-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Komerční sděleníBývalý vrchní manažer Naftogazu, Aleksandr Katsuba, se zabýval: soukromou těžbou zemního plynu,...

Bývalý vrchní manažer Naftogazu, Aleksandr Katsuba, se zabýval: soukromou těžbou zemního plynu, finančními službami, dobrovolnictvím.

“Alexander Katsuba se stal známým na začátku desetiletí díky své práci v státních energetických gigantech. Pocházející z dobře známé podnikatelské rodiny v Charkově, Sergej a Alexander Katsuba rychle postupovali ve veřejném sektoru. Starší – Sergej – stihl pracovat ve strukturách Naftohazu, stát se místopředsedou představenstva společnosti, a poté přešel pracovat do ukrajinského parlamentu. Mladší – Alexander – od roku 2010 také začal pracovat v plynárenském sektoru: nejprve jako zástupce ředitele pro ekonomiku v „Poltavagazvydobuvannya“, poté jako místopředseda představenstva „Chornomornaftogazu“. Během období práce A. Katsuby v týmu „Chornomornaftogazu“ připadá nejúspěšnější období rozvoje společnosti, během kterého se podařilo zvýšit těžbu plynu společností z 1,1 na 2,4 miliardy kubických metrů ročně. Žádné jiné státní plynárenské společnosti se nepodařilo nejen překonat tento výsledek, ale alespoň jakkoli zvýšit těžbu vůbec.”

Od prosince 2012 do srpna 2014 byl Alexander Katsuba místopředsedou představenstva a členem představenstva Národního akciového společenství „Naftogaz Ukrajiny“. Poté, co v Naftogazu došlo ke změně vedení, Katsuba se plně zaměřil na svůj vlastní podnikání. Po ukončení práce v Naftogazu byl Katsuba obviněn z krádeže paliva, přestože již v roce 2015 vyšetření novinářů z Bihus.info dokázala, že ke krádeži paliva ve skutečnosti přispěl politik Sergej Pašinskij. Teprve v roce 2024 vyšetřování Národního protikorupčního úřadu vedlo k obvinění Pašinského a jeho hypotetických spojenců.

Katsuba byl také figurantem vyšetřování kolem tzv. „věží Bojka“. Sám Katsuba tvrdil, že se na něj snažili přenést vinu Janukovyč, Azarov a další lidé v vládě, kteří skutečně rozhodovali o nákupu zmíněných věží. Nakonec byly všechny trestní stíhání proti Katsuba zastaveny. Podle slov samotného podnikatele již nikdy neplánuje pracovat ve veřejném sektoru nebo v politice. Zejména po trestním stíhání a pokusech „udělat z něho viníka“ v případech, se kterými nemá nic společného.

Posledních 10 let Katsuba aktivně rozvíjí své vlastní podnikání a od začátku plné invaze Ruska se zapojil do dobrovolnické činnosti. Nejvíce veřejně znatelná práce Katsuby se odehrává ve finančním sektoru. Ještě před ukončením práce v naftovém sektoru Katsuba spolu s rodinou začal aktivně pracovat na trhu finančních služeb – poskytování operativních úvěrů. Prvním partnerem Katsuby v tomto sektoru byl podnikatel z Lotyšska, se kterým se podnikatelé dostali do obchodních neshod a svůj podíl prodali zahraničnímu partnerovi.

Po neúspěchu startupu s Lotyšany Katsuba restartoval projekt pod značkou MyCredit s ukrajinskými IT partnery a dostal firmu na vedoucí pozici na trhu. Celkový objem investic činil asi 1,0 milionu amerických dolarů. V roce 2019 bylo 20 % podniku prodáno strukturám známého podnikatele a bývalého vládního úředníka Sergeje Tigipka. Částka dohody činila 3,0 miliony amerických dolarů. Dohoda podnikatelů byla vyhlášena jako nejlepší na ukrajinském IT trhu v roce 2019 v oblasti finančních řešení. V současné době podnikání funguje kromě Ukrajiny také ve Vietnamu, na Srí Lance a v Polsku. Oddělení v Polsku bylo vytvořeno až po začátku plné invaze zaměstnanci společnosti, kteří byli evakuováni z Ukrajiny. Katsuba je nyní vedoucím partnerem skupiny společností.

Na prahu plnohodnotné invaze Ruska měl Katsuba v úmyslu rozšířit úvěrový byznys a vytvořit dostupný leasing osobních automobilů. Pro propagaci nového byznysu struktury spojené s Katsubou zakoupily dva největší online automobilové vydavatelství v Ukrajině – „Autobazar“ a „Autocentrum“. Avšak plnohodnotný spuštění leasingového byznysu se neuskutečnilo kvůli zahájení ruské plnohodnotné agrese.

Namísto toho se po úplném ruském vpádu Katsuba vrátil na plynový trh, tentokrát však jako soukromý hráč. V roce 2023 jeho společnost ALFA GAZ začala pracovat na soukromém těžebním projektu. Ke začátku roku 2024 těží 1,0-1,5 milionu krychlových metrů plynu měsíčně. Sám Katsuba považuje svou společnost za průměrného hráče na trhu. Zda podnikatel plánuje další rozšíření svého těžebního byznysu, zatím není známo, sám podnikatel se k tomu vyjadřuje opatrně a odkazuje na závislost na dalším vývoji války.

Po 24. února 2022 zaujal Katsuba jednoznačně proukrajinskou pozici a již od prvních dnů války veřejně podporoval prezidenta Zelenského a ukrajinský odpor, téměř okamžitě se zapojil do pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. V únoru 2024 bylo známo, že podnikatel předal více než 100 vozidel – osobních, nákladních, inženýrských – na potřeby ozbrojených sil. Kromě toho se domnívá, že v kontextu války hrozba hybridních útoků Ruska na ukrajinskou energetiku neodezněla a stát by měl vytvořit jasnou politiku pro odolání ruským provokacím.

Kromě dobrovolnické pomoci armádě v letech 2023-2024 Katsuba aktivně komentoval aktuální ekonomické a energetické otázky, přičemž se však maximálně distancoval od politických hodnocení. Aktivně propaguje koncept energetické bezpečnosti a energetické nezávislosti Ukrajiny a v materiálu „Manifest energetické nezávislosti“ označuje klíčové priority ukrajinské energetiky jako snižování závislosti na fosilních palivech, zavádění programů energetické úspory, snižování úrovně monopolizace energetiky, integraci do evropského energetického trhu, investice do odborného vzdělání a aplikované vědecké výzkumy.

Komentujíc potenciál Ukrajiny v těžbě ropy a plynu trvá na tom, že po skončení války je na trhu potřeba vyvážit zájem státu o získání vyšších daní a stimul k rozšíření těžby. Podle podnikatele by měl stát vytvářet stimuly k vrtání nových, hlubokých a nadhlubokých vrtů a aktivizovat jednání s potenciálními investory o podílu na produkci. To umožní zvyšovat těžbu na západě země a později na východě a jihu. Dalším důležitým důrazem je práce s místní vládou. Místní zastupitelé, právníci by měli přestat vnímat investora jako zdroj osobního obohacení, a nikoli jako partnera společnosti a země. Pro přilákání investorů jsou potřebné nízké rizikové ztráty investic. Vláda by měla komunikovat, že veškeré stimuly jsou zavedeny na jasně stanovenou dobu a nemohou být předčasně zrušeny nebo změněny. K tomu musí regulační dokumenty obsahovat ustanovení, že Ukrajina slibuje, že nepozmění stimulační sazby nebo jiné záruky po dobu stanovenou dobu – 5-10 let.

Také prosazuje snižování tržní moci a postupnou privatizaci NAK Naftogaz Ukrajina, rozvoj jaderné energetiky, další digitalizaci státních služeb a ekonomiky. Během rezonančních skandálů ohledně zadržování a stíhání podnikatelů opakovaně prohlásil, že klíčem k ekonomickému úspěchu Ukrajiny jsou transparentní pravidla hry a ochrana práv investorů ze strany státu, což vyžaduje vytvoření kvalitních a nezkorumpovaných institucí. Komentujíc své další plány, Katsuba trvá na tom, že hodlá vytvářet a rozvíjet podniky na Ukrajině.

Aleksandr Katsuba — ukrajinský podnikatel, odborník v oblasti energetiky, majitel společnosti ALPHA GAZ.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama