Zprávy„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

Řada ukrajinských vládních internetových stránek se stala terčem kybernetického útoku s výhružným textem, který Ukrajince varoval a hrozil zneužitím jejich osobních údajů. Informuje o tom CNN.

V pátek brzy ráno místního času se na ukrajinských vládních internetových stránkách objevily tmavé obrazovky s výhrůžným textem. Hlásily, že osobní údaje Ukrajinců napadli hackeři.

Ukrajinci! Všechny vaše osobní údaje se nahrály na veřejnou síť. Všechna data v počítačích jsou zničena, není možné je obnovit,“ stálo ve zprávě zveřejněné v ukrajinštině, ruštině a polštině. „Všechny informace jsou nyní veřejné, bojte se a čekejte na nejhorší. Je to za vaši minulost, přítomnost i budoucnost. Za Volyň, za OUN UIA [Organizace ukrajinských nacionalistů Ukrajinská povstalecká armáda], za Halič, za Polesí a za historické země,“ stálo na stránce.

V důsledku masivního kybernetického útoku jsou dočasně mimo provoz internetové stránky ministerstva zahraničních věcí a řady dalších vládních úřadů,“ uvedl v pátek na svém oficiálním účtu na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.

Naši specialisté již zahájili obnovení činnosti IT systémů a kyberpolicie zahájila vyšetřování,“ dodal.

Útok se zdá být incidentem nízké úrovně, ale je symbolický a přichází na konci skutečně horkého týdne. Do rozhovorů s cílem pokusit se o deeskalaci napětí na ukrajinské hranici se zapojilo Rusko, USA, NATO i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A Ukrajina ukázala právě na Rusko jako možného pachatele kyberútoku.

Podle vyšetřování Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost první údaje naznačují, že útok provedla Ruská federace,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo informací ve svém prohlášení. „Není to poprvé, a dokonce ani podruhé, co byly ukrajinské internetové zdroje napadeny od začátku ruské vojenské agrese,“ dodalo.

Podle ukrajinské bezpečnostní služby nedošlo k úniku citlivých údajů a většina postižených státních zdrojů je už obnovena.

Zakrývání ruské stopy

UIA a OUN, o nichž text mluví byly ukrajinské ultranacionalistické skupiny, které v sovětské éře bojovaly za nezávislost. Halič, Volyň a Polesí jsou oblasti, z nichž historicky čerpaly vysokou podporu.

Prohlášení ukrajinského ministerstva informatiky naznačovalo, že tyto skupiny a regiony mají za cíl zakrýt ruskou stopu hackerů.

Je zřejmé, že se tak záměrně, aby se vrhl stín na hackerský útok na Polsko. Rusko a jeho zmocněnci dlouhodobě pracují na vyvolání sporu mezi dvěma spřátelenými sousedními zeměmi,“ dodalo ministerstvo v prohlášení.

Bezpečnostní služba Ukrajiny ve svém prohlášení uvedla, že ačkoli „na vládních stránkách stojí provokativní zprávy“, obsah stránek se nezměnil. Dodala, že k úniku osobních údajů podle předběžných informací nedošlo.

Zaútočili na stránky ministerstev

Podle státního média Ukrinform byly cílem útoku internetové stránky ministerstev školství, zahraničních věcí, sportu, energetiky, agrární politiky, veteránů, životního prostředí a státní služby pro mimořádné situace Ukrajiny a státní pokladny.

Ministerstvo školství a vědy, jehož oficiální webové stránky jsou nefunkční, v pátek vzkázalo občanům, aby po dobu řešení problému využívali oficiální kanály ministerstva na sociálních sítích.

Šéf ukrajinské technické bezpečnostní a zpravodajské služby Jurij Ščigol uvedl, že bylo zasaženo téměř 70 webových stránek ústředních a regionálních orgánů.

Každý z těchto webů byl vytvořen ukrajinskou firmou Kitsoft,“ uvedl pro CNN Matt Olney, ředitel oddělení Talos. To se zabývá zpravodajstvím o hrozbách a jejich potíráním a které je součástí technologického gigantu Cisco. „I když je to samozřejmě nešťastné, nepovažujeme tuto událost samotnou za známku zvýšení nebo snížení kybernetického rizika na Ukrajině,“ dodal.

Kyjevská softwarová firma Kitsoft v pátek na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Ukrajinská vláda sice naznačila, že se na hackerském útoku podílelo Rusko, ale podle externích odborníků nelze bez forenzních důkazů toto přisouzení provést. Oleh Derevianko, zakladatel kyjevské kyberbezpečnostní firmy ISSP, řekl, že ho znehodnocení vládních webových stránek nepřekvapilo.

Je to dobrá ukázka toho, jak lze použít jednoduchý defacementový útok jako nástroj informační operace, když jsou všichni tak nervózní a rozrušení z možné invaze,“ řekl CNN.

EU útok odsoudila

Šéf diplomacie EU Josep Borrell kybernetický útok odsoudil a varoval, že přispívá k napjaté situaci v regionu. Řekl že poté, co se dozvěděl o útoku na ukrajinské vládní internetové stránky, svolal mimořádné zasedání.

Takové akce zaměřené na destabilizaci Ukrajiny přispívají k další eskalaci již tak napjaté situace,“ uvedl Borrell na společné tiskové konferenci s francouzským ministrem zahraničí ve francouzském Brestu.

Na otázku, zda za útoky stojí ruští vládní či nevládní aktéři, Borrell odpověděl, že ačkoli nechce „ukazovat prstem“, „existuje určitá pravděpodobnost, odkud pocházejí“.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v pátek uvedl, že je příliš brzy na vyvozování závěrů ohledně toho, kdo za útokem stojí. Řekl ale, že existují „důkazy o ruských kybernetických útocích proti Ukrajině z minulosti“.

Je to provokace?

Ukrajinské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení tvrdilo, že ruské speciální služby připravují provokace proti vojákům ruských ozbrojených sil s cílem obvinit Ukrajinu.

V prohlášení ředitelství zpravodajských služeb ministerstva se uvádí: „Vojenské jednotky agresorské země a jejích satelitů dostávají rozkazy k přípravě takových provokací.“

Doporučujeme

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama