Zprávy„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

„Bojte se a čekejte to nejhorší.“ Hackeři napadli webové stránky ukrajinské vlády

Řada ukrajinských vládních internetových stránek se stala terčem kybernetického útoku s výhružným textem, který Ukrajince varoval a hrozil zneužitím jejich osobních údajů. Informuje o tom CNN.

V pátek brzy ráno místního času se na ukrajinských vládních internetových stránkách objevily tmavé obrazovky s výhrůžným textem. Hlásily, že osobní údaje Ukrajinců napadli hackeři.

„Ukrajinci! Všechny vaše osobní údaje se nahrály na veřejnou síť. Všechna data v počítačích jsou zničena, není možné je obnovit,“ stálo ve zprávě zveřejněné v ukrajinštině, ruštině a polštině. „Všechny informace jsou nyní veřejné, bojte se a čekejte na nejhorší. Je to za vaši minulost, přítomnost i budoucnost. Za Volyň, za OUN UIA [Organizace ukrajinských nacionalistů Ukrajinská povstalecká armáda], za Halič, za Polesí a za historické země,“ stálo na stránce.

„V důsledku masivního kybernetického útoku jsou dočasně mimo provoz internetové stránky ministerstva zahraničních věcí a řady dalších vládních úřadů,“ uvedl v pátek na svém oficiálním účtu na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.

„Naši specialisté již zahájili obnovení činnosti IT systémů a kyberpolicie zahájila vyšetřování,“ dodal.

Útok se zdá být incidentem nízké úrovně, ale je symbolický a přichází na konci skutečně horkého týdne. Do rozhovorů s cílem pokusit se o deeskalaci napětí na ukrajinské hranici se zapojilo Rusko, USA, NATO i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). A Ukrajina ukázala právě na Rusko jako možného pachatele kyberútoku.

„Podle vyšetřování Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost první údaje naznačují, že útok provedla Ruská federace,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo informací ve svém prohlášení. „Není to poprvé, a dokonce ani podruhé, co byly ukrajinské internetové zdroje napadeny od začátku ruské vojenské agrese,“ dodalo.

Podle ukrajinské bezpečnostní služby nedošlo k úniku citlivých údajů a většina postižených státních zdrojů je už obnovena.

Zakrývání ruské stopy

UIA a OUN, o nichž text mluví byly ukrajinské ultranacionalistické skupiny, které v sovětské éře bojovaly za nezávislost. Halič, Volyň a Polesí jsou oblasti, z nichž historicky čerpaly vysokou podporu.

Prohlášení ukrajinského ministerstva informatiky naznačovalo, že tyto skupiny a regiony mají za cíl zakrýt ruskou stopu hackerů.

„Je zřejmé, že se tak záměrně, aby se vrhl stín na hackerský útok na Polsko. Rusko a jeho zmocněnci dlouhodobě pracují na vyvolání sporu mezi dvěma spřátelenými sousedními zeměmi,“ dodalo ministerstvo v prohlášení.

Bezpečnostní služba Ukrajiny ve svém prohlášení uvedla, že ačkoli „na vládních stránkách stojí provokativní zprávy“, obsah stránek se nezměnil. Dodala, že k úniku osobních údajů podle předběžných informací nedošlo.

Zaútočili na stránky ministerstev

Podle státního média Ukrinform byly cílem útoku internetové stránky ministerstev školství, zahraničních věcí, sportu, energetiky, agrární politiky, veteránů, životního prostředí a státní služby pro mimořádné situace Ukrajiny a státní pokladny.

Ministerstvo školství a vědy, jehož oficiální webové stránky jsou nefunkční, v pátek vzkázalo občanům, aby po dobu řešení problému využívali oficiální kanály ministerstva na sociálních sítích.

Šéf ukrajinské technické bezpečnostní a zpravodajské služby Jurij Ščigol uvedl, že bylo zasaženo téměř 70 webových stránek ústředních a regionálních orgánů.

„Každý z těchto webů byl vytvořen ukrajinskou firmou Kitsoft,“ uvedl pro CNN Matt Olney, ředitel oddělení Talos. To se zabývá zpravodajstvím o hrozbách a jejich potíráním a které je součástí technologického gigantu Cisco. „I když je to samozřejmě nešťastné, nepovažujeme tuto událost samotnou za známku zvýšení nebo snížení kybernetického rizika na Ukrajině,“ dodal.

Kyjevská softwarová firma Kitsoft v pátek na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Ukrajinská vláda sice naznačila, že se na hackerském útoku podílelo Rusko, ale podle externích odborníků nelze bez forenzních důkazů toto přisouzení provést. Oleh Derevianko, zakladatel kyjevské kyberbezpečnostní firmy ISSP, řekl, že ho znehodnocení vládních webových stránek nepřekvapilo.

„Je to dobrá ukázka toho, jak lze použít jednoduchý defacementový útok jako nástroj informační operace, když jsou všichni tak nervózní a rozrušení z možné invaze,“ řekl CNN.

EU útok odsoudila

Šéf diplomacie EU Josep Borrell kybernetický útok odsoudil a varoval, že přispívá k napjaté situaci v regionu. Řekl že poté, co se dozvěděl o útoku na ukrajinské vládní internetové stránky, svolal mimořádné zasedání.

„Takové akce zaměřené na destabilizaci Ukrajiny přispívají k další eskalaci již tak napjaté situace,“ uvedl Borrell na společné tiskové konferenci s francouzským ministrem zahraničí ve francouzském Brestu.

Na otázku, zda za útoky stojí ruští vládní či nevládní aktéři, Borrell odpověděl, že ačkoli nechce „ukazovat prstem“, „existuje určitá pravděpodobnost, odkud pocházejí“.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v pátek uvedl, že je příliš brzy na vyvozování závěrů ohledně toho, kdo za útokem stojí. Řekl ale, že existují „důkazy o ruských kybernetických útocích proti Ukrajině z minulosti“.

Je to provokace?

Ukrajinské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení tvrdilo, že ruské speciální služby připravují provokace proti vojákům ruských ozbrojených sil s cílem obvinit Ukrajinu.

V prohlášení ředitelství zpravodajských služeb ministerstva se uvádí: „Vojenské jednotky agresorské země a jejích satelitů dostávají rozkazy k přípravě takových provokací.“

Doporučujeme

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.

Při útocích na saúdská letiště zemřeli tři lidé, desítky jich utrpěly zranění

Boje mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci Hútíi dál eskalují. Rebelové při útoku na saúdská letiště v posledních dvou dnech zabili tři lidi. Desítky dalších jich utrpěly zranění. Hútíové tvrdí, že znovu získali kontrolu nad průlivem Báb el-Mandéb, což jemenská vláda odmítla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama