Válka na UkrajiněANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

ANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

Rusko minulý měsíc na Ukrajině otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti a obránce čekala velká výzva. I když útok ruských jednotek stále probíhá, experti již nyní mluví o strategickém selhání a nevyužité příležitosti. Cíle ofenzivních operací přitom ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl. Právě naopak.

V květnu začalo přes severní hranici Ukrajiny do Charkovské oblasti proudit přes 30 tisíc ruských vojáků. Mluvilo se o tom, že výsledky ruské ofenzívy definují průběh celé války a že Ukrajina skutečně válku může prohrát.

Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby čtyři týdny nato vítězně oznámil zastavení postupu ruských sil. Když se podíváme zpět, je až pozoruhodné, jak málo Rusko postoupilo, řekl vojenský analytik Patrick Bury z University of Bath.

Experti se v rozhovorech se serverem Business Insider shodli, že Rusko strategicky selhalo a docílilo opačných výsledků oproti těm požadovaným. Abychom snáze tohle selhání pochopili, musíme se poohlédnout zpět.

Okno pro ofenzívu

Kongresmani v USA se měsíce dohadovali o vojenské pomoci, zatímco na Ukrajině vzbuzoval obavy (kromě chybějící munice) nedostatek vojáků, přičemž se probíralo téma mobilizace a dotáhnutí Ukrajinců ze zahraničí do vlasti.

Ukrajina se neměla čím bránit. Vojáci na frontě zuřili, bojovali o svou zemi a život dlouho, v některých případech až rok. Není zas tak překvapivé, že Putin využil rozháranosti Kongresu a zranitelnosti Ukrajiny.  

Stále častěji se hovořilo o blížící se ruské ofenzívě. V té době už začínala ruská vojska pátrající po nejslabším bodě v ukrajinské frontové linii vyvíjet intenzivní tlak na město Časiv Jar ve východní oblasti Donbasu.

Ukrajinci začali budovat obranu uprostřed stále rostoucích obav z ruské ofenzívy. Ta skutečně přišla 10. května, když se přes hranici přelili ruští vojáci. Obrana přitom byla tak špatná, že okupanti bez námahy „vešli dovnitř“.

Aby toho nebylo málo, Ukrajinci měli problém s dostupností internetové sítě Starlink, tudíž byli prakticky „slepí“. Rusům padala do klína vesnice za vesnicí. Krátce nato podle svých slov dosáhly Vovčansku. Charkov měli na dosah ruky, dál už se však nepohnuli.

Putin to uspěchal

Charkov je druhé největší město Ukrajiny. Jeho ztráta by podle některých expertů otřásla ukrajinskou morálkou natolik, že by se mohla její obrana úplně zhroutit. Přesto Putin prohlašoval, že cílem ofenzívy dobytí města nebylo.

Odbornice na geopolitickou strategii Ann Marie Dailey upozornila, že Putin k pokoření Charkova neměl prostředky. Ruský prezident uvedl jako cíl ofenzivních operací vytvoření nárazníkové zóny chránící před Ukrajinci pohraniční oblast Bělgorod.

Bury se však domnívá, že měl jiné cíle, v nichž ovšem neuspěl a hovoří tak o nutnosti vytvořit zmíněnou nárazníkovou zónu. Podle něj dokázal vytvořit novou vlnu paniky a dobytím Charkova mohl Ukrajinci otřást.

Uvažoval také nad tím, že ofenzíva mohla být pokus-omyl v rámci testování ukrajinské obrany. Kdyby ruské jednotky selhaly, nedalo by se nic dělat. Pokud by však uspěly, Putin by do dané oblasti natlačil další síly.

Vojenští analytici se shodují, že cílem ruského snažení mohlo také být odlákání ukrajinských jednotek z požadovaných oblastí. Ukrajina musela stáhnout velmi potřebné jednotky z Časiv Jaru do Chersonské oblasti.

Ruské síly však byly rychle poraženy. Jak upozornil list The Telegraph, okupanti dokázali od 10. května dobýt jen řetězec špatně chráněných osad. Problém nastal, jakmile dorazili na okraj prvních velkých měst, včetně Vovčansku.

Narazili tam na tužší ukrajinskou obranu posílenou mechanizovanými brigádami o síle dvou tisíců mužů. Na předměstí Vovčansku a Lyptsi postup nepřítele zpomalil doslova na plazení. Boje probíhaly o každý metr, o každou ulici a dům.

Rusové zvolili taktiku rozbombardování infrastruktury a následného obsazení. Jak už jsme ale psali, postup se zastavil. Teď je otázka, jak vážně Putin ofenzívu v Charkovské oblasti myslel a zda skutečně nešlo jen o odlákání obránců z Časiv Jaru.

Strategické selhání

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozornili, že Putin možná ofenzívu uspěchal ve snaze docílit co největších úspěchů předtím, než na frontu dorazí americká pomoc. Podle nich navíc nasadil nedostatečné síly.

Potvrdil to i Nick Reynolds, výzkumník specializovaný na pozemní války z Royal United Services Institute (RUSI). Kdyby podle něj Rusové počkali, až budou schopni v první linii nasadit lépe vycvičené jednotky, mohli obklíčit Charkov a ovládnout klíčové dálnice.

Špatně vycvičení vojáci naráželi na silný odpor zkušených obránců, kteří už disponovali americkou municí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 25. května prohlásil, že jeho síly u Charkova zabijí osm Rusů na jednoho padlého Ukrajince.

Bury i Dailey se shodují, že se jedná o věrohodný údaj vzhledem k ruské strategii. Pokud Putin skutečně jenom chtěl vytvořit nárazníkovou zónu a ochránit Bělgorod, nakonec dosáhl pravého opaku, upozornil Bury.

Americké omezení

USA povolily Ukrajincům útočit americkými zbraněmi na území Ruska, ale jen při obraně Charkova. Ukrajinci však nyní mohou Bělgorod, který byl zranitelný vůči dronovým a raketovým útokům už předtím, ostřelovat masivněji.

Dailey označila povolení jako jedno z nejvýznamnějších překročení vlastních červených čar ze strany USA. „Reakce USA nyní dostala Bělgorod pod palbu dělostřelectva,“ upozornil Bury, podle kterého je však pro obránce situace stále vážná.

Ruský postup se sice zastavil, okupanti však v oblasti stále intenzivně útočí. „To okno příležitosti (jakou Rusové dostali) se chvíli nezavře,“ upozornil Bury. Dailey doplnila, že jsme svědky spíše širšího ofenzivního úsilí, jež vyvrcholí v létě.

ISW v nedávné analýze upozornil, že ukrajinská obrana by dosáhla větší úspěšnosti v případě umožnění používání amerických zbraní při útocích na ruské území. Ukrajinci by mohli likvidovat velitelská stanoviště a sklady hluboko za frontovou linií.

Mohli by ostřelovat jednotky připravující se k boji na ruském území a působit jim velké ztráty ještě před nasazením na frontě. Ukrajina má kvůli americkému omezení svázané ruce, upozornil ISW.

Kyjev aktuálně může americkými zbraněmi zasáhnout jen 16 procent ruského území v dostřelu. Podle ISW nedokáže s tímto omezením dostatečně narušit vojenské operace nepřítele.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama