1.1 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
Válka na UkrajiněBiden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD...

Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.

Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Bidenova administrativa tvrdí, že její plán odráží snahu čelit hrozbám, jako je počínání Ruska nebo rostoucí riziko kybernetických útoků.

Deník The New York Times uvádí, že zklamaní by mohli být mnozí členové progresivního tábora v Kongresu, kteří dlouhodobě prosazují větší důraz na vnitropolitické otázky. Kromě toho prezident Biden sám upozorňoval na vysoké vojenské výdaje USA, když loni vysvětloval rozhodnutí ukončit misi v Afghánistánu.

Válka na Ukrajině ovšem vyvolává snahy zvyšovat obranné rozpočty napříč státy Severoatlantické aliance. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů. Peníze by prý zemi pomohly „postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti“.

Biden kromě toho navrhuje zvýšit platy uniformovaných i civilních pracovníků Pentagonu o 4,6 procenta, modernizovat jaderné síly USA nebo zvýšit investice do rozvoje tzv. hypersonických zbraní. Podle Reuters by z rozpočtu těžili největší američtí dodavatelé vojenské techniky jako jsou Lockheed, Raytheon Technologies, Northrop Grumman a General Dynamics. Nový plán nicméně počítá se zpomalením nákupu stíhaček F-35.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama