijít po listopadových volbách do Kongresu.

Nigérie potvrdila první případ eboly. Desítky lidí jsou pod dohledem zdravotníků

Nigérie potvrdila první případ eboly v souvislosti s epidemií, která od května zasahuje několik afrických zemí. Nakaženou je žena, která do země přicestovala z Ugandy. Laboratorní testy u ní potvrdily vzácný virus Bundibugyo, který způsobuje ebolu. Pacientka je v izolaci a zdravotníci nyní sledují 44 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama