Evropská unie poprvé za posledních více než třicet let uvalila sankce na čínské představitele, a to za porušování lidských práv a za zacházení s ujgurskou menšinou. Rozhodnutí EU později následovala Velká Británie, Kanada i USA. Peking reagoval odvetou. Uvádí to agentura Reuters.
Dle aktivistů a odborníků z OSN je nejméně jeden milion muslimských Ujgurů zadržován v táborech v oblasti severozápadní Číny. USA tvrdí, že v Sin-ťiangu (Xinjiang) Čína páchá genocidu. Minulý měsíc označil přístup Číny k ujgurské menšině za genocidu také nizozemský parlament. Čína obvinění popírá.
„Uprostřed rostoucího mezinárodního odsouzení Čína pokračuje v Sin-ťiangu v genocidě a zločinech proti lidskosti,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém prohlášení před schůzkami s ministry EU a NATO v Bruselu tento týden.
Kanadské ministerstvo zahraničí pak uvedlo, že důkazy ukazují na systematické, státem vedené porušování lidských práv čínskými úřady. Důkazy zahrnují satelitní snímky, výpovědi očitých svědků i vlastní dokumenty čínské vlády.
Aktivisté a někteří západní politici obviňují Čínu z toho, že v táborech dochází k mučení, nuceným pracím a sterilizacím. Čína však tvrdí, že tábory poskytují odborné vzdělání a jsou nutné v boji proti extremismu.
Jako první uvalila v pondělí sankce Evropská unie, s čímž souhlasilo všech 27 vlád, a to na čtyři čínské úředníky. Rozhodnutí EU později následovala Británie, USA i Kanada.
Plot okolo toho, co je oficiálně známé jako vzdělávací středisko v Sin-ťiangu. Foto: Reuters
USA uvalily protičínské sankce již v minulém roce, a to mimo jiné na nejvyššího úředníka v Sin-ťiangu Chena Quanguoa. Na toho sankce v pondělí západní státy neuvalily. Odborníci a diplomaté tvrdí, že je to z důvodu, aby se vyhnuly větším diplomatickým sporům.
Spojené státy se ale také stejně jako EU nyní zaměřily na Chena Mingguoa (Čchen Ming-kuo), ředitele bezpečnostního úřadu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, a na dalšího vysokého úředníka v regionu Wanga Junzhenga (Wang Ťün-čeng). EU obvinila Chena Minggua ze „svévolného zadržování a ponižujícího zacházení s Ujgury a lidmi z jiných muslimských etnických menšin, jakož i ze systematického porušování jejich svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení“.
Další přední činitelé provincie zasažení zákazy cestování a zmrazením majetku jsou Wang Mingshan (Wang Ming-šan) a bývalý zástupce tajemníka strany v této oblasti Zhu Hailun (Ču Chaj-lun), ale také úřad pro veřejnou bezpečnost v oblasti výroby a výstavby v Sin-ťiangu.
Ministři zahraničí Kanady a Británie vydali s Blinkenem společné prohlášení a uvedli, že všichni tři jsou jednotní v požadavku, aby Peking ukončil „represivní praktiky“ v Sin-ťiangu.
Lidé poukazující na čínské zacházení s ujgurskou menšinou. Foto: Reuters
Opatření oznámená západními mocnostmi uvítali také ministři zahraničí Austrálie a Nového Zélandu. Vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili „vážné obavy z rostoucího počtu důvěryhodných zpráv o závažném porušování lidských práv etnických Ujgurů a dalších muslimských menšin v Sin-ťiangu“.
Čína sáhla k odvetným opatřením
Peking ovšem nemeškal a ihned zavedl odvetné sankce vůči Evropské unii. Ty zahrnují sankce vůči evropským zákonodárcům, diplomatům i institucím a zákaz obchodování s Čínou.
„Tyto sankce dokazují, že Čína je citlivá na tlak,“ uvedl na Twitteru nizozemský zákonodárce Sjoerd Sjoerdsma, který byl dán na čínský seznam.
EU se snažila dlouhodobě vyhnout konfrontaci s Pekingem a pondělní sankce byly prvními významnými opatřeními od masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Tehdy EU uvalila na Čínu zbrojní embargo.
