Čína loni podle analýzy společnosti Global Energy Monitor (GEM) zvýšila kapacitu pro výrobu uhelné energie. Peking se přitom zavázal využívání tohoto fosilního paliva přísně regulovat. Analytici se však domnívají, že nové uhelné elektrárny nemusejí vést k nárůstu jeho spalování. Napsal o tom server Sky News.
Čína v roce 2023 zvýšila kapacitu produkce uhelné energie o 47,4 gigawattů, což je v porovnání se zbytkem světa dvojnásobek, ukázala analýza. Peking se přitom zavázal snížit spalování uhlí do roku 2026 a prosazovat politiku v souladu s Pařížskou dohodou.
Ředitelka uhelného programu GEM Flora Champenois podle Sky News upozornila, že výsledky této analýzy ukázaly porušení slibu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z roku 2021 přísně kontrolovat výstavbu nových uhelných elektráren.
Just a 'blip' or 'unacceptable'? What does the global rise in dirty coal mean?
— Sky News (@SkyNews) April 11, 2024
Read more 🔗 https://t.co/ljv04CccaG
Také upozornila, že cíl Pekingu vyřadit do roku 2030 celkem 30 gigawattů kapacity produkce uhelné energie je v ohrožení. Uhlí je považováno za nejspinavější fosilní palivo. Jeho vyřazení je pro zpomalení globálního oteplování klíčové.
„Tento uhelný boom – pokud jde o uvádění do provozu nových elektráren, udělování povolení (pro těžbu), zahájení nové výstavby, žádné známky zpomalení – není v souladu se závazkem přísně kontrolovat spalování uhlí,“ uvedla Champenois.
Strach z nedostatku
Někteří analytici se však shodují, že Čína vůbec nemusí využít plnou kapacitu své uhelné produkce. Qi Qin, čínský analytik z Centre for Research on Energy and Clean Air, doplnil, že ani případné navýšení spalování nemusí vést k nárůstu emisí.
Čína stejnou měrou investuje do obnovitelných zdrojů energie. V poslední době postavila více solárních elektráren než celý svět dohromady. Svých cílů v oblasti čisté energie může dosáhnout o pět let dříve oproti původnímu plánu, uvedl Qin.
Výstavba nových elektráren je částečně poháněna strachem z energetické krize. V roce 2022 zasáhlo Čínu sucho, což vedlo k nedostatečným zásobám vody pro vodní elektrárny. Qin přesto upozornil, že Čína už má uhelných elektráren nadbytek.
Globální produkce uhelné energie vzrostla poprvé od roku 2019, ukázala analýza GEM. Před dvěma lety se přitom na summitu v Glasgow svět shodl na odklonu od uhlí. Podle analytiků může jít pouze o výkyv způsobený strachem z energetické krize.
Kromě států jako Pákistán, Bangladéš či Indie, které otevíraly nové elektrárny, totiž pozastavily v roce 2022 uzavírání těch stávajících bohaté země. Vyslankyně pro klima z Marshallových ostrovů Tina Stege řekla, že si žádný takový výkyv dovolit nemůžeme.
