ZprávyErdogan naznačil, že prezidentské a parlamentní volby by mohly být 14. května

Erdogan naznačil, že prezidentské a parlamentní volby by mohly být 14. května

Turecké prezidentské a parlamentní volby by se mohly konat 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve, než se dosud předpokládalo. Podle deníku Daily Sabah to dnes naznačil v projevu k poslancům své strany prezident Recep Tayyip Erdogan. Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro Erdogana, který je u moci už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem).

„Menderes 14. května řekl: ‚Dost, dáme lidem slovo‘ a volby vyhrál. Náš lid odpoví (opozici) týž den o 73 let později,“ prohlásil Erdogan s odkazem na volby, v nichž 14. května 1950 vyhrála opoziční Demokratická strana. Premiérem se pak stal Adnan Menderes, který byl v úřadu deset let, než ho svrhl vojenský převrat. V září 1961 byl Menderes popraven, pučisté ho odsoudili za zpronevěru státních peněz a přičetli mu zodpovědnost za takzvaný istanbulský pogrom proti Řekům z roku 1955. Měsíc po jeho popravě se konaly volby, po nichž se moci ujala opět civilní vláda, armáda ale měla dál velký vliv na řízení země.

Menderes byl kritikem laicismu, který prosazoval zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk, a po nástupu do čela vlády mimo jiné znovu otevřel tisíce mešit zavřených po nástupu Atatürka. Náboženství Menderes využíval k získání voličů, podobně jako to v této muslimské zemi dělá už řadu let i Erdogan.

V dnešním projevu Erdogan slíbil své straně „velké vítězství“ nad opozičními formacemi. Ty uzavřely alianci, v níž jsou levicové strany, umírnění nacionalisté i strany vedené dřívějšími Erdoganovými spojenci. Tyto strany se ale stále neshodly na jednom kandidátovi do prezidentských voleb. Nečastěji se hovoří o lídrovi Lidové republikánské strany (CHP) Kemalovi Kiliçdarogluovi, velké šance Erdogana porazit by měl podle průzkumů rovněž istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019. To může Imamoglua z boje o hlavu státu vyřadit.

Trest pro istanbulského starostu opozice označuje za Erdoganovu snahu zbavit se rivalů. Dalším podobným krokem je žádost prokuratury k ústavnímu soudu o zákaz opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která je třetí největší parlamentní formací. Erdoganova vláda ji viní z podpory terorismu kvůli údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá.

Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou a už v prvním kole získal přes 50 procent, takže se druhé kolo nekonalo. Letos se zdá, že souboj bude vyrovnanější, pokud se opozice shodne na společném kandidátovi. V posledním více než roce se totiž Turecko potýká s ekonomickými problémy, zejména rekordní inflací. Výrazný nárůst životních nákladů se Erdogan snaží zmírnit – a získat tak na svou stranu voliče – sadou opatření, mimo jiné zvýšením minimální mzdy a penzí či platů státních úředníků.

Pokud by Erdogan volby prohrál, přineslo by to radikální změny. Opozice slibuje mimo jiné obnovit nezávislost centrální banky či návrat k parlamentnímu systému. Zatím není ale jasné, jak by se nástup nového prezidenta odrazil v zahraniční politice. Turecko za Erdogana je důležitým hráčem na Blízkém východě i v jednání s Ruskem ohledně války na Ukrajině.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama