Válka na UkrajiněANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

ANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

Rusko minulý měsíc na Ukrajině otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti a obránce čekala velká výzva. I když útok ruských jednotek stále probíhá, experti již nyní mluví o strategickém selhání a nevyužité příležitosti. Cíle ofenzivních operací přitom ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl. Právě naopak.

V květnu začalo přes severní hranici Ukrajiny do Charkovské oblasti proudit přes 30 tisíc ruských vojáků. Mluvilo se o tom, že výsledky ruské ofenzívy definují průběh celé války a že Ukrajina skutečně válku může prohrát.

Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby čtyři týdny nato vítězně oznámil zastavení postupu ruských sil. Když se podíváme zpět, je až pozoruhodné, jak málo Rusko postoupilo, řekl vojenský analytik Patrick Bury z University of Bath.

Experti se v rozhovorech se serverem Business Insider shodli, že Rusko strategicky selhalo a docílilo opačných výsledků oproti těm požadovaným. Abychom snáze tohle selhání pochopili, musíme se poohlédnout zpět.

Okno pro ofenzívu

Kongresmani v USA se měsíce dohadovali o vojenské pomoci, zatímco na Ukrajině vzbuzoval obavy (kromě chybějící munice) nedostatek vojáků, přičemž se probíralo téma mobilizace a dotáhnutí Ukrajinců ze zahraničí do vlasti.

Ukrajina se neměla čím bránit. Vojáci na frontě zuřili, bojovali o svou zemi a život dlouho, v některých případech až rok. Není zas tak překvapivé, že Putin využil rozháranosti Kongresu a zranitelnosti Ukrajiny.  

Stále častěji se hovořilo o blížící se ruské ofenzívě. V té době už začínala ruská vojska pátrající po nejslabším bodě v ukrajinské frontové linii vyvíjet intenzivní tlak na město Časiv Jar ve východní oblasti Donbasu.

Ukrajinci začali budovat obranu uprostřed stále rostoucích obav z ruské ofenzívy. Ta skutečně přišla 10. května, když se přes hranici přelili ruští vojáci. Obrana přitom byla tak špatná, že okupanti bez námahy „vešli dovnitř“.

Aby toho nebylo málo, Ukrajinci měli problém s dostupností internetové sítě Starlink, tudíž byli prakticky „slepí“. Rusům padala do klína vesnice za vesnicí. Krátce nato podle svých slov dosáhly Vovčansku. Charkov měli na dosah ruky, dál už se však nepohnuli.

Putin to uspěchal

Charkov je druhé největší město Ukrajiny. Jeho ztráta by podle některých expertů otřásla ukrajinskou morálkou natolik, že by se mohla její obrana úplně zhroutit. Přesto Putin prohlašoval, že cílem ofenzívy dobytí města nebylo.

Odbornice na geopolitickou strategii Ann Marie Dailey upozornila, že Putin k pokoření Charkova neměl prostředky. Ruský prezident uvedl jako cíl ofenzivních operací vytvoření nárazníkové zóny chránící před Ukrajinci pohraniční oblast Bělgorod.

Bury se však domnívá, že měl jiné cíle, v nichž ovšem neuspěl a hovoří tak o nutnosti vytvořit zmíněnou nárazníkovou zónu. Podle něj dokázal vytvořit novou vlnu paniky a dobytím Charkova mohl Ukrajinci otřást.

Uvažoval také nad tím, že ofenzíva mohla být pokus-omyl v rámci testování ukrajinské obrany. Kdyby ruské jednotky selhaly, nedalo by se nic dělat. Pokud by však uspěly, Putin by do dané oblasti natlačil další síly.

Vojenští analytici se shodují, že cílem ruského snažení mohlo také být odlákání ukrajinských jednotek z požadovaných oblastí. Ukrajina musela stáhnout velmi potřebné jednotky z Časiv Jaru do Chersonské oblasti.

Ruské síly však byly rychle poraženy. Jak upozornil list The Telegraph, okupanti dokázali od 10. května dobýt jen řetězec špatně chráněných osad. Problém nastal, jakmile dorazili na okraj prvních velkých měst, včetně Vovčansku.

Narazili tam na tužší ukrajinskou obranu posílenou mechanizovanými brigádami o síle dvou tisíců mužů. Na předměstí Vovčansku a Lyptsi postup nepřítele zpomalil doslova na plazení. Boje probíhaly o každý metr, o každou ulici a dům.

Rusové zvolili taktiku rozbombardování infrastruktury a následného obsazení. Jak už jsme ale psali, postup se zastavil. Teď je otázka, jak vážně Putin ofenzívu v Charkovské oblasti myslel a zda skutečně nešlo jen o odlákání obránců z Časiv Jaru.

Strategické selhání

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozornili, že Putin možná ofenzívu uspěchal ve snaze docílit co největších úspěchů předtím, než na frontu dorazí americká pomoc. Podle nich navíc nasadil nedostatečné síly.

Potvrdil to i Nick Reynolds, výzkumník specializovaný na pozemní války z Royal United Services Institute (RUSI). Kdyby podle něj Rusové počkali, až budou schopni v první linii nasadit lépe vycvičené jednotky, mohli obklíčit Charkov a ovládnout klíčové dálnice.

Špatně vycvičení vojáci naráželi na silný odpor zkušených obránců, kteří už disponovali americkou municí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 25. května prohlásil, že jeho síly u Charkova zabijí osm Rusů na jednoho padlého Ukrajince.

Bury i Dailey se shodují, že se jedná o věrohodný údaj vzhledem k ruské strategii. Pokud Putin skutečně jenom chtěl vytvořit nárazníkovou zónu a ochránit Bělgorod, nakonec dosáhl pravého opaku, upozornil Bury.

Americké omezení

USA povolily Ukrajincům útočit americkými zbraněmi na území Ruska, ale jen při obraně Charkova. Ukrajinci však nyní mohou Bělgorod, který byl zranitelný vůči dronovým a raketovým útokům už předtím, ostřelovat masivněji.

Dailey označila povolení jako jedno z nejvýznamnějších překročení vlastních červených čar ze strany USA. „Reakce USA nyní dostala Bělgorod pod palbu dělostřelectva,“ upozornil Bury, podle kterého je však pro obránce situace stále vážná.

Ruský postup se sice zastavil, okupanti však v oblasti stále intenzivně útočí. „To okno příležitosti (jakou Rusové dostali) se chvíli nezavře,“ upozornil Bury. Dailey doplnila, že jsme svědky spíše širšího ofenzivního úsilí, jež vyvrcholí v létě.

ISW v nedávné analýze upozornil, že ukrajinská obrana by dosáhla větší úspěšnosti v případě umožnění používání amerických zbraní při útocích na ruské území. Ukrajinci by mohli likvidovat velitelská stanoviště a sklady hluboko za frontovou linií.

Mohli by ostřelovat jednotky připravující se k boji na ruském území a působit jim velké ztráty ještě před nasazením na frontě. Ukrajina má kvůli americkému omezení svázané ruce, upozornil ISW.

Kyjev aktuálně může americkými zbraněmi zasáhnout jen 16 procent ruského území v dostřelu. Podle ISW nedokáže s tímto omezením dostatečně narušit vojenské operace nepřítele.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama