Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž, že zablokovala jejich vojenskou zásobovací loď v Jihočínském moři a použila při tom vodní dělo. Podle Manily podniká Čína nepřiměřené a agresivní akce proti filipínským plavidlům. Čínská pobřežní stráž ovšem naopak filipínskou stranu obvinila z nedovoleného vniknutí na čínské území a z převozu nelegálního stavebního materiálu. Zavedla prý proto „v souladu se zákonem“ nutné kontroly, citovala Peking agentura Reuters.
Čína si nad téměř celým Jihočínským mořem, kterým procházejí významné námořní trasy a předpokládají se tam rozsáhlá naleziště nerostných surovin, nárokuje svrchovanost. To mezinárodní společenství odmítá. Nároky na určité oblasti si činí Malajsie, Vietnam, Brunej, Tchaj-wan a Filipíny.
The Philippine military has condemned a Chinese coast guard ship's “excessive and offensive” use of a water cannon against a Filipino supply boat to block it from delivering new troops, food, water and fuel to a shoal in the disputed South China Sea. https://t.co/rqDthFDI22
— The Associated Press (@AP) August 6, 2023
Peking často dráždí své sousedy námořními akcemi, které tyto země označují za agresivní, a také dlouhodobějšími aktivitami, jako budování umělých ostrovů na útesech a jejich vybavování raketami a přistávacími dráhami.
Podle filipínských ozbrojených sil čínská vodní stráž zasáhla proti jejich lodi, která byla na rutinní misi zaměřené na výměnu vojáků a doplňováni zásob. Zásah byl podle prohlášení bezohledný, ohrožoval bezpečnost lidí na palubě a byl v rozporu s mezinárodním právem. Čínská pobřežní stráž svými „nebezpečnými manévry“ zabránila druhé lodi vyložit zásoby a dokončit misi.
Mluvčí čínské pobřežní stráže Kan Jü reagoval, že Čína má nezpochybnitelnou svrchovanost nad Spratlyho ostrovy a jejich přilehlými vodami, včetně korálového útesu, blízko kterého se incident odehrál. „Naléhavě vyzýváme filipínskou stranu, aby okamžitě zastavila své protiprávní aktivity v těchto vodách,“ uvedl Kan na účtu pobřežní stráže na sociální síti WeChat.
Filipínská pobřežní stráž dodala, že akce Číny porušila zákony, včetně dvou mezinárodních úmluv a rozhodnutí světového tribunálu. Čínské nároky neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.