Válka na UkrajiněANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

ANALÝZA: Rusové u Charkova dosáhli maximálně tak strategického selhání

Rusko minulý měsíc na Ukrajině otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti a obránce čekala velká výzva. I když útok ruských jednotek stále probíhá, experti již nyní mluví o strategickém selhání a nevyužité příležitosti. Cíle ofenzivních operací přitom ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl. Právě naopak.

V květnu začalo přes severní hranici Ukrajiny do Charkovské oblasti proudit přes 30 tisíc ruských vojáků. Mluvilo se o tom, že výsledky ruské ofenzívy definují průběh celé války a že Ukrajina skutečně válku může prohrát.

Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby čtyři týdny nato vítězně oznámil zastavení postupu ruských sil. Když se podíváme zpět, je až pozoruhodné, jak málo Rusko postoupilo, řekl vojenský analytik Patrick Bury z University of Bath.

Experti se v rozhovorech se serverem Business Insider shodli, že Rusko strategicky selhalo a docílilo opačných výsledků oproti těm požadovaným. Abychom snáze tohle selhání pochopili, musíme se poohlédnout zpět.

Okno pro ofenzívu

Kongresmani v USA se měsíce dohadovali o vojenské pomoci, zatímco na Ukrajině vzbuzoval obavy (kromě chybějící munice) nedostatek vojáků, přičemž se probíralo téma mobilizace a dotáhnutí Ukrajinců ze zahraničí do vlasti.

Ukrajina se neměla čím bránit. Vojáci na frontě zuřili, bojovali o svou zemi a život dlouho, v některých případech až rok. Není zas tak překvapivé, že Putin využil rozháranosti Kongresu a zranitelnosti Ukrajiny.  

Stále častěji se hovořilo o blížící se ruské ofenzívě. V té době už začínala ruská vojska pátrající po nejslabším bodě v ukrajinské frontové linii vyvíjet intenzivní tlak na město Časiv Jar ve východní oblasti Donbasu.

Ukrajinci začali budovat obranu uprostřed stále rostoucích obav z ruské ofenzívy. Ta skutečně přišla 10. května, když se přes hranici přelili ruští vojáci. Obrana přitom byla tak špatná, že okupanti bez námahy „vešli dovnitř“.

Aby toho nebylo málo, Ukrajinci měli problém s dostupností internetové sítě Starlink, tudíž byli prakticky „slepí“. Rusům padala do klína vesnice za vesnicí. Krátce nato podle svých slov dosáhly Vovčansku. Charkov měli na dosah ruky, dál už se však nepohnuli.

Putin to uspěchal

Charkov je druhé největší město Ukrajiny. Jeho ztráta by podle některých expertů otřásla ukrajinskou morálkou natolik, že by se mohla její obrana úplně zhroutit. Přesto Putin prohlašoval, že cílem ofenzívy dobytí města nebylo.

Odbornice na geopolitickou strategii Ann Marie Dailey upozornila, že Putin k pokoření Charkova neměl prostředky. Ruský prezident uvedl jako cíl ofenzivních operací vytvoření nárazníkové zóny chránící před Ukrajinci pohraniční oblast Bělgorod.

Bury se však domnívá, že měl jiné cíle, v nichž ovšem neuspěl a hovoří tak o nutnosti vytvořit zmíněnou nárazníkovou zónu. Podle něj dokázal vytvořit novou vlnu paniky a dobytím Charkova mohl Ukrajinci otřást.

Uvažoval také nad tím, že ofenzíva mohla být pokus-omyl v rámci testování ukrajinské obrany. Kdyby ruské jednotky selhaly, nedalo by se nic dělat. Pokud by však uspěly, Putin by do dané oblasti natlačil další síly.

Vojenští analytici se shodují, že cílem ruského snažení mohlo také být odlákání ukrajinských jednotek z požadovaných oblastí. Ukrajina musela stáhnout velmi potřebné jednotky z Časiv Jaru do Chersonské oblasti.

Ruské síly však byly rychle poraženy. Jak upozornil list The Telegraph, okupanti dokázali od 10. května dobýt jen řetězec špatně chráněných osad. Problém nastal, jakmile dorazili na okraj prvních velkých měst, včetně Vovčansku.

Narazili tam na tužší ukrajinskou obranu posílenou mechanizovanými brigádami o síle dvou tisíců mužů. Na předměstí Vovčansku a Lyptsi postup nepřítele zpomalil doslova na plazení. Boje probíhaly o každý metr, o každou ulici a dům.

Rusové zvolili taktiku rozbombardování infrastruktury a následného obsazení. Jak už jsme ale psali, postup se zastavil. Teď je otázka, jak vážně Putin ofenzívu v Charkovské oblasti myslel a zda skutečně nešlo jen o odlákání obránců z Časiv Jaru.

Strategické selhání

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) upozornili, že Putin možná ofenzívu uspěchal ve snaze docílit co největších úspěchů předtím, než na frontu dorazí americká pomoc. Podle nich navíc nasadil nedostatečné síly.

Potvrdil to i Nick Reynolds, výzkumník specializovaný na pozemní války z Royal United Services Institute (RUSI). Kdyby podle něj Rusové počkali, až budou schopni v první linii nasadit lépe vycvičené jednotky, mohli obklíčit Charkov a ovládnout klíčové dálnice.

Špatně vycvičení vojáci naráželi na silný odpor zkušených obránců, kteří už disponovali americkou municí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 25. května prohlásil, že jeho síly u Charkova zabijí osm Rusů na jednoho padlého Ukrajince.

Bury i Dailey se shodují, že se jedná o věrohodný údaj vzhledem k ruské strategii. Pokud Putin skutečně jenom chtěl vytvořit nárazníkovou zónu a ochránit Bělgorod, nakonec dosáhl pravého opaku, upozornil Bury.

Americké omezení

USA povolily Ukrajincům útočit americkými zbraněmi na území Ruska, ale jen při obraně Charkova. Ukrajinci však nyní mohou Bělgorod, který byl zranitelný vůči dronovým a raketovým útokům už předtím, ostřelovat masivněji.

Dailey označila povolení jako jedno z nejvýznamnějších překročení vlastních červených čar ze strany USA. „Reakce USA nyní dostala Bělgorod pod palbu dělostřelectva,“ upozornil Bury, podle kterého je však pro obránce situace stále vážná.

Ruský postup se sice zastavil, okupanti však v oblasti stále intenzivně útočí. „To okno příležitosti (jakou Rusové dostali) se chvíli nezavře,“ upozornil Bury. Dailey doplnila, že jsme svědky spíše širšího ofenzivního úsilí, jež vyvrcholí v létě.

ISW v nedávné analýze upozornil, že ukrajinská obrana by dosáhla větší úspěšnosti v případě umožnění používání amerických zbraní při útocích na ruské území. Ukrajinci by mohli likvidovat velitelská stanoviště a sklady hluboko za frontovou linií.

Mohli by ostřelovat jednotky připravující se k boji na ruském území a působit jim velké ztráty ještě před nasazením na frontě. Ukrajina má kvůli americkému omezení svázané ruce, upozornil ISW.

Kyjev aktuálně může americkými zbraněmi zasáhnout jen 16 procent ruského území v dostřelu. Podle ISW nedokáže s tímto omezením dostatečně narušit vojenské operace nepřítele.

Doporučujeme

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.

Hútíové vypálili tři balistické rakety na Rijád

Saúdská Arábie v noci na sobotu 21. listopadu čelila dalšímu raketovému útoku jemenských Hútíů. Protivzdušná obrana podle vojenské koalice zničila tři balistické rakety mířící na hlavní město Rijád. Obyvatele metropole před nebezpečím varovaly úřady a krátce nato se ve městě ozvaly exploze.

Babiš: Narušení polského vzdušného prostoru je nepřijatelné, ČR stojí za Polskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost, pokud to bude třeba.

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama