Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

V Pákistánu se zřítila střecha školy. Zemřelo nejméně 34 dětí a učitelka

Nejméně 35 lidí zahynulo při zřícení střechy soukromé školy v pákistánském Péšávaru. Mezi oběťmi je 34 dětí a jedna učitelka, dalších více než 50 lidí utrpělo zranění. Policie zadržela majitele školy a vyšetřuje, zda za tragédií stojí špatný technický stav budovy.

Japonsko investuje až 21 miliard dolarů do továren na čipy v USA

Japonsko poskytne až 21 miliard dolarů na výstavbu dvou továren na polovodiče v americkém státě New York. Provozovat je bude společnost GlobalFoundries a mezi prvními zákazníky mají být Apple a japonská firma Renesas. První závod by měl zahájit výrobu v roce 2029.

Narnie se vrací do kin. První trailer představil Aslana s hlasem Meryl Streep

Kouzelný svět Narnie se po letech vrací na filmová plátna. Netflix zveřejnil první trailer očekávaného snímku Narnia: The Magician’s Nephew, za kterým stojí režisérka úspěšné Barbie Greta Gerwig. Nová adaptace slavného fantasy příběhu představí počátky Narnie, hvězdné herecké obsazení i lva Aslana, kterému tentokrát propůjčila hlas Meryl Streep. Film dorazí do kin v únoru příštího roku.

Sněmovna schválila smlouvu s Maltou o zamezení dvojímu zdanění

Sněmovna dnes vyslovila souhlas se smlouvou mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Dosavadní smlouva mezi oběma zeměmi, která začala platit v roce 1997, už podle vlády nevyhovuje současným podmínkám. Senát dal souhlas s ratifikací už v červenci.

Rozpaky po prvním brífinku a pochybnosti o kvalifikaci. Trumpova nová mluvčí má těžký start

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zacharia čelí po svém prvním vystoupení před novináři kritice. Část z nich její premiéru označila za katastrofální. Podle některých šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, které zažili. Otázky vyvolává i její právnická kvalifikace.

Čína nabízí EU přístup ke vzácným zeminám. Chce ale něco na oplátku

Čína hodlá nadále usnadňovat vývoz vzácných zemin do Evropy bez ohledu na to, zda dojde v lednu k prodloužení obchodní dohody mezi USA a Čínou. Sdělil to mluvčí čínského ministerstva obchodu. Představitelé Evropské komise (EK) se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu, kde také projednají obchodní dohodu s Pekingem.

Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv

Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.

Netanjahu čelí žalobě kvůli 7. říjnu. Ignoroval varování, tvrdí bývalý šéf Šin Bet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý šéf bezpečnostní agentury Šin Bet Ronen Bar se vzájemně obviňují ze selhání při vyhodnocování varování před útokem Hamásu, k němuž došlo 7. října 2023. Bar podal ve středu na Netanjahua žalobu, v níž požaduje odškodnění ve výši 3 milionů šekelů (přes 21 milionů korun).

Ukrajina zasáhla šest ruských bombardérů ve Voroněžské oblasti

Ukrajina v noci na dnešek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo na facebooku ukrajinské námořnictvo a uvedlo, že útočilo raketovým komplexem Neptun. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Británie poskytne 17 milionů liber na opravu sarkofágu v Černobylu

Británie poskytne 17 milionů liber (490 milionů korun) na opravu sarkofágu jaderné elektrárny v Černobylu, který poničil v loňském roce útok. Uvedla to dnes britská vláda. Ukrajina a Británie přisuzují útok dronu, který poškodil ochranný štít elektrárny, Rusku, Moskva to ale odmítla s tvrzením, že neútočí na jadernou infrastrukturu.

Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny

Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinérie v Rusku, řekl Zelenskyj

Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který dnes ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Čína a KLDR otevřely přeshraniční most, který čekal deset let na zprovoznění

Čína a Severní Korea dnes slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který čekal na zprovoznění přes deset let. Uvedla to čínská státní média, napsaly agentury. Most propojuje čínský a severokorejský břeh řeky Ja-lu.

William byl těžce duševně nemocný, uvedla rodina muže zabitého tygrem. Trump si z něj dělal legraci

Rodina třiadvacetiletého Williama Chapmana, který v sobotu zahynul po útoku tygra v britském Yorkshire Wildlife Parku, poprvé veřejně promluvila o tragédii. Mladíka popsala jako milujícího a nadaného člověka, který se dlouhodobě potýkal s vážnými duševními problémy. Zároveň vyzvala veřejnost, aby přestala šířit záběry jeho posledních okamžiků. Zesměšňující video na sociálních sítích sdílel také americký prezident Donald Trump.

SpaceX omezila Starlink na Ukrajině. Armáda kvůli výpadkům rušila dronové mise

Ukrajinská armáda hlásí problémy se satelitním internetem Starlink, který využívá při řízení bojových dronů. Společnost SpaceX Elona Muska omezila fungování některých terminálů při vyšších rychlostech. Podle ukrajinských představitelů změna narušila několik vojenských operací a některé jednotky musely plánované mise zrušit. Příčinu omezení zatím společnost veřejně nevysvětlila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama