Věda a TechnikaAmerické zbrojovky nestíhají vyrábět

Americké zbrojovky nestíhají vyrábět

Válka na Ukrajině a obrovské zvýšení zájmu o obranné systémy v krátké době vedly k maximální vytíženosti celých oborů bezpečnostního průmyslu. Velký zájem překvapil i zbrojovky, které nyní mají problémy s dodávkami. A to i ty největší – americké.

Ministerstvo zahraničí Spojených států tak urychlilo proces schvalování prodeje vojenského vybavení spojencům. Provedené změny zahrnují rozvoj regionálního přístupu k transferům zbraní, stanovení priorit zákazníků na základě zájmů národní bezpečnosti USA a zefektivnění vnitřních procesů ministerstva zahraničí. Poskytování zbraní přátelům a spojencům slouží bezpečnostním zájmům USA. Vytváří schopnější spojence, kteří se mohou lépe bránit, a pevnější vztahy mezi Američany a jejich přáteli tím, že buduje trvalou potřebu náhradních dílů a podpory údržby.

Dokončení prodeje zbraní z americké strany bohužel obvykle trvá roky, což si země jako Ukrajina nebo například Tchaj-wan nemohou dovolit. Aby se země vyhnuly těmto dlouhým prodlevám, začaly si potřebné zbraně obstarávat jinde. Stačí se podívat do Polska, které nedávno podepsalo smlouvy s Jižní Koreou na nákup tanků a dělostřeleckých zbraní. Za normálních okolností by se prodejcem takovýchto položek staly Spojené státy, tím se Polsko nikdy netajilo.

Zjednodušení a urychlení prodeje zbraní je sice krok správným směrem, ale nevyřeší hlavní problém, který stojí za zaostáváním prodeje amerických zbraní, extrémně omezenou kapacitu americké obranné průmyslové základny.

Vzhledem k rostoucí agresivitě mocností, jako jsou Čína a Rusko, musí Spojené státy najít způsob, jak urychlit prodej zbraní svým spojencům a partnerům, a to jak ve vlastním zájmu, tak i v zájmu jejich partnerů. V prosinci loňského roku Japonsko oznámilo, že hodlá zvýšit své výdaje na obranu o 60 procent. Aby Japonsko dosáhlo svých dlouhodobých cílů, bude muset nakoupit více zbraní americké výroby, jako jsou například rakety Tomahawk. Mají-li Spojené státy tyto potřeby uspokojit, musí se situace změnit.

Deset bodů pro změnu

Cílem desetibodového plánu amerického ministerstva zahraničí je zefektivnit proces prodeje zbraní tak, aby úřady všechny prodeje schválily do 48 hodin. Za tímto účelem bude vláda USA k transferům zbraní přistupovat regionálně a upřednostní prodej na základě cílů národní bezpečnosti USA. Ministerstvo zahraničí doufá, že tímto plánem zkrátí dobu dodávek vybraným spojencům USA až o dva roky.

Zjednodušení schvalovacího procesu je však přinejlepším jen částečným řešením. I po schválení může trvat roky, než spojenci dostanou to, co si koupili. Například ačkoli Tchaj-wan před lety uzavřel smlouvu na nákup raket Javelin, střel Harpoon a stíhaček F-16, výrobce dodá zbraně přinejlepším až v roce 2026. Proč tak dlouhé čekání? Odpovědí je pomalý proces uzavírání smluv a žalostně nedostatečná průmyslová základna.

Výroba pro mír

Dnešní obrannou průmyslovou základnu manažeři dimenzovali na minimální výrobu, aby mohla vybavit primárně americkou armádu, a to na malé regionální operace. Tato úroveň výroby nestačí na to, aby mohla konkurovat čínské vojenské expanzi nebo udržet krok se spotřebou munice na Ukrajině. Například 155mm dělostřelecké granáty. Na začátku války na Ukrajině mohly americké závody vyrábět 15 000 155mm granátů měsíčně. Ukrajinské síly používají přibližně 6 000 až 8 000 těchto nábojů denně. Americká armáda plánuje zvýšit výrobu 155mm granátů o 500 procent, aby dosáhla maximálního objemu výroby 70 000 granátů měsíčně. Dostat se na tuto úroveň však bude trvat nejméně rok. A stále to pokryje jen zlomek ukrajinské potřeby.

USA změnily obrannou strategii a více ji zaměřují na rostoucí mocnosti, jako jsou Čína a Rusko. Obranné společnosti doposud nemusely rozšiřovat své výrobní kapacity. Pokud totiž mají možnost, raději vyrábějí malá množství daného zboží po dlouhou dobu, než aby rychle zvyšovaly výrobu a plnily objednávky. Koneckonců nedává obchodní smysl investovat do nových továren, vybavení a zaměstnanců jen proto, aby se po několika letech zařízení zavřela a zaměstnanci propustili. Nedostatečná výrobní kapacita však brání USA vyzbrojovat své spojence a doplňovat vlastní vyčerpané zásoby munice.

„Válečná výroba“

Existují však politické páky, které může americká vláda použít ke zvýšení obranné výrobní kapacity. Jedním z nich je hlava III zákona o obranné výrobě (DPA). Ta dává prezidentovi pravomoc rozšiřovat obrannou průmyslovou výrobu prostřednictvím půjček, úvěrových záruk a nákupních závazků. Umožňuje vrchnímu veliteli také pořizovat a instalovat zařízení v soukromých průmyslových podnicích. Nejdůležitější změnou by však bylo dát obrannému průmyslu trvalý signál poptávky. A ten by zejména zahrnoval požadavek, aby průmysl plánoval potenciální nárůst výroby.

Omezené a cílené využívání orgánů DPA a zadávání víceletých zakázek, ale také placení dodavatelům za udržení skryté výrobní kapacity jsou způsoby, jak překonat nedostatek výroby. Rostoucí mocnosti jako Rusko a Čína jsou na světové scéně stále agresivnější. Spojené státy proto musí rychle rozšířit svou průmyslovou obrannou základnu, aby zajistily dostatečné odstrašení. To jim umožní vybavit vlastní armádu i spojence a zajistit tak větší bezpečnost pro všechny členy NATO.

Patrně nejznámějším případem, kdy nedostatečná výroba připravila USA o nemalé peníze za obranné dodávky, jsou letouny pro polské letectvo. Polsko spolu s Českou republikou jako první přezbrojilo ze sovětských typů již v roce 2005. Na rozdíl od našeho letectva, které pořídilo švédské letouny Gripen, Poláci nakoupili americké F-16 Block 50.

Jaké obchody Američanům utekly?

Po okupaci Krymu, a ještě více po zahájení plnohodnotné války na Ukrajině, však Poláci začali objednávat doslova jako zběsilí. Investice do polské armády jsou už tak velké, že plánovaná velikost polských ozbrojených sil zastiňuje i tradiční evropské mocnosti. Německo, Itálii, Španělsko nebo Velkou Británii. Dala by se zmínit například objednávka 1 500 tanků K2.

Po letounech F-16 Polsko objednalo v roce 2018 také letouny F-35, jako první země bývalého východního bloku. A přestože i ty dostane se zpožděním, s provozem amerických strojů byla spokojenost. A to jak v bojovém, tak transportním (C-130 Hercules) nebo vrtulníkovém (UH-60 Black Hawk) letectvu. Proto chtěli Poláci objednat dalších několik desítek F-16, tentokrát v nejmodernější variantě Block 70. To vše v rámci dalšího posilování a postupného vyřazování zbylých sovětských strojů MiG-29 a Su-22. Ovšem výrobní linka, která se z původního závodu přesunula do nové továrny kvůli uvolnění prostorů pro výrobu F-35, najíždí pomalu. A jak to, tak příchod covidu způsobily, že má problémy s dodávkami i ostatním letectvům, například slovenskému nebo bulharskému.

Polsko nečeká

Poláci však nechtějí čekat, a tak nové F-16 oželeli. Raději kývli na jinak nevýhodné zařazení dalšího typu, korejského F/A-50. Tento stroj je bojovou odvozeninou od původně cvičného T-50. Pro Polsko je důležité, že jeho radiolokátor spolupracuje s protiletadlovými řízenými střelami řady AIM-120 AMRAAM. Právě ty tvoří hlavní leteckou výzbroj amerických bojových letounů. Koneckonců na vývoji T-50 se podílely i americké zbrojovky. Američanům tak utekl obchod za minimálně 6 miliard dolarů.

Podobně pomalá je výroba tanků Abrams. Ty v polské armádě doplní opět korejské tanky K2, na které Varšava dokonce koupila licenci. Jinde museli Poláci nakoupit i raketomety. Šlo o pořízení korejských dělostřeleckých raketometů Chunmoo. Nákup následoval po zjištění, že Lockheed Martin není schopen dostatečně rychle vyrábět požadované raketomety HIMARS. K neochotě Polska čekat také jistě přispěla dlouhá přetahovaná o možnost stavět raketomety na podvozky vlastních nákladních automobilů Jelcz. S ní Američané dlouho nesouhlasili.

Zpomalení dodávek se dotkne i nás, původní odhady počítaly s dodávkami F-35 zhruba v roce 2027, později v roce 2029. Nyní se všeobecně předpokládá, že do roku 2030 se F-35 na českém nebi neobjeví. I proto vláda jedná se švédským výrobcem letounů Gripen o prodloužení pronájmu.

Evropa, Amerika i zbytek světa již definitivně pohřbily idylické mírové doby po skončení vyčerpávající studené války. Armády NATO, budované jako expediční, generálové rychle přebudovávají zpět na teritoriální a kola výrobců zbraní se opět začínají točit. Jen to všechno trvá déle, než se čekalo.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Trump letí do Číny hlavně dělat byznys. Akcionáře těchto firem to potěší

Otázky lidských práv? Válka na Ukrajině? Tchaj-wan? Ne. Americký prezident Donald Trump se při návštěvě Číny pravděpodobně vyhne většině citlivých témat. Žádná převratná politická dohoda se nečeká. Složení pasažérů Air Force One ukazuje, že půjde hlavně o byznys.

Britský premiér Starmer varuje před chaosem, pokud by byl sesazen

Britský premiér Keir Starmer, který čelí sílícímu tlaku členů vlády i poslanců své vládní Labouristické strany, dnes slíbil pokračovat s plánem reforem a varoval před chaosem, pokud by byl sesazen. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer se dnes krátce sešel s ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za možného premiérova konkurenta. Britská média včetně veřejnoprávní BBC si povšimla, že schůzka byla mimořádně krátká, trvala méně než 20 minut.

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama