Ruská ekonomika si dva roky od začátku války na Ukrajině vedla i přes mezinárodní izolaci země a západní sankce překvapivě dobře. Je však rok 2025 a karty se obrací. Příliš vysoká inflace a úrokové sazby mohou v Rusku spustit vlnu bankrotů, oligarchové i politické elity pociťují zklamání z nedosaženého vítězství na bitevním poli a nálada v Kremlu se zhoršuje. Prezident Vladimir Putin dokázal svou „speciální vojenskou operací“ jedinou věc. Vrátit ekonomiku své země zpátky do pomyslného středověku.
Krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu se analytici předháněli v odhadech, kdy padne ruská ekonomika. Západní země na ni uvalily bezprecedentní množství sankcí, zmrazily aktiva ruské centrální banky v řádu stovek miliard dolarů a zastropovaly nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel, načež se odvrátily od ruské ropy úplně. Stovky západních podniků opustily ruský trh kvůli nesouhlasu s agresí vůči Ukrajině nebo mezinárodnímu tlaku a protestům zákazníků nesouhlasících s proléváním krve ukrajinského lidu.
Sources in the Russian presidential administration, State Duma, and wider Russian federal government and regional governments told Russian opposition media outlet @meduzaproject that Russian elites are increasingly "disappointed" and "tired" of waiting for the war to end and are… https://t.co/Z0zBfDSFd1 pic.twitter.com/3Wt2zdBySk
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) January 10, 2025
Analytici se podivovali nad tím, že se ruská ekonomika – sice v určitých problémech – stále držela, a dokonce vykazovala růst. Lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart to v komentáři pro server The Conversation vysvětlil tak, že ji držela nad vodou nezávislost centrální banky, která neváhala okamžitě prudce zvyšovat úrokové sazby ve snaze udržet inflaci relativně pod kontrolou. Dalším faktorem, jenž přispěl k větší trvanlivosti ruské ekonomiky, bylo vládní opatření znemožňující vyvézt peníze z Ruska tamním exportérům i mnoha zahraničním firmám operujícím v zemi.
Rusko ví, jak sankce obejít
Dnes už je i dobře známá schopnost Ruska obcházet západní sankce. Zaprvé používá „kanály“ k čerpání západního zboží mimo působení sankcí. Sem patří například Kyrgyzstán. „Ukázal se jako kritický kanál pro Rusko k udržení obchodu s Evropou navzdory probíhajícím sankcím,“ sdělil serveru Euronews Robert Khachatryan, CEO a zakladatel společnosti Freight Right Global Logistics.
„Vývoz Kyrgyzstánu do Ruska raketově vzrostl z 393 milionů dolarů v roce 2021 na více než 1,07 miliardu dolarů v roce 2022, což poukazuje na významný nárůst obchodních aktivit, které Rusku usnadňují obcházení sankcí,“ dodal odborník.
„Tyto sankce Rusku ztížily přístup k high-tech zboží. Kyrgyzstán je na Rusku extrémně závislý a pro obchod má jen málo alternativ. Státy jako Kyrgyzstán, Kazachstán a Arménie se staly centrem pro reexport (západního) zboží do Ruska,“ uvedla Irina Tsukerman, prezidentka Scarab Rising, poradenské společnosti v oblasti strategie.
„To také usnadňuje tok ruského zboží do Evropy,“ říká Tsukerman a dodává: „Reexport vozidel z Kyrgyzstánu do Ruska pomohl ruským spotřebitelům získat přístup k novějším modelům automobilů, což také v zemi omezilo ekonomickou bolest a snížilo to pravděpodobnost odporu (veřejnosti) proti Putinovi. Geografická poloha Kyrgyzstánu z něj činí tranzitní uzel pro zboží pohybující se mezi Ruskem a Evropou. To zahrnuje využití železničních a silničních sítí, které tyto regiony spojují.“
Dalším Putinovým nástrojem k obcházení sankcí je jeho stínová flotila. Jedná se o stovky dosluhujících tankerů brázdících moře bez odpovídajícího pojištění i dokumentů. Přepravují ruskou ropu odběratelům, jako je Indie, Čína, ale i další země. Tato ruská plavidla vyplouvají pod vlajkou jiných zemí – třeba Panamy nebo Gabonu – a mývají velmi složitou vlastnickou strukturu, aby mohly lépe obcházet sankce.
Spojené státy se teď začínají na Putinovu stínovou flotilu zaměřovat. V polovině ledna uvalily sankce na 183 těchto lodí. Americké ministerstvo financí o tom informovalo na svém webu. Mezi nimi jsou lodě registrované v Panamě, na Barbadosu a v Gabonu.
Server Business Insider koncem loňského roku upozornil na pozitivní ruská makroekonomická čísla. Ruská ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí loňského roku meziroční nárůst o 5,5 procenta. Jak ovšem upozornil Foucart, pro pokračující odolnost ruské ekonomiky je největší hrozbou právě válka na Ukrajině.
Putina už válka nespasí
Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Většinu ruského hrubého domácího produktu (HDP) tvoří monstrózní výdaje na válku, které spolykají přibližně 40 procent celého státního rozpočtu. Za rok 2023 přesáhly výdaje na obranu 10 procent HDP. To je pro Evropu a členy Severoatlantické aliance (NATO) něco zcela nepředstavitelného. Řada států zatím není schopna dát na obranu více než dvě procenta svého HDP.
„Platy vojákům, munice, tanky, letadla a odškodnění za mrtvé a zraněné vojáky, tohle všechno přispívá k číslům HDP. Jednoduše řečeno, válka proti Ukrajině je nyní hlavní hnací silou hospodářského růstu Ruska,“ uvedl Foucart.
Tady přichází zásadní problém. Putin dostal ekonomiku své země i s jejími občany do pasti. „Je to válka, kterou si Rusko nemůže dovolit vyhrát,“ upozornil Foucart. „Náklady na obnovu a udržení bezpečnosti dobyté Ukrajiny by byly příliš vysoké a izolované Rusko by mohlo v nejlepším případě doufat, že se stane zcela závislým partnerem Číny.“
Jedinou možnou cestou pro Putina je „vleklé pokračování patové situace“. „Ruský režim nemá žádnou motivaci ukončit válku a vypořádat se s takovou ekonomickou realitou. Nemůže si tedy dovolit válku vyhrát, ani si ji nemůže dovolit prohrát. Jeho ekonomika je nyní zcela zaměřena na pokračování dlouhého a stále smrtelnějšího konfliktu,“ uzavřel svůj komentář Foucart.
Do toho všeho vyhrál americké prezidentské volby Donald Trump, jehož cílem je ukončit konflikt co nejrychleji. Z Kremlu se ozývají signály naznačující neochotu jednat. Již dříve uvedl, že budou dosaženy všechny válečné cíle na Ukrajině. Putin kývne jen na své podmínky, podle nichž nesmí Ukrajina nikdy vstoupit do NATO, zůstane neutrální a demilitarizovaná (s armádou, ale slabou) a Rusku připadnou obsazená území. Tyto požadavky jsou nerealistické, a Putin to musí vědět. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve obvinil šéfa Kremlu z protahování války nebo ze snahy vést „nekonečnou válku“.
Jenomže ani válka už ho nezachrání. Ruská ekonomika se bortí a napříč politickými vrstvami se šíří nespokojenost a neklid, napsal server Meduza s odkazem na několik anonymních zdrojů z Putinova blízkého okolí. Mnozí členové ruské politické elity jsou podle něj zklamáni, že válka neskončila v roce 2024. Očekávání rychlého míru se rozplynula po vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti. Mnozí členové ruské elity však přiznávají, že nevěří, že by k němu rychle došlo i bez ukrajinské invaze do Ruska.
Zmíněné zdroje uvedly, že válka rozděluje i Putinovy příznivce. Jedna strana volá po masivní mobilizaci a druhá sní o dohodě. Ruský vůdce si však nemůže dovolit ani jedno, protože se zasloužil o demografickou krizi a zruinování ekonomiky své země. Naděje na mír některých ruských elit vyhasly právě kvůli Putinovým nerealistickým požadavkům neslučitelným s Trumpovými plány.
Někteří úředníci z Kremlu si navíc kladou otázku, jak vůbec ospravedlnit před veřejností dosavadní oběti a špatnou ekonomickou situaci?
Centrální banka pod tlakem
Podnikatelé jsou mezitím nervózní z vysokých úrokových sazeb centrální banky, píše server Newsweek. Středisko The Center for Macroeconomic Analysis and Short-Term Forecasting (CAMAC) blízké Kremlu podle jeho informací upozornilo, že země stojí na prahu vlny bankrotů, protože klíčová úroková sazba ve výši 21 procent si vybírá svou daň. Řadě těchto firem se dařilo poté, co převzaly aktiva západních společností, které z ruského trhu odešly. To však bylo jen krátkodobé řešení. Nyní čelí příliš vysokým výpůjčním nákladům a stále více z nich se ocitá v existenčních problémech. Ty zhoršuje i zmíněná demografická krize s potenciálem přerůst do katastrofálních rozměrů. Společnostem chybějí lidé, protože buď padli na Ukrajině, nebo ze země utekli. Putin si další mobilizaci dovolit nemůže, a tohle je jeden z hlavních důvodů.
Rusko navíc čelí prodloužení evropských sankcí v platnosti a hrozbou Trupových tvrdých sankcí, které mohou přijít, pokud Putin neusedne k jednacímu stolu nebo nebude schopen kompromisů. Trump rovněž zastává názor, že kdyby zlevnila ropa a plyn, válka by rychle skončila. Republikán může ruské ekonomice jedině uškodit. Putin zkrátka poslal svou zemi do ekonomické pasti. Už je nakonec jedno, jestli zbraně utichnou, nebo ne. Známý bude jako vůdce, jenž pohřbil ruskou ekonomiku.
Že má Putin sám z ekonomických problémů své země obavy, potvrdilo několik anonymních zdrojů agentuře Reuters. Zatímco Kreml odhodlaně vytrubuje do světa, jak ruská ekonomika zůstává silná, Putin je podle těchto zdrojů viditelně rozladěn a vyvíjí tlak na centrální banku, aby snížila úrokovou sazbu. Tím by však riskovala růst inflace. Guvernérka banky Elvíra Nabiullina se ocitla v obtížné situaci. Zatímco krotí inflaci, stojí mezi některými ruskými zákonodárci volajícími po jejím odvolání a Putinem, jenž po ní chce snížit sazby.
Experti podle televize CNN situaci v Rusku přirovnávají k „iluzi“ nebo efektu po užití kokainu. Zdá se, že ruská ekonomika prudce roste. Ruské hospodářství však podporují neudržitelné obrovské výdaje na zbrojení. Putinovu strategii vytvářet iluzi silné ekonomiky přitom označili za efektivní. Ale o jeho ekonomické politice se to říct nedá.
