ZprávyČlenské státy NATO vyzvaly k deeskalaci bojů v Sýrii

Členské státy NATO vyzvaly k deeskalaci bojů v Sýrii

Čtyři členské státy Severoatlantické aliance (NATO) vyzvaly k deeskalaci bojů v Sýrii, kde minulý týden vypukly boje mezi syrskou armádou a povstaleckými frakcemi vedenými skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Syrské síly se podle Euronews připravují na protiofenzivu. Informuje o tom i DW.

Spojené státy, Německo, Francie a Spojené království v nedělním společném prohlášení vyzvaly podle serveru Euronews k deeskalaci bojů v Sýrii, aby se zabránilo umírání civilistů a narušení přístupu humanitární pomoci.

Spojenci z NATO uvedli, že vývoj v Sýrii „pečlivě sledují“. „Současná eskalace jen podtrhuje naléhavou potřebu politického řešení konfliktu pod vedením Sýrie v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254,“ cituje prohlášení web DW.

Boje si od středy vyžádaly 255 životů, převážně militantů, uvedla Syrská observatoř pro lidská práva. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) v posledních dnech bylo vysídleno přes 14 tisíc lidí.

Povstalci nečekaně zaútočili na režim prezidenta Bašára Asada ve středu 27. listopadu a překvapili tím nepřipravenou syrskou armádu. Opoziční síly rychle dobyly několik vesnic a v sobotu z většiny obsadily druhé největší syrské město Aleppo.

Posily z Iráku  

Boje vypukly rovněž v deeskalační zóně kolem Idlibu na severu Sýrie, kde proti vládním jednotkám udeřily povstalecké skupiny podporované Tureckem. Postup islamistů se snaží zastavit syrské a ruské letectvo, zatím však marně.

Povstalcům se navíc podařilo obsadit vojenskou základnu a ukořistit zbraně a tanky syrské armády. Asadovy síly uvedly, že obsadily zpět některé ze ztracených vesnic, pravdivost této informace však nelze nezávisle ověřit.

Asad v sobotu prohlásil, že Sýrie bude bránit svou stabilitu a územní celistvost proti teroristům a jejich podporovatelům. Syrské síly se v sobotu začaly stahovat z některých pozic a přeskupovat se pro chystaný protiútok.

Z Iráku do Sýrie navíc dorazily milice podporované Íránem, aby pomohly Asadovým jednotkám potlačit odpor opozice. Vládní síly zůstaly oslabeny izraelskou invazí do Libanonu, hnutí Hizballáh bylo nuceno stáhnout své síly ze Sýrie do Libanonu.

Další spojenec, Rusko, zaměstnává válka na Ukrajině a Írán čelil častým izraelským úderům na své základny v Sýrii. To jsou hlavní důvody, proč povstalci zaútočili – Asadův režim je oslabený.

Doporučujeme

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama