Protext ČTKDo evropských voleb zbývá 59 dní

Do evropských voleb zbývá 59 dní

Evropský parlament rozeslal včera elektronický Předvolební týdeník, který bude vycházet každé úterý až do evropských voleb. Ty se v Česku konají 7. a 8. června.

Toto periodikum obsahuje veškeré předvolební novinky za poslední týden týkající se Evropského parlamentu jako instituce, i praktické informace o evropských volbách pro média a voliče.

Vedoucí kandidáti evropských politických stran se utkají v debatě 

S jakou vizí jdou do červnových voleb jednotlivé evropské politické strany? Debata jejich vedoucích kandidátů na pozici předsedy Evropské komise, tzv. spitzenkandidátů, se na půdě Evropského parlamentu uskuteční ve čtvrtek 23. května. Pořádat debatu bude Evropská vysílací unie (EBU) a veřejnost ji bude moci sledovat živě.

Evropské politické strany své vedoucí kandidáty již oznámily. Jejich seznam můžete najít zde. Výjimku tvoří skupiny Identita a demokracie (ID) a Evropští konzervativci a reformisté (ECR), které oficiálně žádného vedoucího kandidáta neurčily. 

Další důležitá předvolební data 

Do voleb zbývají necelé dva měsíce. Jak se ohledně voleb, Evropské unie či nejpalčivějších témat současnosti cítí evropští občané? To prozradí jarní edice Eurobarometru, jejíž prezentace pro média je naplánovaná na 16. dubna. O den později bude celý průzkum zpřístupněn široké veřejnosti. 

Týden po posledním plenárním zasedání, v pondělí 29. dubna, pak Evropský parlament začíná hlavní mobilizační fázi své předvolební kampaně (tzv. Go To Vote phase), kterou na velkém brífinku představí médiím. 

Předposlední plenární zasedání parlamentu před volbami 

Dnes a zítra se v Bruselu koná plenární zasedání Evropského parlamentu. Během dvou dnů zde poslanci budou debatovat a hlasovat o celé řadě důležitých témat. Čeká je mimo jiné závěrečné hlasování o novém paktu o migraci a azylu, o reformě trhu s elektřinou a plynem nebo o prodloužení výjimky pro jednodušší odhalování pohlavního zneužívání dětí na internetu. 

Během rozpravy se členové Evropského parlamentu dotknou také velké farmaceutické reformy EU či právního státu a svobody médií na Slovensku a v Maďarsku. Před poslanci dále promluví belgický král Filip, jehož země nyní předsedá Radě Evropské unie. 

Metsolaová na evropské tour 

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová i nadále pokračuje ve svých cestách po členských státech EU. Minulý týden se na Kypru setkala s politickými špičkami i studenty a mladými lidmi. Dnes je na Maltě. Cílem cest předsedkyně Evropského parlamentu do jednotlivých států EU je připomenout červnové evropské volby a motivovat občany, aby se jich zúčastnili. I proto se schází při neformálních debatách s mladými lidmi a prvovoliči, kterých je po celé EU letos 7 %. Do České republiky zavítala Metsolová již 14. února a i zde se setkala s vrcholnými ústavními činiteli a se studenty na pražské Vysoké škole ekonomické. 

Evropské volby přehledně 

Věděli jste, že… 

na začátku tohoto volebního období (2019) zasedalo v Evropském parlamentu nejvíce žen v historii? Bylo jich 303 z celkového počtu 748 poslanců. V tuto chvíli je v parlamentu 39,8 % europoslankyň. Největší procento členek Evropského parlamentu mezi zeměmi EU má Lucembursko (66,7 %), nejnižší Rumunsko (15,2 %). Mezi českými europoslanci je žen třetina. 

Další zdroje a praktické informace 

Veškeré praktické informace pro novináře jsou dostupné na stránkách s volebním press kitem Evropského parlamentu, které v tuto chvíli fungují jako rozcestník a postupně se budou plnit dalším praktickým obsahem. Užitečným zdrojem informací k pokrývání evropských voleb může být také tento technický briefing u příležitosti 100 dní do voleb. 

Občané mohou nejdůležitější praktické informace o volbách do Evropského parlamentu najít na dedikovaných volebních stránkách. Přes tyto stránky se mohou občané přihlásit také o oficiální připomínku toho, že mají přijít k volebním urnám. Ta jim přijde e-mailem těsně před konáním voleb. 

