Jedna z nejsilnějších povstaleckých skupin v Myanmaru dobyla poslední vojenskou základnu v Arkanském státě na jihozápadě země a získala tak kontrolu nad hranicí s Bangladéšem, informuje televize CNN. Povstalce dělí na jihozápadě země od totálního vítězství jen hlavní město státu Sittwe, které je stále v rukou armády. Informuje o tom i server CNN.
Ohlušující palba z automatických pušek, RPG a děl rve kusy budov, v nichž se skrývají stovky vojáků. Pak se ozve praskavý hlas vycházející z megafonu s výzvou ke kapitulaci. Vojáci jsou v pasti a vychází s rukama nad hlavou. Mávají bílými hadříky a vypadají zuboženě.
Bloody siege ends Myanmar army control of western border https://t.co/ifzvLyzheq
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 13, 2024
Tak vypadala poslední bitva mezi Arkanskou armádou, vojenským buddhistickým etnikem Rakhinů, a vojenskou juntou, jež v roce 2021 sesadila demokraticky zvolenou vládu, brutálně potlačila protesty a vyvolala tak celonárodní krvavý ozbrojený odbor. Junta po třech letech bojů ztrácí pevnou půdu pod nohama. A porážka v Arkanském státě je pro ni další tvrdou ránou.
Rahkinové se přidali k odporu, aby vytvořili autonomní Arkanský stát. Teď dobyli budovu pohraniční stráže, kterou armáda obsadila při ústupu. „Kolem základny vykopali hluboké příkopy, měli tam bunkry a vyztužené budovy. Položili více než tisíc min. Mnoho našich bojovníků přišlo o končetiny nebo o život, když se snažilo projít,“ popsal pro BBC situaci na místě jeden z povstalců. Ti postupovali k této pozici pomalu a padly jich podle televize stovky. Šlo o nejtvrdší boje od vypuknutí povstání.
Čína usiluje o mír
Tato porážka junty podle CNN znamená, že armáda ztratila kontrolu nad 270 kilometrů dlouhou hranicí s Bangladéšem a prakticky nad celým státem. Kontroluje už pouze Sittwe, zůstala ale odříznutá. Přišla o desítky základen a velké množství vojenské techniky a zbraní.
Arkanská armáda se ukázala jako silná povstalecká skupina, vznikla přitom teprve v roce 2009. Její velení je chytré, své bojovníky dokáže motivovat a vojáci mají skvělou disciplínu. Kromě toho těží z podpory starších povstaleckých skupin u čínské hranice, které ji vyzbrojují.
Vojenský režim zoufale nedokáže dostat situaci pod kontrolu ani přes obrovskou brutalitu, s jakou se snaží povstání porazit. Ozbrojené opoziční skupiny a organizace etnických menšin kontrolují velkou část hranice s Čínou a Thajskem. Junta ovládá už méně než polovinu země a stát se začíná rozpadat.
Čína tlačí na vůdce junty Min Aun Hlaina, který začátkem listopadu zemi navštívil, aby oznámil nové volby, které by ukončily vojenskou vládu a občanskou válku. Čína totiž potřebuje obnovit přeshraniční obchod s Myanmarem. Čínské řešení by však ponechalo tamní armádu prakticky nedotčenou, což se nelíbí myanmarské opozici. Ta požaduje její významnou reformu a změnu fungování.
