Rusko minulý měsíc na Ukrajině otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti a obránce čekala velká výzva. I když útok ruských jednotek stále probíhá, experti již nyní mluví o strategickém selhání a nevyužité příležitosti. Cíle ofenzivních operací přitom ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl. Právě naopak.
V květnu začalo přes severní hranici Ukrajiny do Charkovské oblasti proudit přes 30 tisíc ruských vojáků. Mluvilo se o tom, že výsledky ruské ofenzívy definují průběh celé války a že Ukrajina skutečně válku může prohrát.
Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby čtyři týdny nato vítězně oznámil zastavení postupu ruských sil. Když se podíváme zpět, je až pozoruhodné, jak málo Rusko postoupilo, řekl vojenský analytik Patrick Bury z University of Bath.
Experti se v rozhovorech se serverem Business Insider shodli, že Rusko strategicky selhalo a docílilo opačných výsledků oproti těm požadovaným. Abychom snáze tohle selhání pochopili, musíme se poohlédnout zpět.
Okno pro ofenzívu
Kongresmani v USA se měsíce dohadovali o vojenské pomoci, zatímco na Ukrajině vzbuzoval obavy (kromě chybějící munice) nedostatek vojáků, přičemž se probíralo téma mobilizace a dotáhnutí Ukrajinců ze zahraničí do vlasti.
Ukrajina se neměla čím bránit. Vojáci na frontě zuřili, bojovali o svou zemi a život dlouho, v některých případech až rok. Není zas tak překvapivé, že Putin využil rozháranosti Kongresu a zranitelnosti Ukrajiny.
Russia started new offensive early and with too few soldiers, as it tried to get ahead of US aid to Ukraine, experts say https://t.co/PFQt2C7N1T
— Business Insider (@BusinessInsider) May 28, 2024
Stále častěji se hovořilo o blížící se ruské ofenzívě. V té době už začínala ruská vojska pátrající po nejslabším bodě v ukrajinské frontové linii vyvíjet intenzivní tlak na město Časiv Jar ve východní oblasti Donbasu.
Ukrajinci začali budovat obranu uprostřed stále rostoucích obav z ruské ofenzívy. Ta skutečně přišla 10. května, když se přes hranici přelili ruští vojáci. Obrana přitom byla tak špatná, že okupanti bez námahy „vešli dovnitř“.
Aby toho nebylo málo, Ukrajinci měli problém s dostupností internetové sítě Starlink, tudíž byli prakticky „slepí“. Rusům padala do klína vesnice za vesnicí. Krátce nato podle svých slov dosáhly Vovčansku. Charkov měli na dosah ruky, dál už se však nepohnuli.
Putin to uspěchal
Charkov je druhé největší město Ukrajiny. Jeho ztráta by podle některých expertů otřásla ukrajinskou morálkou natolik, že by se mohla její obrana úplně zhroutit. Přesto Putin prohlašoval, že cílem ofenzívy dobytí města nebylo.
Odbornice na geopolitickou strategii Ann Marie Dailey upozornila, že Putin k pokoření Charkova neměl prostředky. Ruský prezident uvedl jako cíl ofenzivních operací vytvoření nárazníkové zóny chránící před Ukrajinci pohraniční oblast Bělgorod.
Bury se však domnívá, že měl jiné cíle, v nichž ovšem neuspěl a hovoří tak o nutnosti vytvořit zmíněnou nárazníkovou zónu. Podle něj dokázal vytvořit novou vlnu paniky a dobytím Charkova mohl Ukrajinci otřást.
Uvažoval také nad tím, že ofenzíva mohla být pokus-omyl v rámci testování ukrajinské obrany. Kdyby ruské jednotky selhaly, nedalo by se nic dělat. Pokud by však uspěly, Putin by do dané oblasti natlačil další síly.
Vojenští analytici se shodují, že cílem ruského snažení mohlo také být odlákání ukrajinských jednotek z požadovaných oblastí. Ukrajina musela stáhnout velmi potřebné jednotky z Časiv Jaru do Chersonské oblasti.
Ruské síly však byly rychle poraženy. Jak upozornil list The Telegraph, okupanti dokázali od 10. května dobýt jen řetězec špatně chráněných osad. Problém nastal, jakmile dorazili na okraj prvních velkých měst, včetně Vovčansku.
Narazili tam na tužší ukrajinskou obranu posílenou mechanizovanými brigádami o síle dvou tisíců mužů. Na předměstí Vovčansku a Lyptsi postup nepřítele zpomalil doslova na plazení. Boje probíhaly o každý metr, o každou ulici a dům.
Rusové zvolili taktiku rozbombardování infrastruktury a následného obsazení. Jak už jsme ale psali, postup se zastavil. Teď je otázka, jak vážně Putin ofenzívu v Charkovské oblasti myslel a zda skutečně nešlo jen o odlákání obránců z Časiv Jaru.
Strategické selhání
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozornili, že Putin možná ofenzívu uspěchal ve snaze docílit co největších úspěchů předtím, než na frontu dorazí americká pomoc. Podle nich navíc nasadil nedostatečné síly.
Potvrdil to i Nick Reynolds, výzkumník specializovaný na pozemní války z Royal United Services Institute (RUSI). Kdyby podle něj Rusové počkali, až budou schopni v první linii nasadit lépe vycvičené jednotky, mohli obklíčit Charkov a ovládnout klíčové dálnice.
Špatně vycvičení vojáci naráželi na silný odpor zkušených obránců, kteří už disponovali americkou municí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 25. května prohlásil, že jeho síly u Charkova zabijí osm Rusů na jednoho padlého Ukrajince.
Bury i Dailey se shodují, že se jedná o věrohodný údaj vzhledem k ruské strategii. Pokud Putin skutečně jenom chtěl vytvořit nárazníkovou zónu a ochránit Bělgorod, nakonec dosáhl pravého opaku, upozornil Bury.
Americké omezení
USA povolily Ukrajincům útočit americkými zbraněmi na území Ruska, ale jen při obraně Charkova. Ukrajinci však nyní mohou Bělgorod, který byl zranitelný vůči dronovým a raketovým útokům už předtím, ostřelovat masivněji.
Dailey označila povolení jako jedno z nejvýznamnějších překročení vlastních červených čar ze strany USA. „Reakce USA nyní dostala Bělgorod pod palbu dělostřelectva,“ upozornil Bury, podle kterého je však pro obránce situace stále vážná.
Ruský postup se sice zastavil, okupanti však v oblasti stále intenzivně útočí. „To okno příležitosti (jakou Rusové dostali) se chvíli nezavře,“ upozornil Bury. Dailey doplnila, že jsme svědky spíše širšího ofenzivního úsilí, jež vyvrcholí v létě.
ISW v nedávné analýze upozornil, že ukrajinská obrana by dosáhla větší úspěšnosti v případě umožnění používání amerických zbraní při útocích na ruské území. Ukrajinci by mohli likvidovat velitelská stanoviště a sklady hluboko za frontovou linií.
Mohli by ostřelovat jednotky připravující se k boji na ruském území a působit jim velké ztráty ještě před nasazením na frontě. Ukrajina má kvůli americkému omezení svázané ruce, upozornil ISW.
Kyjev aktuálně může americkými zbraněmi zasáhnout jen 16 procent ruského území v dostřelu. Podle ISW nedokáže s tímto omezením dostatečně narušit vojenské operace nepřítele.
