Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Požáry zachvacují města v Kalifornii, stoupající hladiny moří a oceánů zaplavují ostrovní státy a sucho zhoršuje konflikty v různých částech světa, napsala agentura AP.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) musí každý rok opustit své domovy v průměru 21,5 milionu lidí na celém světě. Vědci předpovídají, že kvůli rostoucí teplotě planety bude migrace jen narůstat. Podle letošní zprávy Mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) bude v příštích 30 letech z domovů vysídleno pravděpodobně 143 milionů lidí kvůli stoupajícím hladinám moří, suchu, vysokým teplotám a dalším klimatickým katastrofám.
Each year, natural disasters force an average of 21.5 million people from their homes around the world, according to the U.N., and scientists predict migration will grow as the planet gets hotter. Here’s a look at climate migration today. https://t.co/ymXp2X4ijp
— The Associated Press (@AP) July 29, 2022
Přesto svět dosud oficiálně neuznavá existenci klimatických migrantů a ani nepřišel s návrhy, jak vyhodnotit jejich potřeby a pomoci jim.
Většina klimatických migrantů se však stěhuje pouze v rámci hranic své země, obvykle utíkají z venkovských oblastí do měst. Často totiž přišli o obživu a domov kvůli suchu, záplavám nebo jiným klimatickým pohromám.
Vzhledem k tomu, že i větší města čelí svým vlastním problémům souvisejícím s klimatem, jako jsou například rostoucí teploty a nedostatek vody, jsou lidé stále častěji nuceni utíkat za hranice země.
Klimatičtí migranti však nemají status uprchlíka podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, která poskytuje právní ochranu pouze lidem prchajícím před pronásledováním z důvodu rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo lidem určité sociální skupiny.
Identifikovat klimatické migranty však podle odborníků není snadné, zejména v regionech, kde již panuje chudoba, násilí a konflikty. Zatímco zhoršující se povětrnostní podmínky ovlivňují ekonomickou situaci, kriminalitu a politickou nestabilitu a podněcují napětí ve společnosti kvůli ubývajícím zdrojům od Afriky až po Latinskou Ameriku, je změna klimatu často přehlížena jako faktor, který přispívá k útěku lidí z jejich domovů. Podle UNHCR pochází 90 procent uprchlíků za celou dobu existence organizace ze zemí, které se nacházejí v první linii dopadů klimatické krize.
Například v Salvadoru každoročně velký počet lidí opouští vesnice kvůli neúrodě způsobené suchem nebo záplavami a končí ve městech, kde se tito lidé často stávají oběťmi místních gangů. Nakonec tedy kvůli těmto útokům prchají ze země úplně.
Food insecurity in Cacaopera is around 2% higher than 🇸🇻El Salvador's national average of 7%.
— World Food Programme (@WFP) May 30, 2021
When #climatechange dried up their livelihoods, a group of women – backed by WFP – turned a traditional craft into a business. 🪡🧶🧵
🎥 Watch their story: https://t.co/TRuQzsbxjr pic.twitter.com/SGX9xD6WW7
Ačkoli žádný stát momentálně nenabízí azyl klimatickým migrantům, UNHCR v říjnu 2020 zveřejnil právní pokyny, které naznačují možnou změnu pro poskytování ochrany lidem vysídleným v důsledku globálního oteplování. V dokumentu se uvádí, že změna klimatu by měla být v určitých scénářích zohledněna, pokud se překrývá s násilím v zemi.
Úřad vysokého komisaře však uznal, že dočasná ochrana jednotlivců může být nedostatečná v situacích, kdy není možné napravit situaci způsobenou přírodními katastrofami, jako je například stoupající hladina moře. Některé osoby vysídlené kvůli klimatu by tak mohly mít nárok na přesídlení, pokud je jejich místo původu považováno za neobyvatelné.
Stále více zemí vytváří podmínky pro to, aby se pro klimatické migranty staly bezpečným útočištěm. V květnu Argentina vytvořila zvláštní humanitární vízum pro osoby z Mexika, Střední Ameriky a Karibiku vysídlené v důsledku přírodních katastrof, které jim umožní zůstat v zemi až tři roky.
Americký prezident Joe Biden krátce po svém nástupu do úřadu nařídil poradci pro národní bezpečnost, aby vypracoval několikaměsíční studii, která zahrnovala prozkoumání možností ochrany a přesídlení osob vysídlených přímo nebo nepřímo v důsledku změny klimatu.
Bangladéš, který se nachází v nižší nadmořské výšce a je tedy mimořádně zranitelný vůči dopadům klimatické změny, byl mezi prvními zeměmi, které se snažily přizpůsobit nové realitě migrace. Pokračují tam snahy o vytipování klimaticky odolných měst, kam by se lidé vysídlení v důsledku zvyšování mořské hladiny, eroze půdy a cyklonů mohli přestěhovat za prací a na oplátku ekonomicky pomoci svým novým lokalitám.
Kvůli předpokladům, že v důsledku přírodních katastrof budou vysídleny stovky milionů lidí, diskutuje se stále častěji o tom, jak migrační toky spíše řídit než zastavovat, protože pro mnoho lidí se migrace podle odborníků stane nástrojem přežití.
