Nová analýza složení římských denárů provedena archeology z britské University Warwick pomáhá nahlédnout do finanční krize starověkého Říma, o níž se římský státník, filosof, řečník a spisovatel Marcus Tullius Cicero krátce zmínil ve své eseji De Officiis. Zjistili, že po roce 90 př. n. l. došlo k mnohem většímu znehodnocení stříbrného denáru, než si původně mysleli. Do stříbrných mincí byla legována měď, což snížilo jejich hodnotu. Informoval o tom web ScienceAlert.
Marcus Tullius Cicero krátce a nejasně úpadek denáru zmínil ve své eseji De Officiis roku 44 př. n. l. „Hodnota peněz tak kolísala, že nikdo nedokázal říci, jakou cenu mají,” stojí v textu, na který odkazuje ScienceAlert.
Tato krátká zmínka o staletí později podnítila historickou debatu. „Historici dlouho diskutovali o tom, co tím měl státník a učenec na mysli,” řekl hlavní autor studie, archeolog Kevin Butcher z University Warwick.
Římský stát roku 91 př. n. l. balancoval na hraně bankrotu. Jedním z možných vlivů na ekonomický stav Říma mohla být takzvaná Spojenecká válka (též Marsická válka), do níž musel mnoho investovat.
Jednalo se o konflikt mezi Římskou republikou a jejími bývalými spojenci, sdruženími v koalici italských kmenů. Spojenci chtěli plné římské občanství a právo volit, republika se k tomu však stavěla neochotně.
V roce 89 př. n. l. se Řím zmítal v dluhové krizi. Cicerův úryvek mohl naznačovat, že lidé v denár ztráceli důvěru. Vědcům nyní na kladené otázky konečně odpověděly samotné mince. Jejich práce vyšla na univerzitním webu.
Stříbrné mince degradovány mědí
Butcher a jeho tým provedl analýzu složení denárů ražených v těchto letech. Použil k tomu neinvazivní techniku určenou k odběru vzorků z těchto vzácných stříbrných relikvií zdobených hlavami bohů římských vůdců.
Vědci zjistili, že denár se před rokem 90 př. n. l. skládal z čistého stříbra. Pouze o pět let později ale mince degradovaly a jejich ražba byla legována pěti až deseti procenty mědi.
Podíl stříbra v mincích nejprve klesl na 95 procent, následně se snížil na 90 procent a v případě některých mincí byl odhalen propad až na 86 procent. „Svědčí to o vážné měnové krizi,” potvrzuje archeolog Matthew Ponting z University of Liverpool.
Římané svou měnu znehodnotili ještě později v období Římské občanské války v letech 49 až 45 př. n. l.
Poslední konflikt v Římské republice před vznikem císařství byl velkou gradací sporů mezi Gaiem Juliem Caesarem a konzervativní stranou optimátů, která zastávala tradiční podobu republiky a byla spjata s vojevůdcem a politikem Gnaeusem Pompeiusem Magnusem.
