Válka na UkrajiněBBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

BBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

Ukrajinská energetická infrastruktura se tento týden opět stala terčem ruského útoku a miliony lidí zůstaly bez proudu. Zatímco teploty v zemi klesají pod bod mrazu, panují obavy, že Moskva – která má potíže zvítězit ve válce, kterou rozpoutala – využívá zimu jako zbraň. A nikde není zřetelnější, jak to může vypadat, než ve městech podél frontové linie na východě Ukrajiny. V Avdijivce se lidé naučili rozeznat přilétající dělostřelecký granát od toho odlétajícího podle zvuku. Často však nemá smysl se schovávat. Kusy šrapnelů mohou prorazit kovové dveře jako papír, píše BBC News.

„Ve válce vás nezabijí náhodou. Náhodou přežijete,“ říká jednasedmdesátiletý Anatolij, který se musel přestěhovat do sklepení poté, co jeho byt zničil požár po ostřelování. Nyní se bojí svůj úkryt opustit. „Jít do obchodu nebo vynést odpadky je aktem odvahy. Nikdy nevíte, jestli se vrátíte, nebo ne,“ říká.

Avdijivka je na frontové linii od roku 2014, kdy vypuknul na východě Ukrajiny konflikt. Poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, mnozí předpovídali, že město rychle padne. Přesto je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Svým způsobem se Avdijivka stala symbolem ruského selhání na Donbasu. Neustálé bombardování z ní však učinilo město duchů. Její dříve rušné ulice s barevnými nástěnnými malbami na budovách jsou nyní opuštěné.

Podle šéfa vojenské správy Avdijivky Vitalije Barabaše ruské síly pokračují v pokusech město obklíčit z jihu a severu. „Nemohou zahájit přímý útok, protože naše pozice jsou zde dobře opevněné, takže jejich taktika je jednoduchá – srovnat vše se zemí, neustálé ostřelování pomocí dělostřelectva a salvových raketometů,“ popisuje Barabaš.

Navzdory každodenním útokům zůstává v Avdijivce asi 2000 lidí. Mnozí z nich přežívají díky humanitární pomoci poskytované místními i mezinárodními organizacemi. Většina lidí už nemá žádný příjem.

Oleksij Savkevič před válkou pořádal v Avdijivce umělecké festivaly a akce pro mládež. Nyní ve válečné zóně rozváží potravinové balíčky, na sobě má přitom neprůstřelnou vestu. „Důchodci si nemohou vybrat peníze a lidé přišli o práci, takže jsou hodně závislí na dodávkách potravin, které rozvážejí dobrovolníci,“ popisuje.

S klesajícími teplotami se objevuje nový nepřítel – zima. Většina lidí upíná své naděje ke starým kovovým kamnům zvaným „buržujka“, která byla populární před sto lety. Plyn ani tekoucí voda tady není.

Aby zůstali v kontaktu s okolním světem, scházejí se lidé ráno na místě, kde je elektřina a mobilní síť. Úřady totiž zřídily místo, kde generátor napájí mobilní anténu. Návštěvníci sedí na schodech a na displejích telefonů zjišťují nejnovější zprávy. U vchodu stojí stůl zavalený prodlužovacími kabely a nabíječkami. Ticho přerušuje pípání přijatých zpráv.

Téměř všichni tady říkají, že se jim z města nechce. „Nejsem připravená žít v táborech a stěhovat se z místa na místo jako bezdomovci,“ říká jedna žena. „A nemůžu si dovolit pronajmout byt,“ dodává. Jeden muž vysvětluje, že neodejde kvůli své babičce, která je neoblomná a chce zůstat v Avdijivce.

Místní úřady však vyzývají lidi, aby se co nejdříve evakuovali. Varují, že mnoho obyvatel nepřežije nadcházející zimu. „Říkáme jim, že nebudeme schopni zajistit jídlo, nebudeme schopni evakuovat lidi, i když se někdo rozhodne odejít, protože cesty nebudou uklizené (od sněhu),“ říká Barabaš. „Říkáme lidem – chápete, že i když neumřete hlady, tak můžete jednoduše umrznout?“ dodává.

Záchranná služba ve městě nefunguje a lékařská pomoc je velmi omezená. Je tady jeden lékař, který nyní žije v nemocnici. Obává se přitom nárůstu případů nemocí vzhledem k tomu, že lidé žijí v extrémních podmínkách.

Šedesátiletá Olena stále žije ve svém poničeném bytě. Okna jsou rozbitá a podlaha se může každou chvíli propadnout. Budovu zasáhl dělostřelecký granát, který ve zdi zanechal velkou díru. Bez plynu a elektřiny si vaří jídlo na ohni před domem. „Možná odejdu. Jestli to tady zase budou ostřelovat, mohli by vyhodit do vzduchu celou budovu. Všechny ty byty, které jsou pod mým, jsou zničené,“ říká.

A zatímco čeká, než se uvaří její polévka, proletí nad ní dělostřelecký granát, který přistane o několik stovek metrů dále. Je čas jít schovat se dovnitř. Zvuky explozí a střelby přitom všem připomínají, že zima v Avdijivce přináší mnohá nebezpečí.

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama