Reklama
11.2 C
Czech
Středa 18. března 2026
Válka na UkrajiněBBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

BBC: Avdijivka je symbolem ruského selhání na Donbasu, teď čelí kruté zimě

Ukrajinská energetická infrastruktura se tento týden opět stala terčem ruského útoku a miliony lidí zůstaly bez proudu. Zatímco teploty v zemi klesají pod bod mrazu, panují obavy, že Moskva – která má potíže zvítězit ve válce, kterou rozpoutala – využívá zimu jako zbraň. A nikde není zřetelnější, jak to může vypadat, než ve městech podél frontové linie na východě Ukrajiny. V Avdijivce se lidé naučili rozeznat přilétající dělostřelecký granát od toho odlétajícího podle zvuku. Často však nemá smysl se schovávat. Kusy šrapnelů mohou prorazit kovové dveře jako papír, píše BBC News.

„Ve válce vás nezabijí náhodou. Náhodou přežijete,“ říká jednasedmdesátiletý Anatolij, který se musel přestěhovat do sklepení poté, co jeho byt zničil požár po ostřelování. Nyní se bojí svůj úkryt opustit. „Jít do obchodu nebo vynést odpadky je aktem odvahy. Nikdy nevíte, jestli se vrátíte, nebo ne,“ říká.

Avdijivka je na frontové linii od roku 2014, kdy vypuknul na východě Ukrajiny konflikt. Poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, mnozí předpovídali, že město rychle padne. Přesto je stále pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Svým způsobem se Avdijivka stala symbolem ruského selhání na Donbasu. Neustálé bombardování z ní však učinilo město duchů. Její dříve rušné ulice s barevnými nástěnnými malbami na budovách jsou nyní opuštěné.

Podle šéfa vojenské správy Avdijivky Vitalije Barabaše ruské síly pokračují v pokusech město obklíčit z jihu a severu. „Nemohou zahájit přímý útok, protože naše pozice jsou zde dobře opevněné, takže jejich taktika je jednoduchá – srovnat vše se zemí, neustálé ostřelování pomocí dělostřelectva a salvových raketometů,“ popisuje Barabaš.

Navzdory každodenním útokům zůstává v Avdijivce asi 2000 lidí. Mnozí z nich přežívají díky humanitární pomoci poskytované místními i mezinárodními organizacemi. Většina lidí už nemá žádný příjem.

Oleksij Savkevič před válkou pořádal v Avdijivce umělecké festivaly a akce pro mládež. Nyní ve válečné zóně rozváží potravinové balíčky, na sobě má přitom neprůstřelnou vestu. „Důchodci si nemohou vybrat peníze a lidé přišli o práci, takže jsou hodně závislí na dodávkách potravin, které rozvážejí dobrovolníci,“ popisuje.

S klesajícími teplotami se objevuje nový nepřítel – zima. Většina lidí upíná své naděje ke starým kovovým kamnům zvaným „buržujka“, která byla populární před sto lety. Plyn ani tekoucí voda tady není.

Aby zůstali v kontaktu s okolním světem, scházejí se lidé ráno na místě, kde je elektřina a mobilní síť. Úřady totiž zřídily místo, kde generátor napájí mobilní anténu. Návštěvníci sedí na schodech a na displejích telefonů zjišťují nejnovější zprávy. U vchodu stojí stůl zavalený prodlužovacími kabely a nabíječkami. Ticho přerušuje pípání přijatých zpráv.

Téměř všichni tady říkají, že se jim z města nechce. „Nejsem připravená žít v táborech a stěhovat se z místa na místo jako bezdomovci,“ říká jedna žena. „A nemůžu si dovolit pronajmout byt,“ dodává. Jeden muž vysvětluje, že neodejde kvůli své babičce, která je neoblomná a chce zůstat v Avdijivce.

Místní úřady však vyzývají lidi, aby se co nejdříve evakuovali. Varují, že mnoho obyvatel nepřežije nadcházející zimu. „Říkáme jim, že nebudeme schopni zajistit jídlo, nebudeme schopni evakuovat lidi, i když se někdo rozhodne odejít, protože cesty nebudou uklizené (od sněhu),“ říká Barabaš. „Říkáme lidem – chápete, že i když neumřete hlady, tak můžete jednoduše umrznout?“ dodává.

Záchranná služba ve městě nefunguje a lékařská pomoc je velmi omezená. Je tady jeden lékař, který nyní žije v nemocnici. Obává se přitom nárůstu případů nemocí vzhledem k tomu, že lidé žijí v extrémních podmínkách.

Šedesátiletá Olena stále žije ve svém poničeném bytě. Okna jsou rozbitá a podlaha se může každou chvíli propadnout. Budovu zasáhl dělostřelecký granát, který ve zdi zanechal velkou díru. Bez plynu a elektřiny si vaří jídlo na ohni před domem. „Možná odejdu. Jestli to tady zase budou ostřelovat, mohli by vyhodit do vzduchu celou budovu. Všechny ty byty, které jsou pod mým, jsou zničené,“ říká.

A zatímco čeká, než se uvaří její polévka, proletí nad ní dělostřelecký granát, který přistane o několik stovek metrů dále. Je čas jít schovat se dovnitř. Zvuky explozí a střelby přitom všem připomínají, že zima v Avdijivce přináší mnohá nebezpečí.

Reklama

Doporučujeme

Izrael zasáhl centrum Bejrútu bez výzvy k evakuaci, úřady hlásí 12 mrtvých

Izrael dnes provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly dnes ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA. Podle aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí dnešních izraelských útoků na centrální čtvrti Bejrútu z původních šesti na nejméně 12, zatímco počet zraněných stoupl z 24 na 41.

Fed ve středu oznámí rozhodnutí o sazbách. Snížení se neočekává

Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) ve středu oznámí, že ponechá úrokové sazby na současné úrovni. Kvůli válce s Íránem amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí obtížné situaci. Hrozí nárůst inflace, která se již nyní pohybuje nad dvouprocentním cílem, a současně zpomaluje trh práce.

Čističky odpadních vod zvládnou i zbytky jídla a uleví skládkám

Každý den končí tuny jídla v odpadcích. Zmizí v pytlích a končí na skládkách, kde už jen škodí. Přitom by mohly dál sloužit. Výzkum z Georgia Institute of Technology ukazuje, že řešení už existuje a není daleko.

Šéf protiteroristického střediska USA rezignoval. Nesouhlasil s válkou s Íránem

Šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent rezignoval na svou funkci. Důvodem je nesouhlas s údery na Írán, který podle něj nepředstavoval žádnou hrozbu. Americký prezident Donald Trump reagoval slovy, že Kent byl milý, ale slabý chlap.

Trump tlačí na spojence kvůli Hormuzskému průlivu, ti ale couvají

Bílý dům se snaží rychle získat veřejnou podporu spojenců pro ochranu Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou. Washington tlačí hlavně na to, aby se státy přihlásily alespoň politicky, protože nervozita na trzích roste a ceny energií jsou citlivé na každý další vývoj.

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama