ZprávyBritský král Karel III. vysílal svůj první vánoční proslov. Zmínil zvyšující se...

Britský král Karel III. vysílal svůj první vánoční proslov. Zmínil zvyšující se životní náklady a ocenil charity

Britové se na letošní svátky dočkali prvního vánočního proslovu jejich nového krále Karla III. Projevil v něm pochopení pro domácnosti bojující se zvyšujícími se životními náklady. Ocenil proto také dobrovolníky a charity, kteří se snaží pomáhat ostatním. Nezapomněl promluvit také o své matce královně Alžbětě II. a svém vztahu k náboženství. Informoval o tom server BBC a The Guardian.

První vánoční proslov britského krále Karla III. doprovázely fotografie potravinových bank a dobrovolníků pomáhajících lidem bez domova. Král totiž sdílel své porozumění „obrovské úzkosti a těžkostem“, které zažívají Britové bojující se zvyšujícími se životními náklady. Zmínil proto podle serveru BBC také jejich boj s „placením účtů, snahou udržet jejich rodiny v teple a zajistit jim dostatek jídla“. Do svého proslovu tak král zapojil několik jeho celoživotních hodnot a vír.

Patří mezi ně například důraz na pomoc znevýhodněným nebo jeho ocenění veřejných služeb. „Chci především vyzdvihnout všechny ty nesmírně hodné lidi, kteří tak štědře darují jídlo a peníze. Nebo ostatním dávají tu nejdůležitější komoditu ze všech, tedy svůj čas,“ zmínil dále ve svém proslovu král Karel III. Ocenil také zaměstnance záchranných služeb „neúnavně pracujících na tom, abychom byli v bezpečí“, ale také učitele nebo zdravotníky a sociální pracovníky. Británie se přitom v současnosti potýká s četnými stávkami pracovníků z různých odvětví.

Doplnil také, že v nich vidí hodnotu „nesobecké obětavosti“. Britský král rovněž vzpomenul na svou matku královnu Alžbětu II. Popsal totiž, že sdílí její „víru v lidi“, kteří dokáží měnit životy ostatních svou „dobrostí a soucitem“. Podle serveru Scottish Daily Express je pro něj přesně to „hlavní esencí naší komunity a základním kamenem britské společnosti“. Ve spojitosti s těmito hodnotami zmínil také náboženskou víru „ve světlo překonávající temnotu“.

Vánočním proslovem navázal král Karel III. na 90 let starou tradici

Britský král tedy pokračoval v tradici nastavené jeho matkou. Podobně jako ona totiž do svého proslovu zahrnul osobní reflexi uplynulého roku, současné problémy i křesťanství. Na rozdíl od ní ovšem vysílal svůj proslov ve stoje a nikoli z formální pozice za pracovním stolem. K národu promluvil z kaple svatého Jiří v hradu Windsor. Ze stejného místa přitom podle serveru The Guardian svůj vánoční proslov sdílela také královna Alžběta II. v roce 1999.

Vánoční proslovy mají v Británii historii starou asi 90 let. Poprvé svá slova vysílal přes rozhlas v roce 1932 král Jiří V. První televizní proslov potom prezentovala v roce 1957 královna Alžběta II. Na obrazovce se vedla krále Karla III. letos objevila také „pracující“ část královské rodiny. Britové tak mohli zahlídnout prince a princeznu Walesu, nikoli však oblíbený pár Harryho a Meghan. Vánoce pak britský král oslavil s ostatními členy své rodiny v Sandringhamu v Norfolku.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama