Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Válka na Ukrajině by se mohla dočkat dalšího diplomatického zvratu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v listopadu proběhnou třístranná jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem. Ruský prezident Vladimir Putin s jejich obnovením předběžně souhlasil. Ukrajina však odmítá jakékoliv ústupky, které by ohrozily její bezpečnost.

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Když hotelový poslíček v lednu 1935 otevřel pokoj číslo 1046 v kansaském hotelu President, narazil na děsivý výjev. Devatenáctiletý mladík, ještě naživu, ležel zkrvavený v koupelně, s bodnými ranami a provazem kolem krku. Přesto tvrdil, že mu nikdo neublížil. Jeho smrt odstartovala jednu z nejpodivnějších nevyřešených vražd americké historie.

Na hranici Mexika a Spojených států se šíří příběhy o podivném tvorovi, který má napadat slepice, králíky a další drobná zvířata. Svědci údajně popisují malého bezsrstého predátora s lidskými rysy, jenž se pohybuje po dvou nohách. Mexický ufolog Jaime Maussan dokonce spekuluje o bytosti z jiné dimenze. Pro její existenci však zatím neexistují žádné přesvědčivé důkazy.

Obyčejná výprava čtyř chlapců do lesa skončila v roce 1943 zcela nečekaně. V dutině stromu našli lidské ostatky, jejichž původ se policii nikdy nepodařilo objasnit. Záhadná smrt neznámé ženy, které se začalo říkat Bella, postupně vyvolala spekulace o nacistických špionech, vraždě i černé magii.

Nacistické Německo se nezajímalo pouze o vojenskou nadvládu. Heinrich Himmler, jeden z nejmocnějších mužů Hitlerova režimu, nechával organizovat výpravy za legendárními artefakty, ztracenými civilizacemi i důkazy údajné nadřazenosti árijské rasy. Speciální organizace Ahnenerbe měla prostřednictvím archeologie a pseudovědeckých teorií přepsat lidské dějiny. Její činnost však nakonec vedla také k brutálním experimentům na vězních v koncentračních táborech.

Sedm turistů vyrazilo v srpnu 1993 do sibiřského pohoří Chamar-Daban. Z výpravy se však vrátila jediná dívka. Podle jejího svědectví začali ostatní členové skupiny náhle kolabovat a chovat se nepochopitelně. Jedna z dívek ji dokonce kousla, další tloukla hlavou o kameny. Pitvy později poukázaly především na podchlazení, okolnosti tragédie však dodnes vyvolávají otázky.