Protext ČTKDlouhodobý rozpočet by měl být pružnější

Dlouhodobý rozpočet by měl být pružnější

Po jednání s členskými státy EU dosáhli poslanci Evropského parlamentu dohody o revizi dlouhodobého rozpočtu EU, která řeší nepředvídané problémy, jako je ruská invaze na Ukrajinu.

Tato aktualizace odráží požadavky, které Evropský parlament (EP) předložil v prosinci 2022 a v nichž požadoval reformu rozpočtu EU, aby účinněji reagoval na vyvíjející se potřeby a nepředvídané okolnosti, řešil nedostatky ve financování, poskytl strukturální řešení pro výpůjční náklady NextGenerationEU (NGEU) a zajistil stabilní řešení financování Ukrajiny. Revize rovněž začlení nástroj pro Ukrajinu a platformu „Strategické technologie pro Evropu“ (STEP), jakmile o ní bude dosaženo dohody, do víceletého finančního rámce EU.

Nástroj pro Ukrajinu zahrnuje 50 miliard eur ve formě půjček (33 miliard eur) a grantů (17 miliard eur).

Na migraci a vnější výzvy jsou v revizi rozpočtu vyčleněny další dvě miliardy eur na migraci a správu hranic a 3,1 miliardy eur na podporu priorit v sousedních regionech EU a ve světě. Dalších 4,5 miliardy eur bude přesunuto z jiných programů EU v oblasti vnější politiky.

Připravenost EU na krize a rozpočtová flexibilita jsou posíleny o dalších 3,5 miliardy eur. Kromě toho iniciativa STEP obdrží 1,5 miliardy eur speciálně na svou složku investic do obrany. Posílené priority jsou pokryty kombinací nových peněz a prostředků přesunutých z jiných programů.

V souladu s požadavky EP zavádí úprava rozpočtu také mechanismus pro řešení rostoucích nákladů spojených se splácením plánu na obnovu NGEU v podmínkách prudkého růstu úrokových sazeb.

To by ochránilo programy EU, jako je Erasmus+ nebo financování přeshraniční dopravní a energetické infrastruktury, před škrty a zajistilo možnosti flexibility, pokud by náklady překročily původně plánovaný rozpočet. Nový mechanismus zahrnuje využití nevyužitých peněz, o které by jinak rozpočet EU přišel, a pojistku s dodatečnými příspěvky členských států, pokud by to bylo nutné.

Kromě toho se Parlamentu podařilo zajistit hladké provádění programu EU4Health až do roku 2027.

Prozatímní politickou dohodu musí ještě formálně schválit Rada EU a europarlament. EP plánuje hlasování na svém plenárním zasedání ve dnech 26. až 29. února.

Víceletý finanční rámec (VFR) stanoví roční limity (výdajové „stropy“) pro závazky EU v různých oblastech politiky (široké kategorie výdajů nazývané „okruhy“) a celkové roční platby na období sedmi let. Současný rámec na období 2021–2027 byl přijat v roce 2020. Evropská komise navrhla 20. června 2023 revizi v polovině tohoto období.

Doporučujeme

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Hasiči u elektrárny v Černobylu bojují s rozsáhlým lesním požárem

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení banky v Sinzigu na západě Německa

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení pobočky banky Volksbank ve městě Sinzig ve spolkové zemi Porýní-Falc na západě Německa. Na místě zasahuje velký počet bezpečnostních složek, píše agentura DPA s odvoláním na policii. Ta se domnívá, že mezi rukojmími nejsou klienti banky. Nic podle policie nenaznačuje, že jsou na místě mrtví či zranění. Jedním ze zajatých je řidič vozidla, které převáželo peníze.

V Realu Madrid vypukl konflikt mezi Valverdem a Tchouaménim

Atmosféra v Realu Madrid houstne. Podle informací ze Španělska se během posledních dnů dostali do ostrého konfliktu Federico Valverde a Aurélien Tchouaméni. Napětí mělo vyvrcholit dvěma potyčkami na tréninku, po kterých skončil uruguayský záložník v nemocnici s poraněním hlavy. Klub už zahájil disciplinární řízení a situaci řeší interně.

Rusko podle Kyjeva útočilo na frontě, Moskva ohlásila stovky ukrajinských dronů

Rusko v noci útočilo na ukrajinské pozice na frontě a vyslalo nad Ukrajinu drony, napsal dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něj zasáhly mimo jiné ropné zařízení v ruské Jaroslavli. Obě země se navzájem obviňují z porušení příměří, které Moskva jednostranně vyhlásila v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Rusko ohlásilo stovky sestřelených ukrajinských dronů, Kyjev podle něj útočil na vojenské i civilní cíle.

Tři turisté zahynuli a po deseti se pátrá po výbuchu sopky ve východní Indonésii

Tři turisté zahynuli a po dalších deseti se dále pátrá po dnešním výbuchu sopky na ostrově Halmanera ve východní Indonésii. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policii. Záchranáři původně uváděli, že hledají 20 pohřešovaných turistů, z nichž devět je singapurské národnosti. Oblak dýmu po ranní erupci vulkánu stoupá kilometry vysoko.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama