Protext ČTKCyberblog kulatý stůl: Operátoři žádají racionalizaci debaty ohledně mechanismu pro hodnocení dodavatelů....

Cyberblog kulatý stůl: Operátoři žádají racionalizaci debaty ohledně mechanismu pro hodnocení dodavatelů. Máme stejné strategické cíle, říkají.

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Server Cyberblog.cz přichystal další ze série kulatých stolů ohledně kybernetické bezpečnosti, tentokrát na téma připravovaného mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tato část navrhovaného nového zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolala zřejmě největší množství připomínek odborné veřejnosti během neformální konzultace, která běžela od konce ledna do poloviny března. Zástupci asociací operátorů vyjádřili obavu z předčasné generační obměny celé soustavy, která by dle jejich předpokladů mohla znamenat výdaje až osmnáct miliard korun. Dle jejich názoru by bylo vhodné regulaci dodavatelských řetězců omezit jen na kritickou část sítě, tedy jádro – jak to učinila většina států EU, které podobná pravidla pro prověřování rizik spojených s dodavateli již v nějaké podobě zavedly.

Kulatý stůl moderoval konzultant, analytik a bývalý člen rady ČTÚ Ondřej Malý. V úvodu krátce představil koncepci chystaného Zákona o kybernetické bezpečnosti, nedávné připomínkové řízení a vývoj této regulace od EU 5G Security Toolboxu přes doporučení k výběru dodavatelů do 5G sítí, které vydal NÚKIB před rokem, až k nynějšímu návrhu zákona. Zmínil také přístup ostatních států EU, který se pohybuje od benevolentního požadavku na technické posuzování až po tvrdé zákazy některých dodavatelů, což s sebou nese soudní spory (jako například ve Švédsku nebo ve Francii, kde dva ze čtyř operátorů žádají po státu náhradu ve výši dohromady necelých 200 milionů eur).

Jaromír Novák, bývalý předseda rady ČTÚ, jež v současnosti působí jako partner pro veřejnou správu ve sdružení CZ.NIC a jako poradce ministra průmyslu a obchodu, ocenil přístup NÚKIB, kdy úřad v dostatečném časovém předstihu konzultoval návrh zákona předem se subjekty, na které regulace dopadne – podle Nováka jde o nejširší transparentní a veřejnou konzultaci od doby rekodifikace soukromého práva. Vzhledem k počtu dotčených subjektů a vysokému povědomí o problematice se museli experti NÚKIBu vypořádat s více než tisícovkou připomínek, které zaslali zástupci soukromého sektoru a institucí.

S mírou komunikace ze strany regulátora však nebyli spokojeni zástupci soukromého sektoru. „Z tisíců připomínek byly akceptovány pouhé jednotky,“ uvedl Jiří Grund prezident Asociace poskytovatelů mobilních sítí (APMS). „Dvanáct našich členů se samo identifikovalo jako potenciálně dotčený subjekt mechanismu. Naše připomínky však nebyly akceptovány a často byly odbyty jednoslovnou odpovědí – ‚neakceptováno‘, což vnímáme jako faul, obzvláště v kontextu, kdy naši členové dávají práci dvanácti tisícům lidí,“ dodává Jakub Rejzek, prezident Nezávislého ICT průmyslu, mezi jehož členy patří kromě operátorů, kteří provozují páteřní sítě i nezávislí menší a střední lokální a regionální poskytovatelé.

Jiří Grund (APMS) vyjádřil značné překvapení nad přístupem úřadu, se kterým operátoři komunikují o zákoně již dlouhou dobu. „Konzultace probíhaly poslední dva roky, ale máme pocit, že se v návrhu zákona neobjevilo nic, co jsme navrhovali. Zájmy operátorů a zájmy státu jsou přitom totožné. Nebráníme se otázkám národní bezpečnosti. Bráníme se tomu, aby debata byla emocionální. Chceme racionální přístup, který má být základem kybernetické bezpečnosti. Stavebním kamenem kybernetické bezpečnosti je diverzita.“

Jak podotkl moderátor Ondřej Malý, vypořádání připomínek je ale jen prvním krokem k zapojení veřejnosti. Dalším bude formální meziresortní připomínkové řízení, kde bude mít sektor možnost vyjádřit se prostřednictvím svých zástupců, jako je Hospodářská komora a Svaz průmyslu. A proběhne i projednávání v rámci vlády a parlamentu. Za stěžejní označil meziresortní připomínkové řízení Jaromír Novák, který věří, že se zatím regulátor a soukromý sektor „vzájemně oťukávají“.

Jiří Grund uvedl, že není jasné, z jaké metodiky NÚKIB při tvorbě regulace vychází, neboť dle něj neexistuje žádná studie regulace dopadů opatření. „Sektor zatím nemá představu, jak přesně bude omezení fungovat. V případě, že bude třeba provést výměnu nejen částí jádra, které je nejvíce kritickou částí sítě, ale také rádiové části sítě, se mohou náklady vyšplhat až do řádů nižších desítek miliard korun. To nebude představovat problém pouze pro operátory, ale také pro stát, jehož daňové příjmy by touto investicí zákonitě poklesly, a to až o dvacet miliard,“ dodává Grund.

Dle Jaromíra Nováka nikdo nezpochybňuje, že by mělo být v kompetenci státu mít dozor nad dodavatelským řetězcem. „Poslední analytická zpráva z ukrajinského kyberbezpečnostního úřadu říká, že je to právě vektor útoku prostřednictvím dodavatelského řetězce, který narůstá a způsobuje problémy soukromému sektoru i státní správě,“ uvedl Novák. Zástupci průmyslu kontrovali, že pokud by již měl stát mít takové pravomoci, rozhodování by mělo být politické. Zároveň podle nich operátoři dostatečně reagovali i na doporučení, které NÚKIB vydal – „Problém dodavatelského řetězce na Ukrajině se netýká výrobce zařízení distribuční sítě, ale dodavatelů aplikací v obsluze sítě. Zde výrobce vliv nemá. Většina našich členů již začala na základě doporučení více diverzifikovat své sítě,“ řekl například Jakub Rejzek z VNICTP. To, že diverzifikaci dodavatelů uplatňují i mobilní operátoři, potvrdil také Jiří Grund.

Do diskuse následně vstoupil náměstek ministra pro digitalizaci Ondřej Profant. „Ani půdorys regulace založený na spojenectví nemusí být vyhovující, a proto je potřeba co nejvíce obecná regulace, která nás připraví i na budoucí dosud neznámá rizika. Tak jak vnímáme určité subjekty dnes neznamená, že je takto budeme vnímat i za pět let,“ řekl. Klima, jež provádí diskutovaný zákon bylo navíc dle něj ovlivněno vnějšími historickými vlivy – například poměry na Pražském hradě.

Jak Jakub Rejzek, tak Jiří Grund se shodli, že regulace musí být prosta emocí. Dle obou je potřeba dosáhnout takového stavu, kdy dochází k mitigaci rizik uvnitř nejkritičtější části infrastruktury, nikoliv části přenosové. S čímž ostatně částečně souhlasil i náměstek Ondřej Profant, když prohlásil: „Situace musí být odstupňovaná dle kritičnosti, a to se zdůvodněním, jak moc rozsáhlé je další užití daných technologií. Požadavek na vícero dodavatelů je pro větší operátory vhodným řešením, tak aby nemuselo docházet ke generačním obměnám. To ale neznamená, že by NÚKIB neměl hledat systémové řešení, neboť vektor útoku vedený skrze dodavatelský řetězec je čím dál častější realitou a my, jakožto stát, s ním musíme umět pracovat.“

Závěrem položil spoluzakladatel Cyberblogu Ondřej Vanáč otázku, ve kterých státech by bylo nejvhodnější hledat inspiraci. Jako inspiraci označili panelisté například Německo (i s poněkud byrokratickým přístupem), nebo Finsko, které postupuje v této regulaci právě tak, že hlídá dodavatelské řetězce v nejkritičtější části sítě, tedy v jádru. Jaromír Novák varoval před vyhrocenou debatou: „Z mé zkušenosti práce na Českém telekomunikačním úřadě vidím, že část argumentů sektoru může být vyhrocená, věřím, že na konci dne zde bude mít Česko efektivní a bezpečnou regulaci dodavatelského řetězce.“

Záznam celé debaty je dostupný ZDE.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

V okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví na Západním břehu není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama