AnalýzyANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

ANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.

Krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu se analytici předháněli v odhadech, kdy padne ruská ekonomika. Západní země na ni uvalily bezprecedentní množství sankcí, zmrazily aktiva ruské centrální banky v řádu stovek miliard dolarů a zastropovaly nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel, načež se odvrátily od ruské ropy úplně. Stovky západních podniků opustily ruský trh kvůli nesouhlasu s agresí vůči Ukrajině nebo mezinárodnímu tlaku a protestům zákazníků nesouhlasících s proléváním krve ukrajinského lidu.

Analytici se podivovali nad tím, že se ruská ekonomika – sice v určitých problémech – stále držela, a dokonce vykazovala růst. Lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart to v komentáři pro server The Conversation vysvětlil tak, že ji držela nad vodou nezávislost centrální banky, která neváhala okamžitě prudce zvyšovat úrokové sazby ve snaze udržet inflaci relativně pod kontrolou. Dalším faktorem, jenž přispěl k větší trvanlivosti ruské ekonomiky, bylo vládní opatření znemožňující vyvézt peníze z Ruska tamním exportérům i mnoha zahraničním firmám operujícím v zemi.

Rusko ví, jak sankce obejít

Dnes už je i dobře známá schopnost Ruska obcházet západní sankce. Zaprvé používá „kanály“ k čerpání západního zboží mimo působení sankcí. Sem patří například Kyrgyzstán. „Ukázal se jako kritický kanál pro Rusko k udržení obchodu s Evropou navzdory probíhajícím sankcím,“ sdělil serveru Euronews Robert Khachatryan, CEO a zakladatel společnosti Freight Right Global Logistics.

„Vývoz Kyrgyzstánu do Ruska raketově vzrostl z 393 milionů dolarů v roce 2021 na více než 1,07 miliardu dolarů v roce 2022, což poukazuje na významný nárůst obchodních aktivit, které Rusku usnadňují obcházení sankcí,“ dodal odborník.

„Tyto sankce Rusku ztížily přístup k high-tech zboží. Kyrgyzstán je na Rusku extrémně závislý a pro obchod má jen málo alternativ. Státy jako Kyrgyzstán, Kazachstán a Arménie se staly centrem pro reexport (západního) zboží do Ruska,“ uvedla Irina Tsukerman, prezidentka Scarab Rising, poradenské společnosti v oblasti strategie.

 „To také usnadňuje tok ruského zboží do Evropy,“ říká Tsukerman a dodává: „Reexport vozidel z Kyrgyzstánu do Ruska pomohl ruským spotřebitelům získat přístup k novějším modelům automobilů, což také v zemi omezilo ekonomickou bolest a snížilo to pravděpodobnost odporu (veřejnosti) proti Putinovi. Geografická poloha Kyrgyzstánu z něj činí tranzitní uzel pro zboží pohybující se mezi Ruskem a Evropou. To zahrnuje využití železničních a silničních sítí, které tyto regiony spojují.“

Dalším Putinovým nástrojem k obcházení sankcí je jeho stínová flotila. Jedná se o stovky dosluhujících tankerů brázdících moře bez odpovídajícího pojištění i dokumentů. Přepravují ruskou ropu odběratelům, jako je Indie, Čína, ale i další země. Tato ruská plavidla vyplouvají pod vlajkou jiných zemí – třeba Panamy nebo Gabonu – a mývají velmi složitou vlastnickou strukturu, aby mohly lépe obcházet sankce.

Spojené státy se teď začínají na Putinovu stínovou flotilu zaměřovat. V polovině ledna uvalily sankce na 183 těchto lodí. Americké ministerstvo financí o tom informovalo na svém webu. Mezi nimi jsou lodě registrované v Panamě, na Barbadosu a v Gabonu.

Server Business Insider koncem loňského roku upozornil na pozitivní ruská makroekonomická čísla. Ruská ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí loňského roku meziroční nárůst o 5,5 procenta. Jak ovšem upozornil Foucart, pro pokračující odolnost ruské ekonomiky je největší hrozbou právě válka na Ukrajině.

Putina už válka nespasí

Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Většinu ruského hrubého domácího produktu (HDP) tvoří monstrózní výdaje na válku, které spolykají přibližně 40 procent celého státního rozpočtu. Za rok 2023 přesáhly výdaje na obranu 10 procent HDP. To je pro Evropu a členy Severoatlantické aliance (NATO) něco zcela nepředstavitelného. Řada států zatím není schopna dát na obranu více než dvě procenta svého HDP.

„Platy vojákům, munice, tanky, letadla a odškodnění za mrtvé a zraněné vojáky, tohle všechno přispívá k číslům HDP. Jednoduše řečeno, válka proti Ukrajině je nyní hlavní hnací silou hospodářského růstu Ruska,“ uvedl Foucart.

Tady přichází zásadní problém. Putin dostal ekonomiku své země i s jejími občany do pasti. „Je to válka, kterou si Rusko nemůže dovolit vyhrát,“ upozornil Foucart. „Náklady na obnovu a udržení bezpečnosti dobyté Ukrajiny by byly příliš vysoké a izolované Rusko by mohlo v nejlepším případě doufat, že se stane zcela závislým partnerem Číny.“

Jedinou možnou cestou pro Putina je „vleklé pokračování patové situace“. „Ruský režim nemá žádnou motivaci ukončit válku a vypořádat se s takovou ekonomickou realitou. Nemůže si tedy dovolit válku vyhrát, ani si ji nemůže dovolit prohrát. Jeho ekonomika je nyní zcela zaměřena na pokračování dlouhého a stále smrtelnějšího konfliktu,“ uzavřel svůj komentář Foucart.

Do toho všeho vyhrál americké prezidentské volby Donald Trump, jehož cílem je ukončit konflikt co nejrychleji. Z Kremlu se ozývají signály naznačující neochotu jednat. Již dříve uvedl, že budou dosaženy všechny válečné cíle na Ukrajině. Putin kývne jen na své podmínky, podle nichž nesmí Ukrajina nikdy vstoupit do NATO, zůstane neutrální a demilitarizovaná (s armádou, ale slabou) a Rusku připadnou obsazená území. Tyto požadavky jsou nerealistické, a Putin to musí vědět. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve obvinil šéfa Kremlu z protahování války nebo ze snahy vést „nekonečnou válku“.

Jenomže ani válka už ho nezachrání. Ruská ekonomika se bortí a napříč politickými vrstvami se šíří nespokojenost a neklid, napsal server Meduza s odkazem na několik anonymních zdrojů z Putinova blízkého okolí. Mnozí členové ruské politické elity jsou podle něj zklamáni, že válka neskončila v roce 2024. Očekávání rychlého míru se rozplynula po vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti. Mnozí členové ruské elity však přiznávají, že nevěří, že by k němu rychle došlo i bez ukrajinské invaze do Ruska.

Zmíněné zdroje uvedly, že válka rozděluje i Putinovy příznivce. Jedna strana volá po masivní mobilizaci a druhá sní o dohodě. Ruský vůdce si však nemůže dovolit ani jedno, protože se zasloužil o demografickou krizi a zruinování ekonomiky své země. Naděje na mír některých ruských elit vyhasly právě kvůli Putinovým nerealistickým požadavkům neslučitelným s Trumpovými plány.

Někteří úředníci z Kremlu si navíc kladou otázku, jak vůbec ospravedlnit před veřejností dosavadní oběti a špatnou ekonomickou situaci?

Centrální banka pod tlakem

Podnikatelé jsou mezitím nervózní z vysokých úrokových sazeb centrální banky, píše server Newsweek. Středisko The Center for Macroeconomic Analysis and Short-Term Forecasting (CAMAC) blízké Kremlu podle jeho informací upozornilo, že země stojí na prahu vlny bankrotů, protože klíčová úroková sazba ve výši 21 procent si vybírá svou daň. Řadě těchto firem se dařilo poté, co převzaly aktiva západních společností, které z ruského trhu odešly. To však bylo jen krátkodobé řešení. Nyní čelí příliš vysokým výpůjčním nákladům a stále více z nich se ocitá v existenčních problémech. Ty zhoršuje i zmíněná demografická krize s potenciálem přerůst do katastrofálních rozměrů. Společnostem chybějí lidé, protože buď padli na Ukrajině, nebo ze země utekli. Putin si další mobilizaci dovolit nemůže, a tohle je jeden z hlavních důvodů.

Rusko navíc čelí prodloužení evropských sankcí v platnosti a hrozbou Trupových tvrdých sankcí, které mohou přijít, pokud Putin neusedne k jednacímu stolu nebo nebude schopen kompromisů. Trump rovněž zastává názor, že kdyby zlevnila ropa a plyn, válka by rychle skončila. Republikán může ruské ekonomice jedině uškodit. Putin zkrátka poslal svou zemi do ekonomické pasti. Už je nakonec jedno, jestli zbraně utichnou, nebo ne. Známý bude jako vůdce, jenž pohřbil ruskou ekonomiku.

Že má Putin sám z ekonomických problémů své země obavy, potvrdilo několik anonymních zdrojů agentuře Reuters. Zatímco Kreml odhodlaně vytrubuje do světa, jak ruská ekonomika zůstává silná, Putin je podle těchto zdrojů viditelně rozladěn a vyvíjí tlak na centrální banku, aby snížila úrokovou sazbu. Tím by však riskovala růst inflace. Guvernérka banky Elvíra Nabiullina se ocitla v obtížné situaci. Zatímco krotí inflaci, stojí mezi některými ruskými zákonodárci volajícími po jejím odvolání a Putinem, jenž po ní chce snížit sazby.

Experti podle televize CNN situaci v Rusku přirovnávají k „iluzi“ nebo efektu po užití kokainu. Zdá se, že ruská ekonomika prudce roste. Ruské hospodářství však podporují neudržitelné obrovské výdaje na zbrojení. Putinovu strategii vytvářet iluzi silné ekonomiky přitom označili za efektivní. Ale o jeho ekonomické politice se to říct nedá.

Doporučujeme

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama