VOLBY USA 2024Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo...

Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo Harris

Voliči ve Spojených státech v úterý rozhodnou, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo v něm už jako prezidentka zůstane současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harris. Zda bude o výsledku jasno ještě o volební noci, závisí na rozdílech v klíčových státech. V případě těsných výsledků v nich nejspíše dojde i na právní spory, což může čekání na výsledek prodloužit i o několik dnů.

Zkomplikovat sčítání hlasů nemusí jen těsné výsledky. Americké tajné služby varují před násilnostmi, kvůli výhrůžkám se na nepokoje připravují i volební místnosti a sčítací střediska. Volební činitelé jsou v posledních letech v hledáčku Trumpa a jeho stoupenců kvůli nepodloženému příběhu o zmanipulovaných volbách před čtyřmi lety.

Republikánský exprezident svou porážku z roku 2020 nikdy neuznal a místo toho se pokoušel různými způsoby narušit potvrzení výsledků. To vyvrcholilo 6. ledna 2021 vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu, což je hlavní důvod, proč jej demokraté označují za hrozbu pro americkou demokracii. Trump nyní dává najevo, že by porážku opět nepřijal, zatímco ve vyhrocené kampani obviňuje druhou stranu, že „ničí“ Spojené státy.

V úterý se konají nejen prezidentské volby, voliči vyberou také nové složení Sněmovny reprezentantů, třetinu Senátu, několik guvernérů a vyjádřit se budou moci i v sérii místních referend. Hlavní pozornost médií, Američanů i zahraničí však poutá právě souboj o Bílý dům, protože úřad amerického prezidenta je řazen k těm nejmocnějším na světě. Vztahy s novým prezidentem tak budou pro ostatní státy klíčové, což si Evropa ověřila za Trumpova prezidentství. I nyní Evropa s obavami hledí na možné Trumpovo vítězství, které by mohlo mít dopady na spolupráci v rámci NATO či na další pomoc Ukrajině vzdorující ruské invazi.

Američané prezidenta nevybírají přímo, ale hlasují pro takzvané volitele, kteří následně hlavu státu zvolí. Volitelů je 538, k cestě do Bílého domu proto musí kandidát na prezidenta získat nejméně 270 z nich. Průzkumy veřejného mínění nasvědčují velmi těsnému souboji, pozornost obou kandidátů se tak do poslední chvíle soustředí na takzvané kolísavé státy, kde ani jeden z nich nemá jasnou podporu. Takových států je letos sedm – Arizona, Georgia, Nevada, Michigan, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Mezi kolísavými státy, které tak nakonec o prezidentovi rozhodnou, má zvláštní význam Pensylvánie. Ve sboru volitelů má totiž 19 hlasů, což je nejvíce ze sedmi klíčových států. Bez tohoto regionu tak pro kandidáty bude získání prezidentského křesla mimořádně obtížné.

Hlavními tématy kampaně byly podobně jako v minulosti ekonomická prosperita, migrace, držení zbraní či právo na potrat, poněkud upozaděná zůstala válka na Ukrajině. Harris stejně jako stávající prezident Joe Biden slibuje Ukrajině další hospodářskou a zbrojní podporu, Trump naopak pomoc zemi napadené Ruskem zpochybňuje. Republikánský kandidát opakovaně tvrdí, že má plán na rychlé ukončení války.

V případě migrace slibuje Trump největší deportační program v historii, ačkoli není jasné, jak by avizované vyhoštění milionů lidí provedl. Harris v imigrační politice zpřísnila rétoriku a zdůrazňuje potřebu chránit jižní hranici USA, přes kterou loni běženci přicházeli v rekordních počtech. Zároveň ale viceprezidentka hovoří o cestě k občanství pro imigranty, kteří v USA tvrdě pracují.

Demokraté, kteří čelí frustraci voličů z inflace za Bidenova mandátu, svou kampaň opět do velké míry staví na odmítnutí Trumpa a jeho provokativní rétoriky. Upozorňují mimo jiné na to, že jeho někdejší vysoce postavený poradce John Kelly v nedávném rozhovoru prohlásil, že Trump splňuje definici fašisty. Podobná tvrzení ale podporu exprezidenta nijak zásadně nesnižují, stejně jako skutečnost, že byl uznán vinným z falšování záznamů a jiná porota mu připsala odpovědnost za sexuální napadení.

Ačkoli volebním dnem je oficiálně úterý po prvním listopadovém pondělí, což letos připadá na 5. listopadu, desítky milionů Američanů odevzdaly hlas předem. Učinil tak i Biden, který na konci října hlasoval pro Harris.

Jedenaosmdesátiletý Biden chtěl původně prezidentský post obhajovat, kvůli pochybnostem o své kondici a věku ale ze souboje odstoupil. S osmasedmdesátiletým Trumpem se tak utká šedesátiletá Harris.

Ve Spojených státech, které mají přes 334 milionů obyvatel, má volební právo asi 240 milionů lidí. Hlasovat však mohou až na výjimky jen registrovaní voliči. Těch bylo v předchozích prezidentských volbách v roce 2020 podle statistických údajů kolem 168 milionů. Hlas nakonec odevzdalo asi 158,5 milionu z nich.

Volební místnosti se v prvních státech na východním pobřeží začnou otevírat od úterních 12:00 SEČ a poslední se zavírají ve středu v 07:00 SEČ na Aljašce a na Havaji.

Doporučujeme

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama