Zprávy„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

Řada ukrajinských vládních internetových stránek se stala terčem kybernetického útoku s výhružným textem, který Ukrajince varoval a hrozil zneužitím jejich osobních údajů. Informuje o tom CNN.

V pátek brzy ráno místního času se na ukrajinských vládních internetových stránkách objevily tmavé obrazovky s výhrůžným textem. Hlásily, že osobní údaje Ukrajinců napadli hackeři.

„Ukrajinci! Všechny vaše osobní údaje se nahrály na veřejnou síť. Všechna data v počítačích jsou zničena, není možné je obnovit,“ stálo ve zprávě zveřejněné v ukrajinštině, ruštině a polštině. „Všechny informace jsou nyní veřejné, bojte se a čekejte na nejhorší. Je to za vaši minulost, přítomnost i budoucnost. Za Volyň, za OUN UIA [Organizace ukrajinských nacionalistů Ukrajinská povstalecká armáda], za Halič, za Polesí a za historické země,“ stálo na stránce.

„V důsledku masivního kybernetického útoku jsou dočasně mimo provoz internetové stránky ministerstva zahraničních věcí a řady dalších vládních úřadů,“ uvedl v pátek na svém oficiálním účtu na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.

„Naši specialisté již zahájili obnovení činnosti IT systémů a kyberpolicie zahájila vyšetřování,“ dodal.

Útok se zdá být incidentem nízké úrovně, ale je symbolický a přichází na konci skutečně horkého týdne. Do rozhovorů s cílem pokusit se o deeskalaci napětí na ukrajinské hranici se zapojilo Rusko, USA, NATO i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A Ukrajina ukázala právě na Rusko jako možného pachatele kyberútoku.

„Podle vyšetřování Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost první údaje naznačují, že útok provedla Ruská federace,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo informací ve svém prohlášení. „Není to poprvé, a dokonce ani podruhé, co byly ukrajinské internetové zdroje napadeny od začátku ruské vojenské agrese,“ dodalo.

Podle ukrajinské bezpečnostní služby nedošlo k úniku citlivých údajů a většina postižených státních zdrojů je už obnovena.

Zakrývání ruské stopy

UIA a OUN, o nichž text mluví byly ukrajinské ultranacionalistické skupiny, které v sovětské éře bojovaly za nezávislost. Halič, Volyň a Polesí jsou oblasti, z nichž historicky čerpaly vysokou podporu.

Prohlášení ukrajinského ministerstva informatiky naznačovalo, že tyto skupiny a regiony mají za cíl zakrýt ruskou stopu hackerů.

„Je zřejmé, že se tak záměrně, aby se vrhl stín na hackerský útok na Polsko. Rusko a jeho zmocněnci dlouhodobě pracují na vyvolání sporu mezi dvěma spřátelenými sousedními zeměmi,“ dodalo ministerstvo v prohlášení.

Bezpečnostní služba Ukrajiny ve svém prohlášení uvedla, že ačkoli „na vládních stránkách stojí provokativní zprávy“, obsah stránek se nezměnil. Dodala, že k úniku osobních údajů podle předběžných informací nedošlo.

Zaútočili na stránky ministerstev

Podle státního média Ukrinform byly cílem útoku internetové stránky ministerstev školství, zahraničních věcí, sportu, energetiky, agrární politiky, veteránů, životního prostředí a státní služby pro mimořádné situace Ukrajiny a státní pokladny.

Ministerstvo školství a vědy, jehož oficiální webové stránky jsou nefunkční, v pátek vzkázalo občanům, aby po dobu řešení problému využívali oficiální kanály ministerstva na sociálních sítích.

Šéf ukrajinské technické bezpečnostní a zpravodajské služby Jurij Ščigol uvedl, že bylo zasaženo téměř 70 webových stránek ústředních a regionálních orgánů.

„Každý z těchto webů byl vytvořen ukrajinskou firmou Kitsoft,“ uvedl pro CNN Matt Olney, ředitel oddělení Talos. To se zabývá zpravodajstvím o hrozbách a jejich potíráním a které je součástí technologického gigantu Cisco. „I když je to samozřejmě nešťastné, nepovažujeme tuto událost samotnou za známku zvýšení nebo snížení kybernetického rizika na Ukrajině,“ dodal.

Kyjevská softwarová firma Kitsoft v pátek na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Ukrajinská vláda sice naznačila, že se na hackerském útoku podílelo Rusko, ale podle externích odborníků nelze bez forenzních důkazů toto přisouzení provést. Oleh Derevianko, zakladatel kyjevské kyberbezpečnostní firmy ISSP, řekl, že ho znehodnocení vládních webových stránek nepřekvapilo.

„Je to dobrá ukázka toho, jak lze použít jednoduchý defacementový útok jako nástroj informační operace, když jsou všichni tak nervózní a rozrušení z možné invaze,“ řekl CNN.

EU útok odsoudila

Šéf diplomacie EU Josep Borrell kybernetický útok odsoudil a varoval, že přispívá k napjaté situaci v regionu. Řekl že poté, co se dozvěděl o útoku na ukrajinské vládní internetové stránky, svolal mimořádné zasedání.

„Takové akce zaměřené na destabilizaci Ukrajiny přispívají k další eskalaci již tak napjaté situace,“ uvedl Borrell na společné tiskové konferenci s francouzským ministrem zahraničí ve francouzském Brestu.

Na otázku, zda za útoky stojí ruští vládní či nevládní aktéři, Borrell odpověděl, že ačkoli nechce „ukazovat prstem“, „existuje určitá pravděpodobnost, odkud pocházejí“.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v pátek uvedl, že je příliš brzy na vyvozování závěrů ohledně toho, kdo za útokem stojí. Řekl ale, že existují „důkazy o ruských kybernetických útocích proti Ukrajině z minulosti“.

Je to provokace?

Ukrajinské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení tvrdilo, že ruské speciální služby připravují provokace proti vojákům ruských ozbrojených sil s cílem obvinit Ukrajinu.

V prohlášení ředitelství zpravodajských služeb ministerstva se uvádí: „Vojenské jednotky agresorské země a jejích satelitů dostávají rozkazy k přípravě takových provokací.“

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama