Ceny energií snižují konkurenceschopnost průmyslu ČR. Jak z toho ven?

Praha 27. října 2026 (PROTEXT) – Klub finančních ředitelů vyzývá finanční ředitele a odborníky: připravme konkrétní opatření ke snížení cen.

Klub finančních ředitelů otevírá výzvu k vytvoření pracovní skupiny, která převede analýzu cen energií do konkrétních návrhů pro český průmysl. Hledá finanční ředitele, průmyslové odběratele a odborníky na energetiku, fungování trhu, regulaci a financování. Cílem je předložit Ministerstvu průmyslu a obchodu vyčíslený balíček opatření: co změnit, komu to pomůže, kolik to bude stát a kdy lze změnu provést.

Nižší faktura a stabilnější náklady mají podpořit výrobu a investice. Iniciativa propojí skutečné zkušenosti podniků s analýzou dodávky elektřiny a plynu, síťových nákladů a veřejné podpory. Snížení nákladů o každých 10 eur za megawatthodinu představuje při ročním odběru 100 gigawatthodin jeden milion eur. Jde o přepočet významu úspory, nikoli o její příslib.

Čtyři úkoly pro pracovní skupinu

1. Změřit konkurenční rozdíl. Porovnat konečné ceny elektřiny a plynu u stejných typů podniků v České republice a zahraničí, včetně skutečně dostupných úlev.
2. Ocenit cesty k levnější dodávce. Prověřit dlouhodobé smlouvy s výrobci, aukce, financování zdrojů a možnosti úprav pravidel trhu.
3. Prověřit sítě a podporu. Vyčíslit účinek tarifů, řízení spotřeby, podpory zdrojů energie a cílených programů; oddělit skutečnou úsporu od přesunu nákladu na stát.
4. Předložit rozhodovací návrh. Doporučit konkrétní opatření s přínosem pro podniky, rozpočtem, odpovědností a harmonogramem.

Zapojte se: výsledky představíme 20. ledna 2027

Zájemci mohou kontaktovat Deana Brabce, prezidenta Klubu finančních ředitelů, na dean.brabec@cfoclub.cz. V reakci prosíme uvést oblast odbornosti, problém z praxe, který chcete řešit, a navrhovaný příspěvek. Důvěrná firemní data se budou předávat až po dohodě o podmínkách jejich zpracování.

Výsledky chceme představit na Excellence in Finance 20. ledna 2027. V listopadu navrhujeme sestavit tým a shromáždit data, v prosinci vyhodnotit varianty a v lednu dokončit doporučení. Složení skupiny a spolupráce s institucemi jsou předmětem jednání.

Ceny a výrobní mixy se mezi zeměmi liší

Ve vybraném dni 20. října 2026 činila průměrná cena denního trhu v České republice 200,65 eur za megawatthodinu, v Německu 195,66, Rakousku 242,74, Polsku 183,56, na Slovensku 244,97 a v Maďarsku 326,57 eur za megawatthodinu. Česká cena tedy v tomto dni nebyla nejvyšší. Srovnání je výchozím bodem pro rozbor příčin, nikoli žebříčkem konečných cen pro průmysl.

Výrobní mix sám konečnou cenu nevysvětluje

V České republice tvořilo jádro 33,6 %, uhlí 49,1 % a plyn 4,0 % výroby. Německo mělo podíl obnovitelných zdrojů 55,3 %, Rakousko 63,0 %. Na Slovensku připadalo 63,4 % na jádro a v Polsku 63,7 % na uhlí. Samotný podíl zdroje neříká, jak často určuje tržní cenu. Skupina proto posoudí také poptávku, přeshraniční obchod, dostupnost zdrojů a podmínky dodávky.

Konečná cena pro průmysl: Česko pod průměrem EU, ale dvakrát dražší než Čína

U konečných cen elektřiny pro průmysl je pořadí jiné než na denním trhu. Podle Eurostatu platily firmy se spotřebou 500–2000 MWh ročně ve 2. pololetí 2025 v České republice 162 eur za megawatthodinu, zhruba o 12 % méně, než je průměr EU (184 eur), a o 28 % méně než v Německu (226 eur). Proti konkurenci mimo Evropu je však rozdíl zásadní: průmysl v USA platí podle BloombergNEF 97 eur a v Číně 79 eur za megawatthodinu. Český podnik tak platí zhruba 1,7krát více než americký a dvakrát více než čínský.

Významnou část rozdílu tvoří emisní povolenka. Při ceně 85 eur za tunu CO₂ přidává k ceně elektřiny z plynové elektrárny přibližně 32 eur a z uhelné 73–90 eur za megawatthodinu. Protože cenu na burze určuje nejdražší potřebný zdroj, promítá se povolenka do ceny veškeré elektřiny v dané hodině. Orientačně tak tvoří zhruba 20 až 55 % konečné ceny pro český průmysl. V USA neexistuje federální cena uhlíku; povolenky platí jen elektrárny v deseti severovýchodních státech (RGGI, zhruba 33 eur za tunu) a v Kalifornii (zhruba 29 eur). Čínská povolenka stojí kolem 10 eur za tunu, tedy osminu evropské, a výrobci ji navíc dostávají převážně zdarma.

Navázat na podporu zdrojů energie a cílené kompenzace

Stát oznámil pokračování financování podporovaných zdrojů energie pro rok 2027 v řádu 41 miliard korun. Zároveň pro rok 2026 alokoval 3,43 miliardy korun na kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek za rok 2025. Klub finančních ředitelů chce posoudit, jak tyto nástroje spolu s opatřeními v dodávce a fungování trhu zvýší konkurenceschopnost průmyslu.

Očekávaným výsledkem jsou realizovatelné návrhy na nižší konečné ceny, předvídatelnější náklady a lepší podmínky pro investice. Účinek bude ověřen na skutečných odběrech a po započtení nákladů podniků i státu.

Česko a Německo: cena bez podpory a s podporou

Model ukazuje, jak cílená podpora mění konečnou cenu. Při uvedených předpokladech vychází cena v Česku na 205,49 eur za megawatthodinu, v Německu bez nové podpory na 234,00 eur a se základní podporou na 195,75 eura za megawatthodinu. Částky nezahrnují daň z přidané hodnoty.

Rozdíl německých variant činí 38,25 eura za megawatthodinu a v modelu jej pokrývá podpora. Český a německý odběr nejsou sjednocené a model používá síťové vstupy roku 2026. Graf proto není srovnáním skutečných účtů firem ani důkazem plošné cenové nevýhody Česka.

Úkol pro pracovní skupinu: porovnat skutečné konečné ceny stejných typů podniků, vyčíslit přínos dostupných úlev a navrhnout kombinaci opatření, která sníží náklady průmyslu při přijatelných veřejných výdajích.

O CFO Club CZ 
Klub finančních ředitelů propojuje finanční ředitele při diskusi o strategii, kapitálu, inovacích a odpovědnosti.

Zdroj: Klub finančních ředitelů

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59830.