Ukrajinská dočasná okupace poměrně rozsáhlého území v Kurské oblasti vstupuje do čtvrtého týdne. Postup útočících obránců sice zpomaluje, avšak prezident Vladimir Putin stále nedodržel svůj slib rázné odpovědi. Čím déle přitom nepřítel v Rusku setrvá, tím slabší Putin v očích ruských elit a veřejnosti bude.
Situace v Kurské oblasti je nejasná, ale je patrné zpomalování ukrajinského postupu a soustředění se na držení již obsazených pozic. Nevíme ani nic o ztrátách na straně obránců, které jsou podle Moskvy drtivé. To ovšem nelze nezávisle ověřit.
Podle mapky zveřejněné nejvyšším velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským, jež vyobrazuje frontovou linii v Kurské oblasti, ovládají ukrajinské síly asi tisíc kilometrů čtverečních území. Na tvrdší odpor přitom očividně nenarážejí. Zatím čelí spíše špatně organizované obraně hůře vycvičených branců. Vojenští experti se shodují, že Ukrajině se nevyplatí postupovat hlouběji do ruského území kvůli logistice zásobování a možné nutnosti ústupu.
#Putin’s slow response to the #Kursk attack could test the patience of some of his backers in #Russiahttps://t.co/9EdJ3INqmo#RussiaUkraineWar pic.twitter.com/t3mB5PRvI0
— Arab News (@arabnews) August 22, 2024
Úřady evakuovaly 85 procent obyvatel (asi 133 000 lidí) z pohraničních oblastí. Stále tam však zůstává na 20 000 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil možnou okupaci tohoto území. Ukrajinci tam chtějí vytvořit nárazníkovou zónu. Spojené státy stále ukrajinské strategii nerozumí a nechápou, jak může ovlivnit ukrajinské válečné snažení. Kyjev totiž vyčlenil na invazi do Ruska i zkušené elitní jednotky.
Ty aktuálně scházejí v kritických úsecích fronty. Hlavně v Doněcké oblasti, kde ruská mašinérie nezastavuje a žene před sebou prchající obyvatele města Pokrovsk. Odsud se již stahují i některé jednotky, upozornil americký Institut pro studium války (ISW). Uvedl, že stažení se týká určitých pozic jihovýchodně od města, kde hrozilo obklíčení ukrajinských sil těmi ruskými. Jejich postup v Doněcké oblasti je opravdu nebezpečný a umožňuje ho právě invaze v Kurské oblasti.
Rusko se musí v Kurské oblasti snažit víc
Ukrajinské velení muselo kvůli vpádu do Ruska vyčlenit 10 000 vojáků z Doněcké a Charkovské oblasti. Informoval o tom server Novinky s odkazem na list The Financial Times, podle něhož jejich stažení v těchto úsecích fronty přispělo k ruskému postupu.
Kyjev nasadil v Kurské oblasti zálohy určené k posílení roztříštěných řad v Doněcké a Charkovské oblasti. V těchto regionech má nedostatek mužů, zásob munice, ale i zkušených či skvěle vycvičených bojovníků.
Agentura AP hovořila s některými vojáky a veliteli na frontě, kteří uvedli, že těžkému ruskému náporu se brání hlavně vystrašení, nezkušení vojáci. Nedokážou si vyčistit, rozebrat a sestavit zbraně, koordinovat bojové pohyby a bojí se střílet na nepřítele.
Velitelé tvrdí, že nezkušení rekruti přispěli k významným územním ztrátám v Doněcké oblasti včetně kritického Pokrovsku. Pokud tohle město padne, padne i Doněcká oblast, jeden z válečných cílů Putina. To ohrozí celé obranné snažení Ukrajinců.
Nápor ruských sil v Doněcké a Charkovské oblasti je neúprosný, ale proč nevidíme drtivý ruský postup i v Kurské oblasti? Rusům se podařilo získat zpět některé obce. Mělo by tam bojovat celkem 5000 ruských vojáků a na cestě jsou další. To však nestačí.
ISW napsal, že Moskva potřebuje k znovuzískání Kurské oblasti nejméně 20 000 vojáků. Bývalý velitel amerických sil v Evropě a generál ve výslužbě Ben Hodges zase mluvil o 15 až 20 brigádách – tedy nejméně 50 000 vojácích.
Zostuzený ochránce Ruska
Hlavní problém však je, že ukrajinské síly se drží na ruském území už skoro měsíc. To je samo o sobě velkou ostudou pro Putina, ochránce Ruské federace a ruského lidu. Ochránce, který nedokáže ochránit vlastní lid.
Ostudu zveličilo ještě nedávné 81. výročí bitvy u Kurska. V červenci a srpnu 1943 se zde odehrála vojenská kampaň, během níž 13. července došlo ke střetu 1300 německých a sovětských tanků a samohybných děl.
Bitva se odehrávala často na minimální vzdálenost. Sověti dokázali s obrovskými ztrátami své území obhájit. Kursk je významnou železniční křižovatkou, jež před válkou na Ukrajině spojovala Moskvu s Krymem a prakticky s celou Ukrajinou.
Celých 24 let se Putin prezentuje jako jediná osoba schopná zaručit bezpečnost a stabilitu Ruska. Tento jeho pečlivě budovaný obraz ale od začátku války trpí. Začalo to útoky dronů na ruská města a skončilo invazí do Kurské oblasti.
Státní televize hlasitě podporují a vyzdvihují Putina, v jeho okolí mezi ruskými elitami nicméně roste napětí, upozorňuje AP. Jak uvedla Jekatěrina Šulman, ruská politoložka a publicistka, Putin je na nich značně závislý.
„Výpočet, který jim běží v hlavě 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, je, zda je současný stav ku prospěchu věci nebo ne,“ řekla Šulman. Mezi elity ruské společnosti patří nejvyšší byrokraté, bezpečnostní a vojenští úředníci a vlivní podnikatelé.
O možném převratu se mluvilo již dříve. Pokud by přišel, tak od elit nebo tajných služeb (případně obojího). Nigel Gould-Davies, vedoucí pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), okomentoval stav „ruské smetánky“ jako „nešťastnou poddajnost“. Není spokojena se současným stavem, ale pokud by se Putinovi postavila v boji o moc, není si jistá svým vítězstvím, tvrdí Gould-Davies. Ukrajinská invaze do Kurské oblasti Putina potupila a oslabila, přesto se mu však nikdo nepostaví.
Putin reaguje na krize pomalu
Čím déle se Ukrajinci na ruském území drží, tím větší výzvu jejich porážka představuje. Přesto však Putin nedávno odcestoval do Ázerbájdžánu, aniž by se o krizi nějak zmínil. Situaci v Kursku si totiž může dovolit naprosto cynicky ignorovat.
Kreml má ruská státní média v hrsti a svobodný přístup k informacím v Rusku prakticky neexistuje, vysvětlila Šulman. Je vysoce nepravděpodobné, že ukrajinská invaze do Kurské oblasti oslabí moc ruského prezidenta.
„Celý ruský politický a vojenský establishment je spoluviníkem jeho války a je za tuto katastrofu zodpovědný,“ sdělil Eugene Runer z programu Carnegie Russia Eurasia Center.
V případě Putina nejsou pomalé reakce na důležité krize ničím nevídaným. Vzpomenout můžeme na potopení ruské jaderné ponorky Kursk v srpnu roku 2000 v Barentsově moři. Po dvou explozích klesla ke dnu s celou posádkou. Všichni na palubě pomalu umírali, zatímco Putin, čerstvě ve funkci prezidenta, byl na dovolené.
Putin reagoval pomalu i na vzpouru šéfa Wagnerovi skupiny Jevgenije Prigožina. A nyní šéf Kremlu opět řeší zásadní krizi pomalu, jistý si svým vítězstvím. Rusko je ale v dnešní době přeci jen o něco turbulentnější a ruské elitě válka spíše uškodila než přilepšila.
Nesmíme ani zapomínat na logistickou i strategickou náročnost přesunu početných sil do Kurské oblasti. Ukrajina tam vpadla doslova přes noc, zatímco ruské velení musí šachovat s dostupnými silami tak, aby neoslabilo svou „speciální vojenskou operaci“.
