VOLBY USA 2024Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo...

Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo Harris

Voliči ve Spojených státech v úterý rozhodnou, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo v něm už jako prezidentka zůstane současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harris. Zda bude o výsledku jasno ještě o volební noci, závisí na rozdílech v klíčových státech. V případě těsných výsledků v nich nejspíše dojde i na právní spory, což může čekání na výsledek prodloužit i o několik dnů.

Zkomplikovat sčítání hlasů nemusí jen těsné výsledky. Americké tajné služby varují před násilnostmi, kvůli výhrůžkám se na nepokoje připravují i volební místnosti a sčítací střediska. Volební činitelé jsou v posledních letech v hledáčku Trumpa a jeho stoupenců kvůli nepodloženému příběhu o zmanipulovaných volbách před čtyřmi lety.

Republikánský exprezident svou porážku z roku 2020 nikdy neuznal a místo toho se pokoušel různými způsoby narušit potvrzení výsledků. To vyvrcholilo 6. ledna 2021 vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu, což je hlavní důvod, proč jej demokraté označují za hrozbu pro americkou demokracii. Trump nyní dává najevo, že by porážku opět nepřijal, zatímco ve vyhrocené kampani obviňuje druhou stranu, že „ničí“ Spojené státy.

V úterý se konají nejen prezidentské volby, voliči vyberou také nové složení Sněmovny reprezentantů, třetinu Senátu, několik guvernérů a vyjádřit se budou moci i v sérii místních referend. Hlavní pozornost médií, Američanů i zahraničí však poutá právě souboj o Bílý dům, protože úřad amerického prezidenta je řazen k těm nejmocnějším na světě. Vztahy s novým prezidentem tak budou pro ostatní státy klíčové, což si Evropa ověřila za Trumpova prezidentství. I nyní Evropa s obavami hledí na možné Trumpovo vítězství, které by mohlo mít dopady na spolupráci v rámci NATO či na další pomoc Ukrajině vzdorující ruské invazi.

Američané prezidenta nevybírají přímo, ale hlasují pro takzvané volitele, kteří následně hlavu státu zvolí. Volitelů je 538, k cestě do Bílého domu proto musí kandidát na prezidenta získat nejméně 270 z nich. Průzkumy veřejného mínění nasvědčují velmi těsnému souboji, pozornost obou kandidátů se tak do poslední chvíle soustředí na takzvané kolísavé státy, kde ani jeden z nich nemá jasnou podporu. Takových států je letos sedm – Arizona, Georgia, Nevada, Michigan, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Mezi kolísavými státy, které tak nakonec o prezidentovi rozhodnou, má zvláštní význam Pensylvánie. Ve sboru volitelů má totiž 19 hlasů, což je nejvíce ze sedmi klíčových států. Bez tohoto regionu tak pro kandidáty bude získání prezidentského křesla mimořádně obtížné.

Hlavními tématy kampaně byly podobně jako v minulosti ekonomická prosperita, migrace, držení zbraní či právo na potrat, poněkud upozaděná zůstala válka na Ukrajině. Harris stejně jako stávající prezident Joe Biden slibuje Ukrajině další hospodářskou a zbrojní podporu, Trump naopak pomoc zemi napadené Ruskem zpochybňuje. Republikánský kandidát opakovaně tvrdí, že má plán na rychlé ukončení války.

V případě migrace slibuje Trump největší deportační program v historii, ačkoli není jasné, jak by avizované vyhoštění milionů lidí provedl. Harris v imigrační politice zpřísnila rétoriku a zdůrazňuje potřebu chránit jižní hranici USA, přes kterou loni běženci přicházeli v rekordních počtech. Zároveň ale viceprezidentka hovoří o cestě k občanství pro imigranty, kteří v USA tvrdě pracují.

Demokraté, kteří čelí frustraci voličů z inflace za Bidenova mandátu, svou kampaň opět do velké míry staví na odmítnutí Trumpa a jeho provokativní rétoriky. Upozorňují mimo jiné na to, že jeho někdejší vysoce postavený poradce John Kelly v nedávném rozhovoru prohlásil, že Trump splňuje definici fašisty. Podobná tvrzení ale podporu exprezidenta nijak zásadně nesnižují, stejně jako skutečnost, že byl uznán vinným z falšování záznamů a jiná porota mu připsala odpovědnost za sexuální napadení.

Ačkoli volebním dnem je oficiálně úterý po prvním listopadovém pondělí, což letos připadá na 5. listopadu, desítky milionů Američanů odevzdaly hlas předem. Učinil tak i Biden, který na konci října hlasoval pro Harris.

Jedenaosmdesátiletý Biden chtěl původně prezidentský post obhajovat, kvůli pochybnostem o své kondici a věku ale ze souboje odstoupil. S osmasedmdesátiletým Trumpem se tak utká šedesátiletá Harris.

Ve Spojených státech, které mají přes 334 milionů obyvatel, má volební právo asi 240 milionů lidí. Hlasovat však mohou až na výjimky jen registrovaní voliči. Těch bylo v předchozích prezidentských volbách v roce 2020 podle statistických údajů kolem 168 milionů. Hlas nakonec odevzdalo asi 158,5 milionu z nich.

Volební místnosti se v prvních státech na východním pobřeží začnou otevírat od úterních 12:00 SEČ a poslední se zavírají ve středu v 07:00 SEČ na Aljašce a na Havaji.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama