Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Americká armáda v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu.

Americký stát Utah vyhlásil stav nouze a před oslavami Dne nezávislosti omezil používání ohňostrojů. Na jihu státu se dál šíří požár Cottonwood Fire, který je nyní největším aktivním lesním požárem ve Spojených státech a komplikuje ho suché, větrné počasí.

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.

Nejrozšířenější drogou v Česku zůstává marihuana, drogový trh se ale rychle mění. Přibývá syntetických látek, kokain je dostupnější než dřív a pouliční prodej stále častěji nahrazují šifrované aplikace, kurýři a zásilky maskované jako běžné balíky.

Prezident Petr Pavel vystoupil na Valném shromáždění Evropské vysílací unie v Praze. Ve svém projevu hájil roli veřejnoprávních médií, jejich nezávislost i stabilní financování a varoval, že unáhlené politické zásahy mohou poškodit instituce, které jsou důležité pro demokracii i odolnost společnosti.

Premiér Andrej Babiš se v Gdaňsku zúčastnil mezinárodní konference k obnově Ukrajiny. Ve svém projevu zdůraznil potřebu míru jako základní podmínky pro rekonstrukci země a zároveň podpořil zapojení českých firem do obnovy válkou zničených oblastí.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes pošle žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Před odletem na konferenci o obnově Ukrajiny do Polska to novinářům potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel podle něj bude členem delegace i s doprovodem. Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud. Vláda původně s účastí Pavla nepočítala.

Nebezpečná jízda v centru Litoměřic skončila nárazem do zaparkovaného auta. Osmatřicetiletý řidič měl po nehodě odejít domů, policisté ho ale krátce poté vypátrali. Dechová zkouška ukázala hodnoty přes čtyři promile alkoholu.

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.