Čína ve čtvrtek zahájila nečekaná vojenská cvičení v okolí Tchaj-wanu, jen několik dní po přísaze nového tchajwanského prezidenta, kterého Peking označil za „separatistu“. Dvoudenní operace nazvaná Joint Sword-2024A byla podle velení Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) náhle zahájena v 7.45 hodin místního času.
Cvičení má probíhat v Tchajwanském průlivu a v okolí shluků ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem, které se nacházejí v blízkosti čínského pobřeží. ČLOA uvedla, že se jich zúčastní armáda, námořnictvo, letectvo a raketové síly, které se zaměří na společné hlídkování v námořní a vzdušné bojové pohotovosti, komplexní převzetí kontroly nad bojištěm a přesné údery na klíčové cíle.
🇨🇳 China initiates Exercise Joint Sword 2024a, surrounding Taiwan from all directions. pic.twitter.com/Lao7AJMxn1
— BRICS News (@BRICSinfo) May 23, 2024
„Cvičení slouží také jako důrazný trest za separatistické činy sil ‚nezávislosti Tchaj-wanu‘ a důrazné varování před vměšováním a provokacemi ze strany vnějších sil,“ uvedla čínská státní tisková agentura Sin-chua, která citovala Li Siho, mluvčího východního velení.
Tchajwanské ministerstvo obrany odsoudilo cvičení jako „iracionální provokaci“, která ohrožuje mír a stabilitu v regionu, a uvedlo své síly do stavu pohotovosti na obranu svého území. „Nevyhledáváme žádné konflikty, ale žádnému se nevyhýbáme. Máme kapacitu, odhodlání a sebedůvěru k zajištění naší národní bezpečnosti,“ uvedlo ministerstvo a vyzvalo občany, aby „byli jednotní“.
K těmto cvičením dochází pouhé tři dny poté, co se Lai Ching-te ujal úřadu nového tchajwanského prezidenta. Peking dlouhodobě považuje Laie, člena Demokratické pokrokové strany, za nebezpečného separatistu. Začátkem tohoto týdne ho čínský ministr zahraničí Wang I označil za „hanebného“. Komunistická strana Číny, která prohlašuje Tchaj-wan za svůj, přestože tam nikdy nevládla, nevylučuje možnost násilného obsazení ostrova a důsledně ignoruje Laiovy výzvy k dialogu.
Ve svém pondělním inauguračním projevu prezident Lai vyzval Čínu, aby přestala s vojenským a politickým zastrašováním Tchaj-wanu a respektovala jeho demokratické zásady.
V reakci na ohlášená cvičení Tchaj-wan vypustil stíhačky a uvedl do pohotovosti raketové, námořní a pozemní jednotky, píše Independent. Tento krok představuje první vojenskou reakci Pekingu na inauguraci nového tchajwanského prezidenta.
