Reklama
8.1 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
Protext ČTKDlouhodobý rozpočet by měl být pružnější

Dlouhodobý rozpočet by měl být pružnější

Po jednání s členskými státy EU dosáhli poslanci Evropského parlamentu dohody o revizi dlouhodobého rozpočtu EU, která řeší nepředvídané problémy, jako je ruská invaze na Ukrajinu.

Tato aktualizace odráží požadavky, které Evropský parlament (EP) předložil v prosinci 2022 a v nichž požadoval reformu rozpočtu EU, aby účinněji reagoval na vyvíjející se potřeby a nepředvídané okolnosti, řešil nedostatky ve financování, poskytl strukturální řešení pro výpůjční náklady NextGenerationEU (NGEU) a zajistil stabilní řešení financování Ukrajiny. Revize rovněž začlení nástroj pro Ukrajinu a platformu „Strategické technologie pro Evropu“ (STEP), jakmile o ní bude dosaženo dohody, do víceletého finančního rámce EU.

Nástroj pro Ukrajinu zahrnuje 50 miliard eur ve formě půjček (33 miliard eur) a grantů (17 miliard eur).

Na migraci a vnější výzvy jsou v revizi rozpočtu vyčleněny další dvě miliardy eur na migraci a správu hranic a 3,1 miliardy eur na podporu priorit v sousedních regionech EU a ve světě. Dalších 4,5 miliardy eur bude přesunuto z jiných programů EU v oblasti vnější politiky.

Připravenost EU na krize a rozpočtová flexibilita jsou posíleny o dalších 3,5 miliardy eur. Kromě toho iniciativa STEP obdrží 1,5 miliardy eur speciálně na svou složku investic do obrany. Posílené priority jsou pokryty kombinací nových peněz a prostředků přesunutých z jiných programů.

V souladu s požadavky EP zavádí úprava rozpočtu také mechanismus pro řešení rostoucích nákladů spojených se splácením plánu na obnovu NGEU v podmínkách prudkého růstu úrokových sazeb.

To by ochránilo programy EU, jako je Erasmus+ nebo financování přeshraniční dopravní a energetické infrastruktury, před škrty a zajistilo možnosti flexibility, pokud by náklady překročily původně plánovaný rozpočet. Nový mechanismus zahrnuje využití nevyužitých peněz, o které by jinak rozpočet EU přišel, a pojistku s dodatečnými příspěvky členských států, pokud by to bylo nutné.

Kromě toho se Parlamentu podařilo zajistit hladké provádění programu EU4Health až do roku 2027.

Prozatímní politickou dohodu musí ještě formálně schválit Rada EU a europarlament. EP plánuje hlasování na svém plenárním zasedání ve dnech 26. až 29. února.

Víceletý finanční rámec (VFR) stanoví roční limity (výdajové „stropy“) pro závazky EU v různých oblastech politiky (široké kategorie výdajů nazývané „okruhy“) a celkové roční platby na období sedmi let. Současný rámec na období 2021–2027 byl přijat v roce 2020. Evropská komise navrhla 20. června 2023 revizi v polovině tohoto období.

Reklama

Doporučujeme

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama