Zásoby jaderných hlavic v Číně přesáhly 400 kusů za zlomek doby, kterou dříve odhadovaly Spojené státy. Pentagon v nově zveřejněné zprávě varuje, že do roku 2035 by Čína mohla mít přibližně 1500 jaderných hlavic. Informuje o tom CNN, Reuters a další servery.
V roce 2020 USA odhadovaly, že Čína disponuje jadernými hlavicemi v počtu 200 kusů, a očekávaly, že se jejich zásoby do deseti let zdvojnásobí. Této hranice však Čína dosáhla za pouhé dva roky, uvádí se ve zprávě China Military Power 2022, kterou Pentagon zveřejnil. Pokud bude pokračovat současným tempem, mohla by čísla 1500 do dvanácti let skutečně dosáhnout, varuje Washington.
China continues to rapidly build its stockpile of nuclear warheads, according to the Pentagon’s latest annual report on China’s military that now estimates China could have as many as 1,500 warheads by 2035. https://t.co/JnTTZ0lnI0
— ABC News (@ABC) November 30, 2022
„To, čeho jsme byli svědky v posledních několika letech, je skutečně zrychlená expanze,“ uvedl pro CNN jeden z vysokých představitelů obrany.
Nejlidnatější země světa používá svou rostoucí armádu jako jeden z nástrojů k vytvoření mezinárodního systému, který upřednostňuje její pohled na svět. To podle zprávy představuje „nejzávažnější a nejsystémovější výzvu pro národní bezpečnost USA“. Větší jaderný potenciál je na hony vzdálen tomu, co Čína dříve nazývala „štíhlým a účinným“ jaderným odstrašením. Investice Pekingu do své jaderné triády – možnosti odpalování jaderných zbraní z moře, země a vzduchu – vyvolávají ve Washingtonu obavy.
„Vyvolává to určité znepokojení ohledně toho, jaké budou jejich záměry v dlouhodobějším horizontu,“ řekl vysoký představitel obrany.
Zpráva rovněž uvádí, že Čína v roce 2021 provedla 135 testů balistických raket, což je více než zbytek světa dohromady. Jak Pentagon poznamenal, do tohoto počtu nejsou zahrnuty balistické rakety použité ve válce na Ukrajině, píše Reuters.
Velká výzva pro USA
Úředník rovněž nabídl nové podrobnosti o čínském testu hypersonické rakety v červenci 2021. Střela obletěla svět, než zasáhla svůj cíl. Je to úspěch, který upozornil na zaostávající tempo vývoje hypersonických zbraní v USA. Úředník uvedl, že čínský systém uletěl 40 000 kilometrů a předvedl nejdelší let ze všech dosavadních čínských pozemních útočných zbraní.
Čínská armáda, formálně známá jako Lidová osvobozenecká armáda, rovněž vyvíjí vesmírné a protikosmické zbraně, uvádí zpráva. Tuto pokročilou technologii považuje za způsob, jak odradit vnější intervenci v regionálním vojenském konfliktu.
Podle zprávy má Čína stálou armádu čítající téměř 1 milion vojáků, největší námořnictvo na světě podle počtu lodí a třetí největší letectvo na světě.
Národní obranná strategie na rok 2022, která byla zveřejněna minulý měsíc, označuje Čínu za výzvu pro Spojené státy. Nejvyšší představitelé Pentagonu to ostatně často opakují.
„Čína je jedinou zemí, která má z geopolitického hlediska mocenský potenciál být pro Spojené státy významnou výzvou,“ řekl už dříve předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley. „Na základě jejich populace, technologií, ekonomiky, nano a řady dalších věcí je Čína největší geopolitickou výzvou pro Spojené státy.“
Peking zvyšuje tlak na Tchaj-wan
Napětí mezi Pekingem a Washingtonem se často točí kolem Tchaj-wanu, demokratického samosprávného ostrova. Čína považuje ostrov za zásadní součást svého svrchovaného území, včetně Jihočínského moře. Představitelé obrany již dříve uvedli, že hodlá mít do roku 2027 schopnost použít vojenskou sílu k dobytí Tchaj-wanu.
USA zatím nepředpokládají bezprostřední invazi na Tchaj-wan. Amerika však sleduje, jak Peking zvyšuje diplomatický, ekonomický, politický a vojenský tlak na Tchaj-wan.
Historická návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi na ostrově v srpnu znamenala novou etapu v čínském úsilí. Od této návštěvy Čína častěji překračuje středovou linii Tchajwanského průlivu, uvedl představitel obrany, což by v minulosti využívala jen zřídka. Kromě toho se v okolí Tchaj-wanu zvýšila námořní aktivita. Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany, kterou sám Tchaj-wan vyhlásil, létá velké množství čínských letadel.
„I když nevidíme bezprostřední invazi, je to jakási zvýšená úroveň zastrašovací a nátlakové aktivity v okolí Tchaj-wanu,“ řekl úředník.
Před dvěma týdny se prezident Joe Biden na summitu G20 v Indonésii poprvé během svého předsednictví osobně setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Biden označil tříhodinové setkání za „otevřené a upřímné“ a vyložil přístup USA k jednomu z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na světě jako přístup založený na soutěži, nikoliv na konfliktu.