Kancelář Evropského parlamentu v Česku můžete sledovat také na sociálních sítích X.com, Facebook, Instagram nebo YouTube.  

 

Doporučujeme

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.

Teherán neumožní inspektorům MAAE návštěvu jaderných zařízení poničených údery

Teherán nepovolí inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) návštěvu jaderných zařízení poškozených americko-izraelskými údery. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury AFP řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Podle mluvčího pro takové inspekce neexistuje žádný protokol a Teherán se bude nadále řídit svými závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejímž je signatářem, a také dohodou o uplatňování záruk MAAE.

Společnost Oracle loni propustila tisíce zaměstnanců. Místa ruší i letos

Společnost Oracle v loňském roce po celém světě propustila přibližně 21 000 zaměstnanců v rámci zavádění umělé inteligence (AI) do pracovních procesů. Firma očekává rušení pracovních míst i v tomto roce. Za potřebnou infrastrukturu hodlá utratit miliardy dolarů.

Extrémní horko v Británii je budíček. Už nemačkejme odložení, varují odborníci

Části světa sevřely extrémní teploty. V posledních dnech překračují 30 stupňů Celsia. Met Office ve Velké Británii vydal teprve podruhé v historii červený, tedy nejvyšší stupeň varování. Tento týden mohou podle meteorologů teploty v zemi překonat 40 stupňů Celsia. Odborníci upozorňují na letargii v řešení klimatických změn.

Tchaj-wan zahájil pětidenní vojenské cvičení, v ulicích hlídkují tanky

Tchaj-wan v pondělí zahájil pětidenní sérii vojenských cvičení, jejichž cílem je posílit bojovou připravenost ostrova pro případ čínského vojenského útoku. Informovala o tom dnes agentura AP. Ve městě Tchao-jüan, kde se nachází největší mezinárodní letiště na ostrově, projížděly ulicemi a po dálnicích tanky.

Myanmarská armáda během loňských voleb zabila přes 700 civilistů

Myanmarská armáda je za šestiměsíční období během voleb v loňském roce zodpovědná za smrt více než 700 civilistů, uvádí ve zprávě Organizace spojených národů (OSN). Důvěryhodné zdroje jí potvrdily zabití 224 žen a 143 dětí v období mezi srpnem a lednem. Samotné volby byly považovány za podvod, armáda z nich totiž vyloučila opoziční strany. K převratu v zemi došlo před pěti lety. Od té doby trvá v Myanmaru občanská válka. Postup povstalců se však zastavil s tím, jak junta změnila strategii.

KLDR bude nadále jaderným státem, světová bezpečnostní situace to žádá, řekl Kim

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala dnes agentura Reuters s odkazem na oficiální severokorejskou tiskovou agenturu KCNA.

Madonna vysvětlila, proč nevyšel film o jejím životě

Madonna se znovu vrátila k filmu o vlastním životě, který měl vzniknout u studia Universal Pictures. Projekt s Julií Garner v hlavní roli se nakonec nerozjel a podle zpěvačky byly důvodem hlavně peníze.

Írán a USA dohodly rozmrazení některých fondů a linku o průlivu, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán se dohodly při jednáních ve Švýcarsku na rozmrazení 12 miliard dolarů (254 miliard korun) íránských fondů, řekl dnes večer podle agentury Reuters íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.

Výbuch v katarském plynárenském komplexu zabil 13 lidí

Katarský průmyslový komplex Ras Laffan zasáhl silný výbuch, při kterém zemřelo nejméně 13 lidí a dalších 66 utrpělo zranění. Neštěstí se odehrálo v zařízení Barzan, které zásobuje místní průmysl a elektrárny zemním plynem. Úřady mluví o technické havárii a vylučují sabotáž.

Magyar oznámil, že jeho vláda spustí odvolání hlavy státu ústavním dodatkem

Maďarský premiér Péter Magyar dnes v parlamentu oznámil, že jeho vláda se rozhodla dosáhnout odchodu prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce ústavním dodatkem. Uvedl také, že v září začne příprava komplexní reformy ústavy, do které se má podle představ nové vlády zapojit celá společnost. Následně bude návrh ústavy předložen občanům ke schválení v referendu, uvedl podle agentur.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama