Protext ČTKCyberblog kulatý stůl: Operátoři žádají racionalizaci debaty ohledně mechanismu pro hodnocení dodavatelů....

Cyberblog kulatý stůl: Operátoři žádají racionalizaci debaty ohledně mechanismu pro hodnocení dodavatelů. Máme stejné strategické cíle, říkají.

Praha 4. května 2023 (PROTEXT) – Server Cyberblog.cz přichystal další ze série kulatých stolů ohledně kybernetické bezpečnosti, tentokrát na téma připravovaného mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tato část navrhovaného nového zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolala zřejmě největší množství připomínek odborné veřejnosti během neformální konzultace, která běžela od konce ledna do poloviny března. Zástupci asociací operátorů vyjádřili obavu z předčasné generační obměny celé soustavy, která by dle jejich předpokladů mohla znamenat výdaje až osmnáct miliard korun. Dle jejich názoru by bylo vhodné regulaci dodavatelských řetězců omezit jen na kritickou část sítě, tedy jádro – jak to učinila většina států EU, které podobná pravidla pro prověřování rizik spojených s dodavateli již v nějaké podobě zavedly.

Kulatý stůl moderoval konzultant, analytik a bývalý člen rady ČTÚ Ondřej Malý. V úvodu krátce představil koncepci chystaného Zákona o kybernetické bezpečnosti, nedávné připomínkové řízení a vývoj této regulace od EU 5G Security Toolboxu přes doporučení k výběru dodavatelů do 5G sítí, které vydal NÚKIB před rokem, až k nynějšímu návrhu zákona. Zmínil také přístup ostatních států EU, který se pohybuje od benevolentního požadavku na technické posuzování až po tvrdé zákazy některých dodavatelů, což s sebou nese soudní spory (jako například ve Švédsku nebo ve Francii, kde dva ze čtyř operátorů žádají po státu náhradu ve výši dohromady necelých 200 milionů eur).

Jaromír Novák, bývalý předseda rady ČTÚ, jež v současnosti působí jako partner pro veřejnou správu ve sdružení CZ.NIC a jako poradce ministra průmyslu a obchodu, ocenil přístup NÚKIB, kdy úřad v dostatečném časovém předstihu konzultoval návrh zákona předem se subjekty, na které regulace dopadne – podle Nováka jde o nejširší transparentní a veřejnou konzultaci od doby rekodifikace soukromého práva. Vzhledem k počtu dotčených subjektů a vysokému povědomí o problematice se museli experti NÚKIBu vypořádat s více než tisícovkou připomínek, které zaslali zástupci soukromého sektoru a institucí.

S mírou komunikace ze strany regulátora však nebyli spokojeni zástupci soukromého sektoru. „Z tisíců připomínek byly akceptovány pouhé jednotky,“ uvedl Jiří Grund prezident Asociace poskytovatelů mobilních sítí (APMS). „Dvanáct našich členů se samo identifikovalo jako potenciálně dotčený subjekt mechanismu. Naše připomínky však nebyly akceptovány a často byly odbyty jednoslovnou odpovědí – ‚neakceptováno‘, což vnímáme jako faul, obzvláště v kontextu, kdy naši členové dávají práci dvanácti tisícům lidí,“ dodává Jakub Rejzek, prezident Nezávislého ICT průmyslu, mezi jehož členy patří kromě operátorů, kteří provozují páteřní sítě i nezávislí menší a střední lokální a regionální poskytovatelé.

Jiří Grund (APMS) vyjádřil značné překvapení nad přístupem úřadu, se kterým operátoři komunikují o zákoně již dlouhou dobu. „Konzultace probíhaly poslední dva roky, ale máme pocit, že se v návrhu zákona neobjevilo nic, co jsme navrhovali. Zájmy operátorů a zájmy státu jsou přitom totožné. Nebráníme se otázkám národní bezpečnosti. Bráníme se tomu, aby debata byla emocionální. Chceme racionální přístup, který má být základem kybernetické bezpečnosti. Stavebním kamenem kybernetické bezpečnosti je diverzita.“

Jak podotkl moderátor Ondřej Malý, vypořádání připomínek je ale jen prvním krokem k zapojení veřejnosti. Dalším bude formální meziresortní připomínkové řízení, kde bude mít sektor možnost vyjádřit se prostřednictvím svých zástupců, jako je Hospodářská komora a Svaz průmyslu. A proběhne i projednávání v rámci vlády a parlamentu. Za stěžejní označil meziresortní připomínkové řízení Jaromír Novák, který věří, že se zatím regulátor a soukromý sektor „vzájemně oťukávají“.

Jiří Grund uvedl, že není jasné, z jaké metodiky NÚKIB při tvorbě regulace vychází, neboť dle něj neexistuje žádná studie regulace dopadů opatření. „Sektor zatím nemá představu, jak přesně bude omezení fungovat. V případě, že bude třeba provést výměnu nejen částí jádra, které je nejvíce kritickou částí sítě, ale také rádiové části sítě, se mohou náklady vyšplhat až do řádů nižších desítek miliard korun. To nebude představovat problém pouze pro operátory, ale také pro stát, jehož daňové příjmy by touto investicí zákonitě poklesly, a to až o dvacet miliard,“ dodává Grund.

Dle Jaromíra Nováka nikdo nezpochybňuje, že by mělo být v kompetenci státu mít dozor nad dodavatelským řetězcem. „Poslední analytická zpráva z ukrajinského kyberbezpečnostního úřadu říká, že je to právě vektor útoku prostřednictvím dodavatelského řetězce, který narůstá a způsobuje problémy soukromému sektoru i státní správě,“ uvedl Novák. Zástupci průmyslu kontrovali, že pokud by již měl stát mít takové pravomoci, rozhodování by mělo být politické. Zároveň podle nich operátoři dostatečně reagovali i na doporučení, které NÚKIB vydal – „Problém dodavatelského řetězce na Ukrajině se netýká výrobce zařízení distribuční sítě, ale dodavatelů aplikací v obsluze sítě. Zde výrobce vliv nemá. Většina našich členů již začala na základě doporučení více diverzifikovat své sítě,“ řekl například Jakub Rejzek z VNICTP. To, že diverzifikaci dodavatelů uplatňují i mobilní operátoři, potvrdil také Jiří Grund.

Do diskuse následně vstoupil náměstek ministra pro digitalizaci Ondřej Profant. „Ani půdorys regulace založený na spojenectví nemusí být vyhovující, a proto je potřeba co nejvíce obecná regulace, která nás připraví i na budoucí dosud neznámá rizika. Tak jak vnímáme určité subjekty dnes neznamená, že je takto budeme vnímat i za pět let,“ řekl. Klima, jež provádí diskutovaný zákon bylo navíc dle něj ovlivněno vnějšími historickými vlivy – například poměry na Pražském hradě.

Jak Jakub Rejzek, tak Jiří Grund se shodli, že regulace musí být prosta emocí. Dle obou je potřeba dosáhnout takového stavu, kdy dochází k mitigaci rizik uvnitř nejkritičtější části infrastruktury, nikoliv části přenosové. S čímž ostatně částečně souhlasil i náměstek Ondřej Profant, když prohlásil: „Situace musí být odstupňovaná dle kritičnosti, a to se zdůvodněním, jak moc rozsáhlé je další užití daných technologií. Požadavek na vícero dodavatelů je pro větší operátory vhodným řešením, tak aby nemuselo docházet ke generačním obměnám. To ale neznamená, že by NÚKIB neměl hledat systémové řešení, neboť vektor útoku vedený skrze dodavatelský řetězec je čím dál častější realitou a my, jakožto stát, s ním musíme umět pracovat.“

Závěrem položil spoluzakladatel Cyberblogu Ondřej Vanáč otázku, ve kterých státech by bylo nejvhodnější hledat inspiraci. Jako inspiraci označili panelisté například Německo (i s poněkud byrokratickým přístupem), nebo Finsko, které postupuje v této regulaci právě tak, že hlídá dodavatelské řetězce v nejkritičtější části sítě, tedy v jádru. Jaromír Novák varoval před vyhrocenou debatou: „Z mé zkušenosti práce na Českém telekomunikačním úřadě vidím, že část argumentů sektoru může být vyhrocená, věřím, že na konci dne zde bude mít Česko efektivní a bezpečnou regulaci dodavatelského řetězce.“

Záznam celé debaty je dostupný ZDE.

Doporučujeme

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama