V brazilském městě Belém právě probíhá klimatický summit OSN. Prezident Lula na něm slibuje globální akci na záchranu klimatu, doma však zároveň čelí tvrdé kritice. Jeho vláda totiž otevírá prostor těžbě, která může Amazonii nenávratně poškodit.
Belém se stal epicentrem světové klimatické debaty. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva přivítal světové lídry s velkými slovy o „summitu pravdy“, nutnosti čelit realitě klimatické krize a boji za klimatickou spravedlnost. Zdůraznil, že bez řešení sociálních nerovností nelze řešit ani krizi ekologickou.
COP30 má navázat na pařížskou dohodu i připomenout 80 let OSN. Lula apeloval na odvahu jednat. Připomněl, že rok 2024 byl prvním, kdy průměrná teplota Země překročila 1,5 °C. A právě Amazonie má v boji s oteplováním hrát klíčovou roli. Jenže realita je složitější.
Prales se musí bránit
Brazilie hlásí úspěch, jelikož odlesňování Amazonie kleslo oproti minulým letům o víc než polovinu. Výrazně k tomu přispěla ministryně životního prostředí Marina Silva, která zpřísnila dohled nad nelegálním kácením a těžbou. Emise díky tomu spadly téměř o 17 procent.
Na COP30 představil Lula ambiciózní fond Tropical Forest Forever Facility. Má získat 125 miliard dolarů na ochranu tropických lesů. Zatím se ale vybralo jen 5,5 miliardy. Velká Británie, která pomáhala s návrhem, nakonec z projektu ustoupila. V Brazílii to vyvolalo frustraci.
Vědci upozorňují, že Amazonie se blíží k bodu zlomu. V některých částech už stoupají teploty až o sedm stupňů, půda vysychá, řeky mizí a stromy odumírají. Pokud tento trend pokračuje, prales se může nezvratně proměnit v suchou savanu a přestat plnit svou klíčovou roli v ochraně klimatu.
Ústupky těžařům mluví jinak
Přestože Lula na mezinárodní scéně mluví o ochraně přírody, v Brazílii dál schvaluje projekty, které Amazonii ohrožují. Patří mezi ně ropný průzkum u ústí Amazonky, rozšíření těžby v domorodých oblastech nebo plánovaná obnova dálnice BR-319, která by vedla přes dosud nedotčené území.
Nově chce vláda „otevřít“ tři velké řeky pro komerční dopravu. To by znamenalo další zásahy do vodních cest, na kterých závisí místní komunity. Ty už teď čelí suchu, znečištění a úhynu ryb.
„Nechceme kontaminovanou vodu ani mrtvé ryby,“ říká zástupkyně komunity Yanomami. Podle ní přináší těžba jen nemoc a utrpení. Během návštěvy pralesních oblastí, kterou Lula absolvoval krátce před summitem, mluvil hlavně o zdravotnictví a školství. O klimatických dopadech tehdy nepadlo ani slovo. Až na závěr jeho cesty mu je připomněla ministryně Marina Silva, když řekla, že svět musí ukončit závislost na uhlí, ropě a plynu.
