VOLBY USA 2024Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo...

Američané budou v úterý rozhodovat, zda v Bílém domě usedne Trump, nebo Harris

Voliči ve Spojených státech v úterý rozhodnou, jestli se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, nebo v něm už jako prezidentka zůstane současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harris. Zda bude o výsledku jasno ještě o volební noci, závisí na rozdílech v klíčových státech. V případě těsných výsledků v nich nejspíše dojde i na právní spory, což může čekání na výsledek prodloužit i o několik dnů.

Zkomplikovat sčítání hlasů nemusí jen těsné výsledky. Americké tajné služby varují před násilnostmi, kvůli výhrůžkám se na nepokoje připravují i volební místnosti a sčítací střediska. Volební činitelé jsou v posledních letech v hledáčku Trumpa a jeho stoupenců kvůli nepodloženému příběhu o zmanipulovaných volbách před čtyřmi lety.

Republikánský exprezident svou porážku z roku 2020 nikdy neuznal a místo toho se pokoušel různými způsoby narušit potvrzení výsledků. To vyvrcholilo 6. ledna 2021 vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu, což je hlavní důvod, proč jej demokraté označují za hrozbu pro americkou demokracii. Trump nyní dává najevo, že by porážku opět nepřijal, zatímco ve vyhrocené kampani obviňuje druhou stranu, že „ničí“ Spojené státy.

V úterý se konají nejen prezidentské volby, voliči vyberou také nové složení Sněmovny reprezentantů, třetinu Senátu, několik guvernérů a vyjádřit se budou moci i v sérii místních referend. Hlavní pozornost médií, Američanů i zahraničí však poutá právě souboj o Bílý dům, protože úřad amerického prezidenta je řazen k těm nejmocnějším na světě. Vztahy s novým prezidentem tak budou pro ostatní státy klíčové, což si Evropa ověřila za Trumpova prezidentství. I nyní Evropa s obavami hledí na možné Trumpovo vítězství, které by mohlo mít dopady na spolupráci v rámci NATO či na další pomoc Ukrajině vzdorující ruské invazi.

Američané prezidenta nevybírají přímo, ale hlasují pro takzvané volitele, kteří následně hlavu státu zvolí. Volitelů je 538, k cestě do Bílého domu proto musí kandidát na prezidenta získat nejméně 270 z nich. Průzkumy veřejného mínění nasvědčují velmi těsnému souboji, pozornost obou kandidátů se tak do poslední chvíle soustředí na takzvané kolísavé státy, kde ani jeden z nich nemá jasnou podporu. Takových států je letos sedm – Arizona, Georgia, Nevada, Michigan, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Mezi kolísavými státy, které tak nakonec o prezidentovi rozhodnou, má zvláštní význam Pensylvánie. Ve sboru volitelů má totiž 19 hlasů, což je nejvíce ze sedmi klíčových států. Bez tohoto regionu tak pro kandidáty bude získání prezidentského křesla mimořádně obtížné.

Hlavními tématy kampaně byly podobně jako v minulosti ekonomická prosperita, migrace, držení zbraní či právo na potrat, poněkud upozaděná zůstala válka na Ukrajině. Harris stejně jako stávající prezident Joe Biden slibuje Ukrajině další hospodářskou a zbrojní podporu, Trump naopak pomoc zemi napadené Ruskem zpochybňuje. Republikánský kandidát opakovaně tvrdí, že má plán na rychlé ukončení války.

V případě migrace slibuje Trump největší deportační program v historii, ačkoli není jasné, jak by avizované vyhoštění milionů lidí provedl. Harris v imigrační politice zpřísnila rétoriku a zdůrazňuje potřebu chránit jižní hranici USA, přes kterou loni běženci přicházeli v rekordních počtech. Zároveň ale viceprezidentka hovoří o cestě k občanství pro imigranty, kteří v USA tvrdě pracují.

Demokraté, kteří čelí frustraci voličů z inflace za Bidenova mandátu, svou kampaň opět do velké míry staví na odmítnutí Trumpa a jeho provokativní rétoriky. Upozorňují mimo jiné na to, že jeho někdejší vysoce postavený poradce John Kelly v nedávném rozhovoru prohlásil, že Trump splňuje definici fašisty. Podobná tvrzení ale podporu exprezidenta nijak zásadně nesnižují, stejně jako skutečnost, že byl uznán vinným z falšování záznamů a jiná porota mu připsala odpovědnost za sexuální napadení.

Ačkoli volebním dnem je oficiálně úterý po prvním listopadovém pondělí, což letos připadá na 5. listopadu, desítky milionů Američanů odevzdaly hlas předem. Učinil tak i Biden, který na konci října hlasoval pro Harris.

Jedenaosmdesátiletý Biden chtěl původně prezidentský post obhajovat, kvůli pochybnostem o své kondici a věku ale ze souboje odstoupil. S osmasedmdesátiletým Trumpem se tak utká šedesátiletá Harris.

Ve Spojených státech, které mají přes 334 milionů obyvatel, má volební právo asi 240 milionů lidí. Hlasovat však mohou až na výjimky jen registrovaní voliči. Těch bylo v předchozích prezidentských volbách v roce 2020 podle statistických údajů kolem 168 milionů. Hlas nakonec odevzdalo asi 158,5 milionu z nich.

Volební místnosti se v prvních státech na východním pobřeží začnou otevírat od úterních 12:00 SEČ a poslední se zavírají ve středu v 07:00 SEČ na Aljašce a na Havaji.

Doporučujeme

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama