Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Brno má po osmi letech nového primátora. Zastupitelé v úterý 3. listopadu zvolili do čela města Jakuba Hrušku (KDU-ČSL), který získal 44 hlasů z 54 přítomných. Vystřídal Markétu Vaňkovou (ODS), která už v říjnových komunálních volbách nekandidovala.

Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.

Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.

Dopravci si od poloviny příštího roku pravděpodobně připlatí za jízdu po českých dálnicích a silnicích první třídy. Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšit mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, u nejběžnější kategorie kamionů až o 26,6 procenta. Změna má přinést miliardy korun na dopravní infrastrukturu, dopravci však varují před zdražením přepravy i zboží.

Čeští a polští policisté by v budoucnu mohli zasahovat také na území sousedního státu. Vláda v pondělí schválila návrh nové bezpečnostní smlouvy s Polskem, která má rozšířit možnosti přeshraniční spolupráce. Dokument počítá například se společným postupem při bezprostředním nebezpečí, sledováním podezřelých osob nebo předáváním zadržených.

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.