Válka na UkrajiněBBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

BBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

Ukrajinská energetická infrastruktura se tento týden opět stala terčem ruského útoku a miliony lidí zůstaly bez proudu. Zatímco teploty v zemi klesají pod bod mrazu, panují obavy, že Moskva – která má potíže zvítězit ve válce, kterou rozpoutala – využívá zimu jako zbraň. A nikde není zřetelnější, jak to může vypadat, než ve městech podél frontové linie na východě Ukrajiny. V Avdijivce se lidé naučili rozeznat přilétající dělostřelecký granát od toho odlétajícího podle zvuku. Často však nemá smysl se schovávat. Kusy šrapnelů mohou prorazit kovové dveře jako papír, píše BBC News.

„Ve válce vás nezabijí náhodou. Náhodou přežijete,“ říká jednasedmdesátiletý Anatolij, který se musel přestěhovat do sklepení poté, co jeho byt zničil požár po ostřelování. Nyní se bojí svůj úkryt opustit. „Jít do obchodu nebo vynést odpadky je aktem odvahy. Nikdy nevíte, jestli se vrátíte, nebo ne,“ říká.

Avdijivka je na frontové linii od roku 2014, kdy vypuknul na východě Ukrajiny konflikt. Poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, mnozí předpovídali, že město rychle padne. Přesto je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Svým způsobem se Avdijivka stala symbolem ruského selhání na Donbasu. Neustálé bombardování z ní však učinilo město duchů. Její dříve rušné ulice s barevnými nástěnnými malbami na budovách jsou nyní opuštěné.

Podle šéfa vojenské správy Avdijivky Vitalije Barabaše ruské síly pokračují v pokusech město obklíčit z jihu a severu. „Nemohou zahájit přímý útok, protože naše pozice jsou zde dobře opevněné, takže jejich taktika je jednoduchá – srovnat vše se zemí, neustálé ostřelování pomocí dělostřelectva a salvových raketometů,“ popisuje Barabaš.

Navzdory každodenním útokům zůstává v Avdijivce asi 2000 lidí. Mnozí z nich přežívají díky humanitární pomoci poskytované místními i mezinárodními organizacemi. Většina lidí už nemá žádný příjem.

Oleksij Savkevič před válkou pořádal v Avdijivce umělecké festivaly a akce pro mládež. Nyní ve válečné zóně rozváží potravinové balíčky, na sobě má přitom neprůstřelnou vestu. „Důchodci si nemohou vybrat peníze a lidé přišli o práci, takže jsou hodně závislí na dodávkách potravin, které rozvážejí dobrovolníci,“ popisuje.

S klesajícími teplotami se objevuje nový nepřítel – zima. Většina lidí upíná své naděje ke starým kovovým kamnům zvaným „buržujka“, která byla populární před sto lety. Plyn ani tekoucí voda tady není.

Aby zůstali v kontaktu s okolním světem, scházejí se lidé ráno na místě, kde je elektřina a mobilní síť. Úřady totiž zřídily místo, kde generátor napájí mobilní anténu. Návštěvníci sedí na schodech a na displejích telefonů zjišťují nejnovější zprávy. U vchodu stojí stůl zavalený prodlužovacími kabely a nabíječkami. Ticho přerušuje pípání přijatých zpráv.

Téměř všichni tady říkají, že se jim z města nechce. „Nejsem připravená žít v táborech a stěhovat se z místa na místo jako bezdomovci,“ říká jedna žena. „A nemůžu si dovolit pronajmout byt,“ dodává. Jeden muž vysvětluje, že neodejde kvůli své babičce, která je neoblomná a chce zůstat v Avdijivce.

Místní úřady však vyzývají lidi, aby se co nejdříve evakuovali. Varují, že mnoho obyvatel nepřežije nadcházející zimu. „Říkáme jim, že nebudeme schopni zajistit jídlo, nebudeme schopni evakuovat lidi, i když se někdo rozhodne odejít, protože cesty nebudou uklizené (od sněhu),“ říká Barabaš. „Říkáme lidem – chápete, že i když neumřete hlady, tak můžete jednoduše umrznout?“ dodává.

Záchranná služba ve městě nefunguje a lékařská pomoc je velmi omezená. Je tady jeden lékař, který nyní žije v nemocnici. Obává se přitom nárůstu případů nemocí vzhledem k tomu, že lidé žijí v extrémních podmínkách.

Šedesátiletá Olena stále žije ve svém poničeném bytě. Okna jsou rozbitá a podlaha se může každou chvíli propadnout. Budovu zasáhl dělostřelecký granát, který ve zdi zanechal velkou díru. Bez plynu a elektřiny si vaří jídlo na ohni před domem. „Možná odejdu. Jestli to tady zase budou ostřelovat, mohli by vyhodit do vzduchu celou budovu. Všechny ty byty, které jsou pod mým, jsou zničené,“ říká.

A zatímco čeká, než se uvaří její polévka, proletí nad ní dělostřelecký granát, který přistane o několik stovek metrů dále. Je čas jít schovat se dovnitř. Zvuky explozí a střelby přitom všem připomínají, že zima v Avdijivce přináší mnohá nebezpečí.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama