Bydlení dětí má svou cenu. Polovina rodičů pocítila zásah do finanční jistoty

Praha 21. října 2026 (PROTEXT) – Pořízení vlastního bydlení není pro mladé lidi pouze otázkou jejich příjmů a možností hypotečního financování. Do hry vstupují také finanční a majetkové možnosti rodičů, včetně využití rodinných nemovitostí. Pomoc dětem s bydlením se přitom může výrazně promítnout do vlastního zabezpečení rodičů. Mezi těmi, kteří už svým dětem pomohli, pocítilo 51 % středně velký nebo významný dopad na finanční jistotu. Více než dvě pětiny vnímají dopad také na dlouhodobé úspory či finanční rezervu a třetina na přípravu na důchod. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting.

„Kvůli bydlení svých dětí jsou rodiče ochotni sáhnout do úspor nebo finančních rezerv, jen málokdo si ale připouští, že by tím mohl ohrozit vlastní finanční jistotu. Zkušenost těch, kteří už dětem s bydlením pomohli, přitom ukazuje, že dopad může být mnohem širší a zasáhnout nejen úspory, ale i celkový pocit finančního zabezpečení. Výsledky průzkumu upozorňují na rozdíl mezi představou o pomoci a jejím skutečným dopadem na vlastní finance,“ říká Michal Straka, specialista na finanční trh z agentury Ipsos.

Peníze čerpají z rezerv nebo přípravy na stáří

Ekonomickou cenu rodičovské pomoci při pořizování nemovitosti nelze měřit pouze částkou, kterou dítě dostane. U 43 % rodičů, kteří dětem pomohli, měla pomoc středně velký nebo významný dopad na dlouhodobé úspory, u 42 % na finanční rezervu, u 34 % na přípravu na důchod a u 27 % na investice.

Nejde navíc o zdroje, které by jinak zůstaly nevyužité. Průzkum ukazuje také to, jak by rodiče s poskytnutými prostředky naložili, pokud by je nemuseli využít na bydlení svých dětí. Polovina rodičů, kteří poskytli finanční pomoc a odpověděli na tuto otázku, by je použila na finanční rezervu a téměř třetina na důchodové zabezpečení. Další by prostředky využili například na investice, vlastní bydlení nebo jiné osobní plány.

„Při rozhodování o pomoci dítěti nestačí řešit jen částku, kterou si rodiče mohou dovolit uvolnit dnes. Stejně důležité je spočítat, co jim zůstane jako finanční rezerva a jak pomoc ovlivní jejich dlouhodobé úspory nebo zajištění na stáří. Zvlášť u vyšších částek může mít takové rozhodnutí dopad na finanční situaci rodičů po řadu dalších let,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Při financování bydlení je přitom důležitá nejen výše dostupných prostředků, ale také to, jaká část rodinného majetku zůstane v případě neočekávaných výdajů rychle dostupná.

„Příspěvek rodičů na nákup bydlení jejich dětmi by rozhodně neměl vést k jakémukoliv výraznějšímu ztenčení finanční rezervy rodičů. Nemovitost je totiž vysoce nelikvidním typem investice, a tudíž se jako součást rezervy pro případ náhlé rozpočtové nouze chápat nedá,“ uvádí Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny.

Představa o pomoci a její skutečný dopad se liší

Výsledky ukazují rozdíl mezi tím, čeho jsou rodiče ochotni se kvůli bydlení dítěte vzdát, a zkušeností těch, kteří už pomoc poskytli.

Mezi rodiči, jejichž děti pomoc potřebovaly nebo ji budou potřebovat, ale zatím ji nedostaly, by bylo 37 % ochotno využít část běžných finančních rezerv a 36 % část dlouhodobých úspor. Do úspor určených na vlastní důchod by bylo ochotno zasáhnout 14 %. Pouze 5 % připouští, že by bylo ochotno vzdát se pocitu vlastní finanční jistoty.

Zkušenost těch, kteří už pomoc poskytli, je odlišná: středně velký nebo významný dopad na celkovou finanční jistotu zaznamenalo 51 % z nich. Jde přitom o dvě různé skupiny respondentů a odlišné otázky – ochotu k finančním ústupkům na jedné straně a skutečně pociťované dopady na straně druhé.

Finanční oběti ano, lítost nad pomocí ne

Přes dopady na vlastní hospodaření by devět z deseti rodičů, kteří už dětem pomohli, své rozhodnutí zopakovalo. Pomoc dítěti podle 78 % stála za finanční oběti, které museli udělat. Zároveň se 57 % kvůli ní vzdalo některých vlastních plánů a 49 % uvádí, že pomoc zhoršila jejich finanční jistotu.

I když tedy pomoc dětem může znamenat omezení vlastních finančních možností, pro naprostou většinu rodičů zůstává rozhodnutím, které by učinili znovu.

Rodičovská pomoc má přitom vedle dopadů na jednotlivé domácnosti také širší souvislosti pro trh s bydlením. V některých rodinách se podpora dětí promítá i do rozhodování o pořízení dalších nemovitostí. Zapojení vlastní nemovitosti, ať už jejím převodem, nebo využitím jako zástavy, může zároveň ovlivnit dlouhodobé majetkové zabezpečení rodičů.

„Z hlediska mezigeneračního se už nyní ukazuje, že existují rodiče, kteří systematicky kupují či budují další nemovitosti nad rámec té, v níž sami bydlí, a to právě pro své děti. A to samozřejmě mění strukturu celého trhu s bydlením na mnoho let dopředu,“ uvádí Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

„Zhoršující se dostupnost vlastnického bydlení vynucuje zvýšený mezigenerační transfer majetku v rámci rodin. Spolu s vysokými ostatními náklady na bydlení to bude dlouhodobě snižovat český ekonomický růst,“ uvádí Jiří Rusnok, bývalý premiér a guvernér České národní banky.

Pomoc s pořízením vlastního bydlení tak může mít dvojí cenu: vedle prostředků, které rodiče dítěti přímo poskytnou, také podobu rezerv, investic nebo vlastních plánů, které kvůli ní omezí.

O průzkumu

Průzkum pro společnost Broker Consulting realizovala agentura Ipsos prostřednictvím online panelu Populace.cz. Sběr dat proběhl od 14. do 18. září 2026 na vzorku 611 rodičů dětí ve věku 18 až 40 let.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=NJl4fVCbe2A

Zdroj: Broker Consulting

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59706.