Brazilský nejvyšší soud ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SELČ) vyměřil bývalému brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody za pokus o převrat po porážce v prezidentských volbách v roce 2022. Informovaly o tom světové tiskové agentury. O exprezidentově vině rozhodla většina pětičlenného soudního senátu jen několik hodin předtím. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.
Sedmdesátiletý Bolsonaro, který je v současné době v domácím vězení, vinu odmítá a tvrdí, že je obětí politické perzekuce. Bolsonaro se stal prvním bývalým prezidentem v historii Brazílie, který byl odsouzen za útok na demokracii, píše agentura Reuters. Verdikt také vyvolal ostrý nesouhlas administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
#Brazil's #SupremeCourt on Thursday sentenced firebrand ex-president Jair Bolsonaro to 27 years in prison for coup plotting at the end of a landmark trial that divided the nation and drew #US fury.#WorldNews https://t.co/6COnDQT2Yt
— The Daily Star (@dailystarnews) September 12, 2025
Krajně pravicového politika shledali vinným čtyři z pěti soudců, kteří se případem zabývali, v pěti bodech obžaloby. Kromě organizování převratu a pokusu o násilné rozvrácení demokracie soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci, poškození vládního majetku a poškození chráněných kulturních statků.
„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ prohlásila soudkyně Cármen Lúcia Antunesová ještě před hlasováním o Bolsonarově vině. Podle Reuters tak odkazovala na historii země poznamenanou vojenskými převraty a pokusy o odstranění demokratického zřízení. Podle soudkyně existuje dostatek důkazů, že Bolsonaro jednal „s cílem podkopat demokracii a její instituce“.
Rozsudek ovšem nebyl jednomyslný. Soudce Luiz Fux už ve středu vyzval ke zrušení procesu a zdůvodnil to tím, že nejvyšší soud v této kauze podle něj není kompetentní a Bolsonaro měl stanout před soudy nižší instance. Tento jediný hlas může podle Reuters otevřít cestu k napadení rozsudku a oddálit uzavření procesu až k příštím prezidentským volbám, které se budou konat příští rok v říjnu. Bolsonaro opakovaně prohlásil, že v nich bude kandidovat, přestože mu bylo zakázáno ucházet se o úřad.
Bolsonarovi advokáti v prohlášení po vynesení výše trestu uvedli, že rozsudek je „absurdně přehnaný“ a neúměrný a že podají příslušná odvolání, včetně na mezinárodní úrovni.
Dnešní rozsudek nejvyššího soudu neznamená, že by exprezident šel okamžitě do vězení, upozornila agentura AP. Soudní senát má nyní až 60 dní na zveřejnění rozsudku; jakmile tak učiní, Bolsonarovi právníci pak mají pět dní na podání podnětů na jeho objasnění.
Trump, jenž Bolsonara dlouhodobě podporuje, ještě před oznámením výše trestu uvedl, že jej uznání Bolsonarovy viny překvapilo a že verdikt je „strašná věc“ a je „velmi špatný pro Brazílii“. Trump už dříve nazval proces honem na čarodějnice, uvalil kvůli němu sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek večer na síti X napsal, že brazilský soud „rozhodl nespravedlivě“ a že Spojené státy budou „na tento hon na čarodějnice odpovídajícím způsobem reagovat“.
Brazilské ministerstvo zahraničí v reakci na to vydalo prohlášení, v němž Rubiův komentář označilo za výhrůžku, jež „útočí na brazilskou autoritu a ignoruje fakta a přesvědčivé důkazy ve spisech“. Brazilská demokracie se nenechá zastrašit Spojenými státy, dodalo ministerstvo.
Bolsonaro byl brazilským prezidentem v letech 2019 až 2023. Během prvního Trumpova mandátu byl blízkým spojencem šéfa Bílého domu a vysloužil si přezdívku „brazilský Trump“. Obžalován byl také z pokusu o převrat, který podle prokuratury plánoval poté, co v říjnu 2022 těsně prohrál volby s levicovým politikem a nynějším prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Bolsonaro dlouho odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty svých příznivců v ulicích, kteří požadovali i před kasárnami, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta, jejž zastával už v letech 2003 až 2010.
