Protext ČTKEvropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není...

Evropané mohou již 60 let darovat krevní plazmu, dárců však stále není dost

Praha 30. září 2024 (PROTEXT) – Důležitost darování krevní plazmy připomíná výročí 60 let od otevření prvního odběrového centra v Evropě

Krevní plazma je v moderní medicíně nepostradatelnou vstupní surovinou pro výrobu mnoha léků pro celou řadu onemocnění. Aby však bylo možné tato léčiva vytvořit, je potřeba ji získat od dárce. Jiná cesta není, protože krevní plazmu stále není možné vytvořit synteticky. A přestože Evropané mají tuto možnost již 60 let, dárců není dostatek, protože léčba některých onemocnění je velice náročná.

„Na léčbu jednoho dospělého pacienta s hemofilií, zjednodušeně poruchou srážlivosti krve, je ročně potřeba přibližně 1200 odběrů krevní plazmy,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kohoutek, vedoucí lékař z odběrového centra BioLife v Ústí nad Labem a v Mostě, a dodává: „Současná medicína je schopná zachraňovat a zlepšovat kvalitu života pacientů, kteří jsou denně odkázáni na léky z krevní plazmy. Za 60 let dárcovství krevní plazmy se nám navíc podařilo obor hematologie a transfúzních služeb výrazně posunout a také zjednodušit a zkvalitnit celý proces.“

Plazmy je v Evropě stále nedostatek, dárců je málo

V roce 1964 bylo ve Vídni otevřeno první tzv. plazmaferetické centrum pro darování krevní plazmy. Otevřel jej předchůdce společnosti BioLife. Ta má nyní jen v Evropě více než 30 odběrových center, z toho 11 v České republice.

„Význam otevření první plazmaferetického centra můžeme docenit až zpětně. Spolu s pokrokem ve vývoji léčiv, pro které je plazma jako vstupní surovina kriticky důležitá, docházelo postupně ke stále vyšší poptávce po této surovině a počet center narůstal,“ vysvětluje MUDr. Kohoutek.

Léčiva vyráběna z krevní plazmy se používají například pro léčbu vzácných onemocnění, jakými jsou hemofilie, imunodeficience primární, ale taktéž sekundární navozené například onkologickou diagnózou či samotnou terapií rakoviny. Výroba léků na tato onemocnění ale vyžaduje poměrně velké množství krevní plazmy, a tudíž i početné množství dárců.

„Z toho důvodu potřebujeme stále více krevních dárců, i když ochotu Čechů vnímáme dlouhodobě jako velmi vysokou. Počet onemocnění, na které přináší lék, i pacientů, které postihne, totiž stále narůstá,“ dodává MUDr. Kohoutek.

Češi patří mezi nejochotnější dárce krve i krevní plazmy, motivace je různá

V České republice má darování krve a krevní plazmy dlouhou historii a je pozitivně vnímáno velkou částí společnosti. Z exkluzivního průzkumu společnosti BioLife ve spolupráci s agenturou IPSOS vyplynulo, že ambici darovat krevní plazmu má 69 % Čechů, a naopak tuto možnost kategoricky odmítá jen 14 % obyvatel Česka.

Většina dotázaných nepotřebuje žádnou specifickou motivaci (34 %), pro ostatní je to finanční kompenzace (31 %), blízkost darovacího místa (23 %) či nefinanční kompenzace, například ve formě stravenkové či dárkové poukázky (21 %). Průzkum byl realizován v červnu letošního roku na reprezentativním vzorku 550 lidí.

„V BioLife se snažíme s tento pozitivní přístup české společnosti podporovat. Aktivně informujeme veřejnost o důležitosti darování a tento trend krok po kroku obracíme. Ať má dárce jakýkoliv důvod pro darování – od těch osobních, kdy zná někoho, kdo závažným onemocněním trpí, přes dárce, kteří darují pro dobrý pocit až po ty, co darují z finančních pohnutek – jakýkoliv důvod je ten nejlepší a každé jednotlivé darování pomáhá a má stejnou váhu,“ říká MUDr. Kohoutek.

Jak probíhá darování krevní plazmy?

Krevní plazmu lze získat pouze darováním od zdravého dárce, jenž je v dobrém psychickém i fyzickém stavu. Podmínkou je věk od 18 do 60 let a hmotnost nejméně 50 a nejvíce 150 kg. Darování krevní plazmy je bezpečné a může probíhat ve specializovaných plazmaferetických centrech, nemocnicích a transfúzních stanicích.

„Při darování krevní plazmy se na rozdíl od odběru tzv. plné krve odebírá pouze její část, plazma, a červené krvinky se vrací dárci. I proto lze plazmu darovat podstatně častěji než tzv. plnou krev. Zároveň ale stále platí, že darování krevní plazmy podléhá nejpřísnějším kvalitativním i hygienickým standardům, aby byla zajištěna ochrana jak dárce, tak samotné krevní plazmy,“ uzavírá MUDr. Kohoutek.

 

Zdroj: FleishmanHillard

 

ČTK Connect ke zprávě obrazovou vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama