Protext ČTKCEPER: Ne všichni Středoevropané se považují za Středoevropany

CEPER: Ne všichni Středoevropané se považují za Středoevropany

Praha 3. května 2023 (PROTEXT) – Výrazná většina respondentů z Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Slovinska označila své země za středoevropské ve zkoumaném regionu, který se nachází mezi hranicemi Německa a bývalého Sovětského svazu. Chorvati, Srbové, Rumuni a Bulhaři se většinově za Středoevropany nepovažují.

Část Evropy sevřená mezi Německem a hranicemi bývalého Sovětského svazu se obvykle označuje jako střední Evropa – i když není jisté, že se země v tomto regionu takto skutečně označují. Pro zmapování asociací mezi střední Evropou a zeměmi této části Evropy byli respondenti z deseti evropských zemí dotázáni, do které části Evropy jejich země patří, a byla jim nabídnuta možnost volby mezi zařazením jejich domovské země do východní Evropy, západní Evropy, střední Evropy nebo na Balkán.

Jasná většina respondentů ze 6 zemí se shodla na střední Evropě jako na svém domovském regionu: 77 % Rakušanů, 68 % Čechů, 65 % Slováků, 63 % Poláků, 55 % Maďarů a 52 % Slovinců. O jasné přitažlivosti středoevropanství svědčí i velký rozdíl mezi středoevropskou a jakoukoli jinou regionální příslušností, který respondenti z těchto zemí uvedli. Přestože některé regionální, postkomunistické země vnímají Rakousko jako západní, o 64 % více Rakušanů označilo svou zemi za středoevropskou než západoevropskou. V Česku byl rozdíl mezi středoevropskou a druhou nejčastěji uváděnou západoevropskou regionální příslušností 53 %. V Polsku 47 %, na Slovensku 45 %, zatímco v Maďarsku se ke středoevropské příslušnosti své země hlásilo o 32 % více lidí než k východoevropské. Ve Slovinsku byl rozdíl mezi podíly těch, kteří zvolili střední Evropu, a druhou nejčastější odpovědí, Balkánem, 24 %.

V Maďarsku 8 % a ve Slovinsku 28 % respondentů uvedlo, že své země spojují s Balkánem. Vysvětlením může být, že v Maďarsku se traduje, že země je bránou na Balkán, zatímco ve Slovinsku může mít spojitost s poloostrovem původ v jugoslávské minulosti. V Polsku, na Slovensku a v Česku se o příslušnosti k Balkánu nezmínil prakticky žádný respondent. Snadnost, s jakou většina středoevropských zemí kolektivně vyloučila Balkán jako svou regionální příslušnost, ukazuje, s jakou jasností sdílejí středoevropskou regionální identitu.

Představy mnoha těchto zemí o úloze této části Evropy ve světě, které v průběhu staletí vznikaly, jsou do značné míry základem síly asociace s pojmem střední Evropa. Zatímco Rakousko odvozuje svou ustálenou příslušnost k Mitteleuropa či střední Evropě od své rakousko-uherské minulosti a silných vazeb na Německo, pod různými názvy měly Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko jasnou vizi středoevropské spolupráce. Visegrádská čtyřka nebo Iniciativa tří moří jsou nejnovější a nejznámější formáty partnerství podporované silným smyslem pro středoevropanství, které průzkum CEPER rovněž zaznamenal.

Zatímco ve výše uvedených 6 zemích se více než 50 % respondentů shodlo na tom, že jsou skutečně Středoevropané, ve zbývajících 4 zemích se k tomuto regionálnímu zařazení svých zemí přihlásila pouze menšina respondentů. V Chorvatsku 26 %, zatímco v Srbsku 11 % spojovalo své země se střední Evropou – to znamená, že v Chorvatsku přibližně polovina, zatímco v Srbsku asi pětina respondentů považovala své země za středoevropské než ve Slovinsku, které podobně sdílí jugoslávské historické dědictví.

V Rumunsku 9 %, zatímco v Bulharsku se ke středoevropanství své země přihlásilo očekávaně malých 5 %. Jak v Srbsku (75 %), tak v Bulharsku (50 %) a v Chorvatsku (36 %) většina respondentů označila svou zemi za součást Balkánu, zatímco pouze v Rumunsku většina respondentů zvolila východní Evropu (s 57 %) jako region, s nímž svou zemi identifikují.

Stručně řečeno, jak se člověk pohybuje z východu na západ, z Rumunska do Rakouska nebo z jihu na sever, z Chorvatska do Polska, asociace se střední Evropou postupně sílí. To znamená, že ne ve všech deseti sledovaných zemích považuje většina respondentů své domovské státy za součást střední Evropy, nicméně ve většině zemí, které jsou konvenčně označovány jako středoevropské, má tato regionální identita přitažlivost. V důsledku toho není chybou nadále označovat členské státy EU na východ od Německa jako střední Evropu.

Metodika

Průzkum veřejného mínění byl proveden v 10 zemích středoevropského regionu: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Polsko. Údaje byly shromážděny v období od 20. února do 10. března 2023. Průzkum byl proveden telefonicky (v Srbsku osobně) a zúčastnilo se ho 1000 respondentů v každé zemi. Vzorek pro každou zemi je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu osídlení.

Rakousko Bulharsko Chorvatsko Česko Polsko Rumunsko Srbsko Slovensko Slovinsko Maďarsko
Východní Evropa 4 27 9 11 16 57 9 20 6 23
Západní Evropa 13 13 22 15 15 2 4 13 8 5
Střední Evropa 77 5 26 68 63 9 11 65 52 55
Balkán 3 50 36 1 0 29 75 0 28 8
Neví/žádná odpověď 3 5 7 5 6 3 1 2 6 9

Údaje z března 2023

Otázka: Do které části Evropy podle vás patří vaše země?

O nás

CEPER je značka skupiny CEPER Group GmbH. Zkratka CEPER znamená Central European Perspectives. Oblastí expertízy společnosti CEPER jsou středoevropské záležitosti, společnost nabízí svým klientům monitoring médií, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění z tohoto regionu. Další informace najdete na www.cepergroup.com.

Kontakt pro novináře:

press@cepergroup.com.

ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

V okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví na Západním břehu není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama