AnalýzyANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

ANALÝZA: Putin poslal Rusko do ekonomické pasti, z níž není návratu

Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.

Krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu se analytici předháněli v odhadech, kdy padne ruská ekonomika. Západní země na ni uvalily bezprecedentní množství sankcí, zmrazily aktiva ruské centrální banky v řádu stovek miliard dolarů a zastropovaly nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel, načež se odvrátily od ruské ropy úplně. Stovky západních podniků opustily ruský trh kvůli nesouhlasu s agresí vůči Ukrajině nebo mezinárodnímu tlaku a protestům zákazníků nesouhlasících s proléváním krve ukrajinského lidu.

Analytici se podivovali nad tím, že se ruská ekonomika – sice v určitých problémech – stále držela, a dokonce vykazovala růst. Lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart to v komentáři pro server The Conversation vysvětlil tak, že ji držela nad vodou nezávislost centrální banky, která neváhala okamžitě prudce zvyšovat úrokové sazby ve snaze udržet inflaci relativně pod kontrolou. Dalším faktorem, jenž přispěl k větší trvanlivosti ruské ekonomiky, bylo vládní opatření znemožňující vyvézt peníze z Ruska tamním exportérům i mnoha zahraničním firmám operujícím v zemi.

Rusko ví, jak sankce obejít

Dnes už je i dobře známá schopnost Ruska obcházet západní sankce. Zaprvé používá „kanály“ k čerpání západního zboží mimo působení sankcí. Sem patří například Kyrgyzstán. „Ukázal se jako kritický kanál pro Rusko k udržení obchodu s Evropou navzdory probíhajícím sankcím,“ sdělil serveru Euronews Robert Khachatryan, CEO a zakladatel společnosti Freight Right Global Logistics.

„Vývoz Kyrgyzstánu do Ruska raketově vzrostl z 393 milionů dolarů v roce 2021 na více než 1,07 miliardu dolarů v roce 2022, což poukazuje na významný nárůst obchodních aktivit, které Rusku usnadňují obcházení sankcí,“ dodal odborník.

„Tyto sankce Rusku ztížily přístup k high-tech zboží. Kyrgyzstán je na Rusku extrémně závislý a pro obchod má jen málo alternativ. Státy jako Kyrgyzstán, Kazachstán a Arménie se staly centrem pro reexport (západního) zboží do Ruska,“ uvedla Irina Tsukerman, prezidentka Scarab Rising, poradenské společnosti v oblasti strategie.

 „To také usnadňuje tok ruského zboží do Evropy,“ říká Tsukerman a dodává: „Reexport vozidel z Kyrgyzstánu do Ruska pomohl ruským spotřebitelům získat přístup k novějším modelům automobilů, což také v zemi omezilo ekonomickou bolest a snížilo to pravděpodobnost odporu (veřejnosti) proti Putinovi. Geografická poloha Kyrgyzstánu z něj činí tranzitní uzel pro zboží pohybující se mezi Ruskem a Evropou. To zahrnuje využití železničních a silničních sítí, které tyto regiony spojují.“

Dalším Putinovým nástrojem k obcházení sankcí je jeho stínová flotila. Jedná se o stovky dosluhujících tankerů brázdících moře bez odpovídajícího pojištění i dokumentů. Přepravují ruskou ropu odběratelům, jako je Indie, Čína, ale i další země. Tato ruská plavidla vyplouvají pod vlajkou jiných zemí – třeba Panamy nebo Gabonu – a mývají velmi složitou vlastnickou strukturu, aby mohly lépe obcházet sankce.

Spojené státy se teď začínají na Putinovu stínovou flotilu zaměřovat. V polovině ledna uvalily sankce na 183 těchto lodí. Americké ministerstvo financí o tom informovalo na svém webu. Mezi nimi jsou lodě registrované v Panamě, na Barbadosu a v Gabonu.

Server Business Insider koncem loňského roku upozornil na pozitivní ruská makroekonomická čísla. Ruská ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí loňského roku meziroční nárůst o 5,5 procenta. Jak ovšem upozornil Foucart, pro pokračující odolnost ruské ekonomiky je největší hrozbou právě válka na Ukrajině.

Putina už válka nespasí

Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Většinu ruského hrubého domácího produktu (HDP) tvoří monstrózní výdaje na válku, které spolykají přibližně 40 procent celého státního rozpočtu. Za rok 2023 přesáhly výdaje na obranu 10 procent HDP. To je pro Evropu a členy Severoatlantické aliance (NATO) něco zcela nepředstavitelného. Řada států zatím není schopna dát na obranu více než dvě procenta svého HDP.

„Platy vojákům, munice, tanky, letadla a odškodnění za mrtvé a zraněné vojáky, tohle všechno přispívá k číslům HDP. Jednoduše řečeno, válka proti Ukrajině je nyní hlavní hnací silou hospodářského růstu Ruska,“ uvedl Foucart.

Tady přichází zásadní problém. Putin dostal ekonomiku své země i s jejími občany do pasti. „Je to válka, kterou si Rusko nemůže dovolit vyhrát,“ upozornil Foucart. „Náklady na obnovu a udržení bezpečnosti dobyté Ukrajiny by byly příliš vysoké a izolované Rusko by mohlo v nejlepším případě doufat, že se stane zcela závislým partnerem Číny.“

Jedinou možnou cestou pro Putina je „vleklé pokračování patové situace“. „Ruský režim nemá žádnou motivaci ukončit válku a vypořádat se s takovou ekonomickou realitou. Nemůže si tedy dovolit válku vyhrát, ani si ji nemůže dovolit prohrát. Jeho ekonomika je nyní zcela zaměřena na pokračování dlouhého a stále smrtelnějšího konfliktu,“ uzavřel svůj komentář Foucart.

Do toho všeho vyhrál americké prezidentské volby Donald Trump, jehož cílem je ukončit konflikt co nejrychleji. Z Kremlu se ozývají signály naznačující neochotu jednat. Již dříve uvedl, že budou dosaženy všechny válečné cíle na Ukrajině. Putin kývne jen na své podmínky, podle nichž nesmí Ukrajina nikdy vstoupit do NATO, zůstane neutrální a demilitarizovaná (s armádou, ale slabou) a Rusku připadnou obsazená území. Tyto požadavky jsou nerealistické, a Putin to musí vědět. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve obvinil šéfa Kremlu z protahování války nebo ze snahy vést „nekonečnou válku“.

Jenomže ani válka už ho nezachrání. Ruská ekonomika se bortí a napříč politickými vrstvami se šíří nespokojenost a neklid, napsal server Meduza s odkazem na několik anonymních zdrojů z Putinova blízkého okolí. Mnozí členové ruské politické elity jsou podle něj zklamáni, že válka neskončila v roce 2024. Očekávání rychlého míru se rozplynula po vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti. Mnozí členové ruské elity však přiznávají, že nevěří, že by k němu rychle došlo i bez ukrajinské invaze do Ruska.

Zmíněné zdroje uvedly, že válka rozděluje i Putinovy příznivce. Jedna strana volá po masivní mobilizaci a druhá sní o dohodě. Ruský vůdce si však nemůže dovolit ani jedno, protože se zasloužil o demografickou krizi a zruinování ekonomiky své země. Naděje na mír některých ruských elit vyhasly právě kvůli Putinovým nerealistickým požadavkům neslučitelným s Trumpovými plány.

Někteří úředníci z Kremlu si navíc kladou otázku, jak vůbec ospravedlnit před veřejností dosavadní oběti a špatnou ekonomickou situaci?

Centrální banka pod tlakem

Podnikatelé jsou mezitím nervózní z vysokých úrokových sazeb centrální banky, píše server Newsweek. Středisko The Center for Macroeconomic Analysis and Short-Term Forecasting (CAMAC) blízké Kremlu podle jeho informací upozornilo, že země stojí na prahu vlny bankrotů, protože klíčová úroková sazba ve výši 21 procent si vybírá svou daň. Řadě těchto firem se dařilo poté, co převzaly aktiva západních společností, které z ruského trhu odešly. To však bylo jen krátkodobé řešení. Nyní čelí příliš vysokým výpůjčním nákladům a stále více z nich se ocitá v existenčních problémech. Ty zhoršuje i zmíněná demografická krize s potenciálem přerůst do katastrofálních rozměrů. Společnostem chybějí lidé, protože buď padli na Ukrajině, nebo ze země utekli. Putin si další mobilizaci dovolit nemůže, a tohle je jeden z hlavních důvodů.

Rusko navíc čelí prodloužení evropských sankcí v platnosti a hrozbou Trupových tvrdých sankcí, které mohou přijít, pokud Putin neusedne k jednacímu stolu nebo nebude schopen kompromisů. Trump rovněž zastává názor, že kdyby zlevnila ropa a plyn, válka by rychle skončila. Republikán může ruské ekonomice jedině uškodit. Putin zkrátka poslal svou zemi do ekonomické pasti. Už je nakonec jedno, jestli zbraně utichnou, nebo ne. Známý bude jako vůdce, jenž pohřbil ruskou ekonomiku.

Že má Putin sám z ekonomických problémů své země obavy, potvrdilo několik anonymních zdrojů agentuře Reuters. Zatímco Kreml odhodlaně vytrubuje do světa, jak ruská ekonomika zůstává silná, Putin je podle těchto zdrojů viditelně rozladěn a vyvíjí tlak na centrální banku, aby snížila úrokovou sazbu. Tím by však riskovala růst inflace. Guvernérka banky Elvíra Nabiullina se ocitla v obtížné situaci. Zatímco krotí inflaci, stojí mezi některými ruskými zákonodárci volajícími po jejím odvolání a Putinem, jenž po ní chce snížit sazby.

Experti podle televize CNN situaci v Rusku přirovnávají k „iluzi“ nebo efektu po užití kokainu. Zdá se, že ruská ekonomika prudce roste. Ruské hospodářství však podporují neudržitelné obrovské výdaje na zbrojení. Putinovu strategii vytvářet iluzi silné ekonomiky přitom označili za efektivní. Ale o jeho ekonomické politice se to říct nedá.

Doporučujeme

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama